Ministr hospodářství Karel Dyba zaslal odpověď
na interpelaci poslanců Pavla Hirše, Alfréda
Frommera, Pavla Kuličky, Miroslava Kašpárka
a Vítězslava Valacha dopisem ze dne 11. října
1994.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď ministra
hospodářství Karla Dyby na interpelaci poslanců
Pavla Hirše, Alfréda Frommera, Pavla Kuličky,
Miroslava Kašpárka a Vítězslava Valacha.
Odpověď je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Příloha
MINISTR HOSPODÁŘSTVÍ
ČESKÉ REPUBLIKY
DOC. ING. KAREL DYBA, CSc.
Vážení pánové,
na základě prošetření tvrzení
obsažených ve Vámi uplatněné
interpelaci ze den 19.9.1994 ve věci udělování
živnostenských oprávnění recidivistům
a jiným osobám se záznamy v trestním
rejstříku si jednotlivým otázkám,
jež jsou součástí zmíněné
interpelace, dovoluji podat následující vyjádření:
- k otázce č. 1:
Z dosavadní platné úpravy vyplývá, že živnostenské úřady jsou povinny vydat živnostenský list tehdy, zjistí-li, že ohlášení živnosti fyzickou nebo právnickou osobou splňuje náležitosti uvedené v zákoně, je doloženo doklady v něm uvedenými a ohlašovatel splňuje podmínky stanovené živnostenským zákonem. Povinnost doložit výpis z rejstříku trestů (nikoli opis) se vztahuje u podnikatele - fyzické osoby na podnikatele a odpovědného zástupce, je-li ustanoven; u podnikatele - právnické osoby se tato povinnost zatím vztahuje pouze k osobě odpovědného zástupce.
Před vydáním živnostenského listu úřad povinně zkoumá, zda výše uvedené osoby m.j. splňují podmínku bezúhonnosti. Bezúhonnost zákon vymezuje negativně, neboť stanoví, kdo se za bezúhonného nepovažuje. Jsou to osoby, které byly pravomocně odsouzeny pro trestné činy nedbalostní i úmyslné, které souvisí s předmětem zamýšleného podnikání, anebo pro úmyslné trestné činy, jestliže je obava vzhledem k povaze živnosti a osobě podnikatele, že se tato osoba dopustí stejného nebo podobného trestného činu při provozování živnosti.
Ministerstvo hospodářství zpracovalo návrh
novely živnostenského zákona, ve kterém
vychází z nutnosti zajistit rovnocenné prokazování
naplnění všeobecných podmínek
provozování živnosti u všech podnikatelských
subjektů, a to těmi osobami, které za uvedený
podnikatelský subjekt jednají navenek. Novela proto
požaduje naplnění všeobecných podmínek
provozování živnosti u právnické
osoby od všech fyzických osob, které jsou statutárním
orgánem nebo jeho členy. Dále zpřesňuje
definici zahraniční osoby a zcela nově stanovuje
i způsob dokladování bezúhonnosti
zahraničních fyzických osob tak, že
bezúhonnost dokládá zahraniční
fyzická osoba živnostenskému úřadu
odpovídajícími doklady, vydanými státem,
jehož je fyzická osoba občanem a zároveň
státy, ve kterých se zdržovala dlouhodobě
v posledních třech letech. Vstup do podnikání
se takto navrhuje umožnit pouze osobám, které
budou ve výše uvedeném smyslu bezúhonné.
- k otázce č. 2:
Ustanovení § 58 živnostenského zákona m. j. upravuje případ zániku živnostenského oprávnění rozhodnutím živnostenského úřadu o jeho zrušení. V případě, že podnikatel přestal splňovat podmínku bezúhonnosti, živnostenský úřad je povinen živnostenské oprávnění zrušit.
Z hlediska požadavků platné právní úpravy musí rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění z výše uvedených důvodů vždy vycházet z pravomocného rozsudku soudu, kterým byla konkrétní osoba odsouzena za spáchání trestného činu, v jehož důsledku pozbyla "bezúhonnosti" ve smyslu živnostenského zákona.
Povinnost soudů podávat živnostenskému úřadu, který vydal živnostenské oprávnění, zprávu o výsledku trestního stíhání ukončeného pravomocným soudním rozhodnutím v případech podnikatelů, odsouzených za trestné činy související s předmětem podnikání, vyplývá zatím pouze z Instrukce Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 30.8.1993, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní a krajské soudy. Přestože se nejedná o zákonnou úpravu, je instrukce pro příslušné soudy závazná. Do budoucna by bylo vhodné stanovit tuto povinnou součinnost přímo zákonem a to tak, aby v plném rozsahu pokrývala § 6 živnostenského zákona. Ministerstvo hospodářství by takto získané informace shromažďovalo v celorepublikové evidenci podnikatelů - živnostenském registru a z této evidence by mohlo bez problémů poskytovat informace všem živnostenským úřadům v republice.
Obecně pak platí § 49 a § 56 živnostenského
zákona pro všechny podnikatele podnikající
na základě živnostenského oprávnění
oznamovací povinnost vůči živnostenskému
úřadu v tom smyslu, že podnikatel je povinen
ohlásit a zdokladovat do 15-ti dnů všechny
změny týkající se údajů
a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení
živnosti, resp. pro žádost o koncesi, tedy i
změny týkající se pravomocného
odsouzení pro trestný čin, který by
mohl mít vliv na posouzení bezúhonnosti podnikatele.
Nesplnění této povinnosti je sankcionovatelné
podle § 65 živnostenského zákona pokutou
do výše 20 tis. Kč.
- k otázce č. 3:
Problematika údajů vedených v rejstříku
trestů, ve výpisu z něj nebo v opisu nenáleží
do pravomoci Ministerstva hospodářství. K
otázkám souvisejícím s posuzováním
bezúhonnosti, výpisu z rejstříku trestů,
odkazuji na vyjádření obsažené
již pod otázkou č. 1. V této souvislosti
si dovoluji ještě upozornit na základní
zásadu trestního práva, podle které
se na osobu, jejíž trest ryl zahlazen, hledí
jako na osobu, která nebyla trestána. Živnostenské
úřady nejsou oprávněny od podnikatelů
vyžadovat opis rejstříků trestů,
ale pouze výpis z něj.
Klub poslanců LSNS
Poslanecká sněmovna