ZÁSADA č. 1
Ochrannou známkou je označení
tvořené slovy, písmeny, číslicemi,
kresbou či. tvarem výrobku, popřípadě
jejich kombinací, jestliže je způsobilé
rozlišit výrobky nebo služby pocházející
od různých podnikatelů a jako takové
je zapsáno v rejstříku ochranných
známek, který vede Úřad průmyslového
vlastnictví (dále jen "Úřad").
ODŮVODNĚNÍ:
V dlouhé historii označování
výrobků a služeb se právní pojem
ochranné známky jako státem registrované
značky vymezil vůči ostatním značkám
užívaným pro výrobu a obchod poměrně
úzce. Je to dáno především tím,
že u ochranných známek je počítáno
s dlouhodobým užíváním, kdežto
u většiny ostatních
značek, které nejsou například vázány
na zboží a jsou jen symbolem sezónních
akcí, krátkodobých výstav nebo propagačního
působení, se počítá s poměrně
krátkou životností. Tato skutečnost
má zejména význam pro legální
rozsah znaků, jimiž má být ochranná
známka tvořena. Zákon tyto znaky vymezí
v souladu.se směrnicí Rady Evropských.společenství
č. 89/104 ze dne 21. 12. 1988, ke.sblížení
zákonů členských zemí Evropských
společenství vztahujících se k ochranným
známkám, a s přihlédnutím k
připravovanému Nařízeni
Rady Evropských společenství o společné
známce. Odtud pak bude lze rozlišit ochranné
známky slovní, obrazové, prostorové
a popřípadě kombinované z těchto
znaků. Zásady zákonu tedy nepředpokládají
chránit označení zvuková či
čichová. Elementární podmínkou
takového označení je jeho rozlišovací
způsobilost, tj. schopnost rozlišit zboží
jednoho podnikatele od zboží téhož druhu
uváděného na trh podnikatelem jiným.
Esenciální formální
podmínkou, aby označení spadalo pod legální
definici ochranné známky, je jeho zapsána
do státního rejstříku ochranných
známek. Tím.se nejvýrazněji odlišuje
od značek jiných, z průmyslově právního
hlediska označení nechráněných.
Věcná příslušnost
Úřadu průmyslového vlastnictví
k vedení rejstříku ochranných známek
vyplývá jednak ze zákona č. 14/ 1993
Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového
vlastnictví, a jednak z článku 12 Pařížské
úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví
/vyhláška ministra zahraničních věcí
Československé socialistické republiky č.
64/1975 Sb., o Pařížské úmluvě
na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne
20. března 1883, revidované v Bruselu dne 14. prosince
1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6.listopadu
1925, v Londýně dne 2.června 1934, v Lisabonu
dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14.
července 1967, ve znění vyhlášky
č. 81/1985 Sb./.
ZÁSADA č. 2
Ze zápisu do rejstříku
je vyloučeno:
a) označení, které
nemůže být graficky znázorněno,
b) označení, které
nemá způsobilost rozlišit výrobky nebo
služby pocházející od různých
podnikatelů,
c) označení, které
je tvořeno ze značek nebo údajů sloužících
v obchodě k určení druhu, jakosti, množství,
účel.u, hodnoty, zeměpisného místa
původu nebo doby výroby výrobku, či
poskytnutí služby,
d) označení, které
výlučně sestává ze značek
nebo výrazů obvyklých v běžném
jazyce nebo užívaných v obchodních zvyklostech,
e) označení tvořené
výlučně tvarem výrobku, který
vyplývá z jeho povahy,
f) označení., které
odporuje veřejnému pořádku nebo dobrým
mravům,
g) označení, které
může klamat veřejnost zejména o povaze,
jakosti nebo zeměpisném původu výrobků
nebo služeb,
h) označení, jehož
užívání by bylo v rozporu se závazky
vyplývajícími pro Českou republiku
z mezinárodních smluv.
Označení uvedené
v písmenech b) až d) může být zapsáno
do rejstříku ochranných známek, jestliže
přihlašovatel prokáže, že se dlouhodobým
užíváním stalo příznačným
pro jeho výrobky čí služby.
Úřad do rejstříku
nezapíše označení shodné s ochrannou
známkou, která je zapsána nebo při.hlášena
pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby
s dřívějším právem přednosti.
Úřad na základě
uplatněných námitek podle zásady č.
7 do rejstříku nezapíše označení,
které zasahuje do zákonem chráněných
práv třetích osob.
ODŮVODNĚNÍ:
Legální pojem
ochranné známky, jak je u předmětů
průmyslového vlastnictví obvyklé,
bude v zákoně vymezen i negativně, tzv. výlukami
ze zápisné způsobilosti. Stávající
rozdělení pozastavovacích důvodů
na absolutní, obsažené v § 3 zákona
č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách,
a relativní, v § 4 téhož zákona,
je dělením umělým,
které navíc nekoresponduje s obdobným dělením
těchto pozastavovacích důvodů v zahraničních
právních normách, které důsledně
rozlišují i ve známkovém právu
dělení práva veřejného a práva
soukromého. Absolutními, překážkami
zápisné způsobilosti jsou ty,
které vznáší ex offo Úřad
a které mají veřejnoprávní
povahu. Relativními jsou pak překážky
plynoucí ze.starších práv třetích
osob, které mají především povahu
soukromoprávní. Negativní vymezení
ochranné známky bude proto koncipováno způsobem
ve světové praxi
obvyklým, rozlišujícím veřejnoprávní
a.soukromoprávní rozdělení právní
sféry.
Vyloučena ze zápisu
do rejstříku ochranných známek především
nadále budou označení nedistinktivní
a popisná (SERVIS, PRIMA), což se již podává
ze zásady č. 1 a 2, označení deceptivní,
(klamavá), označení geografická (BOHEMIA)
a další uvedená v zásadě, jejíž
znění odpovídá současnému
stavu výluk v evropské známkové praxi.
Oproti dosavadnímu stavu bude klamavost známek,
posuzována přísněji. Za klamavá
budou prohlášena i ta označení
která mohou spotřebitele uvést v omyl, že
stále jde o zboží pocházející
např. z podniku původního majitele ochranné
známky, která byla časem opuštěna.
Označením, které
je sice obecně nezpůsobilé zápisu
(např. shluk čísel nebo písmen), avšak
stalo se příznačným pro zboží
určitého podnikatele, se rozumí označení,
které se již vžito. Např. u označení
"4711" nebo "LIBRA", u nichž přihlašovatel
dlouhodobým užíváním prokázal,
že se ve spotřebitelské veřejnosti pro
určité výrobky vžilo. Jedná-li
se o takovou vadu přihlášky,
že přihlášené označení
je vyloučeno ze zápisu pouze podmínečně,
může přihlašovatel prokázat, že
dlouhodobým užíváním v obchodním
styku, se přihlášené označení
stalo příznačným pro jeho výrobky
či služby. Příznačnost (vžitost)
označení pro
prokazuje přihlašovatel zejména propagačními
materiály, katalogy zboží, fakturami apod.
Dlouhodobost užívání bude posuzována
s ohledem na vznik nových podnikatelských subjektů
v důsledku ekonomických změn, ke kterým
v současnosti dochází.
Důkazní břemeno
v takovém případě bude mít
ovšem nadále přihlašovatel ochranné
známky.
Součástí
pozastavovacích důvodů pro zápis označení
do rejstříku ochranných známek budou
i označení totožná s ochrannou známkou
nebo její přihláškou, zapsanou nebo
podanou pro stejné nebo podobné výrobky nebo
služby. I když tento pozastavovací důvod
je zpravidla zařazován do relativních překážek
zápisné způsobilosti, současný.stav
úředního průzkumu v České
republice takový postup umožňuje a řadí
Českou republiku mezi země s vyspělým
známkoprávním
průzkumem ex offo, což z hlediska mezinárodních
zápisů ochranných známek znamená
nemalý finanční přínos.
ZÁSADA č. 3
O zápis ochranné
známky do rejstříku se žádá
přihláškou ochranné známky, kterou
u Úřadu může podat fyzická nebo
právnická osoba, která má oprávnění
k podnikatelské činnosti, a to Pro výrobky
či služby, které jsou předmětem
její podnikatelské činnosti.
Součástí
přihlášky je žádost o zápis
ochranné známky,jméno a příjmení
či název a bydliště nebo sídlo
přihlašovatele, seznam výrobků nebo
služeb a uvedení jejich třídy, pro něž
n. být ochranná známka zapsána, a
vyobrazení známky.
ODŮVODNĚNÍ:
Podání přihlášky
ochranné známky u Úřadu je právním
úkonem, jímž se řízení
o jejím zápisu zahajuje.
Od přihlašovatele
ochranné známky zákon vyžaduje, aby
měl právní subjektivitu a měl oprávnění
k podnikatelské činnosti. Základním
problémem získání práv k ochranné
známce podle dosud platné úpravy je požadavek
tzv. kvalifikované subjektivity přihlašovatele
a majitele ochranné známky. V známkoprávním
řízení.se totiž do.sud přezkoumává,
zda přihlašovatel má hospodářskou
činnost, tj. výrobu či poskytování
služeb, které má ochranná známka
chránit, povolenou. V souladu s právem Evropských
společenství a s výsledky harmonizačních
prací známkového práva
v rámci Světové organizace duševního
vlastnictví nebudou se napříště
obligatorně vyžadovat doklady o kvalifikované
subjektivitě přihlašovatele (např. doklad
o tom, že přihlašovatel vykonává
podnikatelskou činnost odpovídající
výrobkům nebo,službám uvedeným
v přihlášce).
Nově bude zavedena povinnost
uvádět třídu výrobku či
služby, pro který má být ochranná
známka zapsána. Třídy výrobků
a služeb jsou součástí právního
řádu, neboť byly vyhlášeny vyhláškou
ministra zahraničních věcí č.
118/1979 Sb., o Niceské dohodě o mezinárodním
třídění výrobků a služeb
pro účely zápisu známek ze dne 15.
června 1957, revidované ve Stockholmu dne 14. července
1967 a v Ženevě dne 13. května 1977.
ZÁSADA č. 4
Podáním řádné
přihlášky u Úřadu vzniká
přihlašovateli právo přednosti před
každým, kdo podá později při.hlášku
shodné nebo zaměnitelné ochranné známky
pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby.
Právo přednosti,
které vyplývá z mezinárodní
smlouvy, musí přihlašovatel uplatnit již
v přihlášce. V přihlášce
lze uplatnit právo přednosti pouze z jedné
předcházející přihlášky.
ODŮVODNĚNÍ:
Právo přednosti
je základním právem spojeným s ochrannou
průmyslového vlastnictví. Právo přednostně
založené podáním přihlášky
ochranné známky spočívá v tom,
že okamžikem jejího podání u zápisného
úřadu má přihlašovatel priori
tu před každým, kdo by podal později
přihlášku stejné nebo podobné
známky. Právo přednosti z dříve
podané přihlášky téže ochranné
známky u zápisného úřadu jiného
státu může být rovněž uznáno
na základě mezinárodní smlouvy.
Úprava práva
přednosti vyplývá z členství
České republiky v Pařížské
úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví.
ZÁSADA č. 5
Zájmové sdružení
podnikatelů vytvořené k ochraně zájmů
svých členů, zejména zájmu
na společném označování výrobků,
může požádat o zápis do kolektivní
ochranné známky.
Členové sdružení
jsou i při své samostatné podnikatelské
činnosti oprávněni označovat své
výrobky či služby kolektivní ochrannou
známkou v souladu s uzavřenou smlouvou o kolektivní
známce.
Smlouva o užívání
kolektivní známky musí být přiložena
k přihlášce kolektivní známky.
ODŮVODNĚNÍ:
Institut kolektivní ochranné
známky byl do právního řádu
České republiky zaveden nově až dosud
platným zákonem č. 174/1988 Sb., o ochranných
známkách. Jeho účelem bylo zabezpečit
výrobním či hospodářským
seskupením možnost společného označování
výrobků či služeb. Přesto, že
došlo v důsledku odstátnění výrobních
prostředků ke zrušení původních
výrobních hospodářských jednotek,
nově navrhovaná úprava si klade za cíl
umožnit zájmovým
sdružením podnikatelů, která.se vytvoří
za účelem společného označování
výrobků nebo služeb, přihlásit
společnou známku, kterou jednotliví členové
sdružení budou moci užívat v souladu s
podmínkami.stanovenými smlouvou.
Povinnost zapisovat kolektivní
známky je pro členské státy stanovena
Pařížskou úmluvou na ochranu průmyslového
vlastnictví a Směrnicí ke sblížení
zákonů o ochranných známkách
členských států Evropských
společenství.
Zákon nestanoví
způsob sepětí podniku členských
subjektů protože vznik zájmového sdružení
právnických osob v České republice
je dán zvláštními předpisy a
zahraničním subjektům, republice které
si v.souladu s platnými. mezinárodními smlouvami
mohou kolektivní známku samozřejmě
rovněž přihlásit, nelze právní
subjektivity předepsat
vnitrostátním předpisem
ZÁSADA č.
6
V řízen o přihlášce
ochranné známky Úřad zkoumá,
zda přihláška má náležitosti
stanovené zákonem a zda přihlášené
označení není vyloučeno ze zápisu
z důvodů uvedených v zásadě
2.
Nemá-li přihláška
ochranné známky formální náležitosti
vyžadované zákonem, popřípadě
neodstraní-li. přihlašovatel vytčené
vady ve lhůtě stanovené Úřadem,
řízení o přihlášce se
zastaví.
Je-li přihlášené
označení. vyloučeno ze zápisu do rejstříku,
Úřad přihlášku zamítne.
ODŮVODNĚNÍ:
Cílem průzkumu
prováděného z moci úřední
je zjistit, zda přihláška ochranné známky
splňuje požadované náležitosti,
popřípadě zda neporušuje práva
třetích osob ke shodným ochranným
známkám s dřívějším
právem přednosti zapsaným pro stejné
nebo podobné výrobky nebo služby.
V průběhu řízení
před vydáním rozhodnutí, v jehož
důsledku nedojde k zápisu ochranné známky
do rejstříku, umožní Úřad
přihlašovateli vyjádřit se ke zjištěním,
na jejichž základě by mělo dojít
k zastavení řízení či k zamítnutí
jeho přihlášky ochranné známky.
Formální nedostatky přihlášky
ochranné známky může přihlašovatel
odstranit a řízení o přihlášce
bude zastaveno, jen neodstraní-li přihlašovatel
vytčené nedostatky ve stanovené lhůtě.
Rozhodnutí o zastavení řízení
nebrání přihlašovateli,
aby podal novou přihlášku ochranné známky.
Ustanovení upravující
zastavení řízení o přihlášce
ochranné známky v případě nesplnění
formálních požadavků, jakož i ustanovení
o zamítnutí přihlášky, vychází
z platná právní úpravy, která
se v praxi osvědčila.
ZÁSADA č.
7
Splňuje-li přihláška
ochranné známky stanovené náležitosti
a není-li přihlášené označení
vyloučeno ze zápisu z důvodů uvedených
v zásadě č. 2, Úřad přihlášené
označení zveřejní ve Věstníku
Úřadu průmyslového vlastnictví
(dále jen "Věstník")
Proti zápisu zveřejněného
označení do rejstříku může
ve lhůtě tří měsíců
od zveřejnění vznést námitky
a) majitel, popřípadě
přihlašovatel, zaměnitelné ochranné
známky s dřívějším právem
přednosti, je-li tato známka zapsaná, popřípadě
přihlášená, pro stejné nebo podobné
výrobky nebo služby,
b) majitel shodné č
i zaměnitelné ochranné známky užívané
pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby,
která se před podáním přihlášky
stala svým dlouhodobým nebo rozsáhlým
užíváním v zemi přihlášení
všeobecně známou a pří značnou
pro svého majitele,
c) držitel shodného
nebo zaměnitelného nezapsaného označení,
které se stalo v uplynulých dvou letech před
podáním přihlášky příznačným
pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby
tohoto držitele v České republice,
d) podnikatel, jenž byl zapsán
do obchodního nebo obdobného rejstříku
pod obchodním jménem shodným nebo zaměnitelným
se zveřejněným označením, jestliže
podniká v oboru, pro který je toto označení
přihlášeno,
e) fyzická osoba, jejíž
jméno a pří jmění nebo vyobrazení
jsou shodné či zaměnitelné se zveřejněným
označením, jestliže ochrana tohoto označení
zápisem do rejstříku může zasáhnout
do práv na ochranu osobnosti,
f) mají.tel jiného
staršího práva z průmyslového
vlastnictví, jestliže jeho předmět je
shodný či zaměnitelný se zveřejněným
označením,
g) ten, jemuž náležejí
práva k autorskému dílu, je-1:i. shodné
či zaměnitelné se zveřejněným
označením, jestliže jeho užitím
by mohla být dotčena práva k autorskému
dílu.
ODŮVODNĚNÍ:
Uplatněním námitek
proti zápisu ochranné známky do rejstříku
umožňují všechny moderní evropské
právní systémy v oblasti ochranných
známek třetím osobám chránit
svá práva a oprávněné zájmy,
které by mohly být užíváním
zapsané ochranné.známky dotčeny zavedení
námitkového řízení je zásadním
průlomem do dosavadního stavu. Tímto námitkovým
řízením není odstraněn věcný
průzkum na absolutní důvody zápisné
nezpůsobilosti, ale sleduje se jím naopak zvýšení
právní jistoty přihlašovatelů,
že jejich označení nebudou následně
vymazána.
Uplatnění námitek
bude možné pouze ve lhůtě stanovené
zákonem a pouze oprávněnými osobami.
Výčet oprávněných subjektů
odpovídá požadavkům na ochranu práv
třetích osob, jak je definuje Směrnice Rady
Evropských společenství ke sblížení
zákonů členských zemí Evropského
společenství
v oblasti ochranných známek ze dne 21. 12. 1988
a představuje rovněž zásadní
průlom do současného právního.stavu.
Nově bude zabezpečena
ochrana práv držitele shodného nebo zaměnitelného
nezapsaného označení, které se stalo
před podáním přihlášky
ochranné známky příznačným
pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby,
jako vyrábí či poskytuje tento držitel
v České republice; jeho právu nebyla v současné
době zabezpečena. Nově bude rovněž
vytvořen prostor pro ochranu notoricky známých
známek ve smyslu
čl. 6 bis odst. 1 Pařížské úmluvy
na ochranu průmyslového vlastnictví.
ZÁSADA č.
8
Úřad přezkoumá,
zda námitky byly podány oprávněnou
osobou, ve stanovené lhůtě, a zda byly doloženy
důvody pro podání námitek uvedené
v zásadě č.7.
Úřad řízení
o námitkách zastaví, jestliže byly podány
opožděně, neoprávněnou osobou,
popřípadě nebyly-li doloženy důvody
pro podání námitek podle zásady č.
7.
Úřad seznámí
přihlašovatele se vznesenými námitkami
a vyzve jej, aby se ve lhůtě stanovené Úřadem
k ni.m vyjádřil.
ODŮVODNĚNÍ:
Zákon zabezpečí
dostatečný prostor jednak pro přihlašovatele
ochranné známky a jednak pro subjekt, který
má právo podat námitky proti zápisu
ochranné známky do rejstříku, k účelnému
uplatnění či obhajobě svého
práva. Na druhé straně zákon upraví,
že lhůta k podání námitek není
restituovatelná, okruh oprávněných
osob je vyjmenován taxativně a uplatněné
námitky lze rozšiřovat jen, je-li lhůta
dosud otevřená. Důvodem pro tuto úpravu
je požadavek na racionální průběh
řízení a na zajištění
právní jistoty
přihlašovatelů.
ZÁSADA č.
9
Na základě řádně
vznesených námitek Úřad rozhodne o
shodnosti či zaměnitelnosti přihlášeného
označení s označením' které
je namítáno.
Zamítne-li Úřad
námitky, popřípadě nebyly-li proti
zápisu ochranné známky do rejstříku
námitky řádné uplatněny, Úřad
zapíše ochrannou známku do rejstříku.
Zápisem ochranné známky do rejstříku
se přihlašovatel. stává majitelem ochranné
známky. Zápis ochranné známky do rejstříku
oznámí Úřad ve Věstníku.
Jestliže Úřad
uzná podané námitky za oprávněné,
protože přihlášené označení
zasahuje do práv zákonem vymezených osob
či z tohoto důvodu nesplňuje podmínky
pro zápis do rejstříku ochranných
známek, přihlášku ochranné známky
zamítne.
ODŮVODNĚNÍ:
Stejně, jako bude Úřad
rozhodovat o zastavení řízení o přihlášce
ochranné známky v případě ne.splnění
formálních požadavků, nebo o zamítnutí
přihlášky v případě, že
přihlášené označení je
absolutně vyloučeno ze zápisu do rejstříku
ochranných známek, bude rozhodovat i v případě,
kdy námitky proti zápisu
ochranné známky nebudou splňovat požadavky,
kladené na ni zákonem, popřípadě
nebudou-li mít řádně uplatněné
námitky věcné opodstatnění.
V těchto případech bude samostatné
řízení o námitkách budou zastaveno
z důvodu formálních nedostatků, nebo
budou námitky zamítnuty.
Budou-li námitky shledány opodstatněnými,
bude přihláška ochranné známky
zamítnuta. V případě zamítnutí
námitek, bude ochranná známka zapsána
do rejstříku ochranných známek.
Právotvornou skutečností,
která vede ke vzniku práv majitele ochranné
známky, je zápis ochranné známky do
rejstříku vedeného Úřadem průmyslového
vlastnictví, který je jediným přihlašovacím
a registračním místem v České
republice pro jednotlivé předměty průmyslových
práv.
Zásada č.
10
Majitel ochranné známky
má výlučné právo označovat
své výrobky nebo služby ochrannou známkou,
pro které je zapsána, nebo ji užívat
ve spojení s těmito výrobky či službami.
Bez souhlasu majitele ochranné
známky nikdo nesmí užívat označení
shodné nebo zaměnitelné se zapsanou ochrannou
známkou pro stejné nebo podobné výrobky
nebo služby, pro kterou je ochranná známka
zapsána, nebo je užívat ve spojení s
těmito výrobky nebo službami.
ODŮVODNĚNÍ:
Práva majitele ochranné
budou v zákoně vymezena jednak pozitivně,
výčtem činností, ke kterým
je. oprávněn pouze, majitel ochranné známky,
u jednak negativně, tj. výčtem činností,
které je majitel ochranné známky oprávněn
ze zákona zakázat všem třetím
osobám.
Základní účinek
zápisu ochranné známky do rejstříku
spočívá ve výlučném
právu majitele ochranné známky označovat
své výrobky nebo.služby touto známkou
a tak odlišit svou produkci na trhu od stejných nebo
podobných výrobků nebo služeb jiných
výrobců či poskytovatelů služeb.
Užíváním
ochranné známky.se rozumí jednak přímé
označování výrobků nebo jejich
obalů ochrannou známkou, u služeb poskytování
služeb pod touto a ochrannou známku, jednak užívání
ochranné známky ve.spojení s těmito
výrobky a službami, tzn. v reklamě, dokladech
o výrobcích či službách, v obchodní
korespondenci apod.
ZÁSADA č.
11
Majitel ochranné známky
je oprávněn požadovat na vydavateli publikace,
v níž je ochranná známka reprodukována,
aby reprodukce: známky byla opatřena označením,
že se jedná o ochrannou známku.
Majitel. ochranné známky
má vůči. každému podnikateli.,
který příslušné výrobky
či služby uvádí nebo hodlá uvést
na trh, právo na informaci o původu výrobků
či dokladů provázejících výrobky
a služby, na nichž je umístěno označení
shodné nebo zaměnitelné se zapsanou ochrannou
známkou.
Celnice na žádost
majitele ochranné známky nepropustí při
obchodním dovozu či vývozu výrobky,
jestliže jejich označení porušuje práva
majitele ochranné známky.
Svá práva prokáže
majitel ochranné známky osvědčení.m
o ochranné známce, popřípadě
výpisem z rejstříku.
ODŮVODNĚNÍ:
Ustanovení týkající
se práv na uvedení informace proti vydavateli periodické
či neperiodické publikace (katalogů, reklamních
publikací apod.) umožňuje majiteli ochranné
známky bránit se zdruhovění ochranné
známky. Ke zdruhovění ochranné známky
dochází tím, že je soustavně
po delší dobu užívána různými
výrobci i jinými osobami v souvislosti s určitým
druhem výrobků, až se postupně stane
synonymem pro toto zboží a ztrácí svou
rozlišovací schopnost. Ke zdruhovění
do.šlo např. u ochranných známek CELOFAN
nebo BAKELIT. Zákon
umožní výmaz zdruhovělých známek
z rejstříku.
Právo na informaci o
původu výrobku umožní majiteli ochranné
známky zjistit porušovatele jeho práv z ochranné
známky a ustanovení o nepropuštění
výrobků celnicí umožní majiteli
ochranné známky zabránit poškození
jeho obchodních zájmů tím, že
byly do oběhu propuštěny výrobky s označeniť
narušujícím jeho práva k ochranné
známce. Toto ustanovení je převzato z dosavadní
právní úpravy a jeho aplikace nečiní
v praxi žádné problémy.
Posledně zmíněná
práva majitele ochranné známky výrazně
posilují jeho práva a plně odpovídají
aktuálním mezinárodním aktivitám
v boji proti padělání zboží.
Navrhované celní opatření pak zejména
koresponduje s Nařízením Rady Evropských
společenství č. 3842/86 ze dne 1. prosince
1986 o opatřeních
k zákazu volného obchodu padělaným
zbožím, které vstoupilo v platnost 1. ledna
1988. Právo na informaci o původu výrobků
však nelze uplatnit vůči spotřebiteli
výrobku, nýbrž pouze proti podnikateli, jehož
podnikatelská činnost se výrobku nějakým
způsobem dotýká.
ZÁSADA č.
12
Byla-li zásahem do práv
z ochranné známky způsobena škoda, má
poškozený právo na její náhradu.
Byla-1i zásahem způsobena nemajetková újma,
má poškozený právo na přiměřené
zadostiučinění, které může
spočívat v peněžitém plnění..
ODŮVODNĚNÍ:
Právo na náhradu
škody a stanovení jeho rozsahu odpovídá
obdobným právům na ochranu jiných
předmětů průmyslového vlastnictví.
Majitel ochranné známky tedy nadále bude
moci kromě negatorní žaloby na ochranu svých
práv proti porušiteli požadovat rovněž
náhradu škody a navíc i přiměřené
zadostičinění. Zejména toto poslední
bude přicházet v úvahu v těch případech,
kdy poškozením známkových práv
dojde ke ztrátě goodwillu podnikatele. Jednotlivé
nároky z titulu porušení ochranné známky
jsou samostatné
a neuplatnění některého z nich nemůže
být na překážku uplatnění
jiného. Není vyloučena úprava ze smlouvy,
podle níž právo na náhradu škody
může mimo majitele ochranné známky uplatnit
rovněž licenciát.
S ohledem na skutečnost,
že vztahy z ochranných známek souvisí
s podnikatelskou aktivitou, bude při uplatňování
náhrady škody aplikován obchodní zákoník.
ZÁSADA č.
13
Majitel ochranné známky
je povinen strpět, jestliže třetí osoby
užívají v obchodním styku své
jméno, příjmení, adresu, označení
týkající. se druhu, jakosti, množství,
účelu, hodnoty zeměpisného původu,
času výroby výrobku nebo poskytnutí
služby, popřípadě i jiných vlastností
výrobku, přesto, že tyto údaje jsou
shodné či zaměnitelné se zapsanou
ochrannou známkou, popřípadě tvoří
součást zapsané
ochranné známky, jestliže tyto údaje
jsou používány v souladu s obchodními
zvyklostmi a zásadami poctivého obchodního
styku.
Majitel ochranné známky
je povinen strpět užíváni nezapsaného
označení, které se stalo v uplynulých
dvou letech před podáním přihlášky
příznačným pro jeho výrobky
nebo služby v České republice, používat
nezapsané označení shodné či
zaměnitelné se zapsanou ochrannou známkou.
Majitel ochranné známky
je povinen strpět, jestliže třetí osoby
užívají. v obchodním styku označení
shodné se zapsanou ochrannou známkou, jestliže
je to nezbytné k vyznačení účelu
výrobku, zejména příslušenství
nebo náhradních dílů, nebo druhu poskytované
služby, za předpokladu, že je užíváno
v souladu s obchodními zvyklostmi a zásadami poctivého
obchodního styku.
Ochranná známka
neopravňuje svého majitele zakázat její
užívání na výrobcích,
které byly uvedeny na trh majitelem ochranné známky
nebo s jeho souhlasem, s výjimkou případu,
kdy po uvedení výrobků na trh došlo
k jejich podstatné změně.
ODŮVODNĚNÍ:
Práva majitele ochranné známky nemohou být vykoná vána absolutně, nýbrž majitel ochranné známky je nucen strpět taková jednání, která sice obecně mohou být charakterizována jako porušení práv majitele ochranné známky, avšak s ohledem na osobu jednajícího, popřípadě s ohledem na to, jakým způsobem k němu dochází, nemá toto jednání charakter porušení práv majitele ochranné známky. Kromě toho, že majitel ochranné známky nemůže jinému podnikateli zakázat používat údaje, které jsou shodné, zaměnitelné či jen částečně shodné se zapsanou ochrannou.známkou, jedná-li se o jméno podnikatele, nebo označení druhu, jakosti,
množství, účelu,
hodnoty, zeměpisného původu, času
výroby výrobku nebo poskytnutí služby,
nelze jinému podnikateli znemožnit použití
i zapsané ochranné známky při označování
použití výrobků (jako jsou např.
náhradní díly) popřípadě
účel u poskytnutí služby (např.
značkové opravny). Uvedená omezení
rovněž odpovídají současnému
právu zemí Evropských společenství.
Zákon upraví
rovněž tzv. vyčerpání práv,
podle něhož majitel ochranné známky
nemůže zabránit třetím osobám
v užívání své ochranné
známky ve vztahu k výrobkům, které
se svou ochrannou známkou sám uvedl na trh.
ZÁSADA č.
14
Ochranná známka
může být předmětem licence pro
všechny výrobky nebo služby, pro které
byla zapsána, nebo pro jejich část. Licenční
smlouva může být uzavřena jen s fyzickou
nebo právnickou osobou, která je podle zásady
č. 3 způsobilá být majitelem ochranné
známky.
Majitel ochranné známky
může své právo k ochranně známce
pro všechny výrobky či služby, pro které
je zapsána, nebo pro jejich část, převést
pí.semnou smlouvou na fyzickou nebo právnickou osobou,
která je podle zásady č. 3 způsobilá
být majitelem ochranné známky, nebrání-li
tomu zvláštní předpisy.
Ochranná známka
může být poskytnuta jako zástava. Není-li
zástavní věřitel způsobilý
být podle tohoto zákona majitelem ochranné
známky, přísluší mu při
uspokojeni práv ze zástavy pouze oprávnění
známku převést.
Smlouva o převodu práv
k ochranné známce, licenční smlouva,
zřízení zástavního práva,
popřípadě přechod práv k ochranné
známce, nabývají účinnosti
vůči třetím osobám dnem zápisu
do rejstříku ochranných známek.
ODŮVODNĚNÍ:
Rozvoj specializace výroby a z toho vyplývající
vztahy kooperace mezi jednotlivými podnikatelskými
subjekty vyžadují, aby právo k označování
výrobků shodnou ochrannou známkou měly
i jiné subjekty, než jen majitel ochranné známky.
Na rozdíl od kolektivní ochranné známky,
kde subjekt vlastnictví k ochranné známce
bude dán smlouvou, je u individuální
ochranné známky
majitel znám z úředního výroku.
Tento majitel je oprávněn ke všem úkonům
týkajícím se ochranné známky
s tím, že určitému subjektu, který
splní zákonem požadované předpoklady,
bude na základě licenční smlouvy umožněno,
aby své výrobky či služby
označoval touto ochrannou známkou.Poskytnutím
licence na základě licenční smlouvy
dává majitel ochranné známky souhlas
k jejímu užívání jiné
osobě, která je rovněž způsobilá
být majitelem ochranně známky ve smyslu kriterií.stanovených
tímto zákonem. Právní
režim licenčních smluv v oblasti průmyslového
vlastnictví se řídí obchodním
zákoníkem. Smlouva zpravidla obsahuje podmínky
licence (úplatu za užívání ochranné
známky, rozsah užívání pro všechny
chráněné výrobky či služby,
nebo jen pro jejich část, povinnost
licenciáta dodržovat jakost výrobků
nebo poskytovaných služeb, postup v případě
porušení práv k ochranné známce
a pod.), Užívání ochranné známky
licenciátem na základě registrované
licenční smlouvy se považuje za rovnocenné
užívání ochranné známky
přímo majitelem.
Převoditelnost práv
k ochranné známce umožňuje, aby práva
k zapsané ochranné známce nezanikla v případě
změn u podnikatelských subjektů, jako je
slučování či rozdělování
podniků, změny v podnikatelském subjektu
v důsledku privatizace či prodeje podniku.
Zákon nově upraví,
že ochranná známka může být
předmětem práva zástavního.s
tím, že vznik a zánik zástavního
práva bude se spravovat obecnými ustanoveními
občanského práva. Toto u.stanovení
se v praxi ukazuje být žádoucí a jeho
úprava byla převzata z některých novějších
evropských zákonů o ochranných známkách.
Všechny změny v
osobě majitele ochranné známky, popřípadě
rozšíření okruhu subjektů, kteří
jsou ochrannou známkou oprávnění označovat
své výrobky či poskytované služby,
nabývají vůči třetím
osobám účinnosti zápisem do rejstříku.
ZÁSADA č.15
Na žádost majitele
ochranné známky Úřad může
povolit úpravy v ochranné známce jen v údajích,
týkajících se jejího majitele jestliže
úprava ochranné známky uvádí
údaje v ní obsažené do souladu se skutečností,
aniž by měnila celkový ráz ochranné
známky, nebo údaje o původu zboží
nebo služeb.
Stejně může
Úřad umožnit úpravu přihlášeného
označení v průběhu řízení
o přihlášce.
ODŮVODNĚNÍ:
Přesto, že majitel
ochranné známky již nebude podle nového
zákona omezen ve svých dispozicích s ochrannou
známkou předběžným souhlasem
Úřadu, jak je tomu podle platného zákona
č. 174/1988 Sb., nelze mu umožnit, aby svévolně
pozměňoval znění či vzhled
ochranné známky. Úprava přihlášeného
označení popřípadě zapsané
ochranné známky, bude proto možná jen
v případ že je třeba, aby údaj
v ochranné známce souhlasí se skutečným
stavem a byla tak zachována žádoucí
spojitost mezi názvem a sídlem nebo jménem,
příjmením a bydlištěm přihlašovatele
či majitele ochranné známky. Z
tohoto důvodu úprava ochranné známky,
která má sama o sobě vypovídací
schopnost, bude podléhat schválení Úřadu,
který bude zejména sledovat, aby úpravou
údajů uvedených v ochranné známce
nebyla porušena známková práva třetích
osob a aby úpravou nebyl pozměněn
celkový charakter ochranné známky. 2 uvedeného
vyplývá, že v případech, kdy
ochrannou známku tvoří výhradně
název nebo jméno přihlašovatele nebo
majitele ochranné známky, Úřad její
změnu nepovolí.
ZÁSADA č.
16
Ochranná doba zapsané ochranné známky
je deset let od podání
přihlášky u Úřadu.
Na žádost majitele
ochranné známky podanou u Úřadu nejdříve
v posledním roce ochranné doby, nejpozději.
však šest měsíců po jejím
uplynutí, ochranná doba se prodlouží
vždy o dalších deset let.
ODŮVODNĚNÍ:
Ustanovení o ochranné
době je převzato z dosud platných předpisů
o ochranných známkách. Tato délka
ochrany je pravidlem i ve všech evropských zemích.
Při obnově zápisu
podrobí Úřad žádost pouze formálnímu
průzkumu, tj. bude zjišťovat, zda jsou, splněny
náležitosti žádosti o obnovu zápisu
a nikoliv zda je známka způsobilá k zápisu.
Poshovovací lhůta,
v níž bude možné požádat o
obnovu zápisu ochranné známky ještě
po uplynutí ochranné doby, je rovněž
převzata z dosavadní právní úpravy.
Stejně stanovena ve většině evropských
států a v Madridské dohodě o mezinárodní.m
zápisu továrních nebo obchodních známek