Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr práce a sociálních věcí Jindřich Vodička zaslal odpověď na interpelaci poslance Jaroslava Štraita dopisem ze dne 24. května 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičky na interpelaci poslance Jaroslava Štraita. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Ing. Jindřich VODIČKA

ministr praíce a Sociálních věcí ČR

Vážený pane poslanče,

k Vaši interpelaci, přednesené na 18. schůzi Poslanecké sněmovny sděluji následující:

Snižující se počet živě, narozených dětí potvrzuje historickou zkušenost demografie o zákonitém poklesu realizované plodnosti v podmínkách zásadních společenských změn. Výrazný pokles porodnosti zaznamenaly bez výjimky všechny transformující se země východní a střední Evropy.

Přechod k tržní ekonomice ve spojení se svobodnou možností uplatnit se na trhu práce vede k odkládání sňatků do vyššího věku snoubenců a tedy ve svém důsledku i k odpovědnějšímu rozhodování mladých lidí. Jde o důsledek ekonomického vývoje, který je pozitivním jevem a přibližuje chování mladých lidí k situaci ve vyspělých státech západní Evropy.

Na druhé straně však úbytek narozených dětí není doprovázen růstem počtu umělých přerušení těhotenství tak, jak tomu bývalo v minulých letech. Úbytek umělých přerušení těhotenství v roce 1993 byl výraznější než úbytek narozených dětí, nesporné antinatalitní tendence se tedy realizovaly v preventivní ochraně před otěhotněním. Po dlouhodobém.vzestupu počtu rozvodů, který vyvrcholil v roce 1990, následoval v roce 1991 výrazný a v roce 1992 mírný pokles hodnoty tohoto ukazatele. V roce 1993 došlo opět k nepatrnému zvýšení počtu rozvodů.

Změny v hodnotovém systému části mladých rodin se staly faktory orientujícími populační chování obyvatel na nižší počet dětí v rodině. Vstup dívek s početně silných populačních ročníků první poloviny 70. let do věku, kdy se ženám rodí nejvíce dětí, však umožní, že počet narozených dětí začne v nebližším období mírně stoupat i přesto, že tyto ženy porodí méně dětí.

Opatření realizovaná v sociální oblasti směřují do kritických období života rodiny.(narození dítěte, péče o malé děti, růst nákladů na starší děti) a jsou s ohledem na možnosti nástrojů sociální politiky vždy cílená a přesně adresná. Dokumentují zájem státu pomoci sociálně ohroženým skupinám rodin a jeho zájem na rodině vůbec.

Současný populační vývoj, jeho změny a předpokládané trendy jsou vysvětlitelné a logické, neboť odrážejí jak obecné zákonitosti demografie, tak i srovnatelné historické a zahraniční zkušenosti. V této situaci není proto nezbytné hledat a přijímat ukvapená propopulační opatření cestou úprav výše sociálních dávek, protože taková řešení mají podle našich zkušeností jen velmi omezený efekt, krátkodobý účinek a mohou vést k nepříznivým důsledkům, např. při nevhodném načasování mohou zvýšit populační vlnu. Je proto vhodné hledat taková opatření, která by mě 1 a strategický dlouhodobý charakter, která by byla kompatibilní se systémy sociální politiky. Tato opatření by měla ovlivňovat makrospolečenské podmínky pro život rodin a neměla by přitom směřovat pouze k vyšší porodnosti. Je tedy nezbytné usilovat spíše o ovlivnění sociálně ekonomického postavení rodiny vůbec a.současně i o její společenskou prestiž a podporu. To je také přístup, který ve vztahu k rodině volíme. Svědčí o tom jak příprava systému státní sociální podpory, tak i aktivity, které jsou realizovány v rámci Mezinárodního roku rodiny.

S pozdravem

J. Vodička

Vážený pan

Jaroslav ŠTRAIT

poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu

České republiky

Sněmovní ul.

PRAHA 1