Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr vnitra Jan Ruml zaslal odpověď na interpelaci poslance Stanislava Grosse dopisem ze dne 2. září 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra vnitra Jana Rumla na interpelaci poslance Stanislava Grosse. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Ministr vnitra

Jan RUML

Vážený pane poslanče,

obdržel jsem Vaši interpelaci ze dne 9. srpna 1994, v níž mi kladete řadu otázek týkajících se událostí, k nimž došlo na území Památníku Terezín.

V úvodu interpelace vyslovujete domněnku, že podstata selhání Policie ČR netkví v neplnění povinnosti příslušných policistů, avšak v tom, že selhaly vyšší články policejní struktury a především Policejní. prezídium ČR. K této domněnce se, vážený pane poslanče, vyslovím v závěru po zodpovězení Vašich jednotlivých otázek.

Nejprve se tážete, zda bylo v pořádku ponechat odpovědnost za akci. s mezinárodním dopadem na Okresním ředitelství Policie ČR, když o chystaných událostech musela mít informace i policejní prezident.

Především je nutné vyjasnit, o jakou záležitost se jednalo. V daném případu šlo o pietní akt, shromáždění ve smyslu zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím,svolané Kulturním sdružením občanů ČR německé národnosti, které je řádně zaregistrováno. Ke konání takového shromáždění není nutné povolení příslušného státního orgánu, ale pouze jeho oznámení. Svolavatel požádal o souhlas uživatele pozemku terezínského památníku. Jeho ředitel žádost nejprve zamítl, ale poté na základě osobního jednání a záruk svolavatelů poskytl. Svolavatelé však neoznámili konání tohoto shromáždění příslušnému úřadu. Sdružení jako právnická osoba nemusí podle zákona shromáždění ohlašovat, pokud se jej účastní pouze jeho členové, případně jmenovitě určení hosté. O to se v tomto případě zřejmě nejednalo, neboť účastnit se měly i jiné subjekty. Svolavatelé se tím zřejmě dopustili přestupku - neoznámení shromáždění - což bude muset být objasněno v příslušném řízení. Zákon ovšem umožňuje konat i takové shromáždění, které nebylo ohlášeno a které lze rozpustit pouze ze zákonem stanovených důvodů (nikoliv pro neoznámení). Svolavatelé požádali ve smyslu zákona požádali příslušné oddělení PČR o ochranu. K tomu dodávám ještě dvě skutečnosti: obdobné shromáždění konané v r. 1993 proběhlo bez jakéhokoliv konfliktu a připravované protiakci příznivců SPR - RSČ neměla policie žádné poznatky.

Označujete tuto akci za událost s mezinárodním dopadem, která měla být, podle Vašeho názoru, řízena z nejvyššího stupně. Dovolte mi abych konstatoval, že v souvislosti s demokratickými změnami, z nichž mimo jiné vyplývá otevřenost hranic a rozšiřování mezinárodní spolupráce s regiony sousedních zemí , je akcí obdobného charakteru řádově několik desítek či set v rámci celé republiky. organizovány jsou orgány samosprávy, církvemi či náboženskými společnostmi , různými nadacemi a zejména občanskými sdruženími. Všechny tyto akce mají svým způsobem mezinárodní dopad. To ovšem neznamená, že budou bezpečnostní opatření řízena z jediného centra, jako tomu bylo v období totalitního systému. Tím by byla potlačována odpovědnost jednotlivých stupňů řízení. Případný mezinárodní dopad a konkrétní úroveň řízení je vždy nutno posuzovat individuálně.

Vaše druhá otázka se týká především instrukcí policejního prezidenta adresovaných nižším složkám. S tím souvisí i otázka třetí, zda v době akce existovaly rozkazy nebo pokyny z policejního Prezídia, upravující činnost policistů při podobných akcích.

Policejní prezídium je o akcích tohoto druhu, pokud jsou předem známy, informováno. Na pravidelných poradách s řediteli správ krajů Policie ČR jsou informace o připravovaných akcích hrozících konfliktním průběhem důkladně projednávány. Podle předpokládaného rozsahu a významu jsou přijímána opatření k eventuálnímu Posílení daného teritoria policisty z jiných krajů. Ředitel příslušné správy následně vydá vlastní Pokyny k průběhu akce, v jejichž rámci. je provedena podrobná instruktáž nasazených policistů. Tento postup vyplývá jak z příslušné pravomoci a odpovědnosti jednotlivých článků řízení, tak z jejich podrobné znalosti regionu a místních podmínek.

Vzhledem k tomu, že u této události, které se zúčastnilo asi 60 osob, nebyly žádné předpoklady svědčící o možném narušení veřejného pořádku (jak už bylo výše řečeno,obdobná akce proběhla v loňském roce bez konfliktu), bylo plně v kompetenci. Obvodního oddělení PČR Terezín. případně Okresního ředitelství PČR Litoměřice přijmout vlastní opatření a zajistit klidný průběh pietního aktu. Je pochopitelné, že konkrétní opatření musí vycházet z rozkazů a pokynů Policejního prezídia upravujících činnost Policistů při Podobných akcích. To vyplývá z úlohy policejního prezídia jakož řídícího stupně, který sjednocuje činnost policie při plnění jejích úkolů.

Již 21. listopadu 1991 byla vydána sbírka pokynů policejního ředitele č.9 "K ujednocení postupu policistů České republiky při plnění úkolů k ochraně bezpečnosti osob a majetku před protiprávním jednáním extrémistických skupin a hnutí". Čtrnáctého ledna 1993 byl vydán závazný pokyn policejního prezidenta č. 1,

Metodika činnosti Policie České republiky při zabezpečení ochrany veřejného pořádku v případě, jeho hromadného narušení". Dne 30. 3. 1994 na poradě policejního prezidenta s řediteli správ krajů byl projednán postup policie v souvislosti s porušováním veřejného pořádku extremistickými skupinami. Na pravidelných poradách s řediteli krajských správ jsou dále projednávány jak metody přípravy různých akcí, tak i jejich zhodnocení a z zkušeností jsou vyvozovány potřebné závěry a další postupy.

Z výsledků šetření odboru kontroly a stížností Policejního prezídia ČR jednoznačně vyplynulo, že při této akci došlo k selhání zodpovědných policistů v rámci obvodního oddělení i okresního ředitelství. Proto jsou personální a kázeňská opatření vyplývající z osobní odpovědnosti zasahujících policistů i řídících pracovníků, zcela adekvátní dané situaci.

Ve své čtvrté a páté otázce se, vážený pane poslanče, tážete, zda se nedomnívám, že odpovědnost za stav, kdy s "Policisté obávají postihu za případnou činnost i nečinnost a za neexistenci jednoznačných instrukcí, které by policistům dávaly určitou jistotu při plnění svých povinností", nese policejní prezídium a zda mnohdy rozpačitá činnost policistů nevyplývá z " absence jednoznačných instrukcí a pokynů policejního prezídia, které by pomohly práci policistů v přímém výkonu sužby".

Nedomnívám se, že toto jsou příčiny vedoucí k důsledkům, o nichž hovoříte. Metodické Pokyny a instrukce jsou jednoznačné a policejní prezident mnohokrát na poradách s řediteli Policie ČR správ krajů a při setkáních s policisty na okresních ředitelství zdůraznil svoji podporu všem policistům, kteří budou v rámci zákonů razantně postupovat proti kriminalitě a narušování veřejného pořádku. Že se policisté obávají postihu za případnou nečinnost, je zcela správné, neboť svojí případnou pasivitou neplní funkci. ochrany práv občanů, která je jim uložena ze zákona. Nikterak nezastírám, že transformace policie v moderní, účinnou složku demokratické společnosti je proces velmi složitý a po všech stránkách náročný. Pro některé. policisty je zjevně velmi těžké ztotožnit se se změnou z "hlídačů občanů" na ochránce zákona, občanských práv a občanů samých. Noví policisté pak nemají a ani nemohou mít dostatek zkušeností. Nezanedbatelný není ani. přístup veřejností., která dříve v SNB oprávněně spatřovala represivní složku totalitního systému. Společenská prestiž policisty je zatím nízká a k jejímu zvýšení bude třeba usilovné a dlouhodobé práce. Demokratická transformace je pochopitelně provázena personálními obměnami, hledáním nových, schopných a odpovědných pracovníků. To vše se pak odráží jak v postojích a pocitech policistů, tak i v názorech občanů na jejich práci.

V závěru své interpelace se mě, vážený pane poslanče, tážete, zda terezínské události nejsou důsledkem nedobrého personálního složení vedení policejního prezídia, a navazujete na v úvodu vyslovenou domněnku, že podstata selhání netkví v neplnění povinností policistů, nýbrž v tom, že selhaly vyšší články struktury policie

Ve vedení Policejního prezídia ČR stojí vysokoškolsky vzdělaní lidé, splňující nároky na řídící funkce:. Za své 3-4 leté působení v resortu MV se velmi dobře seznámili s organizací Policie ČR a osvojili si složitou problematiku řízení policie. Jsou to lidé nepodléhající politickým vlivům, s vysokým morálním kreditem. Jejich rozhodování je maximálně objektivní a není spjato s praktikami bývalého režimu. Poskytují záruku, že své nabyté odborné zkušenosti plně využijí při řízení. komplikovaného tělesa PČR. Prvním náměstkem policejního prezidenta není Ing. Almer, ale Ing. Zátorský. Oba mají za sebou více než tříleté působení v různých policejních funkcích. Ing. Eliáš má za sebou odbornou praxi ve vedoucích funkcích v armádě a na FMV. Vedoucí analyticko-legislativního odboru Ing. Hron má současně akademický titul Mgr. (Právnická fakulta University Karlovy) a dostatečnou právnickou praxi nabytou v úřadech vyšetřování. V rámci tohoto odboru působí v legislativním oddělení 6 právníků a jeden policista s delší odbornou policejní praxí, který v současné dob studuje právnickou fakultu.

V závěru své odpovědi se vracím k Vaší úvodní domněnce, že podstatu selhání je nedostatečnost vyšších článků struktury policie a především policejního prezídia. Na základě výsledků šetření musím konstatovat, že pravou podstatou selhání byla nečinnost zasahujících policistů a neoperativní, laxní přístup jejich nadřízených. Postup při zabezpečení akce byl zpracován, avšak okresní ředitelství policie jako celek situaci, která vznikla v průběhu pietního aktu, nezvládlo. Nešlo tedy pouze selhání zasahujících policistů, ale i jejich velitelů a operativního řízení.

Vážený pane poslanče, po řadě jednání na půdě Parlamentu můžete jistě sám potvrdit, že při uplatňování nové koncepce policejní práce usiluji o maximální možné snížení úrovně rozhodovacích procesů. To ovšem přináší i posilování odpovědnosti jednotlivých stupňů řízení za plnění úkolů stanovených zákonem. Jde o dlouhodobý proces, který souvisí i s postupnými legislativními změnami. Nevím, zda budete se mnou souhlasit, ale mám za to, že v posledním období byla učiněna ve spolupráci s Parlamentem řada kroků včetně legislativních, které ve svých důsledcích vedou k výrazné podpoře probíhajících změn. Jde o proces, který je zákonitě poznamenáván i dílčími neúspěchy a chybami. Pouze jejich analýzou a odtud odvozenými opatřeními však můžeme dosahovat výsledků smiřujících k plné realizaci nové koncepce.

Věřím, jak vyplývá ze závěru Vaší interpelace, že naše úsilí v tomto procesu je společné.

S úctou

Vážený pan

Stanislav GROSS

poslanec

Parlament České republiky