Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č.
35/1989 Sb., o jednacím řádu České
národní rady, v platném znění,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Miroslava Rašky na místopředsedu
vlády a ministra zemědělství Josefa
Luxe. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
V Praze dne 13. července 1994
v. z. Jiří VIach v. r.
Příloha
Vážený pan
Josef Lux
místopředseda vlády
a ministr zemědělství České
republiky
prostřednictvím pana
Milana Uhdeho
předsedy Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky
Vážený pane místopředsedo,
Byl jsem upozorněn JUDr. Marií Starečkovou,
advokátkou z Pardubic, na spornost rozhodnutí, které
učinil Ústřední pozemkový úřad
Ministerstva zemědělství ČR ve věci
podnětu jmenované paní doktorky. Podnět
se týkal dohody o vydání nemovitostí
v k.ú. Stružinec, Slavíkov, Kocourov, Údavy
a Chloumek uzavřené mezi paní Věrou
Píšovou, panem Ing. Aloisem Rainbergrem (oba s bydlištěm
v Pardubicích), paní Blankou Kristlovou a paní
Sylvií Špačkovou (obě s bydlištěm
v Praze) jako osobami oprávněnými na straně
jedné a Východočeskými státními
lesy Hradec Králové jako povinnou osobou na straně
druhé. Podnět byl podán dopisem ze dne 22.4.1994
zn.89/94-450. Předmětným rozhodnutím
uvedený úřad zastavil správní
řízení podle § 65 zák.č.
71 /67 Sb. v platném znění (Správní
řád) o přezkoumání rozhodnutí
Okresního úřadu - referátu Pozemkového
úřadu v Havlíčkově Brodě
(sp.zn.2494/92Ji-B, 5726/92) ze dne 1 1.1 1. 1992, kterým
byla schválena výše uvedená dohoda o
vydání nemovitostí.
Podle mého přezkoumání dané
situace je meritorním problémem, zda chatová
osada ležící na vydaných nemovitostech,
a která byla budována od roku 1942, je chatovou
osadou ve smyslu zákona, či nikoliv. Ústřední
pozemkový úřad vycházel při
vydání rozhodnutí zejména ze stanoviska
referátu regionálního rozvoje a územního
plánování Okresního úřadu
v Havlíčkově Brodě z 31.10. 1991,
které uvádí a o tom jsem se přesvědčil
osobně, nepřesná tvrzení. Tato lokalita
je charakterizována jako lokalita s nepravidelnou zástavbou,
což je výslovně nepravdivé tvrzení,
neboť pozemky užívané chataři na
sebe plynule navazují. Tvrzení že chatová
osada nemá statut takové osady je rovněž
v rozporu se skutečností. Chatová osada totiž
splňuje podmínky dané ustanovením
vyhl. č. 83/1976 Sb. a podle § 11 písm. d)
zákona o půdě, ve znění platném
v době vydání nemovitosti, platilo, že
pozemek se nevydá v případě, že
na pozemku byla zřízena zahrádková
nebo chatová osada. Majitelé chat však nebyli,
v rozporu se zákonem a v rozporu se stanoviskem nejvyššího
soudu ČR z 15.7. 1993 Cpjn /93, část IV,
účastníky správního řízení,
přestože dohoda o vydání nemovitostí
se schvaluje v rámci správního řízení,
jehož účastníkem je (např. podle
§ 14 Správního řádu) každý,
jehož práva a povinnosti mohou být rozhodnutím
dotčeny. Okresní prokurátor v Havlíčkově
Brodě na tyto skutečnosti upozornil dopisem zn.Pd
87/9364 ze dne 18.11.1993. Toto upozornění je rovněž
v rozhodnutí Ústředního pozemkového
úřadu účelově interpretováno
v neprospěch majitelů chat.
Ze všech uvedených důvodů jsem, vážený
pane ministře, dospěl k závěru, že
byrokratickým a účelovým postupem
úředníků Vašeho ministerstva
došlo k poškození práv občanů
- vlastníků chat v chatové osadě Januš,
a to práv garantovaných Listinou základních
práv a svobod, která je součástí
ústavního pořádku České
republiky. Obracím se tedy na Vás s touto interpelací
a žádám o prošetření správnosti
rozhodnutí Ústředního pozemkového
úřadu Ministerstva zemědělství
České republiky ze dne 22.4. 1994 č. 89/94-450.