Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předkládám Poslanecké sněmovně přehled ústních interpelací, otázek a podnětů vznesených poslanci na členy vlády České republiky na 18: schůzi Poslanecké sněmovny. Texty interpelací jsou převzaty ze stenografických záznamů.

18. I 01 Interpelace Jaroslava Štraita na ministra zdravotnictví Luďka Rubáše a ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičku ve věci populačního vývoje v České republice

Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, obracím se s interpelací na pány ministry zdravotnictví a práce a sociálních věcí, pány Rubáše a Vodičku ve věci populačního vývoje v České republice.

Domnívám se, že zvláště v roce loňském se naše republika dostala do velkých složitostí v porodnosti a přirozeném přírůstku obyvatel. Zprávy statistiky zcela oficiální jsou varovné a znepokojující. Jde o nejnižší porodnost od roku 1785, tedy doby, kdy u nás byla oficiálně porodnost sledována. S jistou nadsázkou lze říci, že to je od éry jezuitů, kteří u nás první systémově sledovali počty narozených, přirozeně ze zcela jiných důvodů.

Obracím se proto na oba pány ministry s otázkou, kde vidí důvody tohoto nepříznivého jevu. Jde o vývoj, který v budoucnu může velice nepříznivě ovlivňovat otázku sociálního zabezpečení, zdravotnictví, respektive zdrojů na tzv. terciální sféru ekonomiky. Pokud páni ministři tento vývoj ve svých resortech analyzují, - a o tom ani v nejmenším nepochybuji, ptám se dále, jaká opatření v této věci přijímají, respektive budou přijímat v oblasti legislativní.

18. I 02 Interpelace Jana Vika na ministra vnitra Jana Rumla ve věci dopravní nehody Jiřího Filipa

Dámy a pánové, pane předsedo, obracím se jménem poslanců Nováka, Loukoty, Valenty a jménem svým s interpelací na ministra vnitra České republiky Jana Rumla.

Vážený pane ministře, obracíme se na vás s žádostí o vysvětlení okolností dopravní nehody, při níž se těžce zranil v sobotu 16. dubna kolem 11 hodiny dopoledne u Staré Boleslavi na silnici ve směru na Mladou Boleslav 33letý příslušník ochranky prezidenta ČR Jiří Filip. Jelikož se ve sdělovacích prostředcích již objevily zprávy o tom, že byl příslušník prezidentovi ochranky pan J. Filip v době dopravní nehody pod vlivem alkoholu, zajímá nás, jakým způsobem probíhá šetření této nehody; zda byl J. Filip podroben dechové zkoušce pro zjištění alkoholu či jiné zkoušce pro zjištění hladiny alkoholu v krvi nebo jiné návykové látky.

Po konzultaci s odborníky jsme toho mínění, že určitá prodleva při přijetí do nemocničního zařízení mohla být způsobena právě zvýšenou hladinou alkoholu v krvi, která brání určitým lékařským zákrokům a vyšetřením.

Proto vás žádáme, vážený pane ministře, o prošetření celé záležitosti a podání zprávy o skutečném stavu věci.

18. I 03 Interpelace Václava Grulicha na místopředsedu vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe a místopředsedu vlády a ministra financí Ivana Kočárníka ve věci zásad poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu resortu zemědělství v letech 1994 a 1995

Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, ve své první interpelaci se obracím na místopředsedu vlády a ministra zemědělství pana Luxe:

Vážený pane ministře, Ministerstvo financí a Ministerstvo zemědělství vydalo v souladu s § 5 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice zásady poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu rezortu zemědělství v letech 1994 a 1995.

V odst. 3 bodu f) těchto zásad a analogicky též v části A odst. 1 /10 pokynů pro poskytování garance a dotace prostřednictvím podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu je doslova psáno, cituji: "Rovněž se podpora nemusí poskytnout subjektům vzniklým ze zemědělských družstev, která neprovedla uvedené vypořádání. Stav a okolnosti majetkového vypořádání závazně posoudí ředitel územního odboru Ministerstva zemědělství, s přihlédnutím ke stanovisku okresní agrární komory."(Konec citátu.)

Upozorňuji, že celý odstavec f) a analogicky odst. 1/10 v části A citovaných pokynů upírá nárok na poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci těm povinným osobám, ve smyslu zákona č. 42/1992 Sb. či zákona č. 229/1991 Sb., které nemají vypořádány restituční a transformační nároky. V právním státě nemohou státní orgány vázat disponování státními prostředky na ideologicko-politická hlediska, ale výlučné na výhodnost vynaložení těchto prostředků pro všechny občany, kteří stát ze svých daní financují.

Citovaná část zásad a pokynů však již nezákonně směšuje právnické osoby, které jsou dlužníky ve smyslu v nich uvedených zákonů s těmi právnickými osobami, které toto postavení nemají. Pokud nově vzniklé podnikatelské subjekty nejsou právními nástupci zemědělských družstev, pak samozřejmě nemohou přebírat jakékoliv jejich závazky včetně závazků na vypořádání majetkových nároků. Na citovanou část zásad a pokynů nelze tudíž nahlížet jinak, než jako na nezákonné zvýhodňování jedněch podnikatelských subjektů vůči jiným. V nejlepším případě se jedná o zmateční text, který nebere v úvahu to, že z majetku družstva a v tomto smyslu z družstva samého vznikla i společnost nově ustavená, která s ním po právní stránce nemá nic společného. Případný pokus obhajovat tuto politiku popírání zásad právního státu poukazem na očekávání lepších výsledků subjektů hospodařících na majetku vydaném v rámci restitucí a transformace družstev neobstojí.

Dosavadní výsledky hospodaření neukazují na lepší hospodaření těchto subjektů oproti transformovaným družstvům, či subjektům nově vzniklých a kromě toho samo ministerstvo zemědělství provádí zcela odlišnou politiku ve vztahu vůči nájemcům a dalším subjektům, hospodařícím na majetku státních statků.

Přes Vaše veřejná prohlášení, že vypořádání majetkových nároků a privatizace státních statků bude ukončena do 30. dubna loňského roku, nejsou dosud majetkové nároky vůči státním statkům nejen vypořádány, ale neexistuje dosud ani možnost řešit je prodejem majetku. Do značné míry se na této situaci podílí i Vaše snaha blokovat tento majetek pro uspokojení požadavků, vznášených římskokatolickou církví.

V protikladu k postupu vůči zemědělským družstvům a subjektům z nich vzniklým nejsou přitom vůči nájemcům a dalším subjektům hospodařícím na majetku státních statků uplatňována žádná omezení ohledně nároků na dotace a jiné formy majetkové výpomoci. Důvodem k omezení podpory zde není ani porušování zákonů, či jiných legislativních norem, ze strany těchto subjektů, jak mohu doložit na dvou názorných příkladech:

V současné době probíhá občansko-právní řízení, jehož je poslanec sněmovny Parlamentu ČR, bývalý vedoucím detašovaného pracoviště Bruntál, regionálního odboru ministerstva zemědělství a výživy ČR Šumperk pan ing. Josef Červinka účastníkem. Aniž bych chtěl předjímat rozhodnutí soudu ohledně nezákonného obohacení firmy pana poslance a jeho otce rozprodejem dobytka v hodnotě 18 277 349,- Kčs z majetku státního statku Osoblaha, mohu uvést zcela jistou a nikým nezpochybněnou skutečnost, že tato firma si majetek uvedeného statku pronajala v době, kdy již pronájem výslovně zakazovala příslušná ustanovení zákona č. 229/1991 Sb. Dodatečná legalizace tohoto pronájmu Pozemkovým fondem ČR na věci nic nemění.

Přesto nebyla firmě, která na rozdíl od subjektů vzniklých ze zemědělských družstev zákon jednoznačně porušila, nikdy upírána státní podpora. Spolumajiteli firmy panu Václavu Červinkovi byla roku 1991 jako fyzické osobě, podnikající dle příslušných právních předpisů, poskytnuta přímá dotace ve výši 1 573 000,-- Kčs na nákup strojů dle dotačního titulu č. 1.1. Dále pak byla poskytnuta přímá dotace ve výši 40 000,-Kčs na mzdové zvýhodnění v pohraničních oblastech dle dotačního titulu č. 3.7.

V roce 1992 byly panu Václavu Červinkovi jako fyzické osobě poskytnuty dotace:

a) úhrada úrazu ve výši 88 000,- Kčs dle dotačního titulu č. 1.1.

b) splátka úvěru ve výši 540 000,- Kčs dle dotačního titulu č. 1.1.

V roce 1993 získala firma Zemědělská farma Červinka, otec a syn, dotaci ve formě nenávratné půjčky ve výši 206 661,- Kč.

Druhým příkladem je politika vůči společnosti PS + PS, s jejíž problematikou jste jistě dobře obeznámen již vzhledem ke své účasti při slavnostní akci Strojního družstva Rynoltice, patřícího též do okruhu podnikání této firmy.

V rozhovoru s listem práce dne 7. 8. 1993 manžel spolumajitelky firmy ing. Soni Čermákové, MUDr. Petr Čermák výslovně popřel, že by firma dostala jakoukoliv formu finanční výpomoci ze státních zdrojů. Přitom již 1. 7. 1992 dostala společnost bezúročnou půjčku ve výši 2 939 400,- Kčs na nákup hospodářských zvířat a provozního materiálu dle dotačního titulu č. 1.3. Kromě toho jí byla 18. 11. 1992 poskytnuta přímá dotace ve výši 17 770,- Kčs na hospodaření v chráněných lokalitách dle dotačního titulu č. 2.3.3. Koncem listopadu 1993 dostala společnost PS + PS další bezúročnou půjčku ve výši 1 100 000,- Kč na nákup plemenného dobytka a patrně další podporu jak uvedu později.

Společnost přitom neplatila v roce 1993 řádně nájem za majetek pronajatý od státních statků, jak můžete zjistit dotazem u Pozemkového fondu i dalších pronajímatelů. Kromě toho bez povolení hospodařila na části pozemků obce Krompach a po protestu starosty dokonce žádala úhradu za toto neoprávněné hospodaření. Pronajaté pozemky oplocuje ostnatým drátem, což není v chráněné krajinné oblasti dovoleno.

Jestliže tedy ministerstvo zemědělství ČR ve snaze využít dotační politiky jako prostředku ke splnění závazků z jedněch zákonů dokonce překračuje rámec zákona, mělo by stejným způsobem postupovat i v případech porušování jiných zákonů a legislativních norem. Jelikož tomu tak není - jak bych mohl doložit i na dalších podrobnostech, kromě uvedených dvou - nemohu než předpokládat, že ministerstvo opět měří různým osobám různým metrem. Kromě toho se nabízí otázka, do jaké míry je ministerstvo zemědělství vůbec schopno uplatňování vydaných zásad sledovat.

K poslednímu závěru mne vede sdělení ředitelky odboru ekonomiky a financování ministerstva zemědělství ing. M. Cihelnové na můj dotaz ohledně dotací pro společnost PS + PS. Je v něm uvedena pouze bezúročná půjčka z 1. 7. 1992, nikoliv však další dotace firmě poskytnuté. Jelikož jsem se na odbor 220 ministerstva zemědělství České republiky obrátil poté, kdy mi ředitel územního odboru ministerstva zemědělství Jablonec n/Nisou - Liberec ing. Karel Šaral odmítl odpovědět na můj dotaz ohledně podpory pro společnost PS + PS z místních zdrojů, nemohu než předpokládat, že ministerstvo zemědělství ČR buď nemá úplný přehled o státní podpoře k dispozici, nebo jej záměrně zatajuje.

Ze všech uvedených důvodů Vás pane ministře žádám, abyste mi sdělil:

a) zda pokládáte jakékoli nedodržování zákonů a dalších legislativních norem bez výjimky za důvod k neposkytování státní podpory hospodářským subjektům v zemědělství,

b) pokud ano, kdy budou zásady poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státní rozpočtu resortu zemědělství v letech 1994 a 1995 a Pokyny pro poskytování,.garance a-dotace prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu přepracovány v tomto smyslu,

c) jaká opatření učiníte, aby existovala řádná veřejná kontrola dodržování zásad poskytování finanční pomoci ze státních prostředků hospodářským subjektům zemědělství a neopakovaly se případy obdobné poskytnutí neúplných informací na mé dotazy,

d) jak a kdy bude z uvedených Zásad a Pokynů odstraněno nezákonné znevýhodnění subjektů nově vzniklých ze zemědělských družstev a nepředstavujících jejich právní nástupce, případně napravena zmatečnost ustanovení o závislosti mezi poskytnutím dotace pro ně a vypořádáním majetkových závazků družstev, ze kterých vznikly.

Budu pokračovat ve stejné záležitosti, protože vyhlášku vydalo současně ministerstvo zemědělství a ministerstvo financí. Proto se obracím s první částí tohoto textu i na místopředsedu vlády a ministra financí. Ministr financí a místopředseda vlády pan Kočárník není přítomen. Text je analogický s první částí. Pro úsporu času ho nebudu číst a předložím ho panu ministrovi písemně.

18. I 04 Interpelace Václava Grulicha na předsedu vlády Václava Klause ve věci privatizace národního podniku Plzeňský Prazdroj

Další moje interpelace se obrací na premiéra české vlády pana Václava Klause a týká se postupu při privatizaci národního podniku Plzeňský prazdroj. Vzhledem k tomu, že v této interpelaci, která - aby nemohlo dojít k různému výkladu - je doložena celou řadou čísel a celou řadu dokladů z vývoje privatizace Plzeňských pivovarů, týkajících se všech subjektů, kterými jsou státní podnik, Plzeňské pivovary, akciová společnost a národní podnik, domnívám se, že bude rozumnější - protože pan premiér by nemohl na tuto interpelaci odpovědět na místě - když pro úsporu času předám předsedovi vlády i tuto interpelaci písemně, protože její čtení by bylo obsáhlé a zabralo by příliš času.

18. I 05 Interpelace Vratislava Votavy na předsedu vlády Václava Klause ve věci i ekonomických důsledků pro Českou republiku v souvislosti se sankcemi Organizace spojených národů proti Svazové republice Jugoslávii

Vážený pane premiére, rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 757 z 30. 5. 1992 byly proti Svazové republice Jugoslávii vyhlášeny sankce, jejichž účinnost a důsledky se dnes stávají předmětem diskusí na celém světě včetně např. Spojených států a Ruské federace. Ponechme nyní stranou, že tyto sankce byly přijaty zejména z iniciativy zemí západní aliance. Některé z těchto zemí, především Německa, se svou podporou odstředivých tendencí některých republik v bývalé Jugoslávii podílely značnou měrou na vyhrocení nebezpečné krize v této nezúčastněné zemi, která od roku 1948 úspěšně čelila jak sovětským, tak i západním hegemonistickým snahám v bipolárně rozděleném světě. Ponechme stranou i to, že "jugosankce" nepřispěly k posílení snah o mírové řešení krvavého konfliktu v bývalé Jugoslávii, neboť postihly pouze jednu stranu v tomto konfliktu.

Sankcemi proti nějaké zemi vždy nejvíce trpí prostí lidé z řad civilního obyvatelstva. Daleko méně jimi bývá zasažena armáda a ještě méně mocenská elita, která drží ve svých rukou páky rozhodování.

Je známo, že tato blokáda měla a má rozsáhlé negativní důsledky jak pro státy, které se Svazovou republikou Jugoslávie sousedí, tak i pro další země. Tzv. "jugoblokáda" představuje především těžké břemeno pro celou balkánskou oblast. Vyhlášenými sankcemi byly totiž rozvráceny hospodářské vztahy, které státy této oblasti budovaly po celá desetiletí. Byly přerušeny tradiční vazby, byly omezeny nebo vůbec znemožněny obchodní a finanční transakce apod.

Rumunský prezident Ion Iliescu v této souvislosti prohlásil na tiskové konferenci 5. dubna t.r., že jeho stát v důsledku embarga proti Svazové republice Jugoslávii utrpěl celkovou ztrátu 8 mld. dolarů. Také představitelé Bulharska, Řecka a dalších zemí balkánského regionu konstatovali velké škody v důsledku sankcí vyhlášených Radou bezpečnosti.

Podle odhadů expertů celkové ztráty způsobené sousedním zemím v důsledku menšího přílivu deviz, ztížené dopravy nebo jejího odklonu do jiných zemí atd. již představují 30 mld. dolarů. Tyto ztráty nemá kdo platit. Každá země, která obětavě realizuje sankce proti Svazové republice Jugoslávii, tím také zároveň poškozuje a trestá sama sebe.

Naše republika není přirozeně balkánská země, nesousedí se Svazovou republikou Jugoslávií. Přesto však měla tradiční, široce rozvinuté vztahy s touto zemí, které zahrnovaly všechny sféry výměny, hospodářské, obchodní, finanční spolupráce apod. Rozsáhlou položkou byla doprava a tranzit, využívání surovinových zdrojů a průmyslová kooperace.

Zajímalo by mne proto, zda má česká vláda představu o tom, jaký je dopad "jugosankcí" na naši ekonomiku, zda by mohla číselně vyjádřit ekonomické ztráty s nimi. spjaté. Myslím; že je třeba touto interpelací otevřít diskusi o sankcích proti Svazové republice Jugoslávii, která dosud byla v České republice tabu.

Domnívám se, že tomu je do značné míry proto, aby nenarušovala její image jako poslušného vykonavatele cizích zájmů, zájmů Severoatlantického paktu a zvláště Německa v balkánské krizi.

I 18. I 06 Interpelace Jiřího Bílého na ministra vnitra Jana Rumla ve věci zápisu (národnosti do občanského průkazu

Jedná se o problém občanských průkazů, který zde už zazněl, ale jedná se o novou formu, která byla od dubna minulého roku ve formě identifikační karty.

Obrací se na mne voliči, kteří chodí na sekretariát Moravské národní strany a chápou, že vypuštěním kolonky "moravská národnost" se v podstatě zamlčuje na území tohoto státu národ, který se sem dostal, bez vlastního přičinění. V podstatě žádají nikoli aby byla zavedena kolonka moravská národnost, ale aby mohli v kolonce zvláštních údajů nechat si tutu národnost zapsat. Manifestačně. Obracím se na pana ministra vnitra s dotazem, zda v občanském průkazu ve formě identifikační karty je možno v kolonce zvláštních údajů si napsat příslušnost k moravskému národu. To je tedy interpelace na pana ministra vnitra.

18. (07 Interpelace Jaroslava Broulíka na ministra životního prostředí Františka Bendu ve věci dozoru a kontroly nad odstraňováním odpadu

Pane předsedající, pane předsedo vlády, vládo, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych se obrátit na pana ministra životního prostředí Bendu v naléhavé interpelaci. Jedná se o to, že podle informací, které jsem dostal, nemá náš právní řád v souladu nařízení Evropské unie č. 259/1993 o dozoru a kontrole odstraňování odpadu, s legislativními normami a hrozí zde od 6. 5. 1994, že může být zastaven obchod s druhotnými surovinami mezi zeměmi Evropské unie a Českou republikou, pokud nebude náš právní řád o odpadech v souladu s nařízeními Evropské unie č. 259/1993. Je zde nesoulad, že vybrané druhy odpadů jsou považovány v případě Evropské unie jako obchodní zboží a u nás je to považováno za odpad. Vzhledem k termínu, který je tu uveden, bych požadoval, aby má interpelace byla považována za naléhavou a pan ministr mi odpověděl, jaké kroky - protože údajně probíhají některá jednání byly učiněny, aby k zastavení chodu nedošlo.

18. o 01 Otázka Jiřího Hájka na ministra spravedlnosti Jiřího Nováka ve věci osvojení paní Elizabeth von Petzold státní občankou České republiky

Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, v souvislosti se svou interpelací na pana předsedu vlády ve věci domnělého restitučního nároku paní Elisabeth von Petzoldové vznáším dvě otázky, a to jednu na pana ministra vnitra Jana Rumla a druhou na ministra spravedlnosti pana dr. Jiřího Nováka.

Nejprve tedy otázka na pana ministra spravedlnosti.

Vážený pane ministře, pan předseda vlády ve své odpovědi ze dne 18. 3. na mou interpelaci ve věci domnělých restitučních nároků paní Elisabeth von Petzold mimo jiné uvedl, že jmenované byla podle ustanovení § 11 odst. 1, písm. b zákona 49/1993 Sb., zkrácena lhůta pětiletého trvalého nepřetržitého pobytu v ČR, když byla osvojena státní občankou České republiky.

Osvojení je upraveno v § 63 a následujících ustanovení zákona o rodině v jeho platném znění. 2 právní úpravy vyplývá, že osvojit lze nezletilého a to jen, je-li mu osvojení ku prospěchu, když mezi osvojitelem a osvojencem musí být přiměřený věkový rozdíl. O osvojení rozhoduje soud na návrh osvojitele.

S přihlédnutím k zásadě veřejnosti jednání před soudem, táži se vás, pane ministře spravedlnosti, kdy a který soud rozhodl o osvojení paní von Petzold, na čí návrh a kdy rozsudek nabyl právní moci.

Rovněž se vás táži, pane ministře, zda soud při rozhodování o osvojení dotyčné paní postupoval v souladu s platnou právní úpravou o osvojení, a to jak z hlediska hmotně právního, tak i procesně právního.

18. o 02 Otázka Jiřího Hájka na ministra vnitra Jana Rumla ve věci trvalého pobytu paní Elizabeth von Petzold na území České republiky

Vážený pane ministře, dne 24. března jsem se jako poslanec na vás obrátil s několika dotazy souvisejícími s mou interpelací ve věci domnělého restitučního nároku paní von Petzold. To je mé právo ve smyslu § 92 zákona o jednacím řádu Parlamentu, kdy poslanec může požadovat od členů vlády informace, vysvětlení a podklady potřebné pro výkon poslanecké funkce. To vyplývá z kontrolní činnosti Parlamentu vůči vládě.

Namísto vaší odpovědi jsem obdržel dopis ze dne 15. dubna, ve kterém jste mé poskytl krátké školení ze Správního řádu, ačkoliv jsem vás o to nežádal a Správní řád dobře znám. Chápu, pane ministře, že nemáte chuť sdělovat cokoliv o svých rozhodnutích opozičnímu poslanci, zejména poté kdy jste v poslední době byl terčem, podle mého soudu, zcela oprávněné kritiky za vaše pozoruhodné postupy při udělování státního občanství lidem, jako je např. pan Walderode. Co však nemohu pochopit, je skutečnost, že ministr vnitra nezná platné zákony.

Využívám proto svého práva upraveného v § 50 jednacího řádu této sněmovny a táži se vás, pane ministře, za prvé, od kdy a kde má paní Petzold trvalý pobyt na území České republiky.

Tím míním faktický pobyt, nikoli přihlášení na příslušném úřadu ve smyslu evidenčním.

Za druhé - na základě jakých skutečností došlo Ministerstvo vnitra k závěru, že dotyčná paní byla propuštěna ze státního svazku Rakouské republiky, popř. zda a na základě jakého právního předpisu pozbyla nabytím státního občanství České republiky dosavadní státní občanství.

Za třetí - zda složila paní von Petzold státní občanský slib, kdy a před kým. Pokud jí bylo jeho složení promítnuto, co bylo důvodem pro takové rozhodnutí?

Udělování státního občanství cizí šlechtě nebo jejím potomkům za účelem obcházení restitučních předpisů je v kraji, kde jsem získal poslanecký mandát, otázkou velmi citlivou, zejména když vedle paní von Petzold se zcela bezostyšně hlásí o své někdejší majetky šlechta zjevně kolaborantská, jako jsou novohradští Buquoyové nebo jindřichohradečtí Černínové. V kraji žije příliš mnoho pamětníků, kteří zažili na vlastní kůži manýry těchto pánů a pamatují si odznaky NSDAP na klopách jejich kabátů. Zkuste je, pane ministře, přesvědčit, že tito pánové se zvlášť zasloužili o českou věc. Jejich odpověď bych vám přál slyšet.

18. P 01 Podnět Ladislava Bodyho na předsedu vlády Václava Klause k řešení situace v oblasti kriminality, násilí, vzrůstajících projevů rasismu a fašismu

Vážený pane premiére, dovolte mi, abych Vám předal touto formou několik podnětů a faktů o věcech, které mne a mé spoluobčany velice trápí, a prosím Vás, abyste to vzal jako podněty poslance premiérovi vlády České republiky, v dobrém slova smyslu.

Jak je Vám jistě známo, v poslední době negativně čeří hladinu veřejného mínění vzrůstající kriminalita, násilí, rasová nesnášenlivost, intolerance a především projevy primitivního fašismu části občanů České republiky. Jde o závažné porušování Listiny základních občanských práv a zákonů našeho právního řádu a o nebezpečné aktivity, na které úspěšně, či méně úspěšně, se snažím upozorňovat již od svého zvolení poslancem České národní rady v roce 1990.

Pane premiére, moje snaha a aktivity v tomto směru ne vždy našly pochopení u zákonodárného sboru ČR, a tím méně u orgánů státní správy či samosprávy a především u těch orgánů, které jsou povinny ze zákona shora uvedené narušování občanské kontinuity řešit a případně trestně postihovat. Konkrétně: před několika týdny proběhl "sraz" mladých neofašistů rasistů v Praze v restauraci U Zábranských. Policie ČR, která v této věci byla upozorněna nejen mnou, ale z jiných informačních zdrojů, "měla tuto akci" - podle vyjádření Policejního prezidenta i ministerstva vnitra "plně pod kontrolou".

Jak tato akce proběhla a jaké jsou důsledky či výstupy, jsou Vám jistě známy, předpokládám, že z informace podané členem vlády, a to ministerstvem vnitra. Nicméně, pane premiére, bavil jsem se při sledování práce Policie ČR při akci, kterou měla policie plně pod kontrolou, a to tím způsobem, že zasahující jednotka byla "zalezlá" ve služebních automobilech s majáčky a meditovala jít - či nejít - a z aut vylezla až poté, co došlo k fyzickému napadení dvou občanů - redaktorů televizní stanice NOVA a BLESK. Jinak totiž projevy fašismu, rasismu (hailování a provolávání slávy A. Hitlerovi, či urážlivé výroky vůči národnostní menšině - Romům a Židům) nikoho nevyvedly z míry, a už vůbec ne přítomné policisty, kterým zákony České republiky přímo ukládají tyto i jiné projevy řešit a následně trestně postihovat.

Bavil jsem se, když následující den po akci, kterou měla Policie pod kontrolou, prostřednictvím televizní obrazovky jistý major žádal o pomoc při hledání "skinů" a identifikaci účastníků srazu U Zábranských, ačkoliv v den srazu neofašistů měla policie všechny pravomoci i důvody tyto účastníky identifikovat, zadržet a případně předat k trestnímu stíhání. Bavil jsem se, když tentýž major vítězoslavně, bez zardění, za několik hodin oznámil nám televizním divákům, že již bylo zadrženo několik "skinů" z okolí Příbramska, a poděkoval neznámo komu, aby následně za několik dnů byly tito skinové propuštění.

Bavil jsem se, když jiný major, a jistý podplukovník následně na tiskové konferenci Policie ČR prohlásil, že nebýt dvou redaktorů - tak se vlastně nic nestalo a byl by klid, čili za všechno mohu dva občané - redaktoři, kteří vyprovokovali agresivitu neofašistů, čili podle těchto slov majorů a podplukovníků by měli být potrestáni tito dva občané za to, že přerušili noční seanci neofašistů, ale především přihlížejících a odpočívajících policistů.

Zděšen jsem ale byl, když názory pánů majorů a podplukovníků přejaly i Policejní prezident a ministr vnitra.

V té souvislosti jsem dostal množství dopisů, dotazován co hodlám učinit jako ústavní činitel, a zda podám trestní oznámení.

A tak se s dovolením a se vší úctou ptám Vás, pane premiére, na koho mám podat trestní oznámení: na ty "hailující" mladé neofašisty, nebo na meditující policisty, kteří neplnili povinnosti ze zákona jim vyplývající a dbát na dodržování zákonů a jejich naplňování. A když tedy na slastně odpočívající policisty, tak proč, když jejich nejvyšší představený, tj. ministr vnitra, svou "aktivitou" a blahosklonností rozdává státní občanství kolaborantům s fašisty, či jejich potomkům, a vlastně dal signál a zvedl prapor k obrovské aktivitě neofašistů a rasistů na území České republiky.:

Vážený pane premiére, další sraz a pokus o ukázání síly neofašistů a rasistů proběhl v Hradci Králové při výročí A. Hitlera a zde Vám chci poukázat na zásadní fakt, že totiž nešlo o nezdařenou akci neofašistů a rasistů, ale o důraznou a účinnou prevenci i následný zásah východočeských policistů, kteří se nechtěli dopustit závažného porušení zákona jako policisté v Praze. Dalším faktem a konkrétním poznatkem je totiž to, že akci v Hradci Králové neveleli majoři a podplukovníci z okolí Policejního prezidenta a ministra vnitra.

Vážený pane premiére, závěrem mého podnětu mi dovolte, abych Vás požádal o hlubší zamyšlení nad fakty a situací v oblasti kriminality, násilí a vzrůstající projevy rasismu, fašismu a zda není již doba a čas na změny ve vedení resortů - ministerstev, které mají tyto závažné a občanskou veřejnost trápící problémy účinně řešit.