Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr hospodářství Karel Dyba zaslal odpověď na interpelaci poslance Oldřicha Vrchy dopisem ze dne 29. července 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra hospodářství Karla Dyby na interpelaci poslance Oldřicha Vrchy. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

MINISTR HOSPODÁŘSTVÍ

ČESKÉ REPUBLIKY

DOC. ING. KAREL DYBA, CSc.

Vážený pane předsedo,

v příloze Vám zasílám odpověď na interpelaci poslance p. Oldřicha Vrchy, kterou jste mi zaslal Vaším dopisem ze dne 28. června 1994.

Tato interpelace se týká působnosti Ministerstva hospodářství jen okrajově. Těžiště řešení kritizovaných problémů v místních částech města Prostějova - Domamyslic, Čechovic a Kvasic je v působnosti Ministerstva vnitra, Ministerstva financí a Ministerstva životního prostředí, v menší míře též Ministerstva dopravy a Ministerstva průmyslu a obchodu.

S pozdravem

Příloha

Vážený pan

PhDr. Milan Uhde

předseda Poslanecké sněmovny

Parlamentu české republiky

Praha

Ministerstvo hospodářství

České republiky

Kompetencí Ministerstva hospodářství se týká kritizovaná neexistence koncepce rozvoje města. K této věci sděluji:

Koncepce rozvoje města je ve všech sférách, t.j. včetně záležitostí rozvoje školství, sociální sféry i investic k zabezpečení tohoto rozvoje řešena v rámci dlouhodobé koncepce rozvoje okresu Prostějov, která byla zpracován a z podnětu Ministerstva hospodářství. Územní plán sídelního útvaru Prostějov, řešící komplexně územní rozvoj a územní vztahy na celém území města Prostějov a obce Plumlov je rovněž zpracován byl schválen v závěru roku 1989. V současné době se tento plán aktualizuje se zvláštním zřetelem na řešení inženýrských sítí, při čemž některé druhy těchto sítí se řeší specifickými generely. Konkrétně v rámci územního plánu sídelního útvaru Prostějov byla v roce 1991 zpracována a schválena studie, řešící odkanalizování městských částí., kde vodohospodářská situace je předmětem interpelace, t.j. Domamyslic, Čechovic a Kvasic. Pro tyto části města se v současné době zpracovává generel plynofikace. V návaznosti na tyto územně plánovací podklady a s ohledem na finanční možnosti města i vazbu na investice celoměstského významu se provádí v těchto lokalitách postupná výstavba vodovodu, kanalizace a pokládka plynového potrubí.

Další problémy, uvedené v interpelaci, doporučuji konzultovat s příslušnými ministerstvy. Nicméně z pohledu regionální politiky pokládám za vhodné upozornit na tyto širší souvislosti. Základním problémem města Prostějova je nedostatek finančních prostředků na investiční rozvoj. Je skutečností, že celkové příjmy města jsou zhruba 30-35 % pod průměrnou úrovní příjmů měst obdobné velikosti v České republice. Je rovněž zřejmé, že tato disproporce se zvlášť výrazně musí odrazit v objemech výdajů, které může město na svůj investiční rozvoj vynaložit.

Dalším závažným faktorem je vzájemná návaznost investic celoměstského nebo dokonce nadměstského významu a investic lokálního dosahu.

Pro řešení zásobování vodou, které je v uvedených předměstských částech zřejmě zvlášť tíživým problémem, je nutno zabezpečit podmínky pro souběžnou výstavbu kanalizace, jejíž realizace je ale podmíněna rekonstrukcí městské čistírny odpadních vod v orientační hodnotě cca 150 mil. Kč. Obdobně ekologicky nezávadné řešení likvidace pevného odpadu si vyžaduje vybudování skládky a třídírny odpadů. Realizaci této investice Prostějov uvažuje spolu s Olomoucí, při čemž výše podílu Prostějova bude činit cca 70 mil. Kč.

Pokud jde o kritizovanou výši ceny hromadné městské dopravy, nelze zde mechanicky srovnávat výši jízdného v roce 1989 a v roce 1994, protože v tomto období se radikálně změnily podmínky pro financování a podnikán v této oblasti. Lze nanejvýš analyzovat, zda cena jízdného v Prostějově se výrazněji neodchyluje od ceny jízdného ve velikostně srovnatelných městech ČR. Na základě namátkového průzkumu lze konstatovat, že výše jízdného v Prostějově, t.j. 4 Kč za jednotlivou jízdu, odpovídá průměrné výši jízdného ve velikostně srovnatelných městech odchylky od tohoto průměru jsou především tam, kde ceny jízdného jsou konstruovány odchylným způsobem, na základě jízdních pásem.