Místopředseda vlády
a ministr financí Ivan Kočárník zaslal
odpověď na interpelaci poslance Jozefa Wagnera dopisem
ze dne 12. září 1994.
Podle § 89 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
České národní rady, v platném
znění, předkládám Poslanecké
sněmovně odpověď místopředsedy
vlády a ministra financí Ivana Kočárníka
na interpelaci poslance Jozefa Wagnera. Odpověď je
přílohou tohoto sněmovního tisku.
Příloha
MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
V Praze dne 12. září 1994 | |
Č.j.: 124/49 007/1994 |
Vážený pane
poslanče,
k Vaší interpelaci
ve věci postupu některých zaměstnanců
okresních úřadů, případně
jiných státních úřadů,
při hospodaření se svěřeným
majetkem, sděluji:
Platná právní
úprava, která stanoví pravidla hospodaření
s majetkem státu je obsažena v řadě
právních norem. V prvé řadě
se jedná o některá ustanovení hospodářského
zákoníku, jejichž další platnost
stanoví § 761 obchodního zákoníku,
dále pak vyhláška FMF č. 119/1988 Sb.,
o hospodaření s národním majetkem,
která upravuje hospodaření rozpočtových
a příspěvkových organizací
s tímto majetkem, a v poslední řadě
některá ustanovení zákona č.
110/1990 Sb., o státním podniku a zákona
č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu
majetku státu na jiné osoby.
K tomu připomínám,
že státními rozpočtovými organizacemi
nejsou jen organizace zřízené podle zákona
ČNR č. 576/1990 Sb. (rozpočtová pravidla
republiky), ve znění pozdějších
předpisů, jejichž hospodaření
se řídí vyhláškou MF ČR
č. 205/1991 Sb., o hospodaření rozpočtových
a příspěvkových organizací,
ale vyhláška o hospodaření s hospodařením
s majetkem státu jsou i rozpočtové
organizace i správní úřady (ministerstva,
okresní úřady aj.)
V souvislosti s Vaší
interpelací musím konstatovat, že příslušná
právní úprava hospodaření s
majetkem státu upravuje vztahy zástavního
práva a nestanoví tedy ani zákaz zastavení
státního majetku k zajištění
pohledávky.
I z hlediska současné
právní úpravy však lze, podle názoru
Ministerstva financí, považovat zastavení majetku
státu správními úřady za postup,
který může vést k porušení
předpisů upravujících hospodaření
s majetkem státu, a to z následujících
důvodů:
Z platných ustanovení
hospodářského zákoníku (§§
64 a 65) a ustanovení § 6 vyhlášky č.
119/1988 Sb. vyplývá, že státní
rozpočtové a příspěvkové
organizace, které vykonávají k majetku ve
vlastnictví právo hospodaření, mají
povinnost hospodařit se svěřeným majetkem
stanoveným způsobem. To znamená, užívat
jej k plnění svých úkolů, k
činnosti, ke které byly organizace zřízeny.
Jsou povinny majetek chránit před rozkrádáním,
poškozením, zničením, ztrátou
nebo zneužíváním. Je nepochybné
že zastavením
majetku státu hrozí, že tento majetek bude
zcizen a nebude tedy nadále užíván k
činnosti, ke které byl určen a měl
sloužit. V tomto smyslu nelze zajistit, aby věc, která
byla státní organizací zastavena, nepřešla
v případě nesplnění pohledávky
zástavního věřitele
do jeho vlastnictví či do vlastnictví třetí
osoby.
V souladu s výše uvedeným
zůstává Ministerstvo financí názor,
že státní organizace, pokud uzavřou
zástavní smlouvy na majetek ve vlastnictví
státu, který mají svěřen do
práva hospodaření, mohou v konečném
důsledku jednat v rozporu s dosud platnou právní
úpravou (vyhláška . 119/1988 Sb.)
Neexistuje-li právní
úprava určité oblasti činnosti, pak
je v právní praxi uplatňována zásada,
že se subsidiárně použije ta právní
norma, která upravuje vztahy obdobné pro jiné
subjekty. V tomto smyslu lze vycházet z ustanovení
§ 151b odst. 3 platného občanského zákoníku,
které stanoví, že zástavce může
zásadně zastavit jedině věc, které
je vlastníkem. V případech, kdy vlastníkem
zastavované věci je stát,
ale nelze ze současné právní úpravy
dovodit jednoznačné určení, který
orgán státu by byl příslušný
k udělení souhlasu k jejímu zastavení.
Rozhodnutí, zda státní
organizace zastavením majetku státu porušila
platné předpisy o hospodařením se
státním majetkem, bude tedy zřejmě
výhradně v pravomoci soudů, kde se zástavní
věřitel bude domáhat uspokojení pohledávky.
Ministerstvo financí pokládá
neupravenost vztahů zástavního práva
v oblasti hospodaření s majetkem ve vlastnictví
státu za jeden z nedostatků současné
právní úpravy.
Právní úprava
hospodaření s majetkem státu, včetně
úpravy omezující volné zřizování
zástavního práva k tomuto majetku, bude zahrnuta
do návrhu zákona o majetku státu, který
v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky ze dne 7. července
1994 č. 425 zpracuje Ministerstvo financí do konce
tohoto roku.
S odvoláním na výše
uvedené, ale zejména s přihlédnutím
ke skutečnosti , že postup přednosty Okresního
úřadu v Pelhřimově při zastavení
majetku státu je předmětem vyšetřování
orgánů činných v trestném řízení,
nepovažují za vhodné se v současné
době k tomuto případu vyjadřovat.
K Vašemu dalšímu
dotazu , tj. zda bylo zjištěno podobné jednání
jinde a kde sděluji:
Ustanovení § 28 vyhlášky
č. 119/1988 Sb. stanoví, že ministerstva jako
orgány hospodářského řízení,
jsou povinny dohlédnout na řádné plnění
povinností vyplývajících z práva
hospodaření se státním majetkem organizací,
které řídí. V souladu s Vás
ubezpečuji, že u organizací v působnosti
Ministerstva financí byl
již takový přístup zjištěn
S pozdravem
Vážený pan
Jozef Wagner
poslanec PS Parlamentu ČR
Sněmovní 4