Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Účelem zákona je zajistit, aby v pěstitelské praxi byly využívány odrůdy rostlin vyhovující nejlépe svým výnosem, kvalitou a jinými vlastnostmi zájmům pěstitelů, spotřebitelů a ochraně životního prostředí, a aby osivo a jiný rozmnožovací materiál uváděný na trh odpovídal svoji kvalitou a jinými vlastnostmi potřebám pěstitelů.

Účelu zákona je dosahováno tím, že

a) osivo a jiný rozmnožovací materiál rostlinných druhů, poddruhů a variet (dále jen "druhů"), které stanoví ministerstvo zemědělství vyhláškou (dále jen "druhový seznam") se smí zásadně uvádět na trh jen, náleží-li k odrůdě registrované ve Státní odrůdové knize, popřípadě v obdobném dokumentu jiné země, s níž na základě mezinárodni smlouvy bylo dosaženo vzájemného respektování registrace odrůd,

b) osivo a jiný rozmnožovací materiál druhů neuvedených v druhovém seznamu smí být uváděn na trh bez kontroly Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (dále jen "zkušební ústav") a smí nést označení odrůdy jen, jedná-li se o odrůdu registrovanou ve Státní odrůdové knize (dále jen "registrovaná odrůda") nebo o odrůdu požívající v České republice právní ochrany podle zvláštního zákona [ Zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění pozdějších předpisů.] (dále jen "chráněná odrůda") anebo o odrůdu jednoznačně definovanou na základě popisu uloženého u zkušebního ústavu a zapsaného v Seznamu uložených popisů,

c) osivo a jiný rozmnožovací materiál uváděný na trh musí splňovat biologické a technické požadavky, které stanoví tento zákon a prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu, včetně požadavků na balení a označování,

d) pěstitelé a spotřebitelé jsou iníormováni o důležitých výkonových, pěstebních a užitkových vlastnostech registrovaných odrůd, které se nejlépe osvědčily v objektivních srovnávacích pokusech prováděných zkušebním ústavem, formou Seznamu doporučených odrůd,

e) osivo a jiný rozmnožovací materiál geneticky modifikovaných rostlin smí být zkoušen zkušebním ústavem a uváděn na trh jen se souhlasem Ministerstva životního prostředí.

Odůvodnění:

Československo bylo průkopníkem právních předpisů o odrůdách, osivu a sadbě. První zákon o odrůdách a uznávání osiva byl vydán jž v roce 1921 tč. 128 Sb.). Tento zákon byl ve své době velmi pokročilý v celosvětovém měřítku. Předkládaný návrh zásad zákona na tuto pokrokovou tradici navazuje.

Evropské odrůdové právo ukládá členským zemím ES vést seznam rostlinných druhů, jejichž osivo v dané zemi smí být uváděno na trh jen, náleží-li odrůdě registrované v úředním seznamu na základě státních zkoušek směrnice Rady ES č. 457/70). U nás obdobný seznam rostlinných druhů zákon nepředepisoval, takže povinnost zkoušení odrůd a zápisu do Státní odrůdové knihy se dosud vztahuje na odrůdy celé rostlinné říše, což zbytečně reglementuje pěstitele a zatěžuje stát zkušební činnosti. Ustanovení, že je možno obchodovat i s odrůdami, registrovanými v zemích, s nimiž bylo smlouvou dosaženo reciprocity, umožňuje v případě asociace nebo členství v ES respektování Evropské Iistiny odrůd. Obdobně se tím otevírá možnost vzájemného respektování české a slovenské odrůdové knihy.

Písm. b) je novum v našem odrůdovém právu. Dříve se smělo osivo i nevýznamných nebo okrajových druhů uvádět na trh jen jako povolená odrůda. V. zemích ES je obchod s osivem méně významných druhů Iiberalizován, avšak zavádí se pravidlo, že rozmnožovací materiál okrasných rostlin a ovocných dřevin (ES nejsou neregistrované odrůdy ovoce vyloučeny z trhu), smí být označen názvem odrůdy jen, jedná-li se o odrůdu dobrovolné registrovanou,chráněnou, nebo je-li její popis uložen. Návrh zásad tento vývoj evropského odrůdového práva respektuje a rozšiřuje toto pravidlo na odrůdy všech druhů, neuvedených v druhovém seznamu. Tento jednotný přístup byl při konzultaci návrhu zásad zákona s pracovníky komise ES v Bruselu velmi pozitivně hodnocen. Pokud by toto pravidlo neplatilo, bylo by možné uvádět na trh různé odrůdy pod stejným názvem nebo stejnou odrůdu pod různým názvem.

V zemích ES je veřejnost iníormována o vlastnostech odrůd zpravidla formou Listin doporučených odrůd (U.K., F.) nebo formou "popisných Iistin odrůd" (D,NL). Jsou nejdůležitějším vodítkem pro volbu odrůdy pěstitelem, protože shrnuji víceleté výsledky zkoušek hospodářských vlastností odrůd z velkého počtu pokusných míst a umožňují pěstiteli výběr nejvhodnějších odrůd pro daný účel nebo region z často nepřehledného množství odrůd na trhu, aniž se vylučuji ostatní odrůdy z trhu. Každoroční vydáváni Seznamu doporučených odrůd zaručuje aktuálnost iníormace o odrůdách.

Novinkou v evropském odrůdovém právu je zohlednění důsledků nových genových technologií, jejichž vedlejší, nepředvídané účinky by mohly ohrožovat zdraví lidí, zvířat a rostlin nebo stav přirozených biologických společenstev. Formulace odpovídá směrnice Rady ES č. 90/22/EEC z 23.4.1990, závazné pro členské země. Kvalitní osivo a sadba je pro pěstitele neméně důležité než volba nejvhodnější odrůdy, nebo neklíčivé, zaplevelené nebo chorobami zamořené osivo může znamenat pro pěstitele značnou ekonomickou ztrátu. Ve všech státech s vyspělým zemědělstvím proto stát přísnými požadavky na kvalitu osiva a jeho kontrolou zabezpečuje vysokou kvalitu osiva nabízeného k prodeji. Dosavadní právní předpisy zabezpečovaly kvalitu osiva za podmínek monopolního státního obchodu a státního šlechtění. Pro potřeby tržního hospodářství bylo třeba zformulovat nově právní normy pro zabezpečení kvality osiva a sadby v souladu s právem ES, což je též předpokladem účasti ČR na mezinárodním obchodu s osivy v souladu s pravidly mezinárodních organizací ISTA a OECD, jichž je ČR členem.Hlavní novými prvky v navrhovaných ustanoveních o osivu a sadbě je omezení přísné státní kontroly jen na hospodářsky významné druhy a přizpůsobení kategorii osiv situaci v zemích ES. To se týká zejména zavedení kategorie standardního osiva a přenesení větši odpovědnosti za kvalitu osiva na výrobce.

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) genetickými komponentami odrůdy [§ 2 písm. a) zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění pozdějších předpisů.] linie nebo odrůdy, ve kterých se jiná odrůda skládá nebo vyrábí,

b) geneticky modifikovanou rostlinou rostlina, jejíž genetický materiál byl modifikován umělým přenosem genetické iníormace, s výjimkou umělého opylení, oplodnění in vitro, mutace nebo fúze buněk křižitelných rostlin,

c) státními odrůdovými zkouškami postupy prověřování vlastností a znaků odrůd rostlin prováděné za účelem zjištěni, zda zkoušené odrůdy splňují podmínky pro registraci ve Státní odrůdové knize a pro zařazení do Seznamu doporučených odrůd,

d) majitelem odrůdy osoba, která je podle zvláštního zákona majitelem šlechtitelského osvědčení,

e) udržovatelem odrůdy osoba, která provádí nebo zajišťuje udržovací šlechtění odrůdy, jež nemá majitele,

f) uváděním na trh nabízení k prodeji, obchodní skladování, prodej nebo jakýkoliv jiný způsob převodu na jiné osoby,

g) smluvní zemí stát, s nímž bylo na základě mezinárodní smlouvy dosaženo vzájemného uznávání registrace ve Státní odrůdové knize a registrace v obdobném úředním dokumentu tohoto státu,

h) rozmnožovacím materiálem osivo, sadba, výpěstky nebo jiné rostlinné části sloužící k reprodukci rostlin, včetně výpěstků získaných a buněčných nebo tkáňových kultur,

i) osivem semena určená k výsevu,

j) sadbou hlízy, oddenky, cibule a jiné podzemní části rostlin sloužící k rozmnožování,

k) udržovacím šlechtěním vytváření základního rozmnožovacího materiálu odrůdy způsobem zajištujícím její uniformitu, stálost rozlišovacích a užitkových vlastností odrůdy a možnost kontinuálního zásobování trhu rozmnožovacím materiálem,

l) základním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál registrované odrůdy vyrobený postupem udržovacího šlechtění majitelem nebo udržovatelem uvedeným ve Státní odrůdové knize a uznaný zkušebním ústavem jako základní rozmnožovací materiál,

m) certifikovaným rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál vyrobený bezprostředně ze základního rozmnožovacího materiálu nebo v případě materiálu podle zásady č. 13 odst. 7 a certifikovaného rozmnožovacího materiálu a uznaný zkušebním ústavem jako certifikovaný rozmnožovací materiál,

n) standardním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál registrované odrůdy podléhající povinné následné kontrole, který má vlastnosti podle zásady č. 14,

o) obchodním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál, který nemá vlastnost, i základního, certifikovaného nebo standardního rozmnožovacího materiálu, splňuje požadavky stanovené pro tuto kategorii a náleží k druhu, jehož rozmnožovací materiál je povoleno uvádět na trh jako obchodní podle zásady č. 15.

Odůvodnění.

Definice geneticky modifikovaných rostlin odpovídá definici direktivy 90/220/EEC ES z 23.4.1990, zavazující členské země povolovat, uvádění organismů získaných metodami genového inženýrství do životního prostředí až po prověření jejich nezávadnosti.

Pojem "rozmnožovací materiál" je vhodnější než "osivo a sadba", neboť je univerzální tím, že zahrnuje i školkařské výpěstky a jiné kategorie rostlinného materiálu, z něhož lze vypěstovat využívané rostliny. Proto je též v posledních letech zaváděn v odrůdovém právu ES ve formě "reproductive material" nebo "Vermehrungsmaterial".

Kategorie rozmnožovacího materiálu odpovídají v návrhu zásad zákona kategoriím v zemích ES, v zájmu fungováni mezinárodního obchodu s osivem a pro mezinárodní srovnatelnost těchto kategorií. V souladu s právem ES se nově zavádí kategorie standardního osiva.

K registraci mohou být přihlášeny odrůdy druhů pěstovaných rostlin, a to i neuvedených v druhovém seznamu.

Odrůdu může přihlásit osoba (dále jen "přihlašovatel"), která je majitelem nebo udržovatelem odrůdy.

Osoby uvedené v odstavci 2 mohou k podání přihlášky a k dalšímu jednání se zkušebním ústavem zmocnit osobu jinou, která má bydliště nebo sídlo v České republice. Osoby uvedené v odstavci 2, které nemají bydliště nebo sídlo v České republice nebo ve smluvní zemi, takovou osobu zmocnit musí.

Odrůdy se přihlašují k registraci u zkušebního ústavu.

Řízeni o registraci se zahajuje na návrh přihlašovatele. Přihlašovatel je povinen

a) podat žádost, jejíž náležitosti stanoví Ministerstvo zemědělství (dále jen "ministerstvo") vyhláškou,

b) bezplatně dodat rozmnožovací materiál zkušebnímu ústavu v potřebném množství, kvalitě a v požadovaném termínu pokud přihlašovatel potřebný rozmnožovací materiál dodá opožděně, zkušební ústav odloží zahájení zkoušek do následujícího zkušebního období,

c) uvést nezaměnitelný název nebo předběžné označení odrůdy,

d) předložit podklady o existenci udržovacího šlechtění, které zajišťuje uniformitu, stálost rozlišovacích a užitkových vlastností odrůdy, požaduje-li to zkušební ústav,

e) poskytnout další iníormace nebo podklady nezbytné pro hodnocení odrůdy, vyžádá-li si to zkušební ústav,

f) uhradit správní poplatky.

Zkušební ústav může požadovat u druhů, u nichž je hospodářská hodnota podmínkou registrace odrůdy, předložení výsledků zkoušek provedených na území České republiky, dokládajících věrohodně, že lze očekávat u odrůdy hospodářskou hodnotu přinejmenším srovnatelnou s jinými registrovanými odrůdami.

Zkušební ústav může stanovit maximální počet přihlášek od jednoho přihlašovatele v jednom zkušebním cyklu, přesahuje-li počet přihlášek u dané plodiny technické možnosti zkušebního ústavu.

Požaduje-li přihlašovatel specifická opatření při zkoušení odrůdy, je povinen v žádosti tento požadavek uvést. Zkušební ústav rozhodne o realisovatelnosti tohoto požadavku.

Odůvodnění

Osivo druhů neuvedených v druhovém seznamu není vylučováno z trhu, i když se nejedná o registrovanou odrůdu. Odrůdy těchto druhů se však mohou přihlásit (dobrovolně) do státních odrůdových zkoušek za účelem registrace. Registrace pak dovoluje přihlásit odrůdu do zkoušek pro Seznam doporučených odrůd, uznávat množitelské porosty a vyrábět nejen obchodní osiva, ale uznané osivo s vyšší tržní hodnotou. To vede v praxi k vysoké kvalitě nabízeného osiva. Dobrovolná registrace se a těchto důvodů v současnosti zavádí v evropském odrůdovém právu.

Požadavek, aby přihlašovatel měl bydliště nebo sídlo v ČR, je analogický právním předpisům v jiných evropských zemích. Smyslem je umožnit bezprostřední styk (úřední jazyk, platby aj) mezi přihlašovatelem a zkušebním ústavem. Tento požadavek je nutný. i z toho důvodu, že nelze dobře vést. správní řízení s osobou, jež má bydliště nebo sídlo na území jiného státu.

Termíny jsou dány nutností plánování a technické přípravy pokusů. Nesplnění termínu podání přihlášky nebo nedodání osiva včas proto z technických důvodů odkládá zahájení zkoušení až do následujícího vegetačního období.

Odrůdy se mohou lišit ve svých nárocích na agrotechnické požadavky, jako např. datum něho hustota výsevu, takže přihlašovatel může mít zájem o specifická agrotechnická opatření při zkoušení dané odrůdy. Je rozšířenou praxí i v jiných zemích, že v rámci technických možností se přitom vychází přihlašovateli vstříc.

Státní odrůdové zkoušky provádí zkušební ústav, který může smluvně, je-li to nezbytné, zajistit provedení potřebných zkoušek i jinými odborně způsobilými pracovišti.

Státní odrůdové zkoušky zahrnují zkoušky odlišnosti, uniformity, stálosti a zkoušky hospodářské hodnoty.

Odrůda se pokládá za odlišnou, liší-li se zřetelně projevy svých genetických znaků od jiných odrůd, všeobecně známých ke dni podání přihlášky. Za všeobecně známou se odrůda pokládá., je-li v České republice nebo ve smluvní zemi

a) zapsána v úředním Seznamu registrovaných nebo chráněných odrůd nebo

b) přihlášena k zápisu v úředním seznamu a zápis nabude účinnosti před rozhodnutím zkušebního ústavu o registraci nebo

c) uváděna na trh v souladu s ustanoveními tohoto zákona.

Odrůda se pokládá za uniformní, neliší-li se její jedinci ve znacích, jimiž je odrůda definována, až na nepodstatný podíl rostlin, jehož maximální výše je. dána zvláštnostmi rozmnožování odrůdy podle současného stavu vědeckých poznatků.

Odrůda je pokládána za stálou, zachovává-li si v každé generaci anebo po každém rozmnožovacím cyklu své původní rozlišovací znaky.

Hospodářská hodnota odrůdy je dána souhrnem hospodářských vlastností, zdůvodňujících vhodnost pěstování odrůdy na státním území nebo některé jeho pěstitelsky významné části.

Zkoušky odlišnosti, uniformity a stálostí jsou povinné pro všechny odrůdy přihlášené k registraci.

Hospodářská hodnota je podmínkou registrace odrůd druhů, které stanoví ministerstvo vyhláškou, nejde-li o

a) genetické komponenty hybridů a syntetických populací,

b) odrůdy využívané jen pro okrasné účely,

c) odrůdy udržované pro zachování genofondu nebo biologické variability (krajové odrůdy).

Ke zjištění odlišnosti, uniformity, stálosti a hospodářské hodnoty provádí zkušební ústav polní a laboratorní zkoušky odpovídající současnému stavu vědeckých poznatků.

Zkušební ústav je oprávněn přezkoumat stav udržovacího šlechtění zkoušené odrůdy a jeho dokumentace. Zjistí-li zkušební ústav, že stav udržovacího šlechtění nezaručuje další existenci odrůdy nebo výrobu rozmnožovacího materiálu v předepsané kvalitě, může uložit lhůtu k odstranění nedostatků, popřípadě vyloučit odrůdu z dalšího zkoušení, nedojde-li v uložené lhůtě k odstranění nedostatků.

Pokud zkoušená odrůda zjevné nesplňuje požadavky odlišnosti, stálosti, uniformity a hospodářské hodnoty, je-li hospodářská hodnota podmínkou registrace, může zkušební ústav rozhodnout o vyloučení odrůdy z dalšího zkoušení.

Odůvodnění:

Zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti jsou nezbytné pro jednoznačný popis a identifikaci odrůdy. Zkouška hospodářské hodnoty slout ke zjištění, zda je odrůda přínosem pro pěstitele a spotřebitele.

U komponent odrůdy není rozhodující hospodářská hodnota, nýbrž schopnost vytvořit v kombinaci s ostatními komponenty hybrida s požadovanou hospodářskou hodnotou. Nemá proto smysl zjišťovat hospodářskou hodnotu komponent.

Zachování genofondu tradičních nebo místních odrůd může být nadřazeno hospodářskému významu. Proto nemají v těchto případech zkoušky hospodářských vlastností být podmínkou registrace.

Definice odlišnosti, uniformity a stálosti odpovídají definicím v zákonech v jiných evropských zemích. Dovětkem, že odrůda musí být odlišná též od odrůd ve smluvních zemích, se otevírá možnost přijetí Evropské Iistiny odrůd v případě asociace nebo členství v ES, bez nutné novelizace zákona. Pojem "uniformita" se běžně užívá v dokumentech evropského práva a v dokumentech UPOV v anglickém a francouzském znění.

Existence udržovacího šlechtění je běžně vyžadována i v odrůdovém právu jiných zemí, nebo je nezbytným předpokladem pro výrobu osiva, bez něhož ztrácí registrace smysl.

Státní odrůdovou knihu vede Zkušební ústav.

Zkušební ústav provede registraci odrůdy ve Státní odrůdové knize, zjistí-li, že odrůda

a) je odlišná,

b) je uniformní,

c) je stálá,

d) má hospodářskou hodnotu, pokud náleží k rostlinnému druhu, u něhož je hospodářská hodnota podmínkou registrace,

e) má přijatelný název a

f) je zajištěno její udržovací šlechtění.

Požadavek podle odstavce 2 písm. b) a d) nemusí být splněn u odrůd udržovaných a důvodů zachování genofondu nebo biologické rozmanitosti daného druhu, zejména u cizosprašných populaci při.působených zvláštním podmínkám nebo u krajových odrůd.

Zkušební ústav vydá o každé odrůdě, jejíž zkoušení bylo ukončeno, rozhodnutí o registraci nebo o zamítnutí registrace v rozhodnutí uvede výsledky Státních odrůdových zkoušek.

Údaje, které musí obsahovat zápis do Státní odrůdové knihy stanoví ministerstvo vyhláškou.

Zkušební ústav je povinen každoročně vydávat seznam všech odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize, včetně údajů o adresách jejich udržovatelů a případných majitelů, popřípadě té o uznaných množitelských plochách.

Zápis nebo změnu zápisu odrůdy do Státní odrůdové knihy je zkušební ústav povinen sdělit přihlašovateli.

Odrůda udržovaná v České republice, která nesplňuje podmínky registrace v České republice, ale byla registrována v zahraničí v dokumentu odpovídajícímu Státní odrůdové knize, se na žádost přihlašovatele zaregistruje ve Státní odrůdové knize s dovětkem "pouze pro export".

Všechny zápisy, změny a doplňky zápisů do Státní odrůdové knihy jsou zveřejňovány ve Věstníku ministerstva.

Odůvodnění:

Státní odrůdová kniha je úředním dokumentem nutným pro shromaždování všech výsledků řízení o registraci a je zdrojem aktuálních a pro státní správu směrodatných iníormací o odrůdách. Obdobné dokumenty existují i v jiných zemích, s označením jako "National variety Iist", "Sortenrolle", "Zuchtbuch" apod.

Název odrůdy musí vyhovovat těmto požadavkům

a) musí být přijatelný z jazykových hledisek,

b) nesmí být zaměnitelný s názvem jiné odrůdy téhož druhu, všeobecně známé podle zásady č. 4 odst. 3,

c) nesmí vyvolávat nesprávné představy o odrůdě.

d) nesmi obsahovat české nebo latinské botanické názvy,

e) nesmí se skládat jen z čísel,

f) nesmí být odlišný od názvu uvedeného v šlechtitelském osvědčení.

Odrůdám registrovaným v jiných státech se ponechá jejich název, odpovídá-li požadavkům uvedeným v odstavci 1.

Odůvodnění:

Požadavky na název odrůdy odpovídají obdobným požadavkům v zemích s vyspělým zemědělstvím. Mylné představy vyvolává název " Nejvýnosnější ". Název " Růže" pro odrůdu hledíku něho " Gerbera" pro odrůdu kopretiny by představoval nepřijatelné používání botanických názvů. Požadavky na název odrůdy jsou v souladu s odrůdovým právem v zemích ES.

Zkušební ústav je oprávněn kontrolovat uniformitu a stálost registrované odrůdy, pokud hospodářská hodnota byla podmínkou registrace, je zkušební ústav oprávněn kontrolovat i zachování původních hospodářských vlastností odrůdy.

Zjistí-li zkušební ústav, že registrovaná odrůda již nesplňuje podmínky registrace, uloží majiteli nebo udržovateli nápravu zjištěných nedostatků, jsou-li odstranitelné, a stanoví mu lhůtu, k jejich odstranění: náklady následných zkoušet hradí majitel nebo udržovatel odrůdy.

Registrovaná odrůda může být udržována v České republice nebo též v zahraničí, pokud je možná kontrola udržovacího šlechtění.

Majitel nebo udržovatel odrůdy je povinen vést po dobu platnosti registrace záznamy o udržovacím šlechtění, používané metodě a o množství produkované ho rozmnožovacího materiálu, pokud to dovoluje charakter odrůdy. Doklady o udržovacím šlechtění je povinen uchovávat po dobu šesti let a předložit je na požádání zkušebnímu ústavu.

Odůvodnění:

I po zapsání odrůdy do Státní odrůdové knihy je nutná kontrola odrůdy, zda si uchovala hodnoty, které oprávnily její registraci. Záměrem je ochrana pěstitele a spotřebitele.

U odrůd udržovaných mimo území České republiky je možná dohoda o provedení kontroly a převzetí výsledků kontroly od zahraničních instituce, která je obdobou našeho zkušebního ústavu.

Odrůda se registruje na deset let. Lhůta počíná běžet dnem zápisu odrůdy do Státní odrůdové knihy.

Platnost registrace může být na žádost udržovatele odrůdy opakovaně prodloužena vždy o dalších deset let. Podáním žádosti se registrace předběžně prodlužuje až do konečného rozhodnutí o prodloužení registrace.

Žádost o prodloužení registrace se předkládá zkušebnímu ústavu u jednoletých rostlin nejpozději dva roky, u víceletých tří roky před uplynutím doby platnosti registrace.

Zkušební ústav ověří, zda odrůda ještě splňuje podmínky registrace a rozhodne o prodloužení platnosti registrace.

Nebyla-li prodloužena platnost registrace a odrůda náleží k druhu uvedenému v druhovém seznamu, smí být rozmnožovací materiál uznáván a uváděn na trh nejdéle po tři roky po zrušení registrace. Nenáleží-li odrůda k druhu uvedenému v druhovém seznamu, smí být rozmnožovací materiál po třech letech po zrušení registrace uváděn na trh jen jako obchodní.

Odůvodnění.

Registrace odrůdy na dobu určitou je novinkou, převzatou z evropských zemí s vyspělým zemědělstvím. V zákonu č. 61/1964 Sb. nebyla doba platnosti povoleni časově omezena. Bez účinného mechanismu pro zrušení platnosti registrace by počet registrovaných odrůd neustále vzrůstal. U nás byl tento problém řešen individuálně zdůvodněným a odrůdovou komisí schvalovaným návrhem na zrušení platnosti povolení. Nový postup je administrativně mnohem jednodušší.

Předstih je nutný, protože je třeba před vypršením lhůty registrace zjistit, zda odrůda jejím podmínkám ještě vyhovuje. Navrhovaný doběh prodeje osiva 3 roky po zrušení registrace je stanoven s ohledem na udržovatele odrůdy, který musí vyrábět osivo s předstihem a nemohl předem vědět, že prodlouženi registrace bude zamítnuto. Navrhovaným ustanovením se sleduje tedy ochrana udržovatele odrůdy před finančními ztrátami.

Zkušební ústav zruší registraci odrůdy

a) není-li podána žádost o prodloužení registrace ve stanoveném termínu,

b) na žádost majitele nebo udržovatele odrůdy,

c) ztratí-li odrůda hospodářskou hodnotu, pokud je hospodářská hodnota podmínkou registrace,

d) ztratí-li odrůda uniformitu nebo stálost,

e) zjistí-li se, že odrůda ohrožuje zdraví lidí, zvířat, rostlin nebo životní prostředí,

f) vyjde-li dodatečně najevo, že nebyly splněny podmínky pro registraci. V takovém případě může být rozhodnuto, Ze se na rozhodnutí o registraci odrůdy hledí jakoby nebylo uděleno,

g) neumožňuje-li stav udržovacího šlechtění a jeho dokumentace další udržení odrůdy.

Zkušební ústav může zrušit registraci odrůdy, jestliže

a) není dodán rozmnožovací materiál nebo iníormace nutné pro ověření skutečností uvedených v odstavci 1 písm. c) až e),

b) není umožněna kontrola udržovacího šlechtění a jeho dokumentace,

c) není řádně zaplacena zákonem stanovená úhrada zkušebních nákladů,

a nedostatky nebyly ve stanovené lhůtě odstraněny.

Končí-li registrace odrůdy z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a), h), e) a f), musí být rozmnožovací materiál stažen z trhu do konce roku, v němž bylo o zrušení registrace rozhodnuto.

Končí-li registrace odrůdy z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. c), d), a g) a v odstavci 2 a odrůda náleží k druhu uvedenému v druhovém seznamu, musí být rozmnožovací materiál stažen z trhu do tří let od zrušeni registrace. Nenáleží-li odrůda k druhu uvedenému v druhovém seznamu, smí být její rozmnožovací materiál uváděn na trh po této době jen jako obchodní.

Odůvodnění

Důvody uvedené v odstavci 1 vedou v každém případě ke zrušení registrace, zatímco v případech uvedených v odstavci 2 může zkušební ústav stanovit lhůtu pro splnění vyžadovaných podmínek.

Seznam doporučených odrůd vydává zkušební ústav pro plodiny, které stanoví ministerstvo vyhláškou.

Zkušební ústav zapisuje do seznamu doporučených odrůd registrované odrůdy stanovené plodiny, které se nejlépe osvědčily v objektivních srovnávacích zkouškách hodnocených zkušebním ústavem, a zveřejňuje každoročně jejich nejdůležitější výnosové, pěstební a užitkové vlastnosti.

Do odrůdových zkoušek pro Seznam doporučených odrůd se mohou zařazovat jen odrůdy

a) registrované ve Státní odrůdové knize, s výjimkou odrůd registrovaných pouze pro export nebo

b) zapsané v úředním dokumentu smluvní země, který odpovídá Státní odrůdové knize.

Bez přihlášení zařazuje zkušební ústav do zkoušek pro Seznam doporučených odrůd odrůdy nové registrované ve Státní odrůdové knize, pokud jsou splněny předpoklady podle odstavce 6 písm. b) a c).

Na základě přihlášky zařazuje zkušební ústav do zkoušek pro Seznam doporučených odrůd odrůdy, pokud jsou splněny předpoklady podle odstavce 6.

Předpokladem pro zahájeni zkoušení je

a) podání přihlášky osobou, která má bydliště nebo sídlo v České republice, nejde-li o odrůdu podle odstavce 4,

b) zajištění úhrady nákladů zkoušení přihlášené odrůdy,

c) bezplatné dodáni rozmnožovacího materiálu majitelem nebo udržovatelem odrůdy v požadovaném množství, kvalitě a termínu podle požadavků zkušebního ústavu.

Odrůdy zkouší zkušební ústav, který může smluvně, není-li počet a rozmístění pokusných míst zkušebního ústavu postačující, zajistit provedení potřebných zkoušek i na dalších odborně způsobilých pracovištích.

Zkoušky pro Seznam doporučených odrůd zahrnují hospodářské vlastnosti, které jsou podle posledních poznatků pro pěstitele, zpracovatele a spotřebitele nejdůležitější na žádost majitele nebo udržovatele odrůdy mohou zkoušky zahrnovat též vlastnosti, které jsou pode jeho názoru přínosem odrůdy.

Způsob zkoušení, počet zkušebních míst, dobu trvání zkoušek a způsob vyhodnocování získaných výsledků určuje zkušební ústav. Zkušební ústav je povinen při provádění zkoušek a při hodnocení vlastností odrůd postupovat podle objektivních metod založených na posledních poznatcích vědy.

Zkušební ústav může využívat pro hodnocení vlastností zkoušených odrůd i výsledků získaných při řízení o registraci odrůdy a výsledků objektivních zkoušek, provedených jinými odborně způsobilými pracovišti v České republice.

Zjistí-li zkušební ústav, že zkoušená odrůda prokazatelně splňuje požadavky pro zapsání do Seznamu doporučených odrůd, zapíše ji do Seznamu doporučených odrůd.

Zkušební ústav sdělí přihlašovateli výsledky zkoušek a též, byla-li odrůda zařazena do Seznamu doporučených odrůd. Nebyla-li odrůda zařazena do Seznamu doporučených odrůd, může přihlašovatel požádat, aby na jeho náklady zkušební ústav prodloužil zkoušení o jeden rok.

Zkušební ústav pokračuje ve zkoušení odrůdy po dobu trvání zápisu odrůdy do seznamu doporučených odrůd.

Odrůdy zařazené do seznamu doporučených odrůd a jejich zjištěné hospodářské vlastnosti zveřejňuje zkušební ústav každoročně ve Věstníku ministerstva. Zkušební ústav je oprávněn zveřejňovat údaje o odrůdách zapsaných v Seznamu doporučených odrůd i v jiných publikacích.

Zkušební ústav vyřadí odrůdu ze Seznamu doporučených odrůd

a) skončí - li registrace odrůdy,

b) jestliže odrůda svými vlastnostmi již nevyhovuje požadavkům pro zařazení do Seznamu doporučených odrůd,

c) neposkytne-li majitel nebo udržovatel odrůdy zkušebního ústavu bezplatně rozmnožovací materiál nutný pro pokračování ve zkoušení.

Na postup podle této zásady se nevztahují obecná ustanovení o správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). ].

Odůvodnění:

Listiny doporučených odrůd se v zájmu pěstitelů vydávají v řadě států ES, kde je trh otevřen i odrůdám z jiných členských zemí, přičemž užitkové vlastnosti nejsou v dané zemi známy. Obdobná situace nastává v celní unii s jiným státem, např. se Slovenskem. Potřebnost takové Iistiny vzniká též, je-li počet registrovaných odrůd určité plodiny pro pěstitele nepřehledný. V roce 1992 bylo např. v listině povolených odrůd ČSFR vedeno 59 odrůd kukuřice. Doporučení na základě objektivních zkoušek jsou v takových situacích vodítkem pro individuálního pěstitele při volbě odrůdy a zárukou fungování trhu s odrůdami. Volba odrůdy významné ovlivňuje ekonomiku zemědělského podniku a tím i kvalitu a úroveň zemědělské výroby v národohospodářském měřítku s bezprostředním dopadem na konzumenta. Je proto v zájmu společnosti zřizovat u důležitých plodin Iistiny doporučených odrůd. Vyspělá právní: úprava tohoto okruhu společenských vztahů z období první republiky (zákon č. 128/1921 Sb.) již vystihla význam doporučování zavedením "Rejstříku osvědčených odrůd".

Do zkoušek pro Seznam doporučených odrůd mají mít přístup i odrůdy registrované v němž, s níž byla uzavřena smlouva o vzájemném respektování registrace, protože takové odrůdy budou mít volný přístup na náš trh a mohou se mezi nimi vyskytovat vynikající odrůdy. Do zkoušek pro Seznam doporučených odrůd se naopak nezařazují odrůdy registrované pouze pro export, neboť nesmějí být uváděny na trh (množeny ano) v ČR.

Pro maximální věrohodnost údajů o odrůdách je zapotřebí většího počtu zkušebních míst a delšího časového období než pro registraci, neboť některé důležité vlastnosti, např. stabilita výnosu, se nedají zjistit z malého počtu pokusů. Financování takových zkoušek je v zemích ES zabezpečováno převážně pěstiteli a zpracovateli, přičemž stát na zkoušeni přímo nebo nepřímo přispívá podle zemědělské dotační politiky. Návrh zásad zákona proto předpokládá i u nás částečnou úhradu nákladů těmi, pro jejichž potřebu se seznam zřizuje. Zkušební ústav by zabezpečoval objektivitu, metodické vedení a vyhodnocování pokusů a celkové ohodnocení odrůd na základě všech dostupných objektivních iníormací.

V České republice je fungující síť zkušebních stanic ÚKZÚZ, které na rozdíl od západních států nejsou jednoúčelově zaměřeny jen na zkoušeni odrůd, ale slouží i k racionálnímu ověřováni hnojiv, pesticidů a jiných vstupů do rostlinné výroby před jejich registrací. Podle zásad navrhovaného zákona se u řady plodin zkoušeni zjednoduší, takže tím vzniklé kapacity budou moci být využity plně pro zkoušení pro Seznam doporučených odrůd, bez zvýšení finančních požadavků na státní pokladnu.

Navrhované řešení otvírá možnost financovat rozšíření zkušební sítě osobami zainteresovanými na existenci Seznamu doporučených odrůd.

Pokračování zkoušení odrůd se vyžaduje z důvodu potřeby stálého zvyšováni věrohodnosti údajů o odrůdě, pro srovnání odrůd nově zařazených do zkoušek s již doporučenými odrůdami a pro zjištění, zda dosud doporučená odrůda nemá být nahrazena lepší odrůdou.

Seznam doporučených odrůd představuje pouze publikaci objektivních zjištění.