Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

I. OBECNÁ ČÁST

Platná právní úprava činnosti Bezpečnostní informační služby České republiky, právního postavení jejích příslušníků, včetně zřízení Bezpečnostní informační služby, je zakotvena v zákoně České národní rady č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 316/1993 Sb. Již původní zákon č. 527/1992 Sb. přijala Česká národní rada s omezenou účinnosti do 31. prosince 1993, neboť se předpokládalo přijetí zcela nového zákona upravujícího činnost Bezpečnostní informační služby.

Během doby se však pohled na potřebu, organizaci a působnost zpravodajských služeb vyvíjel. a tyto tendence se promítly do návrhu zásad zákona o zpravodajských službách České republiky, kterým vláda definovala úkoly, postavení, spolupráci, koordinaci a kontrolu zpravodajských služeb České republiky. Za této situace byla zákonem č. 316/1993 Sb. prodloužena účinnost zákona č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky do 31. července 1994.

Z hlediska účinností dosavadní právní úpravy se předkládá vládní návrh zákona o Bezpečnostní informační službě s navrženou účinností tak, aby byla zachována kontinuita činnosti Bezpečnostní informační služby České republiky, jejímž právním nástupcem je Bezpečnostní informační služba zřizovaná předloženým návrhem zákona. Práce na návrhu zákona byly průběžně koordinovány s vládním návrhem zákona o zpravodajských službách České republiky, který se předkládá souběžně.

Vládní návrh zákona vychází z vládního návrhu zákona o zpravodajských službách České republiky, který předpokládá jeho vydání a je s ním v souladu. Vychází také z platné právní úpravy, která se při uplatňování v praxí osvědčila. Návrh zákona obsahuje upřesnění celé řady institutů dosavadního zákona a návrhy některých nových ustanovení tak, jak blíže objasňuje zvláštní část důvodové zprávy.

Předložený návrh na rozdíl od zásad zákona neupravuje ochranu objektů Bezpečnostní informační služby a v souvislosti s ní neupravuje ani možnost použití zvláštních prostředků, včetně použití služební střelné zbraně příslušníky Bezpečnostní informační služby. Tato úprava byla provedena v souladu se stanoviskem vlády a její Legislativní rady.

Nově se zavádí, pojem specifické prostředky získávání informací, který oproti dosavadní právní úpravě rozlišuje mezi zpravodajskými prostředky a osobami jednajícími ve prospěch Bezpečnostní informační služby. Nově se definuje zpravodajská technika, možnost jejího použití. a kontroly průběhu jejího používání. Dosavadní pojem krycí doklady se navrhuje nahradit pojmem krycí prostředky, který kromě listin a předmětů zahrnuje i možnost zřizování právnických osob. Nově se vymezuje okruh průkazů, které nesmějí být použity jako krycí prostředek.

V souladu se schválenými zásadami zákona se do návrhu zákona v zásadě přejímá dosavadní právní úprava služebního poměru příslušníků Bezpečnostní informační služby. Byl tak respektován požadavek, aby nová právní úprava služebního poměru byla upravena společně a jednotně pro všechny zpravodajské služby. Výjimkou jsou pouze změny dávající do souladu navrhovaný zákon s právním řádem České republiky.

Vzhledem ke skutečnosti, že je navrhováno zřídit Bezpečnostní informační. službu, jsou do návrhu zapracována přechodná ustanovení upravující přechod majetku, majetkových práv a závazků, včetně práv a povinností. ze služebních a pracovních poměrů dosavadní Bezpečnostní informační služby České republiky na nově zřízenou Bezpečnostní informační službu.

Právo Evropského společenství neobsahuje žádné normy, které by byly v rozporu s předkládaným návrhem zákona. Při jeho přípravě bylo přihlíženo zejména k právní úpravě platné ve Spolkové republice Německo.

Navrhovaný zákon nebude mít finanční dopad na státní rozpočet České republiky.

II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K § 1 - 5

Návrh zákona vychází z návrhu obecné právní úpravy, která bude upravovat postavení, úkoly, působnost, zásady zadávání úkolů, spolupráci, koordinaci a druhy kontroly zpravodajských služeb České republiky. Proto se návrh zákona omezuje na úpravu postavení příslušníků Bezpečnostní informační služby, jejich služebního poměru, používání specifických prostředků získávání informací, vedení evidencí a některé další činnosti. Bezpečnostní informační služby. Pokud jde o postavení příslušníků, přejímá se dosavadní právní úprava, která se osvědčila.

Všichni příslušníci jsou oprávněni držet a nosit služební střelnou zbraň.

K § 6 - 8

Vzhledem k charakteru úkolů, které plní BIS při zabezpečování informací o snahách a činnostech namířených proti principům demokracie, svobody, nezávislosti a územní celistvosti. České republiky, o cizích zpravodajských službách, organizovaném terorizmu, o činnostech ohrožujících státní a služební tajemství a významné ekonomické zájmy republiky, je nutno používat specifické prostředky, kterými jsou zpravodajské prostředky a osoby jednající ve prospěch BIS.

Taxativní výčet zpravodajských prostředků a povinnost jejich ochrany je stanovena v § 7. Nezbytnost ochrany zpravodajských prostředků vyplývá zejména z utajování zpravodajské činnosti a nutnosti vyloučení možnosti jejich zneužití nebo poškození.

Podrobná definice zpravodajské techniky je obsažena v § 8, přičemž se taxativně vymezuje okruh činností, při kterých má být zpravodajská technika utajovaným způsobem používána. Protože se jedná o činnosti, jimiž může být zasahováno do základních práv a svobod občanů, je nezbytné používání zpravodajské techniky upravit zákonem.

K § 9 - 12

Zpravodajskou techniku může BIS použít pouze po předchozím písemném povolení soudce a to navíc pouze v těch případech, kdy by jiné způsoby odhalování a dokumentování sledovaných činností bylo jiným způsobem neúčinné, podstatně ztížené nebo nemožné. Základní práva a svobody občanů mohou být jejím použitím dotčena pouze v nezbytně nutné míře. Návrh opravňuje BIS požadovat technické zabezpečení použití zpravodajské techniky pro svoji potřebu i od jiných oprávněných orgánů při splnění podmínky, že použití zpravodajské techniky bylo povoleno, a naopak může technicky zabezpečit použití zpravodajské techniky pro potřeby jiných oprávněných orgánů na jejích žádost doloženou příslušným povolením.

Povolení použití zpravodajské techniky vydává předseda senátu vrchního soudu v Praze na základ písemné žádosti, jejíž obsah včetně odůvodnění,je v návrhu taxativně vymezen. Pro vydání rozhodnutí o povolení nebo nepovolení použití zpravodajské techniky stanoví návrh zvláštní druh řízení bez možnosti opravného prostředku a stanoví podmínky kontroly průběhu používáni zpravodajské techniky a povinnost BIS informovat soudce o ukončení používání zpravodajské techniky.

K § 1 3 - 15

Dalšími druhy zpravodajských prostředků jsou krycí prostředky a sledování.

Dosavadní právní úprava krycích dokladů, která zahrnovala pouze listiny a předměty sloužící k utajení skutečné totožností příslušníka nevyhovuje potřebě použít k utajení příslušníka nebo skutečných zájmů nebo objektů BIS i právnické osoby, objekty apod. Z tohoto důvodu se dosavadní pojem nahrazuje pojmem krycí prostředky. V § 13 se výslovně stanoví, které doklady nemohou být krycími prostředky Pozitivní vymezení dokladů, které mohou být používány jako krycí prostředky nelze zákonem stanovit taxativně. Používání například občanských průkazů znějící na jméno žijících nebo zemřelých osob nepřichází v praxi v úvahu, protože tyto doklady jsou vydávány na neexistující rodná čísla přidělená pro tyto účely BIS.

Právní úprava sledování vychází ze současné úpravy a není třeba ji měnit.

Druhým ze specifických prostředků získávání informací, kterých je BIS oprávněna využívat, jsou osoby jednající ve prospěch BIS. Tento potřebný institut se přejímá z dosavadní právní úpravy, která je odůvodněna skutečností., že některé informace nelze získávat pouze pomocí technických prostředků, nýbrž prostřednictvím lidského faktoru, který je v některých směrech zpravodajské činnosti nezastupitelný. Základní zákonnou podmínkou, která charakterizuje osobu jednající ve prospěch BIS je, že služby poskytuje dobrovolně a utajeným způsobem a je starší 18 let.

K § 16 - 17

K plnění činnosti BIS je nezbytné oprávnění ukládat, uchovávat a využívat údaje o fyzických a právnických osobách. Vzhledem k tomuto oprávnění se BIS ukládá povinnost zabezpečit ochranu všech údajů obsažených v evidencích před jejich vyzrazením, zneužitím, poškozením, ztrátou a odcizením.

V souvislosti s koordinací návrhu zákona s návrhem zákona o zpravodajských službách České re:publiky byla doplněna úprava evidencí vedených Bezpečnostní:informační službou o možnost informace sdružovat a získávat je pod krytím jiným účelem nebo činností.

Se zřetelem na zvláštní povahu získávaných informací se umožňuje BIS zřizovat a spravovat archiv zvláštního významu za účelem trvalého zachování informací, neboť mohou i do budoucnosti sloužit k plnění jejích úkolů. Režim archivu zvláštního významu je upraven zvláštním zákonem.

Náhrada škody vzniklé komukoliv v souvislosti s pomocí poskytnutou BIS nebo jejím příslušníkům s jejich vědomím se upravuje shodně s dosavadním stavem, pouze formulačně se upravuje podle obdobné úpravy téhož institutu obsaženého v § 49 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.

K § 18 - 142

Služební poměr příslušníků BIS se v souladu se schválenými zásadami zákona upravuje shodně s platnou právní úpravou jako samostatná část zákona. Výhledově bude služební poměr příslušníků BIS nově řešen v rámci předpokládané samostatné zákonné úpravy, která se bude vztahovat na vojáky z povolání Armády České republiky, příslušníky Policie České republiky, příslušníky Vězeňské služby České republiky, příslušníky Celní správy a příslušníky Sboru požární ochrany. Za těchto okolností je převzetí současné právní úpravy v zájmu právní jistoty a služebního postavení příslušníků BIS. Vychází se přitom z požadavku na stabilitu právního řádu a z toho, že každá změna v úpravě služebního poměru zasahuje do mnoha dalších právních vztahů a vyvolává tak další změny.

Jediné změny, které byly v dosud platné právní úpravě služebního poměru příslušníků BIS provedeny, se týkají § 26, § 33 a § 44 a j sou provedeny za účelem souladu navrhovaného zákona s platným právním řádem České republiky.

Podle § 40 odst. 3 zákona č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky povyšuje nebo jmenuje ředitele BIS do důstojnických i generálských hodností na návrh vlády předsednictvo České národní rady. V souladu s Ústavou České republiky se navrhuje jeho jmenování a povyšování do generálských hodnosti. neupravovat a jmenování a povyšování do důstojnických hodností svěřit vládě v souladu s její řídící pravomocí vůči řediteli BIS.

V § 33 odst. 2 a 4 se v souvislosti s novelou trestního řádu doplňuje možnost zprostit příslušníka výkonu služby do doby podmíněného zastavení trestního stíhání a nově se v této souvislosti řeší, i eventuální doplatek rozdílu platu.

V § 44 odst. 2 a 3 se řeší povinnost a oprávnění příslušníka ve vztahu k plnění rozkazu jeho nadřízeného, který je v rozporu s obecně platným právním předpisem nebo jeho splnění by vykazovalo znaky trestného činu.

V § 45 došlo ke změně právní úpravy zvláštního omezení příslušníků BIS týkající se členství v politických stranách nebo jejich činnosti v politických hnutích a odborových organizacích a zákazu výdělečné činnosti. Toto ustanovení bylo koncipováno v souladu s čl. 44 Listiny základních práv a svobod.

V § 70 jsou taxativně uvedeny peněžní náležitosti a věcná plnění, na která má příslušník nárok, a to včetně podmínek jeho vzniku.

V § 135 byl návrh upravující přezkoumání rozhodnutí služebních orgánů soudem formulačně upraven v souladu se zněním § 248 občanského soudního řádu.

K § 143 - 145

Zmocnění k vydání vnitřních předpisů, které dosavadní zákon svěřoval řediteli BIS, byla z hlediska věcné problematiky přehodnocena. Oblasti právních vztahů vyžadující úpravu právním předpisem upraví vláda nařízením a řediteli se ukládá vydat vnitřní předpisy v těch oblastech, které z hlediska kontroly BIS je žádoucí přesně vymezit.

Přejímá se osvědčená právní úprava v oblasti výcviku řidičů služebních vozidel BIS, schvalování technické způsobilosti těchto vozidel a jejich evidencí.

K § 146 - 151

Přechodná ustanovení upravují přechod majetku, majetkových práv a závazků v souvislosti se zřízením Bezpečnostní informační služby. Úprava přechodu práv a povinností ze služebních a pracovních poměrů z dosavadní BIS ČR na Bezpečnostní informační službu zřízenou předloženým zákonem je obdobná jako při transformaci orgánů prokuratury ve státní zastupitelství.

Datum nabytí účinnosti zákona vychází z předpokládané účinností zákona o zpravodajských službách České republiky a z omezené účinností zákona č. 527/1992 Sb., ve znění zákona č. 316/1993 Sb.