Ministr pro správu národního majetku a jeho
privatizaci Jiří Skalický zaslal odpověď
na interpelaci poslanců Jaroslava Broulíka, Miloše
Skočovského a Františka Kačenky dopisem
ze dne 30. června 1994.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď ministra
pro správu národního majetku a jeho privatizaci
Jiřího Skalického na interpelaci poslanců
Jaroslava Broulíka, Miloše Skočovského
a Františka Kačenky. Odpověď je přílohou
tohoto sněmovního tisku.
Příloha
V Praze dne 30. června 1994 | |
Č. j. 5744/94 | |
206/SM-fax |
Vážení páni poslanci,
ke konkrétním otázkám, které
jste mi položili ve Vaší interpelaci ze dne 3.
června 1994 ve věci vědy, výzkumu,
techniky a rozvoje technologií, uvádím:
1. Pro perspektivní úroveň českého
průmyslu, technologického rozvoje, aplikovaného
základního výzkumu je vhodné, aby
hlavním cílem VTP byl co nejvyšší
počet realizovaných inovačních projektů
a k tomu potřebný vznik nových inovačních
firem. Zisk a s ním spojené příjmy
státního rozpočtu se realizují až
na konci inovačního řetězce. Proto
i v zahraničí jsou VTP koncipovány jako převážně
neziskové organizace.
Zde nemáme důvod k polemice. "Vědeckotechnické
parky" (VTP), "Inovační inkubátory"
a další, různě pojmenované instituce
tohoto typu, fungují ve světě i jako "ziskové"
i jako "neziskové" a o jejich smyslu není
pochyb.
Zda "neziskové" vědeckotechnické
parky jsou vhodnější než "ziskové"
a dosahuje se v nich lepších výsledků,
je individuální pro každý konkrétní
případ. Úspěšnost VTP je ovlivněna
komplexem dalších vlivů. Patří
mezi ně např. i schopnost managementu parku vypracovat
a uskutečňovat podnikatelský záměr,
který rozhodne o tom, kolik se podaří realizovat
inovačních projektů a jak úspěšně
stimulovat vznik nových inovačních firem.
2. Proč jsou v ČR při privatizaci přijímány
a dokonce upřednostňovány privatizační
projekty VTP předpokládající okamžitý
zisk a nezvažující budoucí dopady na
hospodářství ČR?
Ministerstvo pro správu národního majetku
a jeho privatizaci přijímá a upřednostňuje
privatizační projekty, které dávají
předpoklad efektivního využití majetku
privatizovaných podniků. Krátkodobý
zisk vůbec není rozhodujícím kritériem
pro výběr. Naopak mezi rozhodující
kritéria patří kvalita, reálnost,
finanční a personální zajištěni
podnikatelského záměru.
3. V případě VTP INCEL Praha jste byl žádán
o podporu vzniku tohoto parku řadou institucí (Magistrát
hl. m. Prahy, AV ČR, ČVUT Praha, AČR, Společnost
VTP) v přesvědčení, že je i ve
Vašem zájmu vznik a úspěšná
činnost organizací typu VTP.
Ano, na naše ministerstvo došla řada celkem obecně
formulovaných doporučení podpory technologického
parku INCEL. Chápali jsme je jako doporučení
zásadního přístupu k privatizaci TESLA
VÚST, jako doporučení k transformaci tohoto
podniku na "technologický park". Ostatně
samotný projekt INCEL od svého původního
podání prošel vývojem, ale myšlenku
vytvoření VTP neustále zachovával.
Předkladatel tohoto projektu, vedení s. p. TESLA
VÚST např. ve druhé polovině roku
1993 ze své vlastni iniciativy projekt změnilo v
části týkající se bezplatného
převodu nemovitého majetku městu na přímý
prodej tohoto majetku společnosti INCEL. Také konkurenční
projekt na park OTICIT (Software 602) byl formou dodatků
dopracováván. Ministerstvo tedy vybíralo
ze dvou privatizačních projektů na privatizaci
s. p. TESLA VÚST, které oba měly jako podnikatelský
záměr vytvoření technologického
parku (VTP).
4. Proč nebyl v žádném privatizačním
projektu obsažen způsob privatizace umožňující
vznik VTP, i když stávající legislativa
to umožňuje?
Při rozhodování o způsobu privatizace
TESLA VÚST byly vzaty v úvahu právě
projekty, které mají v podnikatelském záměr
u vytvoření "technologického parku".
5. Proč je od počátku navrhován pouze
přímý prodej (přes rovnost nabídek
původně zcela ve prospěch konkurenčního
projektu a po protestech ostatních ministerstev pomocí
"obálek", které byly vyhlášeny
již před tím, než tento postup schválilo
dohadovací řízení)?
V určité etapě schvalování
tomu tak skutečně bylo. Podnikatelský záměr
konkurenčního projektu se jevil lepší
než u základního projektu. Jeho předností
byl mj. navržený způsob financování,
tj. krytí podstatné části prostředků
na nákup privatizovaného majetku z vlastních
disponibilních zdrojů kupce. To ve svém důsledku
vytváří příznivější
podmínky pro rozběh podnikatelského záměru.
Na základě připomínek, které
Ministerstvo pro správu národního majetku
a jeho privatizaci obdrželo pro dohadovací řízení,
jsme přistoupili k neveřejnému výběrovému
řízení (NVŘ). Ministerstvo ale současně
již nepřistoupilo na oddělenou privatizaci
nemovitostí s malou částí movitého
majetku přímým prodejem a na oddělený
prodej technologického vybavení ve veřejné
soutěži, jak navrhovaly oba projekty. S důrazem
na zachování funkceschopnosti a zajištění
plynulejší transformace státního podniku
TESLA VÚST na "technologický park". Ministerstvo
pro správu národního majetku a jeho privatizaci
rozhodlo, že movitý i nemovitý majetek podniku
bude sloučen do jedné jednotky určené
na přímý prodej k vytvoření
VTP. Současně byla znovu ověřena použitelnost
základních prostředků a zásob
podniku ve vztahu k jejich možnému využití
pro VTP. Na základě toho byla upřesněna
hodnota majetku nepoužitelného k podnikání
tak, aby VTP nebyl neúnosně zatížen
nepoužitelným majetkem. Pozvánky na NVŘ
byly rozeslány v předstihu, ale termín konání
NVŘ byl stanoven s rezervou tak, aby mohlo proběhnout
ještě další kolo připomínkování
a byla možnost, v krajním případě,
konání NVŘ odvolat. Oba potenciální
provozovatelé VTP, INCEL i Software 602 (OTICIT) se NVŘ
zúčastnili a předložili svoje nabídky.
Nabídnuté ceny se liší o méně
než 8%.
6. Proč jsou v České republice upřednostňovány
při privatizaci ziskové VTP jako obchodní
subjekty, přestože jsou v zahraničí
tyto parky koncipovány převážně
jako neziskové? Hlavním cílem VTP není
přece zisk, ale počet úspěšných
nových inovačních firem, z kterých
je následně značný daňový
výnos. V ČR je tato skutečnost umocněna
nedostatkem finančních prostředků
výzkumných a vývojových pracovníků,
kteří nové inovační firmy převážně
zakládají.
Odpověď na tuto otázku obsahují vlastně
již odpovědi na otázky předchozí.
Ministerstvo pro správu národního majetku
a jeho privatizaci nepoužívá jako kritérium
pro rozhodování o privatizaci rozdělení
na "ziskové" a "neziskové".
Žádné upřednostňování
nemáme programově založeno. A to zejména
za stavu, kdy dosud není jasně legislativně
stanoveno co je "nezisková" organizace a jaká
pro ni platí pravidla chování. V žádném
případě, ani pod hlavičkou "VTP",
"podpory inovací" nebo "podpory vědy"
nemůžeme schvalovat takové metody privatizace
a privatizační projekty, které by znamenaly
bezúplatný přesun státního
majetku do rukou jednotlivců, nebo zájmových
skupin (obce a města nevyjímaje), bez jakéhokoliv
jejich závazku zaručujícího budoucí
společenský efekt vyjádřený
ve svých konečných důsledcích
zcela průhledně jako přínos pro státní
(regionální, obecní) rozpočet. Tedy
"daňový výnos".
S pozdravem
Skupina poslanců
Českomoravské strany středu
Ing. Jaroslav Broulík,
Ing. Miloš Skočovský, CSc. a
JUDr. František Kačenka
Poslanecká sněmovna
Parlamentu ČR