k zákonu č. /1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů
Obec, městská část Potřebné počty podpisů občanů,
a městský obvod zapsaných ve stálých seznamech voličů
Pro nezávislé Pro sdružení kandidáty nezávislých
kandidátů
v procentech z počtu obyvatel obce,
městské části a městského
obvodu
| do 500 obyvatel | 1% | 2% |
| nad 500 do 2 000 obyvatel | 3% | 5% |
| nad 2 000 do 10 000 obyvatel | 2% | 4% |
| nad 10 000 do 50 000 obyvatel | 1% | 3% |
v absolutních číslech
nad 50 000 obyvatel 500 2 000
Ústava České republiky upravuje v hlavě sedmé územní samosprávu a v čl. 99 označuje za základní územní samosprávné celky obce.
Podle čl. 101 odst. 1 Ústavy je obec samostatně spravována zastupitelstvem. Čl. 102 pak stanoví, že členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. Funkční období zastupitelstva je čtyřleté.
Ústava odkazuje na zvláštní zákon, který stanoví, za jakých podmínek se vyhlásí nové volby zastupitelstva před uplynutím jeho funkčního období. Další podmínky, upravující volby do zastupitelstev v obcích, zejména jakým volebním systémem mají být tato zastupitelstva volena, Ústava nevymezuje.
Stávající právní úprava voleb do zastupitelstev v obcích je dána zákonem ČNR č. 298/1992 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o místním referendu. Tento zákon však obsahuje úpravu celé řady institutů, které je nutné v souvislosti s pozdějšími právními úpravami postavení a působnosti obcí a rovněž v souvislosti se vznikem samostatné České republiky změnit. Rovněž v návaznosti na připravovaný zákon o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu České republiky je nutné sjednotit řadu volebních institutů, upravovaných v obou zákonech. Jde zejména o sjednocení stálých seznamů voličů a právní úpravu pro případy, kdy se volby do Poslanecké sněmovny nebo volby do Senátu budou konat společně s volbami do zastupitelstev v obcích. Pro tyto případy se umožňuje vytváření společných volebních komisí a zakotvení Ústřední volební komise jako řídícího orgánu pro všechny druhy voleb, což přinese významné úspory finančních nákladů na volby i úspory potřebných pracovníků.
Pokud by potřebné úpravy zákona ČNR č. 298/1992 Sb., byly řešeny formou jeho novely, představovalo by to změnu více než 60% stávajících ustanovení. Z tohoto hlediska je racionálnější vydat zcela nový zákon o volbách do zastupitelstev v obcích.
Navrhovaný zákon zachovává s drobnějšími úpravami dosavadní volební systém pro volby do zastupitelstev v obcích, tj. systém volných kandidátních listin s možností jejich t.zv. "panašování". Oproti dosavadní právní úpravě však navrhovaný zákon, kromě sjednocení se zákonem o volbách do obou komor Parlamentu České republiky, podrobněji upravuje zejména strukturu a pojmenování jednotlivých volebních komisí. Rovněž výrazně oproti dosavadní právní úpravě v zákoně ČNR č. 298/1992 Sb. a v zákoně o obcích snižuje počet členů zastupitelstev, který je ve volbách volen. Posledně zmíněná úprava vychází ze snahy vytvořit zastupitelstva v obcích jako menší a dělné útvary.
Přijetím navrhovaného zákona by rovněž došlo k oddělení právní úpravy voleb do zastupitelstev v obcích od právní úpravy provádění místního referenda. Navrhovaný zákon předpokládá ponechání právní úpravy místního referenda prozatím v platnosti (v zákoně ČNR č. 298/1992 Sb.), a to až do doby vydání nového zákona o místním referendu. Této koncepci pak odpovídá zrušovací ustanovení v návrhu zákona.
Oproti úpravě v zákoně ČNR č. 298/1992 Sb., nebyla do navrhovaného zákona převzata ta ustanovení, která umožňovala hlasování ve třech dnech přede dnem voleb na obecním úřadu a s tím spojená ustanovení o zvláštní komisi. Zkušenosti z praxe totiž ukázaly, že obce této možnosti při nových volbách vůbec nevyužívaly, protože by to představovalo nadměrné zatížení pracovníků a zvýšené náklady. Možnost hlasovat tři dny předem na obecním úřadu však byla ponechána v zákoně ČNR č. 298/1992 Sb., pro místní referendum.
Při realizaci voleb do zastupitelstev v obcích se vycház z toho, že náklady na volby budou hrazeny z rozpočtu České republiky. Pouze náklady na konání nových voleb do zastupitelstev v obcích budou hrazeny převážně z rozpočtů obcí. Je však nutno, aby i při konání nových voleb byly ze státního rozpočtu hrazeny výdaje orgánů státní správy a Ústřední volební komise.
Přímé náklady na zabezpečení voleb budou do značné míry záviset na vývoji cen papíru, služeb polygrafických závodů, spojů a dopravy. Těžištěm nákladů jsou totiž výdaje za tiskopisy, tisk zákonů, metodiky a tisk hlasovacích lístků. Předpokládaná výše výdajů za tyto položky činí 200 mil. Kč. Výdaje za strojní zpracování výsledků voleb se odhadují na 40 mil. Kč, výdaje obcí a okresních úřadů ve výši 150 mil. Kč. Náklady na činnost volebních komisí včetně investičních nákladů se předpokládají ve výši 15 mil. Kč. Odměny členům okrskových volebních komisí budou činit asi 67 mil. Kč.
Celkové náklady na technické, organizační a materiální zabezpečení voleb do zastupitelstev v obcích budou tedy činit asi 472 mil. Kč.
K částečnému snížení nákladů na volby do zastupitelstev v obcích by došlo v případě, že proběhnou ve stejném termínu s jinými volbami. Snížení nákladů by se týkalo dopravy a distribuce tiskopisů a hlasovacích lístků, vybavení volebních místností, spojovací techniky a odměn členům okrskových volebních komisí.
K části první - Volby do zastupitelstev v obcích
K oddílu prvnímu - obecná ustanovení
K § l
V tomto ustanovení se vyjmenovávají všechny druhy zastupitelstev, které budou podle tohoto zákona voleny. Potřeba tohoto ustanovení je dána tím, že platná právní úprava postavení a působnosti obcí (zákon o obcích) obsahuje řadu specifik pro statutární města jakož i pro městské obvody a městské části v územně členěných statutárních městech. Kromě toho specifické postavení hlavního města Prahy a jejích zastupitelstev obsahuje i zákon o hlavním městě Praze.
Návrh zákona předpokládá, že v územně členěných statutárních městech a hlavním městě Praze budou volena vedle zastupitelstev těchto měst i obvodní nebo místní zastupitelstva v městských obvodech a v městských částech. Ústava České republiky se o těchto zastupitelstvech nezmiňuje. Podle čl. 101 odst. 1 Ústavy je obec samostatně spravována zastupitelstvem.
Podle č. 104 odst. 2 Ústavy zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech samosprávy, pokud nejsou zákonem svěřeny zastupitelstvu vyššího územního samosprávného celku.
Ústava tedy, pokud se týká orgánů obcí, pouze stanoví, že orgánem obce, kterému přísluší rozhodování na úseku samostatné působnosti, je zastupitelstvo. To však neznamená, že zákonem nemůže být upravena existence dalších orgánů obce, včetně orgánů městských částí či městských obvodů. Nikdo např. nezpochybňuje, že orgánem obce může být na základě zákonné úpravy obecní rada. Obdobná situace je i u zastupitelstev městských částí či městských obvodů.
V zákonné úpravě voleb do těchto zastupitelstev je nutno vycházet ze stejných principů, jako u voleb do obecních zastupitelstev (čl. 102 Ústavy).
Při zpracování návrhu tohoto zákona se, vzhledem k uvedenému, vycházelo ze závěru, že existence zastupitelstev městských obvodů nebo městských částí není v rozporu s Ústavou.
K § 2
Zakotvuje se zásada, podle které se volby do zastupitelstev ve všech obcích na území České republiky konají v tytéž dny. Výjimky jsou stanoveny pouze pro konání nových voleb do zastupitelstev v obcích, popřípadě voleb dodatečných.
K § 3
Vzhledem k tomu, že z Ústavy České republiky ani z jiných právních předpisů nelze jednoznačně dovodit, kdo má vyhlašovat volby do zastupitelstev v obcích, doporučuje se, aby volby vyhlašoval předseda Poslanecké sněmovny. Výjimkou je případ dodatečných nebo nových voleb, které se konají pouze v malém počtu obcí a jejich vyhlašování je proto z operativních důvodů svěřeno ministru vnitra (§ 57).
Délka hlasování je sjednocena s návrhem zákona o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu České republiky.
Upravuje se možnost, aby starosta v malých obcích, městských částech nebo městských obvodech zkrátil dobu hlasování, může být však využita jen pro konání nových nebo dodatečných voleb.
Zavedená legislativní zkratka "starosta" je potřebná z důvodů specifiky volebních příprav v územně členěných statutárních městech a v hlavní městě Praze, v nichž základní úkoly přísluší městským částem a městským obvodům. Tato legislativní zkratka proto v sobě nezahrnuje primátory územně členěných statutárních měst, ani primátora hlavního města Prahy a je v tomto smyslu v zákoně používána. Pokud se některé z ustanovení týká i primátorů územně členěných statutárních měst nebo primátora hlavního města Prahy, jsou v nich výslovně uvedeni.
K § 4 a 5
Čtyřleté funkční období zastupitelstev v obcích určuje Ústava České republiky. Do návrhu zákona se zařazuje z důvodu úplnosti a přehlednosti právní úpravy. Z stejného důvodu se přebírá úprava zásad volebního práva.
K § 6
Nové vymezení pojmu "volič" je navrženo obdobně s připravovaným návrhem zákona o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu České republiky.
Volič může realizovat své volební právo pouze do zastupitelstva té obce, popřípadě městské části nebo městského obvodu, na jehož území má trvalý pobyt. Úprava v tomto ustanovení zohledňuje specifiku územně členěných statutárních měst, kde každý volič má právo volit do dvou zastupitelstev.
Překážky ve výkonu volebního práva jsou omezeny na případy, kdy volič nemůže z objektivních důvodů své volební právo realizovat.
K § 7
Právo být volen (pasivní volební právo) je v zásadě shodné s právem volit (aktivní volební právo). Pro zamezení neodůvodněných tvrdostí zákona se však umožňuje, aby byli ve dvou konkrétně stanovených případech zvoleni i voliči, u nichž existuje překážka výkonu volebního práva (zadržení a výkon vojenské služby).
Odchylně od dosavadní právní úpravy je stanovena neslučitelnost funkce člena zastupitelstva s některými dalšími funkcemi. Vypuštěna byla neslučitelnost funkce člena zastupitelstva s funkcí prokurátora. Důvodem je transformace prokuratury na Státní zastupitelství. Státní zástupce pak nebyl do "neslučitelných funkcí" zařazen, protože již nevykonává všeobecný dozor. Vypuštěna byla rovněž neslučitelnost s funkcí pracovníka bezpečnostního sboru, protože není považována za nezbytně nutnou, dále neslučitelnost s funkcí soudce, která již vyplývá ze zvláštního zákona. Výrazným rozdílem oproti dosavadní právní úpravě je i skutečnost, že neslučitelné s funkcí člena zastupitelstva již nejsou jakékoliv funkce ve státní správě, ale pouze funkce pracovníků pověřených obecních úřadů, okresních úřadů a finančních úřadů. V praxi činil potíže výklad, zda konkrétní pracovník skutečně státní správu vykonává. Proto byla neslučitelnost stanovena jen pro pracovníky těch úřadů, které uplatňují na činnost zastupitelstva nejvýraznější vliv. Přitom není rozhodující, zda konkrétní pracovník okresního nebo finančního úřadu bude vykonávat správní činnosti, nebo zda bude pověřen úkoly obslužného charakteru, nebo zda bude vykonávat manuální práci.
K oddílu druhému - Volební okrsky a volební obvody
K § 8
Vzhledem k tomu, že návrh zákona o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu České republiky zakotvuje stálé volební okrsky, bude v těchto volebních okrscích realizováno i právo občanů volit do zastupitelstev v obcích.
K § 9
Ustanovení umožňuje v případě volby více než 15 členů zastupitelstva v obcích a v městských částech, popřípadě v městských obvodech, vytvářet více volebních obvodů. V případě, že se takto vytvoří více volebních obvodů, je povinností obce zveřejnit jejich seznam, popis a počty členů zastupitelstva, kteří mají být zvoleni. Půjde tedy o obce nad 20 tisíc obyvatel, popř. o městské části nebo městské obvody o tomto počtu obyvatel.
K oddílu třetímu - Seznamy voličů
K § 10 a 11
Vzhledem k tomu, že zákon o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu České republiky zakotvuje stálé seznamy voličů, budou tyto seznamy použity i pro volby do zastupitelstev v obcích. Úprava jejich vedení je obsažena v návrhu zákona o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu České republiky. Vzhledem k tomu, že překážky výkonu volebního práva podle návrhu tohoto zákona nejsou identické s překážkami výkonu volebního práva do Parlamentu České republiky, zakotvuje se v návrhu povinnost obce poznamenat v seznamu voličů překážky výkonu volebního práva podle tohoto zákona.
Legislativní zkratka "obecní úřad", zavedená v § 11, není totožná s obdobným pojmem v zákoně o obcích a nezahrnuje v sobě magistráty územně členěných statutárních měst a Magistrát hlavního města Prahy. Důvody zavedení této legislativní zkratky jsou obdobné, jako důvody pro zavedení legislativní zkratky "starosta" v § 4. Legislativní zkratka "obecní úřad" je v dalších ustanoveních zákona v tomto smyslu používána. Pokud se některé z ustanovení týká i magistrátů, jsou v tomto ustanovení výslovně uvedeny.
K oddílu čtvrtému - Volební komise
K § 12 až 15
Tato ustanovení obsahují úpravu institutů, které jsou společné pro všechny druhy komisí, vytvářené pro volby do zastupitelstev v obcích. Takováto úprava se v praxi plně osvědčila a není důvodu ji koncepčně měnit.
Volby do zastupitelstev v obcích řídí Ústřední volební komise zřízená podle zákona o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu České republiky. Tato úprava je vhodná zejména pro případy, kdy se volby do zastupitelstev v obcích konají společně s jinými volbami a kdy by tedy musely vedle sebe fungovat dvě Ústřední volební komise.
Vzhledem k tomu, že vznik Ústřední volební komise je upraven ve zvláštním zákoně, vymezuje zákon o volbách do zastupitelstev v obcích pouze působnost Ústřední volební komise pro tyto volby. Sekretariát i sumarizační útvar Ústřední volební komise se vytvářejí podle zákona o volbách do Parlamentu České republiky a plní své funkce i pro volby do zastupitelstev v obcích. Úkoly vyplývají z postavení Ústřední volební komise jako vrcholné řídící komise.
S ohledem na to, že Ústřední volební komise je ve zvláštním zákoně koncipována jako stálý volební orgán, nelze upravit způsob svolávání jejího prvního zasedání, ale § 15 upravuje způsob svolání úvodního zasedání před volbami do zastupitelstev v obcích.
K § 16 a 17
Okresní volební komise je při volbách do zastupitelstev v obcích pouze komisí řídící a sumarizující výsledky voleb do zastupitelstev. Tomu jsou přizpůsobeny i její úkoly.
K § 18 a 19
Zakotvení městské volební komise v zákoně o volbách do zastupitelstev v obcích si vynucuje existence územně členěných statutárních měst, v nichž se volí vedle zastupitelstva statutárního města i místní nebo obvodní zastupitelstva.
Z výše uvedeného vyplývá i zvláštní postavení městských volebních komisí, které jsou řídícími orgány při volbách do místních nebo obvodních zastupitelstev a kromě toho samy zpracovávají výsledky voleb do zastupitelstev územně členěných statutárních měst, popřípadě do zastupitelstva hlavního města Prahy.
Rozdílné je i postavení městské volební komise v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni, od postavení městské volební komise v jiném územně členěném statutárním městě (např. v Ústí nad Labem). V hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni nelze vzhledem k odlišné struktuře státní správy vytvořit okresní volební komise, takže městské volební komise v těchto městech jsou zároveň i okresními volebními komisemi. Městské volební komise ve zbývajících územně členěných statutárních městech, patřících do okresů, v nichž lze vytvořit okresní volební komise, úkoly okresní volební komise neplní a jsou této komisi podřízené.
Všem výše uvedeným skutečnostem odpovídá i úprava působnosti městských volebních komisí.
K § 20 a 21
Místní volební komise jsou základním a nezastupitelným článkem při přípravě voleb do zastupitelstev v obcích a při zjišťování jejich výsledků. Zřizují se ve všech obcích, městech, statutárních městech, která nejsou územně členěna a v městských částech nebo městských obvodech územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy. Hlavními úkoly místních volebních komisí jsou zejména projednání a registrace kandidátních listin, zajištění tisku hlasovacích lístků a zjištění volebních výsledků a přidělení mandátů členům zastupitelstva.
Pro volby do zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev územně členěných statutárních měst plní úkoly místní volební komise příslušná městská volební komise.
K § 22 a 23
Okrskové volební komise jsou nezbytné pro zabezpečení hlasování ve volebních místnostech, pro zajištění pořádku v těchto místnostech a pro sčítání hlasů ve volebních okrscích. Proti dosavadní právní úpravě se stanoví, že v malých volebních okrscích do 300 voličů může být okrsková volební komise pouze tříčlenná. Toto ustanovení předejde těžkostem při vytváření okrskových volebních komisí v malých obcích.
K oddílu pátému - Podávání kandidátních listin
K § 24
Toto ustanovení vymezuje pojem volební strany, tj. určuje subjekt, který může podávat kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva v obci. V podstatě se přebírá dosavadní úprava.
K § 25 a 26
Tato ustanovení přebírají dosavadní právní úpravu podávání kandidátních listin a jejich obsahových náležitostí. Nově se stanoví potřebné počty podpisů na peticích podporujících kandidaturu nezávislých kandidátů a jejich sdružení. Tyto počty se stanovují v procentech, což lépe odpovídá skutečnému počtu voličů v obci. V ostatních směrech se dosavadní právní úprava plně osvědčila a proto není důvodu ji koncepčně měnit.
K § 27
Ustanovení ukládá zapisovateli místní a městské volební komise prohlédnout předložené kandidátní listiny a upozornit na případné nedostatky v jejich obsahu nebo v připojené petici. Tím není dotčena povinnost místní nebo městské volební komise předložené kandidátní listiny prověřit a požadovat odstranění nedostatků, které zapisovatel při přebírání kandidátních listin nezjistil případně, které nebyly odstraněny, přes upozornění zapisovatele.
Nebudou-li do prvního zasedání místní nebo městské volební komise odstraněny nedostatky v obsahu kandidátní listiny nebo v petici, tato komise postupuje podle § 28.
K § 28
Úprava v tomto ustanovení navazuje na § 27. Rovněž místní nebo městská volební komise může požadovat odstranění nedostatků v obsahu kandidátní listiny i v petici a stanovit lhůtu pro jejich odstranění. Následkem nedodržení této lhůty je odmítnutí registrace kandidátní listiny.
Kromě případů, kdy místní nebo městská volební komise požaduje odstranění nedostatků na kandidátní listině, se vymezují případy, kdy může místní volební komise sama do obsahu kandidátní listiny zasáhnout a odstranit nedostatky vyškrtnutím některých kandidátů.
K § 29
Umožňuje se, aby se kandidát mohl vzdát kandidatury až do doby zahájení hlasování a aby až do doby zahájení hlasování mohl být i odvolán zmocněncem z kandidátní listiny, podané politickou stranou nebo koalicí politických stran. Ve shodě s požadavky praxe se mění dosavadní právní úprava, která vzdání se a odvolání kandidatury umožňovala jen do 48 hodin před zahájením hlasování. Bude-li však vzdání se nebo odvolání kandidatury učiněno po lhůtě 48 hodin před zahájením hlasování a v důsledku toho se nepodaří zveřejnit tuto skutečnost ve volebních místnostech, může kandidát nebo zmocněnec poškodit svou volební stranu o hlasy, které voliči z neinformovanosti odevzdají takovémuto kandidátu. Zahájením voleb se rozumí pro možnost odvolání nebo vzdání se kandidatury okamžik otevření první volební místnosti, ve které se do příslušného zastupitelstva volí. Z ustanovení odstavce 2 vyplývá, že zmocněnec politické strany nemůže odvolat kandidáta z kandidátní listiny podané sdružením politických stran a nezávislých kandidátů (srov. § 24).
K § 30
Nově se upravuje zajištění tisku hlasovacích lístků, který v dosavadní právní úpravě z velké části chybí. Jinak se, pokud jde o obsahové náležitosti hlasovacího lístku, přebírá dosavadní právní úprava.
Za dodání hlasovacích lístků voličům se považuje jejich neformální předání členům rodiny voliče, předání prostřednictvím sousedů, vložením do domovní schránky apod. Navržené ustanovení však nebrání ani tomu, aby byly hlasovací lístky dodány voličům prostřednictvím pošty.
K oddílu šestému - Příprava voleb
K § 31
Toto ustanovení je formulováno shodně s obdobným ustanovením v návrhu zákona o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu České republiky. Účelem vydání vyhlášky je zejména informovat voliče především ve městech o místě a době hlasování. Dále se nově reaguje na nutnost, aby volič prokázal, že je státním občanem České republiky, a to proto, že některé obce nemají dosud, s ohledem na rozdělení ČSFR, plně spolehlivou evidenci státního občanství České republiky svých obyvatel.
K § 32
Volební kampaň je upravena volnějším způsobem než v předcházející právní úpravě. Stanoví se pouze zásadní otázky čestného a seriózního vedení volební kampaně. Ponechává se na obci, zda určí volebním stranám prostor pro vylepování plakátů.
Nově se upravuje zákaz konání volebních průzkumů přímo ve volebních místnostech nebo v objektech, kde je volební místnost umístěna. Tento zákaz reaguje na kritiku, která byla vznesena ze strany voličů proti obdobným průzkumům, organizovaným při volbách v roce 1992. Jde o to, aby voliči nebyli obtěžováni dotazy přímo ve volebních místnostech a aby nebyla ztěžována práce okrskové volební komise.
K § 33
Upravuje se povinné minimální vybavení volební místnosti nezbytné pro zajištění hlasování. Důraz je kladen zejména na potřebné materiální zajištění řádného průběhu hlasování. Nově se zakotvuje povinnost, aby ve volební místnosti byl voličům k dispozici volební zákon, což je v zahraničí běžné.
Vybavení volebních místností se upravuje shodně s návrhem zákona o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu České republiky. Sjednocení právní úpravy v obou zákonech má význam zejména pro případ společného konání voleb.
K oddílu sedmému - Hlasování
K § 34 - 37
Zahájení i způsob hlasování se přebírá z dosavadní právní úpravy jen částečně. Předně se již neumožňuje, aby volič současně hlasoval pro volební stranu a pro jednotlivé kandidáty z jiných volebních stran. Volič se může rozhodnout, zda bude hlasovat pro stranu nebo pro individuální osobnosti. Tím bude dosaženo zjednodušení dosavadního, příliš variabilního způsobu hlasování. Navíc se zde opětovně zdůrazňuje potřeba ověřit státní občanství voliče.
K § 38 - 40
Stanoví se případy, ve kterých lze hlasování odročit nebo přerušit.
Oproti předcházející právní úpravě se umožňuje ve výjimečných případech, kdy dojde k přerušení hlasování, prodloužit dobu pro hlasování. To odpovídá i úpravě v návrhu zákona o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu České republiky.
K oddílu osmému - Zjišťování výsledků voleb
K § 41 - 53
Uvedená ustanovení upravují způsob zjišťování výsledků voleb do zastupitelstev v obcích a rozdělování mandátů členům zastupitelstva, který odpovídá zvolenému volebnímu systému. V souvislosti se změnou hlasování se mění i posuzování platnosti hlasovacích lístků.
Navržený způsob poskytuje těm volebním stranám, které mají na kandidátní listině větší počet kandidátů a při volbách obdržely vyšší podíl odevzdaných hlasů, možnost získat více mandátů, než způsob dosavadní.
Rozdíly mezi dosavadním systémem přidělování mandátů volebním stranám při dělení lichými čísly a mezi navrženým systémem dělení prostou číselnou řadou ukazuje následující model:
V obci, kde je voleno 15 členů zastupitelstva, tj. město s 10-20 tisíci obyvateli, kandidovalo 7 volebních stran s různým počtem kandidátů na kandidátních listinách:
volební strana č. 1 s jedním kandidátem získala 548 hlasů
volební strana č. 2 s 15 kandidáty získala 6 250 hlasů
volební strana č. 3 se 7 kandidáty získala 2 050 hlasů
volební strana č. 4 se 2 kandidáty získala 700 hlasů
volební strana č. 5 s 10 kandidáty získala 3 403 hlasů
volební strana č. 6 se 4 kandidáty získala 702 hlasů
volební strana č. 7 s 5 kandidáty získala 1 347 hlasů
Podle dosavadního systému přidělování mandátů volebním stranám získá:
volební strana č. 1 1 mandátvolební strana č. 2 6 mandátů
volební strana č. 3 2 mandáty
volební strana č. 4 1 mandát
volební strana č. 5 3 mandáty
volební strana č. 6 1 mandát
volební strana č. 7 1 mandát
Podle navrženého systému přidělování mandátů volebním stranám získá:
volební strana č. 1
volební strana č. 2 8 mandátů
volební strana č. 3 2 mandáty
volební strana č. 4
volební strana č. 5 4 mandáty
volební strana č. 6
volební strana č. 7 1 mandát
Došlo tedy k nárůstu mandátů u volebních stran č. 2 a 5, které získaly nejvíce hlasů. Mandáty naproti tomu ztratily volební strany s malým počtem získaných hlasů.
Kromě uvedených úprav se také výrazněji specifikují úkoly městských volebních komisí.
K § 54
Řeší se případy, kdy z jakýchkoliv důvodů v některé obci vůbec nedojde k provedení voleb do zastupitelstva nebo kdy příslušný krajský soud v rámci přezkoumání volební stížnosti výsledky voleb zruší. Oproti dosavadní úpravě se zakotvuje, že příslušným k provedení potřebných opatření k odstranění nedostatků v průběhu voleb je (namísto v dosavadním zákoně uváděného předsednictva České národní rady) ministr vnitra. Tato změna je zdůvodněna potřebou operativního řešení problému.
K § 55
Zcela nově je koncipováno ustanovení o zániku mandátu. Dosavadní právní úprava, která rozlišovala ztrátu mandátu, k níž docházelo přímo ze zákona a zánik mandátu, přinášela v praxi závažné problémy. Docházelo zejména k situacím, kdy ke ztrátě mandátu podle zákona došlo, ale zastupitelstvo se o této skutečnosti nedozvědělo, takže člen zastupitelstva se dále podílel na jeho práci a hlasoval o přijatých usneseních. Zmíněný problém bylo nutno v zájmu zachování stability přijatých usnesení řešit poměrně extenzivním výkladem zákona.
Nově navržená právní úprava proto upouští od ztráty mandátu vzniklé přímo ze zákona, ale upravuje pouze zánik mandátu. K zániku pak dojde buď tím, že nastane některá ze skutečností, uvedených v odstavci 1, která je evidentně zřejmá anebo tím, že zastupitelstvo tento zánik na základě některého z taxativně uvedených důvodů v odstavci 2 vysloví. Tím pominou veškeré možné pochybnosti o způsobilosti člena zastupitelstva hlasovat.
Vzhledem k tomu, že dosavadní zkušenosti ukázaly i na případy, kdy zastupitelstvo, ačkoli o ztrátě mandátu vědělo, odmítalo ji vyslovit nebo bylo v této věci nečinné, se nověupravuje postup pro tyto případy. Nápravu by měl zjednat přednosta příslušného okresního úřadu nebo primátor územně členěného statutárního města anebo primátor hlavního města Prahy. Pokud by takto nečinná byla zastupitelstva hlavního města Prahy, měst Brna, Ostravy či Plzně, zjednal by nápravu ministr vnitra. Obec by se mohla případně domáhat před Ústavním soudem ochrany proti neoprávněnému zásahu státní správy do své samostatné působnosti.
K § 56
Pokud jde o obsazování uprázdněných mandátů, přebírá se dosavadní právní úprava. Připouští se nastupování náhradníků pouze z té volební strany, k níž příslušel člen zastupitelstva, jehož mandát zanikl.
K § 57
Nové volby jsou koncipovány poměrně odchylně od dosavadní právní úpravy. Důvodem změny jsou získané zkušenosti při organizaci nových voleb do zastupitelstev v obcích v uplynulých čtyřech letech a rovněž celá řada připomínek obcí a okresních úřadů.
Nové volby jsou pojaty jako volby konané buď za účelem znovuzvolení zastupitelstva, které se z objektivních důvodů rozpadlo anebo k ustavení zastupitelstva v obcích nebo městských částech, které nově vznikly a své zastupitelstvo tedy nemají.
Oproti dosavadní úpravě se stanoví jako důvod konání nových voleb nejen pokles nejméně o jednu třetinu, ale i pokles pod spodní hranici počtu členů, stanovenou zákonem pro jednotlivé velikostní kategorie obcí. Nově se upravuje způsob vyhlašování nových voleb, které se svěřuje do kompetence ministra vnitra. Dosavadní způsob vyhlašování nových voleb Poslaneckou sněmovnou Parlamentu je organizačně značně náročný a časově zdlouhavý. Mnohdy trvá i půl roku po rozpadu zastupitelstva, než jsou vyhlášeny nové volby. Přitom jde o pouhý administrativně organizační akt, protože veškerou odpovědnost za přípravu a průběh voleb a zjištění volebních výsledků nese v obci místní volební komise.
K oddílu devátému - Soudní přezkoumávání
K § 58 - 60
Navrhovaný zákon umožňuje domáhat se soudního přezkumu jednak v průběhu volebního procesu při registraci kandidátních listin, jednak následně po skončených volbách. Volební úkony, které mohou být přezkoumány soudem, stanoví zákon taxativně. Zároveň je vymezen okruh subjektů, oprávněných domáhat se rozhodnutí soudu a lhůty, ve kterých tak mohou učinit a dále příslušnost soudu.
Při registraci kandidátních listin soud rozhodne o tom, zda kandidátní listina má být registrována nebo zda škrtnutý kandidát má být na kandidátní listině ponechán, či zda návrh oprávněné osoby zamítne.
V případě následné stížnosti proti vydání osvědčení o zvolení členem zastupitelstva přichází v úvahu více možností. Soud může zjistit, že výsledky byly špatně spočítány, potom nápravy bude dosaženo přepočítáním výsledků a vydáním osvědčení jinému kandidátu. Soud rovněž může zjistit, že hlasování proběhlo v rozporu se zákonem. Pak se bude postupovat podle § 54 a ministr vnitra nařídí nové provedení voleb.
K § 61
Ustanovení § 61 navrhuje potřebné změny a doplnění občanského soudního řádu tak, aby tento procesní předpis, jímž se řídí postup soudů a účastníků řízení, postihoval i specifika řízení ve volebních věcech.
K části třetí - změna a doplnění zákona ČNR č. 298/1992 Sb.,
K § 62
Vzhledem k tomu, že vydáním tohoto zákona se bude dosavadní zákon číslo 298/1992 Sb., vztahovat pouze na místní referendum, mění se i jeho název. Tomuto záměru odpovídá i zrušovací ustanovení, které výslovně ruší pouze ta ustanovení zákona ČNR č. 298/1992 Sb., která se týkají výhradně voleb. Zároveň se stanoví, že ustanovení citovaného zákona, která byla společná pro volby i místní referendum, se na volby do zastupitelstev v obcích nevztahují. Ustanovení, která se týkala pouze místního referenda, nejsou tímto zákonem dotčena.
Dosavadní praxe ukázala, že v současné době existují tendence k vytváření nových obcí o velmi malém počtu obyvatel, u kterých nejsou dány předpoklady pro jejich další existenci, ani pro trvalé ustavení zastupitelstva a dalších orgánů obce. Přitom podle dosavadní úpravy byla obec povinna při splnění zákonných podmínek provést v těchto částech místní referendum a na základě jeho výsledku podat Ministerstvu vnitra návrh na své rozdělení, i když je možno očekávat neschválení návrhu. Z důvodu úspory pracnosti i vynaložených finančních prostředků se v části zákona ČNR č. 298/1992 Sb., týkající se konání referenda, vylučuje možnost, aby se místní referendum v případech, kdy by v důsledku rozdělení vznikly velmi malé obce, vůbec uskutečnilo.
K § 63
Doplnění § 11 zákona o obcích odpovídá novelizaci zákona ČNR č. 298/1992 Sb., u něhož je též zdůvodněno. Kromě toho dále zabraňuje i vzniku obcí bez podstatných atributů, kterými jsou jasně vymezené území a celistvost tohoto území.
Stanovení počtu členů zastupitelstev v obcích je v návrhu zákona určeno rozpětími, a to v závislosti na velikosti příslušné obce, města, městské části nebo městského obvodu, o jehož zastupitelstvo se jedná. Navrhované snížení počtu členů zastupitelstev reaguje na řadu připomínek obcí v tomto směru a jeho cílem je vytvořit operativnější celky. Z téhož důvodu se upravují i počty členů obecní rady.
V nově navrhovaném znění odstavce 4 § 28 zákona o obcích je obsaženo speciální ustanovení pro případ, kdy v obci, v městské části nebo v městském obvodu z některých důvodů není ustaveno zastupitelstvo a je třeba, aby jiný orgán plnil jeho úkoly při přípravě voleb. Půjde v praxi zejména o případy vzniku nových obcí, nových městských částí nebo městských obvodů, jakož i o případy, kdy v důsledku zániku mandátů členů zastupitelstva toto zastupitelstvo již nebude funkční. Nutnost této úpravy si vynucují požadavky praxe, zejména potřeba uskutečnit nové volby do zastupitelstev v obcích.
Ze zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, se vypouští ustanovení o počtu členů zastupitelstva, které bude zahrnuto do zákona o obcích.
V souvislosti se snížením počtu členů zastupitelstva se odpovídajícím poměrem snižuje počet členů rady zastupitelstva.
Doplňuje se ustanovení o počtu členů obvodních a místních rad, který se stanoví v poměru k počtu členů zastupitelstva obdobně jako v zákonu o obcích.
K části šesté - Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
K § 65
Ustanovení upravuje shodně s dosavadní právní úpravou předpoklady pro fungování volebních komisí. Jde zejména o stanovení úkolů obecním úřadům, popř. magistrátům a okresním úřadům při zajištění všech pomocných prostředků a potřebných pracovních sil.
K § 66
Oproti dosavadní právní úpravě se nepočítá s odměňováním členů všech volebních komisí, ale pouze členů okrskových, místních a městských volebních komisí. Důvodem je skutečnost, že tyto komise zabezpečují nejdůležitější a nejnáročnější úkoly při volbách, bez nichž by volební proces nemohl probíhat, včetně práce v nočních hodinách a v neděli.
K § 67
Z důvodu práce úspor ve státním rozpočtu se z něj nehradí výdaje spojené s novými volbami v obcích; výjimku tvoří výdaje pro orgány státní správy a Ústřední volební komisi, které dosud nebyly právní úpravou pokryty a nelze požadovat na obci, aby je hradila ze svého rozpočtu.
K § 68
Stanoví se úkoly ústředních orgánů státní správy k organizačně technickým přípravám voleb. Předpokládá se, že obecně závazný právní předpis, který Ministerstvo vnitra vydává o úkolech obcí a okresních úřadů v oblasti volebních příprav, bude společný pro volby do Parlamentu České republiky i pro volby do zastupitelstev v obcích.
K vydání předpisu o nárocích členů volebních komisí je oproti dosavadní úpravě zmocněno namísto Ministerstva financí Ministerstvo vnitra. Tím bude dosaženo toho, že Ministerstvo vnitra vydá po účinnosti volebních zákonů jedinou vyhlášku, která upraví, jak úkoly obcí a okresních úřadů, tak i odměňování členů volebních komisí při volbách do Parlamentu i při volbách do zastupitelstev v obcích.
K § 69
Toto ustanovení bylo do zákona zařazeno pro případ, kdy je nutno z časových důvodů učinit některá přípravná opatření k zabezpečení voleb ještě před vydáním tohoto zákona. Bylo obsaženo i v dosavadní právní úpravě.
K § 70
Jde o přechodné ustanovení pro dobu, než bude ustavena Ústřední volební komise podle zvláštního zákona. Toto ustanovení je nezbytné zejména pro konání nových voleb do zastupitelstev v obcích.
K § 71
Pro případ, že se konají volby do zastupitelstev v obcích společně s volbami do Parlamentu České republiky, je třeba v tomto zákoně upravit postavení volebních komisí analogických volebním komisím pro volbu do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu, a to z důvodů úspory finančních prostředků, snížení počtu členů komisí a v zájmu organizace voleb.
K § 72
Vzhledem k tomu, že volby do zastupitelstev v obcích se konají zásadně ve dvou dnech, je třeba vyjasnit pojem volebního dne používaného v zákoně, na který se váží lhůty pro jednotlivé úkony v přípravné fázi voleb.
K § 73
Toto ustanovení je nezbytné proto, aby byla zachována čtyřletá periodicita voleb ve všech obcích v České republice.
K § 74
Ustanovení reaguje na povinnost nezávislého kandidáta a sdružení nezávislých kandidátů připojit ke kandidátní listině petici s požadovaným počtem podpisů, vyjádřeným v příloze zákona v procentech ve vazbě na počet občanů v obci.
K § 75
V tomto ustanovení se vychází z obecné právní úpravy pracovního práva s tím, že se neposkytuje kandidátu při pracovním volnu náhrada mzdy.
K § 76
Ustanovení je nezbytné z toho důvodu, aby se dnem účinnosti tohoto zákona nedostaly počty členů zastupitelstev v obcích stanovené zastupitelstvem podle dosavadní právní úpravy do rozporu s novelizovanými ustanoveními zákonů o obcích a o hlavním městě Praze.