Ministr hospodářství Karel Dyba zaslal odpověď
na interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové
dopisem ze dne 2. května 1994.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď ministra
hospodářství Karla Dyby na interpelaci poslankyně
Hany Orgoníkové. Odpověď je přílohou
tohoto sněmovního tisku.
Příloha
MINISTR HOSPODÁŘSTVÍ
ČESKÉ REPUBLIKY
DOC. ING. KAREL DYBA, CSc.
Vážená paní poslankyně,
ve své interpelaci ze dne 8. dubna 1994 jste vznesla dotaz
ohledně usnesení vlády ČR č.
148/1994 o opatřeních k řešení
situace v okresech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti.
Konkrétně jste žádala vysvětlit
skutečnosti spojené s finanční stránkou
usnesení vlády, a to:
- jaká byla kritéria rozdělování
předložených dotací na jednotlivé
okresy,
- z jakých důvodů došlo k faktickému
krácení původně určené
částky,
- proč jsou takto uvolněné prostředky
zatěžovány odčerpáváním
`jejich částí na účely, k nimž
nejsou určeny.
V úvodu bych Vás chtěl ujistit, že vláda
sleduje pozorně vývoj v regionech a nezříká
se své odpovědnosti za něj. Regionální
hospodářská politika vlády, schválená
usnesením vlády ČR č. 759/1992, je
založena na principu nepřipustit silnou regionální
diferenciaci v ekonomické výkonnosti. Jejím
smyslem je působit tržně konformními
nástroji na podporu rozvoje nových aktivit v oblastech,
které vykazují dlouhodobě nižší
tržní ekonomickou výkonnost nebo ve kterých
se vzhledem ke struktuře ekonomických aktivit nepříznivě
projevuje průběh přechodu na tržní
hospodářství; průvodním jevem
v těchto oblastech je vyšší míra
nezaměstnanosti, která dlouhodobě výrazně
převyšuje průměrnou republikovou úroveň.
Podpor těchto oblastí se orientuje na přímou
podporu podnikání a podporu výstavby infrastruktury,
která zatraktivňuje daný region pro podnikání.
V duchu této politiky byl připraven i materiál
o opatřeních k řešení. situace
v okresech s nejvyšší mírou nezaměstnaností,
k němuž vláda dne 23. března 1994 přijala
usnesení č. 148.
K Vámi položeným otázkám bych
chtěl v prvé řadě uvést, že
uváděná částka 400,- mil. Kč
není přesná. V rámci opatření
přijatých v usnesení vlády ČR
č. 148/1994 jsou konkrétně zahrnuty následující
částky:
- 200,- mil. Kč na posílení programu podpory
malého a středního podnikání
REGION v roce 1994 a k řešení neuspokojených
požadavků podnikatelů z okresů s nejvyšší
mírou nezaměstnanosti z roku 1993,
- 120,- mil. Kč na realizaci komunálních
investic do infrastruktury v okresech s nejvyšší
mírou nezaměstnanosti, které bezprostředně
směřují. k podpoře podnikání
nebo tvorbě nových pracovních míst,
- 30,- mil. Kč na realizaci investic v oblasti železniční
infrastruktury a pozemních komunikací,
- 10,5 mil. Kč k zabezpečení dopravní
obslužnosti v okresech Bruntál a Znojmo.
Celkově bylo přímo uvolněno k řešení
situace v okresech s nejvyšší. mírou nezaměstnanosti
360,5 mil. Kč.
Kromě těchto "finančně konkrétních
opatření" jsou však V rámci usnesení
vlády ČR obsažena další opatření,
která nelze v této chvíli finančně
kvantifikovat. Jedná se o zvýraznění
podpory podnikání v agrokomplexu, poskytnutí
dlouhodobé ho vkladu z Fondu národního majetku
ČR Českomoravské záruční
a rozvojové bance za účelem zvýšení
zdrojů na podporu podnikání v okresech s
nejvyšší mírou nezaměstnanosti,
zvýraznění podpory pro tyto oblasti v rámci
aktivní politiky zaměstnanosti, programů
podpory bytové výstavby. finančních
prostředků poskytovaných ze Státního
fondu životního prostředí ČR
a v rámci programů PHARE, zaměřených
na podporu podnikání a aktivní politiku zaměstnanosti.
Celkově lze odhadnout, že tato další opatření
představují zhruba částku 10 mil.
Kč/rok navíc oproti situaci, kdyby usnesení
vlády ČR č.148/1994 přijato nebylo.
Za druhé bych chtěl uvést, že ani údaje,
které uvádíte ve druhém odstavci své
interpelace, a které jsou základem pro Váš
třetí dotaz, nejsou zcela přesné.
Snížení částky na realizaci komunálních
investic do infrastruktury a investic do dopravní infrastruktury
v procesu tvorby dokumentu nebylo v žádném
případě v přímé souvislosti
s posílením prostředků na programy
podpory malého a středního podnikání.
Naopak, tato forma podpory byla v materiálu zakotvena od
samého začátku a i zde byly původní
návrhy vyšší než je výsledný
vládní dokument. Dále bych chtěl uvést,
že Vámi uváděné opatření
na modernizaci telefonní sítě na Bruntálsku
není vůbec předmětem usnesení
vlády ČR č. 148/1994 (bylo ovšem obsaženo
v návrhu materiálu předloženého
vládě) a že zabezpečení dopravní
obslužnosti v okresech Bruntál a Znojmo nebylo v žádném
případě zahrnuto na úkor prostředků
na realizaci komunálních investic do infrastruktury
(prostředky k zabezpečení dopravní
obslužnosti výše zmíněných
dvou okresů jsou zabezpečeny v rámci rozpočtové
kapitoly Ministerstva dopravy).
Chtěl bych ovšem polemizovat s tvrzením, že
tyto tři náměty (podpora podnikání.,
rozvoj telekomunikací a dopravní obslužnosti
území) ani vzdáleně nesouvisí
s řešením problému nezaměstnanosti.
Z podkladů příslušných okresních
úřadů, úřadů práce
i podnikatelských kruhů totiž jednoznačně
vyplývá, že tyto záležitosti přímo
souvisí. s možnostmi rozvoje podnikání,
s vytvářením nových či udržením
stávajících pracovních míst
(lze např. uvést řadu případů,
kdy nezaměstnanost je ovlivněna možnostmi dojížďky
za prací ze sídel ve spádovém obvodu
příslušného střediska.
K jednotlivým otázkám, které jste
uplatnila k výše zmíněnému vládnímu
materiálu, zaujímám pak následující
stanovisko:
Pokud jde o kritéria rozdělování dotací
na jednotlivé okresy, týká se tato otázka
způsobu rozdělení prostředků
na realizaci komunálních investic do infrastruktury
(120 mil. Kč) na realizaci investic do dopravní
infrastruktury (30 mil. Kč) a k zabezpečení
dopravní. obslužnosti v okresech Bruntál a
Znojmo.
Opatření k posílení prostředků
na realizaci programu podpory malého a středního
podnikání REGION nelze pře de m regionálně
předurčovat, neboť vždy záleží
na podnikatelských projektech, jejich kvalitě, schopnosti
obstát v tržní ekonomice apod. (lze však
konstatovat, že v případě kvalitních
projektů budou v roce 1994 uspokojeny - na rozdíl
např. od roku 1993 - všechny takovéto podnikatelské
záměry).
Rozdělení prostředků na realizaci
komunálních investic do infrastruktury bylo stanoveno
(na základě projednáni mezi MH, MF a MPSV)
přímo úměrně počtu nezaměstnaných
v těchto okresech. Částka 120 mil. Kč
představuje v těchto 4 okresech v průměru
6477,- Kč na 1 nezaměstnaného; celkový
objem prostředků vyčleněných
pro jednotlivé okresy byl pak odvozen z počtu nezaměstnaných
(Bruntál - 30,9 mil. Kč, Nový Jičín
40,9 mil. Kč, Znojmo - 27,0 mil. Kč a Louny - 21,2
mil. Kč).
Rozdělení investic do dopravní. infrastruktury
(30 mil.Kč) je v gesci Ministerstva dopravy, které
uvedenou částku chce směřovat rovnoměrně
jednak na akce pozemních komunikací, jednak na železniční
infrastrukturu; přitom resort vychází ze
zásobníku akcí (který byl uveden jako
příloha č. 4 a č. 5 důvodové
zprávy materiálu pro jednání vlády)
s tím, že do konečného výběru
budou zařazeny akce s největším pozitivním
dopadem na zaměstnanost příslušných
4 okresů (rozdělení na jednotlivé
akce do konce dubna t.r. provedeno nebylo).
Částka 10,5 mil. Kč k zabezpečení
dopravní obslužnosti v okresech Bruntál a Znojmo
byla rozdělena v poměru 4,5 mil. Kč okres
Bruntál a 6,0 mil. Kč okres Znojmo na základě
rozboru zpracovaného okresní mi úřady
Bruntál a Znojmo; tato částka by měla
(společně s již vyčleněnými
prostředky) pokrýt nejnutnější
potřeby těchto okresů při zajišťování
dopravní obslužnosti.
Pokud jde o Vaši druhou otázku - z jakých důvodů
došlo k faktickému krácení původně
uvolněné částky - chtěl bych
konstatovat, že jde z Vaší strany o jisté
nedorozumění, vláda totiž žádnou
původně uvolněnou částku neměnila.
Patrně narážíte na skutečnost,
že při přípravě materiálu
byly Ministerstvy hospodářství, práce
a sociálních věcí a dopravy uplatňovány
návrhy na vyšší částky pro
podporu výše uvedených okresů než
vláda nakonec schválila. To ovšem považuji
za běžný postup, neboť vláda musí
projednávané materiály posuzovat ze všech
možných hledisek, a z nich právě otázka
finančního krytí projednávaných
návrhů v rámci zdrojových možností
státního rozpočtu patří k nejdůležitějším.
V žádném případě však
nedošlo k tomu, že by vláda napřed schválila
prostředky ve vyšším objemu a pak dodatečně
krátila původně uvolněnou částku.
Na Vaši třetí otázku - proč byly
uvolněné prostředky zatěžovány
odčerpáváním na účely,
k nimž nebyly určeny - jsem již odpověděl
v první části své odpovědi.
V závěru své odpovědi byl chtěl
uvést, že Ministerstvo hospodářství,
ve spolupráci s příslušnými resorty
a institucemi, zabezpečí průběžnou
kontrolu plnění. usnesení vlády ČR
č. 148/1994 včetně zhodnocení účinnosti
přijatých opatření a podle potřeby
navrhne další opatření, resp. pokračování
již přijatých opatření i po roce
1994.
S pozdravem
Vážená paní
Ing. Hana Orgoníková
poslankyně Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR