Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Magistrátu hlavního města Prahy jako drážnímu správnímu Úřadu přísluší výkon působnosti Drážního úřadu ve věci tramvajových, trolejbusových, lanových, a rychlodrah s výjimkou činností uvedených v zásadě č. 31 pod písmenem e),f),g),h,i),j),l),m),n).

Odůvodnění:

Zásady obsahují výčet věcné působnosti Drážního úřadu a magistrátu.

(1) Státní dozor na dráhách vykonávají drážní správní úřady. Ministr dopravy pověří výkonem státního dozoru vybrané zaměstnance drážních správních úřadů, kteří svým funkčním zařazením, odbornou kvalifikací a zdravotní způsobilostí jsou způsobilí posoudit porušování povinností podle tohoto zákona. Při výkonu státního dozoru pověřený zaměstnanec dozírá, zda provozovatelé drah a dopravci dodržují podmínky a plní povinnosti stanovené tímto zákonem a zda provozují dráhu a drážní dopravu podle vydané koncese a povolení (licence).

(2) Zaměstnanec pověřený výkonem státního dozoru je oprávněn v souvislosti s výkonem dozoru vstupovat do všech prostor souvisejících s vykonávanou činností, nahlížet do dokladů a evidencí týkajících se provozování drah a drážní dopravy. Provozovatel dráhy a provozovatel drážní dopravy je povinen zaměstnanci pověřenému výkonem státního dozoru umožnit výkon uvedených oprávnění, dopravit jej po dráze a umožnit bezplatné použití drážních sdělovacích zařízení.

(3) Při výkonu státního dozoru je zaměstnanec pověřený výkonem státního dozoru povinen prokázat se dokladem o pověření. Doklad o pověření musí zejména obsahovat jméno pověřeného zaměstnance, rozsah jeho oprávnění a musí být potvrzen ministrem dopravy. Vzor dokladu o pověření ministerstvo dopravy zveřejní.

(4) Zaměstnanec pověřený výkonem státního dozoru je povinen při zjištění porušení tohoto zákona neprodleně vyrozumět příslušný drážní správní úřad. Zjistí-li zaměstnanec pověřený výkonem státního dozoru na dráhách závadu nebo porušení předpisů k zajištění bezpečného a plynulého provozování drah nebo drážní dopravy, vyzve provozovatele dráhy nebo provozovatele drážní dopravy k jejímu odstranění ve stanovené lhůtě. Nebude-li závada odstraněna ve stanovené lhůtě, drážní správní úřad zahájí správní řízení.

(5) Provozovatelé drah a provozovatelé drážní dopravy jsou povinni ve stanovené lhůtě odstranit nedostatky zjištěné při výkonu státního dozoru na dráhách, jejich příčiny a škodlivé následky nebo provést neodkladně nezbytná opatření k jejich odstranění. Odstranění nedostatků a přijatá opatření sdělí provozovatel dráhy nebo provozovatel drážní dopravy příslušnému drážnímu správnímu úřadu písemně.

Odůvodnění:

Zajištění bezpečnosti a plynulosti provozováni drah a drážní dopravy je zájmem státu, který musí stát chránit. K tomuto účelu slouží státní dozor na dráhách, jehož hlavním cílem je výkon dozoru nad činností provozovatelů dráhy a drážní dopravy a jejich pracovníků, a to zejména nad dodržováním právních předpisů, upravujících provozování dráhy a drážní dopravy a dále za účelem zajištění bezpečného a nerušeného provozování drah a drážní dopravy.

Při výkonu státního dozoru na dráhách se sleduje též stav staveb drah a staveb na dráze, jejích udržování a provozování z hlediska vydaných povolení (stavebního apod.) a zda odpovídají stanoveným podmínkám provozu, dále se sleduje odborná způsobilost provozovatelů drah a drážní dopravy, odborná a zdravotní způsobilost pracovníků zajišťujících provozování drah a drážní dopravu a také stav a provoz drážních vozidel, aby nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví, ke škodám na majetku a k narušení bezpečnosti a plynulostí provozování drah a drážní dopravy.

Státní dozor na dráhách se vykonává rovněž nad určenými technickými zařízeními a nad činnostmi, spojenými s užíváním těchto technických zařízení, při jejichž provozu by mohlo dojít k ohrožení života a zdraví osob nebo majetku nebo k ohrožení bezpečného a plynulého provozování drah a drážní dopravy.

Výkon státního dozoru na dráhách se provádí na všech pracovištích provozovatele dráhy a drážní dopravy, u výrobců určených technických zařízení a za provozování dráhy a drážní dopravy, všem provozovatelům ukládá zákon povinnost vtvořit pro výkon státního dozoru odpovídající podmínky.

(1) Drážní správní úřad při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 200 tis. Kč provozovateli drah, který

a) umožní při provozování dráhy a drážní dopravy výkon činnosti osobě, která není zdravotně a odborně způsobilá,

b) nezajišťuje bezpečný a plynulý pohyb drážního vozidla na dráze,

c) připustí na dráhu drážní vozidla, které nemá platný průkaz způsobilosti,

d) používá při provozování dráhy určené technické zařízení bez platného průkazu způsobilosti,

e) provozuje dráhu bez koncese a bez povolení drážního správního úřadu,

f) neumožní využití celostátní dráhy a regionální dráhy oprávněnému provozovateli drážní dopravy.

(2) Drážní správní úřad při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 200 tis. Kč provozovateli drážní dopravy, který

a) umožní při provozování drážní dopravy výkon činnosti osobě, která není zdravotně a odborně způsobilá,

b) provozuje drážní dopravu bez koncese a licence vydané drážním správním úřadem,

c) používá při provozování drážní dopravy drážní vozidlo nebo určené technické zařízení bez platného průkazu způsobilosti,

d) porušuje ustanovení tohoto zákona nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly zveřejněny ve Sbírce zákonů.

(3) Drážní správní úřad při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 1 mil. Kč provozovateli drážní dopravy, který

a) neoprávněně zastaví nebo podstatně omezí přepravu osob a věcí,

b) poruší povinnost stanovenou pro přepravu nebezpečných věcí.

(4) Drážní správní úřad při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 500 tis. Kč osobě, která

a) neodstranila zdroj ohrožení nebo rušení provozování dráhy a drážní dopravy,

b) svojí činností poškodila drážní zařízení nebo drážní vedení,

c) porušila stanovené přepravní podmínky pro přepravu nebezpečného zboží,

d) nesplnila podmínky pro stavbu dráhy, stanovené právním předpisem (stavební a technický řád dráhy).

Odůvodnění:

Nově se upravuje oprávnění drážního správního úřadu uložit provozovateli dráhy nebo provozovateli drážní dopravy pokutu. Dosavadní právní úprava umožňovala uložit pokutu organizacím za poškození kabelu drážního vedení v ochranném pásmu i mimo ně od 10 000,- Kč do 50 000,- Kč. Možnost uložit pokutu se rozšiřuje na poškozeni všech drážních zařízení a na další porušení povinnosti uložených zákonem provozovatelům drah a provozovatelům drážní dopravy, jakož i dalším osobám, které svým jednáním poruší ustanovení zákona.

Přísnější postih je stanoven za porušení povinnosti uložené rozhodnutím drážního správního úřadu k zabránění přímého ohrožení dráhy a drážní dopravy, majetku, života, zdraví a bezpečnosti osob zúčastněných na provozování dráhy a drážní dopravy.

(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se drážní správní úřad o porušení uvedených povinností dozvěděl, nejpozději však do pěti let od doby, kdy k porušení došlo, jde-li o pokračující neoprávněné provozování dráhy nebo drážní dopravy, nejpozději do pěti let od doby, kdy neoprávněná činnost ještě trvala.

(2) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti, významu a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.

(3) Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu.

Odůvodnění:

Zásada upravuje řízení o uložení pokuty. Přihlíží při stanovení výše pokuty k závažnosti protiprávního jednání při provozování dráhy a drážní dopravy.

Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí, jestliže mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána a která byla uveřejněna ve Sbírce zákonů, obsahuje odchylnou úpravu.

Odůvodnění:

Drážní dopravy a provozováni drah se dotýká řada mezinárodních úprav. Tyto mezinárodní smlouvy upravují speciálně režim mezinárodní dopravy a nezasahují přímo do vnitrostátní dopravy.

Řízení ve věcech upravených tímto zákonem se řídí zákonem o správním řízení (správní řád), pokud jednotlivá ustanovení tohoto zákona nestanoví jinak. Rozhoduje-li v prvním stupni Drážní úřad nebo Magistrát hl.města Prahy, je odvolacím úřadem ministerstvo dopravy.

Odůvodnění:

Zásada stanovuje, v kterých případech se postupuje podle správního řádu.

(1) Ministerstvo dopravy rozhodne ve lhůtě do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona, které dráhy z celostátních drah, jež provozuje podnik České dráhy na základě zvláštního zákona, jsou dráhy regionální. Určené regionální dráhy je ministerstvo dopravy povinno zveřejnit v Obchodním věstníku. Na rozhodování se nevztahuje správní řád.

(2) Provozování regionálních drah podnikem České dráhy není živností podle živnostenského zákona.

Odůvodnění:

Zásada upravuje způsob přeměny současné jednotné kategorie celostátních drah na nové kategorie celostátních drah nebo regionálních drah.

Stanovování nové kategorizace není rozhodování ve správním řízení.

(1) Provozovatelé dráhy, kteří provozují dráhu na základě koncese podle živnostenského zákona vydané před účinností tohoto zákona, jsou povinni předložit do tří let od účinnosti tohoto zákona příslušnému živnostenskému úřadu osvědčení o odborné způsobilosti stanovené tímto zákonem pro provozování dráhy a provozování drážní dopravy. Předloží-li provozovatelé dráhy ve stanovené lhůtě osvědčení o odborné způsobilosti, platí vydaná koncese pro provozování dráhy i pro provozování drážní dopravy na této dráze. Nepředloží-li v této lhůtě provozovatelé dráhy osvědčení, koncese uplynutím tříleté lhůty zaniká.

(2) Bylo-li provozování dráhy nebo provozování drážní dopravy zahájeno před účinností tohoto zákona, nevyžaduje se povolení pro zahájení provozování této dráhy nebo licence k zahájení provozování drážní dopravy na této dráze.

Odůvodnění:

Zásada upravuje v přechodném ustanovení postavení provozovatelů dráhy, kteří provozují dráhu na základě dosud platných právních předpisů.

Vláda vydá k provedení tohoto zákona nařízení, kterým stanoví:

a) základní přepravní podmínky pro přepravu osob a věcí,

b) které věci je dovoleno podávat k přepravě a přepravovat jen za zvláštních podmínek,

c) podmínky pro omezení přepravy osob a věcí,

d) podmínky pro některé činnosti vykonávané dopravcem v souvislosti s přepravou osob a věcí.

Ministerstvo dopravy vydá k provedení tohoto zákona tyto právní předpisy:

1. stavební a technický řád dráhy (zásada č. 5, 9, 12),

2. dopravní řád (zásada č. 13, 15, 18, 19),

3. řád pro styk drah (zásada č. 8),

4. řád pro odbornou způsobilost pracovníků drah (zásada č. 16, 23),

5. řád provozu určených technických zařízení (zásada č. 16).

Odůvodnění:

Zásady obsahují zmocňovací ustanovení k vydání právních předpisů, které budou obsahovat podrobnější právní úpravu.

Příloha č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, se mění a doplňuje takto:

1) "Ve skupině 314: Ostatní" alinea 18 nově zní:

2) "Ve skupině 314: Ostatní" se za alineu 18 zařazuje nový text, který zní:

Odvodnění:

Zásada obsahuje nezbytné doplnění přílohy č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.

Tímto zákonem se zrušují

1. zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb.

2. vyhláška MD č. 52/1964 Sb., kterou se provádí zákon o dráhách, ve znění vyhlášek č. 132/1969 Sb. a č. 122/1974 Sb.

3. vyhláška MD č. 68/1964 Sb., o přenesení působnosti státní správy ve věcech drah, ve znění vyhlášky č. 11/1979 Sb., o působnosti správ celostátních drah na úseku státního odborného technického dozoru na dráhách a vyhlášky č. 177/1988 Sb.

4. vyhláška MD č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností.

5. vyhláška FMD č. 18/1981 Sb., o schvalování drážních vozidel a zvláštních drážních mechanizačních zařízení.

6. vyhláška FMD č. 190/1988 Sb., kterou se stanoví pevné částky náhrad za způsobení malých poruch v provozu vlaku na celostátních dráhách a vlečkách, ve znění vyhlášky č. 316/1992 Sb.

7. výnos FMD č.j. 8624/1982-25 ze dne 10.5.1982, kterým se stanoví pevné částky náhrad za poškození železničních vozů a zařízení (reg. v částce 16 Sbírky zákonů, ročník 1982), ve znění výnosu č.j. 18.682/1992-040 ze dne 25.6.1992 (reg. v částce 81 Sbírky zákonů, ročník 1992).

8. výnos federálního ministerstva dopravy č.j. 12.241/75-025 ze dne 12. 5. 1975 o působnosti správ celostátních drah jako drážních správních orgánů (reg. v částce 20/1975 Sb.,) ve znění výnosu ze dne 18. 12. 1977 č.j. 25.112/77 (reg. v částce 2/1973 Sb.).

Odůvodnění:

Zásada obsahuje zrušovací ustanovení.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1994.

Současná právní úprava (zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb.) je zcela nevyhovující pro podnikání v dopravě na dráhách. Nejenom že nevytváří žádný prostor a podmínky pro podniká ní v dopravě, naopak obsahuje takovou míru přímých direktivních zásahů státu prostřednictvím státní správy do podnikatelské sféry, že prakticky znemožňuje podnikání na dráhách.

Tím, že stávající právní úprava nerozlišuje mezi dopravní cestou a dopravou na této cestě (tak jak se rozlišuje u všech ostatních druhů dopravy), nerozlišuje ani mezi právním režimem dopravní cesty a vlastní dopravy na této cestě. Vychází ze skutečnosti, že osoba, která "provozuje dráhu" nejenom že provozuje vlastní dopravu, ale automaticky s tím nese i břemeno dopravní cesty.

Předkládaný návrh odděluje dopravní cestu od vlastní dopravy na této cestě a stanovuje dva samostatné právní režimy - jeden pro dopravní cestu, druhý pro dopravu. Rozlišuje mezi právy a povinnostmi provozovatele dopravní cesty a práva a povinnostmi dopravce na této cestě. Provozování drah (t.j. dopravní cesty) a provozování drážní dopravy, t.j. poskytování přepravních služeb dopravcem, jsou koncesovanými živnostmi s plným režimem živnostenského zákona. (Výjimku tvoří celostátní dráhy provozované organizací České dráhy a doprava na těchto celostátních dráhách provozovaná organizací České dráhy, které jsou dnes vyjmuty ze živnostenského zákona pro jejich samostatnou úpravu v zákonu o Českých dráhách.) Přístup podnikatelů na trh je tedy regulován koncesí podle živnostenského zákona.

K zahájení provozování dopravní cesty se podle návrhu vyžaduje povolení správního úřadu, jímž se jednak osvědčuje provozuschopnost a bezpečnost dopravní cesty a zejména zajišťuje, aby provozovatel po celou dobu platnosti povolení provozoval dopravní cestu a tím umožňoval dopravu na této cestě a současně aby ji provozoval podle technických podmínek v něm stanovených. Toto nelze bohužel dosáhnout koncesí podle živnostenského zákona. (V režimu živnostenského zákona by podnikatel mohl zahájit provozování dopravní cesty kdykoliv ve lhůtě 5 let od vydání koncese, nevyplývá povinnost provozovat dopravní cestu po celou dobu platnosti koncese a tím i umožnit dopravcům provozovat dopravu na této cestě.)

K zahájení provozování dopravy na dopravní cestě návrh zákona předpokládá licenci, kterou uděluje správní úřad za předpokladu, že je volná kapacita dopravní cesty. (Dráha není nafukovatelná - licencí se reguluje přístup dopravců na dopravní cestu).

Předkládaný návrh nově vymezuje dráhy jako specifickou dopravní cestu, druhy drah a kategorizaci železničních drah. Zejména kategorizací železničních drah se odstraňuje nedostatek stávající právní úpravy, která zná pouze dvě kategorie železniční dráhy, a to celostátní dráhy a vlečky. Přitom celostátní dráhy sobě zahrnují celou souvislou železniční sít České republiky a naproti tomu vlečky, které slouží podnikatelským potřebám toho subjektu, který je vlastní. Celostátní dráhy dnes provazuje státní organizace České dráhy, která je monopolním provozovatelem celostátních drah. Vytvoření kategorie regionálních železničních drah umožní rozčlenit s távající jednotnou železniční síť na dráhy celostátní (slouží mezinárodní a celostátní veřejné dopravě) a regionálního (místního) významu, přitom se v první etapě předpokládá, že nově vymezená celostátní dráha bude ve vlastnictví státu a regionální dráhy budou postupně privatizovány. V této souvislosti je nutno upozornit, že předkládaný návrh nevytváří žádnou bariéru pro změnu vlastnických vztahů k celostátní dráze. I tato může být předmětem soukromých vlastnických vztahů (a naopak dráha regionální může zůstat ve vlastnictví státu).

Zákon výrazně omezuje zásahy státu prostřednictvím státní správy do podnikatelské sféry. Například v oblasti zrušení dráhy se nově předpokládá možnost zrušení dráhy pouze na návrh vlastníka dráhy, když zaniknou trvale přepravní potřeby a ne na návrh úředníka státní správy (podle stávající právní úpravy za aktem státní správy zrušit dráhu bez ohledu na zájmy vlastníka dráhy nebo podnikatelů, a to "z důležitých obecných zájmů", o existenci kterých rozhoduje státní správa).

Předkládaný text návrhu zásad zákona o dráhách si klade za cíl:

1. Upravit vztah k:

- Listině základních práv a svobod,

- normám ES,

- Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF).

2. Z výše uvedených důvodů návrh zásad proti předchozímu zákonu o dráhách nově upravuje mimo jiné:

- podnikání na dráhách,

- členění drah a kategorizace železnic,

- zvláštní podmínky koncesovaných živností na dráze,

- odbornou a zdravotní způsobilost pracovníků drah,

- povinnost provozovatele celostátní dráhy umožnit přistup jinému provozovateli drážní dopravy na dopravní cestu,

- povolení pro zahájen í provozování dráhy a licence k zahájení drážní dopravy,

- státní správu a státní dozor,

- provozování dráhy a provozování drážní dopravy,

- práva a povinnosti vlastníka dopravní cesty, provozovatele dráhy a provozovatele drážní dopravy,

- ukládání a vybírání pokut.

Návrh zásad zákona o dráhách je koncipován podle následujícího schema dráhy:

Navrhovaná právní úprava nově zavádí tři samostatné činnosti: "Vlastník dráhy", "Provozovatel dráhy" a "Provozovatel drážní dopravy". Subjekt "Vlastník dráhy" vykonává vlastnická práva k dopravní cestě dráhy, odpovídá za její provozuschopnost a není-li sám provozovatelem dráhy, musí jinému provozování dráhy umožnit. Nejde proto o subjekt podnikatelský.

Uvedené tři činnosti "Vlastník dráhy", "Provozovatel dráhy" a "Provozovatel drážní dopravy" mohou reprezentovat samostatné subjekty nebo i subjekt jediný.

Návrh zásad zákona o dráhách zachovává společnou právní úpravu pro všechny druhy drah, neboť to vyžaduje technická příbuznost provozních i stavebních zařízení drah.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, s právem a legislativními záměry Evropských společenství, zejména:

- č. 91/440/EEC, Směrnice Rady EHS ze dne 29.7.1991 o rozvoji železničních podniků společenství,

- č. 2598/70, Nařízení Komise EHS ze dne 18.12.7.970 specifikující položky, které mají být zahrnuty pod různé účty, uvedené v příloze I k Nařízení Rady EHS č. 1108/1970.

Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na státní rozpočet.