Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1993

I. volební období

767

INTERPELACE

poslankyně Hany Orgoníkové

na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Piťhu

ve věci zřizování a vlastní existence soukromých škol a zařízení, která jsou k provozu těchto škol nutná

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Piťhu. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 8. prosince 1993

Milan Uhde v. r.

Přílohy jsou k dispozici v organizačním odboru Kanceláře Poslanecké sněmovní.

Příloha

Vážený pan

Prof. Petr Piťha

ministr školství mládeže

a tělovýchovy

prostřednictvím

PhDr. Milana Uhdeho

předsedy Poslanecké sněmovny

Parlamentu ČR


 V Praze dne 2.12.1993


Vážený pane ministře,

v rámci své poslanecké činnosti jsem narazila na problém, který má podle mého názoru hlubší dopad a širší souvislosti. Jedná se o problematiku zřizování a vlastní existence soukromých škol a zařízení, která jsou k provozu těchto škol nutná. Setkala jsem se s případem, který je podle mého názoru typický a zdá se, že není ojedinělý. Jedná se o soukromou rodinnou školu v Humpolci, pro níž je neprůhlednost právní úpravy a, mrzí mne že to musím říci, i určitá laxnost přístupu Vašeho ministerstva a správních pracovníků Vašeho resortu, otázkou vpravdě existenční.

Obrátil se na mne pan ing. Jiří Havelka, ředitel soukromých škol - SOU, RŠ v Humpolci, který díky nejasnostem v legislativě, zejména nesouladu školského zákona (č. 171 /1990 Sb.) s ostatními zákonnými normami, prakticky neví jaký je vlastně právní rámec pro existenci soukromých škol a jakým způsobem budou soukromé školy a školská zařízení, které řídí, podporovány dotacemi ze státního rozpočtu.

Stávající školský zákon č. 171/1990 a ostatní vyhlášky vydávané MŠMT ČR v mnoha případech umožňují mnohostranný výklad. Toto je patrné zvláště v postavení soukromých škol v současné legislativě.

Zkoumáme-li postavení soukromých škol z hlediska stávající legislativy, první otázkou je jaký druh činnosti, ale hlavně jaký druh organizace je soukromá škola. Od tohoto problému se odvozuje celá řada dalších, to jest zejména vztah soukromých škol k finančnímu řádu (daně), jakou účtovou osnovu mají soukromé školy používat, jaké je zařazení SŠ z hlediska sociálního a zdravotnického pojištění atd. Je SŠ příspěvková organizace? Pravděpodobně není, potvrzuje to vyjádření Ministerstva financí, zákon v podstatě říká, že příspěvkové organizace zakládá stát. Je SŠ živnost nebo obchodní společnost dle obchodního zákona? Pravděpodobně není. Je k dispozici doklad živnostenského úřadu, který se odvolává na informaci vydanou ve stanovisku Ministerstva hospodářství pod č. j. MH/2-61021762/92. Z tohoto vyplývá, že SOU včetně provozování odborného výcviku není živnost. Ani jinak není školským zákonem č. 171 /1990 "ošetřeno" spojení s živnostenským a obchodním zákonem respektive hned § 1 živnostenského a obchodního zákona definuje podnikání jako ziskovou činnost. Při zakládání SŠ se postupovalo dle vyhl. 353/1 991, kde k zařazení do sítě vyžaduje MŠMT ČR doklad o zřízení. Konkrétně pan ředitel, na kterého se odvolávám si musel požádat buď o živnostenský list nebo se stát některou z obchodních společností, nebo třeba jinou společností (organizací), ale opravdu nevím jakou. Zákon o neziskových organizacích, který se připravoval zatím není schválen. SOU ani Rodinná škola v Humpolci nejsou ani TJ ani politická strana dokonce ani sdružení fyzických a právnických osob, i když tato poslední varianta je alespoň částečně možná.

Jaký typ organizace je tedy soukromá škola?

Jaké daně musí platit soukromá škola?

Jakou účtovou osnovu má používat soukromá škola?

Současný stav zákona č. 171 /1990 dle sdělení MŠMT ČR neumožňuje vydat na středních odborných školách výuční list. Ve spojení s živnostenským a obchodním zákonem nemohou absolventi těchto škol podnikat. V mnoha případech jim nebude vydán živnostenský list, protože nemají výuční list.

V podstatě např. absolvent výběrové hotelové školy musí si provést buď rekvalifikaci na kuchaře (tříletý obor) nebo si tohoto kuchaře najmout a provozovat živnost na něj.

Jeden z největších problémů soukromých škol jsou státní dotace. Směrnici MŠMT ČR měly SŠ obdržet do 15.10.1993 finanční prostředky ve výši 1/3 celkových dotací. Tyto dotace se poskytují na každého jednoho žáka dané školy. Soukromé školy je dle sdělení ing. Pilipa (v televizním vystoupení) neobdrží. Paradoxem je, že tyto prostředky by musely obdržet alespoň u prvních ročníků státní školy pokud by SŠ nebraly ani jednoho žáka. Dále upozorňuji, že finanční prostředky od rodičů slouží na hrazení investic, to je vlastně vybavení školy. Pokud by neexistovaly SŠ musel by tyto prostředky uvolnit stát za předpokladu, že by školství v naší republice mělo mít zvyšující se tendencí. Dále je zřejmé, že by v současnosti stát vůbec nebyl schopen zabezpečit požadované vzdělání všem dětem a když, tak jedině proto, že MŠMT ČR poruší svoje vlastní předpisy např. počet žáků ve třídě. Humpoleckých škol, o které se jedná, se přímo týká velice bolestně problém tzv. finačního a hmotného zabezpečení žáků. To je především náklad na ubytování a stravování. Přestože, dle mého názoru a dle prohlášení ing. Pilipa na Unii soukr. škol a dle stávajících zákonných norem jsou si v této otázce nyní žáci soukromých a státních škol rovni, avšak není to pravda. Tato otázka je samostatně vysvětlena v jedné z příloh, ve složce "hmotné a finanční zabezpečení žáků".

Bohužel vztah pracovníků MŠMT ČR a této soukromé školy v žádném případě neprobíhá optimálně. Tato problematika je samostatně vysvětlena v příloze nazvané "název naší školy" dále v příloze nazvané "integrované školy" a v příloze s názvem "osnovy".

Posledním problémem, dle mého názoru nejmenším, je otázka předkládaných a vyžadovaných výkazů ŠÚ. Zde mne pan ředitel přesvědčil, že ŠÚ požadují "výkazy", které neodpovídají směrnicím vydaným MŠMT ČR. Statistický výkaz škol (MŠMT V 7-01 a V 25-01) je zvláště v tabulce II - evidenční počet pracovníků - nesmyslný a zvláště u učitelů, kteří učí na více jak jedné škole nebo u externích pracovníků přinejmenším nepravdivý.

Pod tíhou uvedených argumentů nemohu než nedospět k závěru, že stát nemůže zůstat na půli cesty a nemůže volit tak macešský přístup, že sice formálně umožní existenci soukromých škol, avšak ve skutečnosti nevytvoří právní ani materiální rámec pro jejich faktické fungování.

Ze všech uvedených důvodů se na Vás, vážený pane ministře, obracím s touto interpelací a žádám:

1) Aby byl co nejrychleji vyřešen neustále otevřený a vlekoucí se problém soukromého SOU a Rodinné školy v Humpolci, o kterém získáte podrobnější informace z příloh.

2) Aby Vaše ministerstvo v nejbližší době věnovalo pozornost revizi stávajícího znění školského zákona, a to zejména v souvislosti s navazujícími a souvisejícími právními předpisy a aby byla přezkoumána možnost buď novely zákona, která by postihla všechny aspekty, které se dotýkají soukromých škol, hlavně v otázce financování, nebo aby byla přezkoumána možnost vydání samostatné právní úpravy, vztahující se k soukromým školám.

S pozdravem


 Ing. Hana Orgoníková
 poslankyně Poslanecké sněmovny
 Parlamentu ČR





Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP