A) stanoviska a návrhy k zásadám státní
politiky vysílání.
Rada se zabývala možnými legislativními
změnami, souvisejícími zejména s dolaďováním
duálního systému vysílání.
Koncem října 1993 zaslala Rada místopředsedovi
Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a předsedovi
Stálé komise pro sdělovací prostředky
Ing. J. Kasalovi první pracovní návrh novely
zákona č. 468/1991 Sb.
Rada navrhuje legislativní změny týkající
se vkládání reklamy do pořadů
ve vysílání soukromých televizních
stanic, podílu reklamy u veřejnoprávních
médií, sponzorování a teleshoppingu,
možnou úpravou správního řízení
při udělování licencí a podrobnější
úpravou kabelového a satelitního vysílání.
Rada na těchto návrzích dále pracuje
a usiluje zejména o urychlené prosazení těch
legislativních změn, které považuje
za zcela neodkladné.
Při přípravě návrhu rozpočtu
Rady na rok 1994 Rada konstatovala, že dosavadní právní
úprava financováni Rady a Úřadu Rady
je rozporná. Domnívala se, že by její
činnost měla být nadále financována
z prostředků Státního rozpočtu.
Vycházela přitom z toho, že je orgánem,
který ve stanoveném rozsahu vykonává
státní správu.
Poslanecká sněmovna upřednostnila princip
posílení nezávislosti Rady a novelou zákona
č. 3(/1993 Sb. zajistila financování Rady
výlučně z prostředků koncesionářů.
Tento způsob financování Radě zajišťuje
dostatek finančních prostředků i úplnou
nezávislost na státním rozpočtu, bude
však zřejmě působit potíže
účetní povahy. Kontrola způsobu hospodaření
Rady je nyní v pravomoci Poslanecké sněmovny,
bez možnosti ingerence dalších kontrolních
orgánů.
V uplynulém období se výrazně zlepšila
součinnost Rady s ostatními orgány státní
správy při projednávání stanovisek
a návrhů vztahujících se přímo
či dílčím způsobem k otázkám
vysílání.
Od Rady jsou vyžadována stanoviska a návrhy
ke všem podstatným legislativním návrhům
vztahujícím se k její působnosti.
V úzké součinnosti se tato spolupráce
rozvíjí zejména s Ministerstvem kultury.
Od Rady byla vyžádána stanoviska a návrhy
vztahující se k vysílání a
audiovizi v rámci GATT (Ministerstvo průmyslu),
konvenci o autorských právech v satelitním
vysílání a návrhům kulturních
dohod (Ministerstvo zahraničních věci), právním
předpisům předkládaným Ministerstvem
kultury aj.
Zástupci Rady se rovněž zúčastnili
práce komise pro výběr uchazečů
o státní vysílání do zahraničí.
B) tvorba plánu využití kmitočtů
K výkonu této své zákonné funkce
Rada dohodla předání potřebných
podkladů a databází, jakož i pravidla
spolupráce s MH-ČTÚ, který je podle
zákona kompetentní spravovat kmitočtovou
oblast v celé její šíři. Na základě
Pravidel spolupráce MH-ČTÚ a Rady podepsaných
dne 20. 8.1993 (příloha č. 7) byla vydělena
množina kmitočtů určených pro
rozhlasové a televizní vysílání
a předána do správy Rady za jasně
stanovených podmínek, které dovolují
MH-ČTÚ plnit úlohu garanta za užívání
kmitočtového spektra přiděleného
ČR na základě mezinárodních
dohod.
Zároveň MH-ČTÚ zajistilo předání
počítačového systému PRTEL
a předběžné databáze kmitočtů
Radě.
Pravidla spolupráce dále upravují možnosti
Rady rozšiřovat množinu kmitočtů
určených pro rozhlasové a televizní
vysílání cestou mezinárodních
koordinací. Tyto koordinace zabezpečuje MH-ČTÚ
na základě požadavků Rady.
Rada konstatuje, že uzavřením těchto
pravidel spolupráce a jejich oboustranným dodržováním
je umožněno spravování kmitočtového
spektra a kmitočtové plánování.
Dokladem této spolupráce je i plán využití
kmitočtů pro rozhlasové a televizní
vysílání, který Rada tímto
předkládá v jeho aktuální verzi
k 31. 1. 1994 Poslanecké sněmovně Parlamentu
ČR (příloha č. 2).
C) udělování a odnímání
licencí
Během března 1993 až ledna 1994 se uskutečnila
následující licenční řízení:
- rozhlasové vysílání v pásmu
VKV II (FM) v oblastech Liberec, Brno, Ostrava, Zlín, Praha,
severní a střední Morava, východní
Čechy, západní Čechy a střední
Čechy
- rozhlasové vysílání v pásmu
krátkých vln (vysíláni do zahraničí)
- rozhlasové vysílání v síti
rozhlase po drátě
- vysílání v televizních kabelových
rozvodech (TKR)
- televizní vysílání v oblasti Karlovarska
po dobu trvání Mezinárodního filmového
festivalu Karlovy Vary
- satelitní vysílání (v rámci
tohoto licenčního řízení se
uskutečnilo pouze předběžné neveřejné
slyšení žadatelů).
Licence k rozhlasovému vysíláni
Všechny licence k rozhlasové vysílání
byly v souladu s § 12, odst. 4, zákona č. 468/91
Sb. uděleny na dobu 6 let.
Licence k rozhlasovému vysílání v
pásmu VKV II (FM)
Po udělení licencí k celoplošnému
rozhlasovému vysílání společnostem
Kaskol, s.r.o. (Radio Alfa) a R. G. Evropa 1, a.s. (Radio Frekvence
1) v pásmu VKV B Rada v souladu s koncepcí vyváženého
duálního systému vysílání
a dalšího rozvoje regionálního a lokálního
rozhlasového vysílání rozhodla o vyhlášení
licenčních řízení na rozhlasové
vysílání v jednotlivých místech
a oblastech České republiky.
V těchto licenčních řízeních
Rada usilovala o rovnoměrné zastoupení různých
programových typů stanic, tzn. zejména uspokojení
různorodých kulturních a informačních
nároků posluchačů, pluralitu a vyváženost
nabídky programů, rovnoměrnou dostupnost
kulturních hodnot, informací a názorů
s přihlédnutím ke kulturnímu charakteru
regionu.
Pro licenční řízení byly vybrány
nejprve regiony, ve kterých byly k dispozici volné
kmitočty a kde zároveň docházelo ke
kmitočtovým kolizím. V rámci těchto
licenčních řízení Rada řešila
neodkladné kmitočtové problémy stávajících
držitelů licencí.
Při rozhodování o vyhlášení
licenčních řízení se Rada řídila
zásadou nezbytnosti řešit situaci v dané
oblasti komplexně. Přihlédla zejména
ke stavu rozhlasového vysílání v jednotlivých
oblastech, k technickým možnostem v dané oblasti
v souladu s plánem využití kmitočtů
a jejich hospodárným využitím, k počtu
a struktuře žadatelů, k možným
dopadům působení nových držitelů
licencí.
V případě, že bylo v rámci jednotlivých
licenčních řízení k dispozici
více využitelných kmitočtů, mohl
žadatel předložit projekt s využitím
jednotlivých kmitočtů nebo jejich kombinací.
Podrobnosti o jednotlivých licenčních řízeních
jsou uvedeny v příloze č. 11.
Licence k rozhlasovému vysílání v
pásmu krátkých vln
Rada vyhlásila licenční řízení
na vysílání v pásmu krátkých
vln. Řízení se zúčastnili dva
kandidáti, Radio Metropolis a Radioropa. Rada udělila
licence a vysílací kapacity oběma kandidátům,
přičemž Radioropě pouze pro retransmisi
původního programu.
Kromě rozhlasového vysílání
Českého rozhlasu do zahraničí bude
Radio Metropolis druhou rozhlasovou stanicí, která
bude o dění v ČR informovat krajany a další
posluchače v zahraničí. Rada má za
to, že tím je naplněn duální
systém i v případě vysílání
do zahraničí.
Licence k rozhlasovému vysílání v
síti rozhlasu po drátě.
Licenční řízení se zúčastnili
žadatelé - fyzické osoby nebo právnické
osoby zapsatelné do obchodního rejstříku.
Přibližně 50 žádostí obecních
nebo městských úřadů, které
nelze zapsat do obchodního rejstříku, bylo
žadatelům vráceno (žadatelé nesplňují
podmínku zapsatelnosti do obchodního rejstříku).
Vysílání bude svým rozsahem omezeno
tak, aby bylo možně zajistit dostatečný
rozsah vysílání Českého rozhlasu
v síti rozhlasu po drátě.
Licence k vysílání v televizních kabelových
rozvodech
Pří udělování licenci a vyhlášení
licenčního řízeni na vysílání
v televizních kabelových rozvodech Rada přihlédla
k bouřlivému vývoji v této oblasti
a k nutnosti vyrovnat se s působením těchto
společností před platností zákona
č. 468/91 Sb.
Záměrem Rady bylo především zajištění
patřičné kvality kabelových služeb
pro maximální počet obyvatel s přihlédnutím
k nezbytnosti konkurenčního prostředí
(včetně využití systému MMDS,
t.j. bezdrátového mnohokanálového
distribučního systému, jehož využití
je časové omezeno do roku 2000) a zajištění
rozvoje městských otevřených kanálů
jako moderního informačního a komunikačního
prostředku, který se věnuje problematice
dané lokality a umožňuje přístup
veřejnosti do vysílání.
Rada posuzovala pouze žádosti, které splňovaly
náležitosti dle § 11 a 19 zákona č.
468/91 Sb., a brala v úvahu zejména stupeň
zajištění autorských a distribučních
práv a součinnost s městskými (místními)
zastupitelstvy. Rada dále přihlédla k zajištění
konkurenčního prostředí v daném
regionu.
Držitelům licencí, kteří již
provozují vysílání a dosud nepředložili
návrh harmonogramu uzavírání smluv
o přebírání satelitnich programů,
byla v souladu s podmínkou k licenci, podle níž
držitel licence do dne zahájení svého
vysílání předloží Radě
ke schválení návrh harmonogramu uzavírání
smluv o provozování úplného a nezměněného
vysílání přebíraných
programů zaslána dne 1. 12. 1993 výzva, aby
splnili tuto podmínku licence. Většina provozovatelů
TKR odkázala v této věci na Asociaci provozovatelů
TKR, kterou pověřili řešením
distribučních práv na přebírané
programy. Po jednání s představiteli Asociace
provozovatelů TKR byla Rada nucena konstatovat, že
Asociace dosud nezajistila, aby práva třetích
osob, především autorská a distribuční
práva nebyla v rozporu s vysíláním
v televizním kabelovém rozvodu (§ 19, odst.l,
písm. e).
Udělování dalších licencí
bylo pozastaveno do doby vyřešení problematiky
autorských a distribučních práv.
Český telekomunikační úřad
průběžné zasílá Radě
veškerá udělená povolení ke zřízení
a provozování TICR,což umožňuje
Radě kontrolu zákonnosti provozování
TKR. Dvaceti provozovatelům, kteří již
mají povolení k provozování TKR, a
v kabelovém rozvodu kromě programů veřejnoprávního
provozovatele šíří i satelitní
nebo další programy a kteří přitom
dosud nepodali žádost o licenci, byla dne 4. 1. 1994
zaslána výzva s upozorněním na důsledky
neoprávněného provozování vysílání.
Po vydáni Jednotných technických podmínek
pro provozování systému MMDS Ministerstvem
hospodářství ČR Rada při rozhodování
o udělení licencí přihlédla
zejména k následujícím skutečnostem:
- možnost urychleného zavedení multikanálové
televize pro značné množství občanů
(systém lze uvést do provozu během jednoho
roku),
- posílení konkurenčního prostředí,
- možnost omezení dalšího šíření
individuálních satelitních přijímačů,
které mají negativní vliv na architektonický
vzhled měst,
- překlenutí období do vybudování
klasických televizních kabelových rozvodů
zejména v řídké zástavbě
a okrajových částech měst,
- požadavky řady starostů a místních a městských zastupitelstev na udělení licencí pro tento systém,
- možnost omezení výkopových prací
v historických jádrech měst.
Všichni držitelé licenci k MMDS vzali na vědomí,
že tento systém bude směřovat k cílovému
stavu vybudování interaktivní multikanálové
televizní sítě.
Rada zahájila udělování licencí
pro vydání zvláštních programových
služeb v televizních kabelových rozvodech.
D) předběžný plán licenčních
řízení na rok 1994
Rada v souladu s koncepcí dalšího rozvoje duálního
systému rozhlasového vysílání
v České republice hodlá uskutečnit
v roce 1994 další licenční řízení,
a to:
- licenční řízení na rozhlasové vysílání v pásmu středních vln (uzávěrka příjmu žádostí do 28. 2. 1994)
- licenční řízení na rozhlasové
vysílání v pásmu FM v oblasti jižní
Moravy a jižních ech (uzávěrka příjmu
žádostí do 2. 5.1994)
- licenční řízení na rozhlasové
vysí7ání v pásmu FM v oblasti severních
a východních Čech (uzávěrka
příjmu žádostí do 16. 5.1994)
V březnu 1994 se uskuteční veřejná
slyšení žadatelů o lokální
televizní vysílání.
V dubnu 1994 se uskuteční předběžná
a veřejná slyšení žadatelů
o satelitní televizní vysílání.
V druhém pololetí 1994 je plánováno
vyhlášení licenčních řízení
na vysílání v televizních kabelových
rozvodech a na vysílání v pásmu FM
v dalších lokalitách České republiky.
E) kontrola dodržování zákonů
ve vysílaní
Zákon 468/91 Sb. a zákon 103/92 Sb. ukládají
Radě pro rozhlasové a televizní vysílání
sledovat soulad vysílání všech provozovatelů
s platnými zákony nebo podmínkami licencí.
Mechanismy kontrolní činnosti
Rozsah rozhlasového a televizní vysílání
všech provozovatelů činí odhadem více
než tisíc hodin denně. Rada vycházela
ze standardů zemí Evropské unie, které
umožňují sledovat a vyhodnocovat dodržování
zákonů, aniž by bylo nezbytné monitorovat
veškeré vysílání. Jsou to zejména:
1. Pravidelné monitorování a vyhodnocování
nejsledovanějších televizních zpravodajských
relací a vybraných publicistických pořadů
z hlediska objektivity a vyváženosti.
2. Plánování pravidelných kontrolních
akcí.
3. Namátkové prověřování
vysílání rozhlasových a televizních
stanic.
4. Prověřování stížností
posluchačů a diváků.
5. Budování databáze všech rozhlasových
a televizních stanic a provozovatelů televizních
kabelových rozvodů s ohledem na dodržování
zákonů.
ad 1.
Na základě systematického sledování
televizního zpravodajství České televize
lze říci, že televizní zpravodajství
ve svém souhrnu je v souladu s příslušnými
právními normami.
Rada rovněž konstatovala, že ani v televizních
publicistických pořadech nedošlo k porušování
zákona. V diskusních pořadech (Co týden
dal, Debata a Duel) Rada sledovala, zda byla dodržována
dostatečná vyváženost v zastoupení
hostů a z dlouhodobého hlediska neshledala citelnější
disproporce.
O různorodosti publicistických pořadů
lze říci, že kromě Romů, kteří
jako jediná etnická skupina mají svůj
vlastní pořad, byla přiměřená
pozornost věnována zdravotně postiženým
a seniorům.
Rada vydala kritické stanovisko ke způsobu informování
České televize o tzv. rumové aféře,
jenž byl shledán bulvárním a porušujícím
zásadu objektivity (příloha č. 9).
Ve věci stížnosti předsedy vlády
ČR na způsob informování České
televize o zahájení mezinárodního
strojírenského veletrhu v Brně zaujala Rada
souhlasné stanovisko (příloha č. 10).
Rada zaslala dopis České televizi v souvislosti
s možným porušením zákona v pořadu
Česká soda.
ad 2.
V druhém pololetí 1993 bylo analyzováno vysílání
celkem 23 soukromých rozhlasových stanic, což
představovalo 310 vysílacích hodin. Výběr
stanic odpovídal harmonogramu udělování
licencí tak, aby výsledky rozborů mohly být
využity při rozhodování Rady.
Předmětem obsahové analýzy byl záznam
odvysílaného programu stanice, jako podklad sloužil
projekt a vysílací schéma stanice. U každé
stanice byly popsány a uloženy do počítačové
databáze její identifikační znaky,
výsledky srovnání publikovaného a
skutečného schématu a výsledky analýzy
kvalitativních a kvantitativních prvků vysílání.
Analýza kvalitativních a kvantitativních
prvků obsahovala:
- popis a hodnocení prvků vysíláni
(pořady, výkony hlasatelů a moderátorů,
výběr hostů, jazyková a hudební
kultura vysílání ap.),
- ohodnocení vysílané palety rozhlasových
žánrů a úrovně jejich zpracování,
- vyčíslení podílu hudby a slova,
- vyčíslení podílu přebíraných
pořadů a reklamy na celkovém vysílání
v procentech a minutách,
- celkový dojem hodnotitele, určení charakteru
stanice, cílového posluchače apod., - posouzení
dodržování zákona, programových
záměrů a podmínek, na jejichž
základě byla stanici udělena licence.
Kontrola vysílání rozhlasových stanic
poskytla operativní poznatky o dodržování
zákona a podmínek licence. Pokud byly shledány
ve vysílání stanice prohřešky
proti zákonu, Rada na ně stanici upozornila a požadovala
jejich odstranění.
Soukromé lokální stanice porušovaly
nejčastěji povinnosti vysíláním
reklam a sponzorovaných pořadů, konkrétně
§ 6, odst.l, písm. d), odst. 2, písm. a) a
§ 8, písm. b) zákona 468/91 Sb. Nedostatky
se vyskytly ve vysíláni stanic Radio Agara, Radio
Collegium, Radio Dragon, Radio Egrensis, Radio Faktor, Radio FM
Plus, Radio Labe, Radio Most, Radio Profil, Radio R.I.O., Radio
West, Radio Zlatá Praha. Po zaslání upozornění
stanice závady odstranily.
Kontrola vysílání poskytla také částečné
poznatky o programové skladbě stanic, které
mohly být využity při rozhodování
o udělení licencí a poznatky o tom, zda stanice
své vysílání zaznamenávají
a záznam uchovávají po dobu 30 dnů.
Vyžádáním záznamů a upozorněními
přispívala Rada k vědomí, že
vysílání provozovatelů je sledováno
a z hlediska zákonných požadavků hodnoceno
za účelem prevence porušování
zákona.
ad 3.
Rada a programový odbor Úřadu po celý
rok sledovaly programy rozhlasových stanic a televize i
z hlediska dodržování pravidel o reklamě,
sponzoringu a ochraně dětí a mládeže.
Kromě namátkových kontrol se zaměřoval
monitoring také na pořady, které mohly být
kontroverzní (příloha č.11).
Analýza vysílání potvrdila vzrůstající
podíl reklamy ve vysílání ČT
1, ČT 2 a ČT 3 mezi 19. a 22. h a v teletextu ČT
1 a ČT 3. Porušení zákona však
zjištěno nebylo.
Na nezákonnost vyslání cyklu "Tajemství
nočních velkoměst" před 22. hodinou
byla upozorněna Premiéra TV (§ 5/c zák.
č.468/,91 Sb.) dne 27. 8. 1993.
Absence pořadů týkajících se
ekologie a stavu ovzduší v kraji se složitou
ekologickou situací byla konstatována u Radia Agara
Chomutov, které se k tomuto typu zpravodajství zavázalo
ve svém projektu.
Na základě upozornění Poslanecké
sněmovny, různých firem a diváků
Rada prověřovala z hlediska skryté reklamy
některé sporné pořady jako např.
Auto-moto-revue, Trhy pod Ještědem, Snář
aneb večer splněných přání
a reklamy na požívání alkoholických
nápojů uváděné stanicí
Premiéra TV.
Upozornění na porušování ustanovení
zákona o sponzorování bylo České
televizi odesláno v souvislosti s pořadem "Snář
aneb večer splněných přání".
Premiéra TV byla upozorněna na porušování
zákona v souvislosti s uváděním reklamy
propagující požívání piva
(příloha č. 11).
ad 4.
Pokud jde o připomínky posluchačů,
Rada obdržela za sledované období 104 dopisy,
z nichž některé byly přímým
popudem k zahájení šetření o
možném porušení zákona. Dopisy
se týkaly jak vyslání televize, tak vysílání
rozhlasu.
Posluchači rozhlasu si stěžovali především
na přesunutí stanice Praha výhradně
na střední vlny a zrušení dlouhovlnného
vysílání Radiožurnálu. Na tyto
dopisy, pokud obsahovaly zpáteční adresu,
Úřad Rady odpověděl ve stanovených
lhůtách.
ad 5.
V roce 1994 se Rada zaměří na:
a) dokončení databáze rozhlasových
a televizních stanic vztahující se k monitoringu,
b) pravidelné využívání výzkumů
sledovanosti rozhlasových a televizních stanic (agentury
GfK a AISA) a zadávání specializovaných
výzkumů,
c) každodenní monitoring a obsahovou analýzu
hlavních zpravodajských pořadů České
televize a NOVA TV,
d) namátkový monitoring a kontrolu vybraných
rozhlasových a televizních pořadů,
u kterých je největší nebezpečí
porušování zákona,
e) kontrolu vysílání na základě
plánu kontrolních akcí, stížností
a upozornění.
Rada, vědoma si skutečnosti, že pro objektivizaci
zjištění vztahujících se k programovým
standardům ve vysílání je velmi podstatná
znalost názorů posluchačů a diváků,
využila ve své rozhodovací činnosti
výsledků výzkumů poslechovosti, které
daly k dispozici renomované výzkumné agentury
(AISA, G). Zadala rovněž výzkum nezávislé
agentuře INSOMA za účelem zmapování
názorů diváků na zpravodajství
České televize, (Příloha č.14)
Nezávislé výzkumy budou i do budoucna představovat
významný nástroj rozhodování
a posuzování programových standardů
vysílání, jak je to obvyklé u ostatních
regulačních institucí (rozpočet výzkumných
prací vztahujících se k programovým
standardům představuje u britské ITC přibližně
6% jejího rozpočtu).
F) stanoviska k návrhům a plněni mezinárodních
smluv
Radě byly zaslány k připomínkám
následující návrhy mezinárodních
smluv:
- návrh Dohody o spolupráci v oblasti vědy,
školství, kultury a tělovýchovy mezi
vládou Rumunska a vládou České republiky,
- návrh Dohody mezi vládou České republiky
a vládou Chilské republiky o spolupráci v
kultuře, školství, vědě a jiných
oblastech,
- návrh Dohody mezi vládou Ruské federace
a vládou České republiky o kulturní
a vědecké spolupráci,
- prováděcí dokument ke kulturní dohodě
s Izraelem na léta 1994-6,
- návrh Dohody mezi vládou Spolkové republiky
Německo a vládou České republiky o
kulturní spolupráci,
- program kulturní a vědecké spolupráce
mezi vládou Polské republiky a vládou České
republiky na léta 1994-1996,
- návrh Dohody mezi vládou Indické republiky
a vládou České republiky o spolupráci
ve sféře kultury, umění, vzděláni,
vědy, cestovního ruchu, sportu a sdělovacích
prostředků,
- dodatek k Dohodě mezi vládou České
republiky a Uruguayské východní republiky
o spolupráci v oblasti školství, kultury a
vědy,
- návrh Dohody o kulturní spolupráci mezí
vládou České republiky a vládou Libanonské
republiky,
- návrh Dohody o kulturní spolupráci mezí
vládou České republiky a vládou Korejské
republiky
- Prováděcí plán ke kulturní
dohodě a k dohodě o vědecko-technické
spolupráci mezi Itálií a Českou republikou.
Dále byl Radě zaslán ke stanovisku návrh
Evropské úmluvy o autorském právu
a příbuzných právech v rámci
vysílání přesahujícího
hranice prostřednictvím satelitu před jeho
projednáním ve Výboru delegátů
ministrů Rady Evropy.
Zástupci Rady se podíleli svým stanoviskem
na vypracování audiovizuální části
dokumentů tzv. uruguayského kola GATT. Rada vstoupila
do jednání se zahraničním odborem
Ministerstva kultury a Ministerstvem zahraničních
věcí ve věci spolupráce při
zajištění své účasti na
práci Řídícího výboru
pro masmédia Rady Evropy, zejména v jeho expertních
skupinách a ve Stálém výboru Evropské
úmluvy o televizi přesahující hranice
států. Činnost v těchto orgánech
považuje Rada za významnou součást své
práce a významný zdroj informací,
zejména s ohledem na zachování návaznosti
rozvoje duálního systému vysílání
v České republice na evropské zkušenosti,
a to jak z hlediska legislativního, tak i z hlediska politických
aspektů evropského mediálního vývoje
a ekonomiky médií a vývoje evropského
mediálního trhu.
Rada opakovaně vyjádřila ochotu podílet
se na přípravě 4. ministerské konference
Rady Evropy o politice masmédií, která se
má uskutečnit v Praze.
Rada podnikla celou řadu kroků směřujících
k možnosti projednání a následnému
podpisu Evropské úmluvy o televizi přesahující
hranice států. Tato úmluva vstoupila v platnost
v roce 1993 a České republika se řadí
k posledním členským zemím Rady Evropy,
které ji dosud nepodepsaly a nezahájily kroky vedoucí
k její ratifikaci. Podpis Úmluvy se jeví
jako naléhavý i z toho důvodu, že není
vyloučeno brzké udělení licence k
satelitnímu televiznímu vysílání
z území České republiky.
Jednání o přístupu k Evropské
úmluvě však komplikuje skutečnost, že
Rada není tím orgánem státní
správy, který by mohl převzít funkci
gestora za provedení připomínkového
řízení a předložení úmluvy
k schválení podpisu vládě. Orgány,
které by tuto funkci převzít mohly, se necítí
oprávněny tak učinit, protože nemají
televizní vyslání ve své kompetenci.
Rada v této věci oslovila postupně Ministerstvo
zahraničních věcí, Ministerstvo kultury
a Úřad vlády ČR, informovala o věci
rovněž opakovaně Stálou komisi pro sdělovací
prostředky Parlamentu ČR, zatím však
nebyl nalezen příslušný orgán,
který by úmluvu předložil vládě.
G) další činnost Rady
Vztahy Rady k veřejnosti
Rada je orgánem státní správy se specifickým
postavením, plynoucím zvláště
z nestandardních rozhodovacích postupů a
nestandardního postavení v systému státní
správy. Reprezentuje zájem státu a veřejnosti
ve vztahu ke sdělovacím prostředkům,
státní orgány však někdy mohou
vystupovat při rozhodováni Rady jako "zainteresovaná
strana".
Činnost Rady je bezprostředně provázána
se sdělovacími prostředky, přičemž
také tyto sdělovací prostředky nevystupují
vždy nestranně, tj. jsou mnohdy rovněž
zainteresovanými stranami. Otevřenost a transparentnost
postupů Rady ve vztahu k veřejnosti je dána
výše uvedenými východisky. Je zároveň
jakousi "bezpečnostní pojistkou" chránící
Radu jak před nepřízní státních
a politických instituci, tak i před nepřízní
médií samotných.
Rada dosud využívala zejména těchto
forem konktaktů se zainteresovanou veřejností:
a) zpravodaj Rady
Od května 1993 vydává Rada vlastní
zpravodaj. Je zasílán Poslanecké sněmovně
Parlamentu ČR, Úřadu vlády ČR,
dalším institucím i novinářské
veřejnosti. Obsahuje průběžné
informace o činnosti Rady a Úřadu Rady. Rada
v něm průběžně vysvětluje
jednotlivá rozhodnutí v oblasti licenční
politiky a svého podílu na tvorbě koncepce
rozhlasového a televizního vysílání.
b) tiskové konference a setkání s novináři
c) pravidelná sdělení tisku prostřednictvím
ČTK
d) monitoring tisku a reakce na sdělení publikovaná
v tisku, vztahující se k činnosti Rady
e) spolupráce s odborným tiskem (např. Strategie).
V roce 1993 bylo zahájeno pořádání
seminářů a jiných odborných
akcí v Úřadu Rady. Semináře
jsou velmi podnětnou příležitostí
k diskusím o některých speciálních
otázkách vztahujících se k vysílání.
Uskutečnil se mj. seminář k problematice
regionálního televizního vysílání.
Hlavními tématy semináře byly technické,
legislativní, programové a ekonomické možnosti
regionálního televizního vysílání
v České republice. Na seminář byli
pozváni zástupci společností, které
žádají o tento typ vysílání,
zástupci České televize, Českého
telekomunikačního úřadu, Správy
radiokomunikací, Stálé komise pro sdělovací
prostředky, tisku a další.
Dále se uskutečnil seminář k otázce
městských televizních kanálů
a rozhlasu po drátě a seminář k otázkám
digitálního rozhlasu (DBS) a synchronních
sítí.
Rada zintenzívnila kontakty s Radou České
televize a Radou Českého rozhlasu. Zástupci
Rad několikrát projednali otázky a výměny
informací a některé konkrétní
problémy týkající se médií.
Zkušenosti ukazují, že vzájemná
informovanost může předcházet řadě
nedorozumění nebo napětí.
Zástupci Rady si s představiteli organizací
sdružujících soukromé provozovatele
vysilání (Asociace provozovatelů soukromého
vysílání ČR, Asociace provozovatelů
kabelové televize ČR) několikrát vyměnili
názory na stav a budoucnost vysílání
v ČR.
S ohledem na zákonnou povinnost Rady dohlížet
na způsob zajištění autorských
práv provozovateli vysílání jsou projednávány
problémy jednotlivých provozovatelů s ochrannými
organizacemi autorskými (OSA, Intergram), v poslední
době byly navázány vztahy i s Českou
protipirátskou unií.
Zahraniční styky
Rozvoj duálního systému vysílání
v České republice je evropskými mediálními
institucemi vysoce oceňován a stále více
jsou různými zahraničními institucemi
vyžadováni naši experti k předávání
zkušeností o vývoji vysílání
v ČR. O tom svědčí mj. početná
pozvání k přednáškám a
účasti na odborných akcích (např.
Evropský institut médií, MedienTage v Kolíně
apod.) a vyžádaná pomoc Rady rozvoji demokratického
systému vysílání v Makedonii a Palestině.
Vedle připomínkování návrhů
mezinárodních smluv a kontaktů s příslušnými
orgány Rady Evropy se zahraniční styky Rady
soustředily zejména na těsné pracovní
kontakty s obdobnými institucemi v Evropě.
Zástupci Rady absolvovali dvě pracovní stáže
- v Bavorsku (na pozvání nadace H. Seidela) a ve
Velké Británii (na pozvání Britské
Asociace pro střední a východní Evropu).
Stáže se soustředily na poznání
struktury médii, regulačních institucí
a vybraných televizních a rozhlasových stanic
a jejich zkušeností. Během obou stáží
se zdařilo navázat mnoho profesních kontaktů
a získat cenné pracovní materiály.
Rada spolupracuje se zástupci tiskových a mediálních
odborů některých zastupitelských úřadů
(zejména USA, Francie, Velké Británie, SRN
a Rakouska), je zachována i kontinuita kontaktů
s Radou Slovenské republiky pro rozhlasové a televizní
vyslání.
Rozvoj zahraničních styků považuje Rada
za velmi podstatný, důležitý a nezastupitelný,
zejména s ohledem na značné legislativní,
institucionální a kapitálové propojení
evropského mediálního prostoru a potřebu
harmonické regulace vysílání v Evropě.
H) organizace a fungování Úřadu
Rady
Činnost Rady zajišťuje v souladu se zákonem
č. 103/1992 Sb. Úřad Rady, který je
orgánem Rady a je financován z jejího rozpočtu.
Úřad plní úkoly spojené s odborným,
organizačním a technickým zabezpečením
činnosti Rady.
V průběhu roku 1993 došlo k řadě
změn a úprav oproti původním úvahám
o struktuře, počtu pracovníků a organizaci
Úřadu Rady. Jako optimální z hlediska
potřeb Rady se ukazuje pojetí Úřadu
jako menší instituce o počtu cca 30 pracovníků,
z nichž asi dvě třetiny tvoří
odborní pracovníci a specialisté, třetinu
administrativní a technické síly. Perspektivně
se počítá s určitou flexibilitou pracovníků
odborů. Rada předpokládá zřizováni
konzultačních a poradních skupin k dílčím
otázkám. V červnu 1993 byl z funkce vedoucího
Úřadu Rady odvolán p. Ladislav Jakl. Důvodem
odvolání byly zejména odlišné
názory Rady a vedoucího Úřadu Rady
na vztahy mezi Úřadem a Radou a některé
vnitřní problémy v organizaci a fungování
Úřadu. Vedením Úřadu byl poté
nejprve pověřen a na základě výběrového
řízení jmenován p. Milan Jakobec.
Úřad je v současnosti členěn
do pěti odborů a sekretariátu Úřadu
Rady.
Jednotlivé odbory plní zejména tyto úkoly:
1. Programový odbor
(úkoly související zejména s §
1, odst. 2 a § 2, odst. 1, písm. c, f zákona
č. 103/1992 Sb.)
- sledování (monitorování) a vyhodnocování
dodržování právních předpisů
souvisejících s vysíláním jejich
provozovatelů,
- realizace kontrolních akcí, namátkové
a systémové kontroly záznamů vyslání,
- vyhodnocováni sledovanosti jednotlivých provozovatelů,
- návrhy a podněty k součinnosti s Radou
České televize a Radou Českého rozhlasu.
(Předpokládaný stav zaměstnanců:
C, nynější stav 51/2, vedením odboru
pověřen PhDr. Jiří Černý)
2. Licenční odbor
(úkoly související zejména s §
2, odst. 1, písm. e) a h) a odst. 3 zákona č.103/1991
Sb.) - agenda licenčních řízení
a evidence žádostí o licence,
- agenda držitelů licencí,
- návrhy na změny nebo odebrání licencí,
- informování veřejnosti o postupu při
řízení o udělení licencí.
(Předpokládaný stav zaměstnanců:
6, nynější stav 5, vedoucí odboru PhDr.
Helena Havlíková)
3. Technický odbor
(úkoly související zejména se zákonem
č. 474/1992 Sb. a § 2, odst. 3, zákona č.
103/1992 Sb.) - agenda správy kmitočtového
spektra,
- agenda využití kmitočtů pro vysílání
a informování veřejnosti o využití
kmitočtů,
- správa a využití dokumentačního
a programového vybavení, souvisejícího
s koordinací kmitočtů pro rozhlasové
a televizní vysílání,
- agenda technických náležitostí rozhlasu
po drátě a televizních kabelových
rozvodů. (Předpokládaný stav zaměstnanců:
3, nynější stav 3, vedoucí odboru Ing.
Martin Kratoška)
4. Právní odbor
(úkoly související zejména s §
1 odst. 2 zákona č. 103/1992 Sb. a § 2, odst.1
písm. e), f) a g)) - úkoly obecně právní
povahy a legislativní návrhy
- spolupůsobnost při správních rozhodnutích
Rady,
- úkoly související se správním
a soudním řízením Rady a Úřadu
Rady,
- vyřizování stížností
a podání.
(Předpokládaný stav zaměstnanců:
3, nynější stav 3, vedoucí odboru Mgr.
Hana Košťálová)
5, Ekonomický odbor
zajišťuje materiální, finanční
a organizačně technické podmínky pro
činnost Rady a Úřadu, a to zejména:
návrh rozpočtu a sledování jeho čerpání,
- vedení operativně technické a účetní
evidence, statistické výkaznictví,
- personální a mzdová agenda členů
Rady a zaměstnanců Úřadu
- agenda správních poplatků. technické
zabezpečení zasedání a jednání
Rady, tiskové konference, semináře, školení,
- agenda ochrany státního, hospodářského
a služebního tajemství,
- údržba a úklid sídla Rady.
(předpokládaný stav zaměstnanců:
6, nynější stav 5, vedením odboru pověřena
Blanka Barcalová)
Sekretariát Úřadu Rady
plní úkoly spojené s administrativou Rady
a jejího Úřadu, zejména s agendou
protokolů z veřejných a předběžných
slyšení, agendou vydaných licencí, plní
funkci podatelny, tiskového servisu a styku s veřejností.
(Předpokládaný stav zaměstnanců:
4)
Zástupkyni vedoucího Úřadu Rady je
pověřená tisková mluvčí
Rady PhDr. Marína Landová.
Celkový předpokládaný stav zaměstnanců
je 32, s tím, že je v jednotlivých odborech
vytvořena rezerva 2 pracovních míst pro problematiku
ekonomiky médií, zejména posuzování
obchodních plánů žadatelů, sledování
změn ve společnostech držitelů licencí
a odhady reklamního trhu.
V průběhu roku 1993 byly přijaty základní
vnitřní předpisy Úřadu Rady
(mj. organizační řád a spisový
a skartační řád).
Financování činnosti Rady:
Rada se zúčastnila projednáváni návrhu
rozpočtu Rady na rok 1994 v příslušných
výborech Poslanecké sněmovny s tím,
že na svém prosincovém zasedání
přijala Poslanecká sněmovna v rámci
zákona č. 331/ 1993 Sb., o státním
rozpočtu ČR novelu zákona č. 103/1992
Sb., o Radě ČR pro rozhlasové a televizní
vysílání. 'Tato novela zajišťuje
do budoucna financování Rady z 0,7% výnosů
z koncesionářských poplatků. Přijetím
této novely zákona byla odstraněna stávající
dvoukolejnost ve financování Rady.
Zástupci Rady se zúčastnili projednáváni
závěrečného účtu Rady
v rozpočtovém výboru a výboru pro
vědu, vzdělání, kulturu, školství,
mládež a tělovýchovu Poslanecké
sněmovny Parlamentu ČR. Závěrečný
účet Rady byl Poslaneckou sněmovnou Parlamentu
ČR schválen.
Rada je v souladu se zákonem č. 36811992 Sb., o
správních poplatcích zmocněna k výběru
správních poplatků ve výši 3000,-
Kč (řízení o udělení
licence) a 1500,- Kč (změna licence), jež jsou
příjmem Státního rozpočtu.
ve sledovaném období bylo vybráno celkem
585.000,- Kč. Tento číselný údaj
je velmi podstatným ukazatelem velkého rozsahu správní
agendy Rady a jejího Úřadu.