Ministr vnitra Jan Ruml zaslal
odpověď na interpelaci poslance Stanislava Grosse
dopisem ze dne 2. září 1994.
Podle § 89 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
České národní rady, v platném
znění, předkládám Poslanecké
sněmovně odpověď ministra vnitra Jana
Rumla na interpelaci poslance Stanislava Grosse. Odpověď
je přílohou tohoto sněmovního tisku.
Příloha
Ministr vnitra
Jan RUML
V Praze dne 2. záři 1994 | |
Č.j.: KM-237/94-PL |
Vážený pane
poslanče,
obdržel jsem Vaši interpelaci
ze dne 9. srpna 1994, v níž mi kladete řadu
otázek týkajících se událostí,
k nimž došlo na území Památníku
Terezín.
V úvodu interpelace vyslovujete
domněnku, že podstata selhání Policie
ČR netkví v neplnění povinnosti příslušných
policistů, avšak v tom, že selhaly vyšší
články policejní struktury a především
Policejní. prezídium ČR. K této domněnce
se, vážený pane poslanče, vyslovím
v závěru po zodpovězení Vašich
jednotlivých otázek.
Nejprve se tážete,
zda bylo v pořádku ponechat odpovědnost za
akci. s mezinárodním dopadem na Okresním
ředitelství Policie ČR, když o chystaných
událostech musela mít informace i policejní
prezident.
Především je
nutné vyjasnit, o jakou záležitost se jednalo.
V daném případu šlo o pietní
akt, shromáždění ve smyslu zákona
č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím,svolané
Kulturním sdružením občanů ČR
německé národnosti, které je řádně
zaregistrováno. Ke konání takového
shromáždění není nutné
povolení příslušného státního
orgánu, ale pouze jeho oznámení. Svolavatel
požádal o souhlas uživatele pozemku terezínského
památníku. Jeho ředitel žádost
nejprve zamítl, ale poté na základě
osobního jednání a záruk svolavatelů
poskytl. Svolavatelé však neoznámili konání
tohoto shromáždění příslušnému
úřadu. Sdružení jako právnická
osoba nemusí podle zákona shromáždění
ohlašovat, pokud se jej účastní pouze
jeho členové, případně jmenovitě
určení hosté. O to se v tomto případě
zřejmě nejednalo, neboť účastnit
se měly i jiné subjekty. Svolavatelé se tím
zřejmě dopustili přestupku - neoznámení
shromáždění - což bude muset
být objasněno v příslušném
řízení. Zákon ovšem umožňuje
konat i takové shromáždění, které
nebylo ohlášeno a které lze rozpustit pouze
ze zákonem stanovených důvodů (nikoliv
pro neoznámení). Svolavatelé požádali
ve smyslu zákona požádali příslušné
oddělení PČR o ochranu. K tomu dodávám
ještě dvě skutečnosti: obdobné
shromáždění konané v r. 1993
proběhlo bez jakéhokoliv konfliktu a připravované
protiakci příznivců SPR - RSČ neměla
policie žádné poznatky.
Označujete tuto akci za
událost s mezinárodním dopadem, která
měla být, podle Vašeho názoru, řízena
z nejvyššího stupně. Dovolte mi abych
konstatoval, že v souvislosti s demokratickými změnami,
z nichž mimo jiné vyplývá otevřenost
hranic a rozšiřování mezinárodní
spolupráce s regiony sousedních zemí , je
akcí obdobného charakteru řádově
několik desítek či set v rámci celé
republiky. organizovány jsou orgány samosprávy,
církvemi či náboženskými společnostmi
, různými nadacemi a zejména občanskými
sdruženími. Všechny tyto akce mají svým
způsobem mezinárodní
dopad. To ovšem neznamená, že budou bezpečnostní
opatření řízena z jediného
centra, jako tomu bylo v období totalitního systému.
Tím by byla potlačována odpovědnost
jednotlivých stupňů řízení.
Případný mezinárodní dopad
a konkrétní úroveň řízení
je vždy nutno posuzovat
individuálně.
Vaše druhá otázka
se týká především instrukcí
policejního prezidenta adresovaných nižším
složkám. S tím souvisí i otázka
třetí, zda v době akce existovaly rozkazy
nebo pokyny z policejního Prezídia, upravující
činnost policistů při podobných akcích.
Policejní prezídium
je o akcích tohoto druhu, pokud jsou předem známy,
informováno. Na pravidelných poradách s řediteli
správ krajů Policie ČR jsou informace o připravovaných
akcích hrozících konfliktním průběhem
důkladně projednávány. Podle předpokládaného
rozsahu a významu jsou přijímána opatření
k eventuálnímu Posílení daného
teritoria policisty z jiných krajů. Ředitel
příslušné správy následně
vydá vlastní Pokyny k průběhu akce,
v jejichž rámci. je provedena podrobná instruktáž
nasazených policistů. Tento postup vyplývá
jak z příslušné pravomoci a odpovědnosti
jednotlivých článků řízení,
tak z jejich podrobné znalosti regionu a místních
podmínek.
Vzhledem k tomu, že u této
události, které se zúčastnilo asi
60 osob, nebyly žádné předpoklady svědčící
o možném narušení veřejného
pořádku (jak už bylo výše řečeno,obdobná
akce proběhla v loňském roce bez konfliktu),
bylo plně v kompetenci. Obvodního oddělení
PČR Terezín. případně Okresního
ředitelství PČR Litoměřice
přijmout vlastní
opatření a zajistit klidný průběh
pietního aktu. Je pochopitelné, že konkrétní
opatření musí vycházet z rozkazů
a pokynů Policejního prezídia upravujících
činnost Policistů při Podobných akcích.
To vyplývá z úlohy policejního prezídia
jakož řídícího stupně,
který sjednocuje činnost policie při plnění
jejích úkolů.
Již 21. listopadu 1991 byla
vydána sbírka pokynů policejního ředitele
č.9 "K ujednocení postupu policistů
České republiky při plnění
úkolů k ochraně bezpečnosti osob a
majetku před protiprávním jednáním
extrémistických skupin a hnutí". Čtrnáctého
ledna 1993 byl vydán závazný pokyn policejního
prezidenta č. 1,
Metodika činnosti Policie
České republiky při zabezpečení
ochrany veřejného pořádku v případě,
jeho hromadného narušení". Dne 30. 3.
1994 na poradě policejního prezidenta s řediteli
správ krajů byl projednán postup policie
v souvislosti s porušováním veřejného
pořádku extremistickými skupinami. Na pravidelných
poradách s řediteli krajských správ
jsou dále projednávány jak metody přípravy
různých akcí,
tak i jejich zhodnocení a z zkušeností jsou
vyvozovány potřebné závěry
a další postupy.
Z výsledků šetření
odboru kontroly a stížností Policejního
prezídia ČR jednoznačně vyplynulo,
že při této akci došlo k selhání
zodpovědných policistů v rámci obvodního
oddělení i okresního ředitelství.
Proto jsou personální a kázeňská
opatření vyplývající z osobní
odpovědnosti zasahujících policistů
i řídících pracovníků,
zcela adekvátní dané situaci.
Ve své čtvrté
a páté otázce se, vážený
pane poslanče, tážete, zda se nedomnívám,
že odpovědnost za stav, kdy s "Policisté
obávají postihu za případnou činnost
i nečinnost a za neexistenci jednoznačných
instrukcí, které by policistům dávaly
určitou jistotu při plnění svých
povinností", nese policejní prezídium
a zda mnohdy rozpačitá
činnost policistů nevyplývá z "
absence jednoznačných instrukcí a pokynů
policejního prezídia, které by pomohly práci
policistů v přímém výkonu sužby".
Nedomnívám se, že
toto jsou příčiny vedoucí k důsledkům,
o nichž hovoříte. Metodické Pokyny a
instrukce jsou jednoznačné a policejní prezident
mnohokrát na poradách s řediteli Policie
ČR správ krajů a při setkáních
s policisty na okresních ředitelství zdůraznil
svoji podporu všem policistům, kteří
budou v rámci zákonů razantně postupovat
proti kriminalitě a narušování veřejného
pořádku. Že se policisté obávají
postihu za případnou nečinnost, je zcela
správné, neboť svojí případnou
pasivitou neplní funkci. ochrany práv občanů,
která je jim uložena ze zákona. Nikterak nezastírám,
že transformace policie
v moderní, účinnou složku demokratické
společnosti je proces velmi složitý a po všech
stránkách náročný. Pro některé.
policisty je zjevně velmi těžké ztotožnit
se se změnou z "hlídačů občanů"
na ochránce zákona, občanských práv
a občanů samých.
Noví policisté pak nemají a ani nemohou mít
dostatek zkušeností. Nezanedbatelný není
ani. přístup veřejností., která
dříve v SNB oprávněně spatřovala
represivní složku totalitního systému.
Společenská prestiž policisty je zatím
nízká a k jejímu zvýšení
bude třeba usilovné a dlouhodobé práce.
Demokratická transformace je pochopitelně provázena
personálními obměnami, hledáním
nových, schopných a odpovědných pracovníků.
To vše se pak odráží jak v postojích
a pocitech policistů, tak i v názorech občanů
na jejich práci.
V závěru své
interpelace se mě, vážený pane poslanče,
tážete, zda terezínské události
nejsou důsledkem nedobrého personálního
složení vedení policejního prezídia,
a navazujete na v úvodu vyslovenou domněnku, že
podstata selhání netkví v neplnění
povinností policistů, nýbrž v tom, že
selhaly vyšší články struktury
policie
Ve vedení Policejního
prezídia ČR stojí vysokoškolsky vzdělaní
lidé, splňující nároky na řídící
funkce:. Za své 3-4 leté působení
v resortu MV se velmi dobře seznámili s organizací
Policie ČR a osvojili si složitou problematiku řízení
policie. Jsou to lidé nepodléhající
politickým vlivům, s vysokým morálním
kreditem. Jejich rozhodování je maximálně
objektivní a není spjato s praktikami bývalého
režimu. Poskytují záruku, že své
nabyté odborné zkušenosti plně využijí
při řízení. komplikovaného
tělesa PČR. Prvním náměstkem
policejního prezidenta není Ing. Almer, ale Ing.
Zátorský. Oba mají za sebou více než
tříleté působení v různých
policejních funkcích. Ing. Eliáš má
za sebou odbornou praxi
ve vedoucích funkcích v armádě a na
FMV. Vedoucí analyticko-legislativního odboru Ing.
Hron má současně akademický titul
Mgr. (Právnická fakulta University Karlovy) a dostatečnou
právnickou praxi nabytou v úřadech vyšetřování.
V rámci tohoto odboru
působí v legislativním oddělení
6 právníků a jeden policista s delší
odbornou policejní praxí, který v současné
dob studuje právnickou fakultu.
V závěru své
odpovědi se vracím k Vaší úvodní
domněnce, že podstatu selhání je nedostatečnost
vyšších článků struktury
policie a především policejního prezídia.
Na základě výsledků šetření
musím konstatovat, že pravou podstatou selhání
byla nečinnost zasahujících policistů
a neoperativní, laxní přístup jejich
nadřízených. Postup při zabezpečení
akce byl zpracován,
avšak okresní ředitelství policie jako
celek situaci, která vznikla v průběhu pietního
aktu, nezvládlo. Nešlo tedy pouze selhání
zasahujících policistů, ale i jejich velitelů
a operativního řízení.
Vážený pane
poslanče, po řadě jednání na
půdě Parlamentu můžete jistě
sám potvrdit, že při uplatňování
nové koncepce policejní práce usiluji o maximální
možné snížení úrovně
rozhodovacích procesů. To ovšem přináší
i posilování odpovědnosti jednotlivých
stupňů řízení za plnění
úkolů stanovených zákonem.
Jde o dlouhodobý proces,
který souvisí i s postupnými legislativními
změnami. Nevím, zda budete se mnou souhlasit, ale
mám za to, že v posledním období byla
učiněna ve spolupráci s Parlamentem řada
kroků včetně legislativních, které
ve svých důsledcích vedou
k výrazné podpoře probíhajících
změn. Jde o proces, který je zákonitě
poznamenáván i dílčími neúspěchy
a chybami. Pouze jejich analýzou a odtud odvozenými
opatřeními však můžeme dosahovat
výsledků smiřujících k plné
realizaci nové koncepce.
Věřím, jak
vyplývá ze závěru Vaší
interpelace, že naše úsilí v tomto procesu
je společné.
S úctou
Vážený pan
Stanislav GROSS
poslanec