Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr spravedlnosti Jiří Novák zaslal odpověď na interpelaci poslance Oldřicha Vrchy dopisem ze dne 14. července 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra spravedlnosti Jiřího Nováka na interpelaci poslance Oldřicha Vrchy. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

MINISTR SPRAVEDLNOSTI

ČESKÉ REPUBLIKY

Vážený pane poslanče,

odpovídám na Vaši interpelaci z 23. června 1994, v níž se pozastavujete nad tím, že soudce Okresního soudu v Bruntále vydal v řízení o trestném činu pomluvy podle § 206 odst. 1 trestního zákona trestní příkaz, aniž by předtím ověřoval shromážděné důkazy a vyslýchal svědky.

Institut trestního příkazu je zakotven v ustanovení § 314e až 314g trestního řádu jako jedna z forem vyřízení trestní věci, o níž přísluší konat řízení samosoudci. K vydání trestního příkazu může samosoudce přistoupit bez projednání věci v hlavním líčení, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán dosud opatřenými důkazy. Právo obviněného na řádné pro jednání jeho trestní věci tímto postupem není porušeno, neboť v případě, že obviněný z jakéhokoliv důvodu s výrokem o vině, trestu nebo náhradě škody nesouhlasí, má vždy právo po doručení trestního příkazu do vlastních rukou podat v zákonem stanovené lhůtě odpor. Podáním odporu se celý trestní příkaz; ruší a samosoudce má ze zákona povinnost ve věci nařídit; hlavní líčení o této možnosti musí být obviněný při doručení trestního příkazu vždy poučen a jak vyplývá z přílohy Vaší interpelace, stalo se tak i ve Vámi; popisovaném případě.

Trestní příkaz není ničím specifickým pro trestní právo České republiky. Tento způsob rozhodování je zakotven v právních řádech řady evropských zemí. Naše právní úprava respektuje principy vyjádřené v doporučení výboru ministrů Rady Evropy č. 17/87, které trestní příkaz vydávaný bez toho, aby ve věci proběhlo hlavní líčení, považuje za vhodnou a účinnou formu zjednodušeného rozhodování o méně závažných trestných činech.

Pokud byste měl zájem blíže se seznámit s institutem trestního příkazu, upozorňuji Vás na poslední novelu zákona o trestním řízení soudním č. 292/93 Sb., tj. trestního řádu, kterou přijala Poslanecká sněmovna Parlamentu, a já předpokládám, že i ve Vaší přítomnosti, v listopadu loňského roku.

Nemohu se ztotožnit ani s Vaší další námitkou, že v uvedené věci byl obviněný odsouzen za pronesení výroků, které se jinak objevují i ve sdělovacích prostředcích. Domnívám se, že nelze argumentovat tím, že podobné jednání, pro které je obviněný stíhán, v jiných blíže neuvedených a nekonkretizovaných případech unikají trestnímu postihu. Rozhodující podle mého názoru je vždy odpověď na otázku, zda obviněný se dopustil jednání, které naplňuje znaky určitého trestného činu.

S pozdravem

Vážený pan

Oldřich Vrcha

Poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha