Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Oldřicha Vrchy na ministra spravedlnosti Jiřího Nováka. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane ministře,

Okresní státní zastupitelství v Bruntále pod značkou 1 Zt 115/94 ze dne 14.4.1994 podalo u Okresního soudu v Bruntále obžalobu Okresního státního zástupce v Bruntále na pana Stanislava Vyhňáka, nar. 11.2.1919 v Nenkovicích okr. Hodonín, důchodce, bytem Krnov, M. Gorkého 50 okr. Bruntál, že v jednací síni okresního soudu a to v průběhu ústního jednání prohlásil o notáři v Krnově JUDR. Karlu Rinkem, nar. 24.5.1955, že je nacistický pohrobek, jehož rodiče byli Henlainovci a nacisté, kteří jejich rodinu vyhnati z Krnova a dále, že jej notář přiměl k podpisu nepravdivého notářského zápisu atd. (příloha č.l).

Na základě tohoto vydal samosoudce okresního soudu v Bruntále Trestní příkaz ze dne 27.4.1994, že obviněný Stanislav Vyhňák je vinen, že o jiném sdělil nepravdivý údaj atd., čímž spáchal trestný čin pomluvy podle § 206 odst. 1 trestního zákona a odsuzuje se podle § 206/1 tr. zák. s přihlédnutím k § 314 e odst. 2 tr. ř. k trestu odnětí svobody v trvání, 3 (tří) měsíců podmíněně na zkušební dobu v délce 1 (jednoho) roku. (Příloha č.2)

V danném případě samosoudce pan Mgr. Vladimír Čermák neuvádí v Trestním příkazu zda celou záležitost nějak ověřoval neb zda vyslechl svědky. Vydal tedy rozsudek pouze na základě obžaloby státního zástupce, což je v rozporu soudnického řádu. Vůbec tedy nezkoumal zda se výrok obžalovaného zakládá na pravdě či nikoliv.

Jak je všeobecně známo i ze sdělovacích prostředků jsou takovýmto výrokem označováni občané, seskupení či politické strany a to veřejně, avšak žádné takovéto tresty nejsou vydávány i když tyto výroky jsou naprosto nepravdivé. Věřím pane ministře, že bude sjednána náprava a to tak, že tresty v naší ČR budou platit pro všechny stejně spravedlivě.

S pozdravem

V Praze dne 23. 6.1994

Příloha: 2x

Okresní státní zastupitelství v Bruntále

Okresnímu soudu

v Bruntále

nar. 17. 2. 1919 v Nenkovicích, okr. Hodonín, důchodce, bytem Krnov, M. Gorkého 50, okr. Bruntál,

dne 5. 11. 1993 v dopoledních hodinách v Bruntále, v jednací místnosti okresního soudu v průběhu ústního jednání za přítomnosti nejméně čtyř osob prohlásil o notáři v Krnově JUDr. Karlu Rinkem, nar. 24. 5. 1955, že je nacistický pohrobek, jehož rodiče byli Henlainovci a nacisté, kteří jejich rodinu vyhnali z Krnova a dále, že jej notář přiměl k podpisu nepravdivého notářského zápisu, přesto, že věděl, že jde o nepravdivé údaje,

trestný čin pomluvy podle § 206 odst. 1. trestního zákona.

Obviněný Stanislav Vyhňák v minulosti převedl svůj rodinný domek v Krnově na svého synovce Zdeňka Vyhňáka, se kterým se posléze nepohodl a žádal po notáři v Krnově JUDr. Karlu Rinkem, aby notářský zápis o převodu domu anuloval. Když neuspěl, došlo k soudnímu sporu mezi ním a jeho synovcem Zdeňkem Vyhňákem, který je zastupován JUDr. Zbyňkem Kociánem.

V průběhu ústního jednání v jednací místnosti okresního soudu v Bruntále dne 5. 11. 1963 v dopoledních hodinách, když Stanislav Vyhňák byl seznamován s notářským zápisem o převodu nemovitosti, rozčílil se, tvrdil, že notářský zápis je nepravdivý, že byl přinucen notářem k podpisu a poté, když byl napomenut, prohlásil o notáři JUDr. Karlu Rinkem, že je nacistický pohrobek, jehož rodiče byli Henlainovci a nacisté, že celou jejich rodinu vyhnali z Krnova, přesto, že mu bylo známo, že to není pravda, když rodiče notáře dosud žijí v Krnově, jsou české národnosti a české státní příslušnosti.

Obviněný se ke shora popsanému jednání v podstatě doznal, na svých tvrzeních však setrval, uvedl, že byl tehdy rozčilen, když podle jeho názoru jej notář poškodil, a proto jej nemá rád.

Jednání obviněného je dále dokumentováno svědeckými výpověďmi osob jednání přítomných, tedy především výpovědí soudce JUDr. Grygy, zapisovatelky Kamily Svobodové, účastníka řízení Zdeňka Vyhňáka a jeho právního zástupce JUDr. Zbyňka Kociána. Z výpovědi rodičů notáře pak vyplývá, že oba jsou české národnosti a státní příslušnosti, popřeli tvrzení obviněného, s tím, že notář i jeho rodiče shodně uvedli,že výroky obviněného jsou nejen hrubě urážlivé, ale také výrazně poškozují notáře v jeho zaměstnání, pokud jde o jeho důvěryhodnost a pochopitelně také na občanské pověsti poškozují rodiče notáře. Z šetření vyšetřovatele pak také vyplývá, že notář JUDr. Rinke a jeho rodiče jsou české národnosti a české státní příslušnosti, otec notáře je vojákem ČR.

Pokud tedy obviněný Stanislav Vyhňák rozšiřovala veřejně prohlašoval o notáři JUDr. Karlu Rinkem nepravdivé údaje, poškozující jej v zaměstnání, ohrožující jeho vážnost u spoluobčanů, dopustil se trestného činu pomluvy dle § 206 odst. 1 trestního zákona.

Obviněný Stanislav Vyhňák se sice v minulosti dopustil trestného činu, avšak vzhledem k výraznému časovému odstupu k tomuto nelze přihlížet, v místě bydliště dle zprávy Městského úřadu v Krnově není k chování obviněného negativních poznatků.

Jednání obviněného, motivované nezvládnutou agresivitou, porušuje zájem společnosti na nedotknutelnosti osoby a cti jednotlivých občanů, je tedy pro společnost nebezpečné a obviněný Stanislav Vyhňák je proto důvodně žalován.

Samosoudce okresního (obvodního, městského) soudu v Bruntále

vydal dne 27. 4. 1994 v Bruntále

následující trestní příkaz

nar. 11. 2. 1919 v Nenkovicích okres Hodonín, důchodce

bytem Krnov, M. Gorkého č. 50, okres Bruntál

dne 5. 11. 1993 v dopoledních hodinách v Bruntále, v jednací místnosti Okresního soudu v průběhu ústního jednání za přítomnosti nejméně čtyř osob prohlásil o notáři v Krnově JUDr. Karlu Rinkem, nar. 24. 5. 1955, že je nacistický pohrobek, jehož rodiče byli Henlainovci a nacisté, kteří jejich rodinu vyhnali z Krnova a dále, že jej notář přiměl k podpisu nepravdivého notářského zápisu, přesto, že věděl, že jde o nepravdivé údaje,

trestný čin pomluvy podle § 206 odst. 1. trestního zákona.

podle § 206/1 tr. zák. s přihlédnutím k § 314 e odst. 2 tr. ř. k trestu odnětí svobody v trvání 3 /tří/ měsíců.

Podle §§ 58 odst. 1 písm. a) trestního zákona a 59 odst. 1 trestního zákona se mu výkontrestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v délce 1 /jednoho/ roku.

Poučení: Proti tomuto trestnímu příkazu lze do osmi dnů od jeho doručení podat u zdejšího soudu odpor. Právo podat odpor nenáleží poškozenému. Pokud je odpor podán včas a oprávněnou osobou, trestní příkaz se ruší a ve věci bude nařízeno hlavní líčení. Jinak se trestní příkaz stává pravomocným a vykonatelným. Při projednávání věci v hl. líčení není samosoudce vázán právní kvalifikací ani druhem a výměrou trestu obsaženými v tr. příkazu.

V Bruntále, dne 27. 4. 1994