Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1994

I. volební období

1109 A

ODPOVĚĎ NA INTERPELACI

poslance Jozefa Wagnera

na ministra vnitra Jana Rumla a místopředsedu vlády a ministra financí Ivana Kočárníka

ve věci postupu některých zaměstnanců OÚ při hospodaření se svěřeným státním majetkem

Místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník zaslal odpověď na interpelaci poslance Jozefa Wagnera dopisem ze dne 12. září 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď místopředsedy vlády a ministra financí Ivana Kočárníka na interpelaci poslance Jozefa Wagnera. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 14. září 1994

Milan Uhde v.r.

Příloha


MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

a ministr financí

Ing. Ivan Kočárník, CSc.
 V Praze dne 12. září 1994
 Č.j.: 124/49 007/1994

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci ve věci postupu některých zaměstnanců okresních úřadů, případně jiných státních úřadů, při hospodaření se svěřeným majetkem, sděluji:

Platná právní úprava, která stanoví pravidla hospodaření s majetkem státu je obsažena v řadě právních norem. V prvé řadě se jedná o některá ustanovení hospodářského zákoníku, jejichž další platnost stanoví § 761 obchodního zákoníku, dále pak vyhláška FMF č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, která upravuje hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací s tímto majetkem, a v poslední řadě některá ustanovení zákona č. 110/1990 Sb., o státním podniku a zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby.

K tomu připomínám, že státními rozpočtovými organizacemi nejsou jen organizace zřízené podle zákona ČNR č. 576/1990 Sb. (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů, jejichž hospodaření se řídí vyhláškou MF ČR č. 205/1991 Sb., o hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací, ale vyhláška o hospodaření s hospodařením s majetkem státu jsou i rozpočtové organizace i správní úřady (ministerstva, okresní úřady aj.)

V souvislosti s Vaší interpelací musím konstatovat, že příslušná právní úprava hospodaření s majetkem státu upravuje vztahy zástavního práva a nestanoví tedy ani zákaz zastavení státního majetku k zajištění pohledávky.

I z hlediska současné právní úpravy však lze, podle názoru Ministerstva financí, považovat zastavení majetku státu správními úřady za postup, který může vést k porušení předpisů upravujících hospodaření s majetkem státu, a to z následujících důvodů:

Z platných ustanovení hospodářského zákoníku (§§ 64 a 65) a ustanovení § 6 vyhlášky č. 119/1988 Sb. vyplývá, že státní rozpočtové a příspěvkové organizace, které vykonávají k majetku ve vlastnictví právo hospodaření, mají povinnost hospodařit se svěřeným majetkem stanoveným způsobem. To znamená, užívat jej k plnění svých úkolů, k činnosti, ke které byly organizace zřízeny. Jsou povinny majetek chránit před rozkrádáním, poškozením, zničením, ztrátou nebo zneužíváním. Je nepochybné že zastavením majetku státu hrozí, že tento majetek bude zcizen a nebude tedy nadále užíván k činnosti, ke které byl určen a měl sloužit. V tomto smyslu nelze zajistit, aby věc, která byla státní organizací zastavena, nepřešla v případě nesplnění pohledávky zástavního věřitele do jeho vlastnictví či do vlastnictví třetí osoby.

V souladu s výše uvedeným zůstává Ministerstvo financí názor, že státní organizace, pokud uzavřou zástavní smlouvy na majetek ve vlastnictví státu, který mají svěřen do práva hospodaření, mohou v konečném důsledku jednat v rozporu s dosud platnou právní úpravou (vyhláška . 119/1988 Sb.)

Neexistuje-li právní úprava určité oblasti činnosti, pak je v právní praxi uplatňována zásada, že se subsidiárně použije ta právní norma, která upravuje vztahy obdobné pro jiné subjekty. V tomto smyslu lze vycházet z ustanovení § 151b odst. 3 platného občanského zákoníku, které stanoví, že zástavce může zásadně zastavit jedině věc, které je vlastníkem. V případech, kdy vlastníkem zastavované věci je stát, ale nelze ze současné právní úpravy dovodit jednoznačné určení, který orgán státu by byl příslušný k udělení souhlasu k jejímu zastavení.

Rozhodnutí, zda státní organizace zastavením majetku státu porušila platné předpisy o hospodařením se státním majetkem, bude tedy zřejmě výhradně v pravomoci soudů, kde se zástavní věřitel bude domáhat uspokojení pohledávky.

Ministerstvo financí pokládá neupravenost vztahů zástavního práva v oblasti hospodaření s majetkem ve vlastnictví státu za jeden z nedostatků současné právní úpravy.

Právní úprava hospodaření s majetkem státu, včetně úpravy omezující volné zřizování zástavního práva k tomuto majetku, bude zahrnuta do návrhu zákona o majetku státu, který v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 7. července 1994 č. 425 zpracuje Ministerstvo financí do konce tohoto roku.

S odvoláním na výše uvedené, ale zejména s přihlédnutím ke skutečnosti , že postup přednosty Okresního úřadu v Pelhřimově při zastavení majetku státu je předmětem vyšetřování orgánů činných v trestném řízení, nepovažují za vhodné se v současné době k tomuto případu vyjadřovat.

K Vašemu dalšímu dotazu , tj. zda bylo zjištěno podobné jednání jinde a kde sděluji:

Ustanovení § 28 vyhlášky č. 119/1988 Sb. stanoví, že ministerstva jako orgány hospodářského řízení, jsou povinny dohlédnout na řádné plnění povinností vyplývajících z práva hospodaření se státním majetkem organizací, které řídí. V souladu s Vás ubezpečuji, že u organizací v působnosti Ministerstva financí byl již takový přístup zjištěn

S pozdravem

Ivan Kočárník

Vážený pan

Jozef Wagner

poslanec PS Parlamentu ČR

Sněmovní 4

Praha 1



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP