Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Zákon upravuje podmínky provozování drah, drážní dopravy a přepravy na dráhách, stavby drah a stavby na dráhách, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené, a výkon státní správy na dráhách.

Odůvodnění:

Zásada stanoví rozsah a předmět úpravy tohoto zákona.

(1) Dráhou se rozumí dopravní cesta určená k pohybu drážních vozidel, jejíž součástí jsou pevná zařízení potřebná pro pohyb drážních vozidel, pro zajištění bezpečností a plynulosti drážní dopravy.

(2) Provozováním dráhy se rozumí činnosti, kterými se zabezpečuje a obsluhuje dráha a organizuje drážní doprava.

(3) Provozovatelem dráhy se rozumí ten, kdo splňuje podmínky pro provozování dráhy stanovené tímto zákonem a má vlastnické právo k dráze nebo právo dráhu užívat.

(4) Drážní dopravou se rozumí řízený pohyb drážního vozidla po dopravní cestě.

(5) Drážním vozidlem se rozumí dopravní prostředek hnací nebo tažený, určený pro dopravu osob a věcí, k provádění prací souvisejících s výstavbou, údržbou dráhy nebo s provozováním dráhy, vedený při svém pohybu dopravní cestou.

(6) Provozovatelem drážní dopravy je ten, kdo provádí drážní dopravu podle tohoto zákona, přičemž podle smlouvy přepravuje osoby a věci (dopravce), nebo jen uspokojuje vlastní provozní potřeby.

Odůvodnění:

Pro účely tohoto zákona je nezbytné stanovit a definovat pojmy, používané v zákoně.

Navržená definice dopravní cesty vychází z Přílohy č.I ke Směrnici Rady EHS č. 1108/90, která vyšla jako Nařízení Komise EHS č. 2598/70.

(1) Dráhami jsou železniční dráhy, dráhy tramvajové, dráhy trolejbusové a dráhy lanové.

(2) Železniční dráhy a dráhy tramvajové mají dopravní cestu tvořenou kolejemi.

(3) Dráhy trolejbusové mají dopravní cestu tvořenou trolejovým vedením.

(4) Dráhy lanové mají dopravní cestu tvořenou lanem nebo lanem a kolejí.

(5) Železniční dráhy se z hlediska významu, účelu a technických podmínek, stanovených prováděcím předpisem, člení do těchto kategorií:

a) dráhy celostátní, jimiž jsou dráhy, které slouží mezinárodní a celostátní veřejné železniční dopravě a jsou jako takové označeny,

b) dráhy regionální, jimiž jsou dráhy místního významu, které slouží veřejné železniční dopravě a jsou zaústěné do celostátní nebo jiné regionální dráhy,

c) vlečky, jimiž jsou dráhy, které slouží vlastní potřebě provozovatele nebo jiného podnikatele a jsou zaústěné do celostátní dráhy, regionální dráhy nebo jiné vlečky,

d) rychlodráhy, jimiž jsou dráhy, které slouží k zabezpečení dopravní obslužnosti měst (např. metro).

Odůvodnění:

Zásada definuje dráhy, jejích druhy a kategorie, zejména zavádí rozlišování železničních drah na celostátní a regionální.

(1) Obvod dráhy je území určené územním rozhodnutím pro umístění dráhy.

(2) Obvod dráhy u celostátních drah a u regionálních drah je vymezen svislými plochami vedenými hranicemi pozemků, které jsou určeny pro umístění dráhy, její údržbu a ochranu.

(3) Obvod dráhy u ostatních drah je vymezen svislými plochami vedenými 3 m od osy krajní koleje, krajního nosného nebo dopravního lana, krajního vodiče trakčního vedení, nebo hranicemi drážního pozemku, nejméně 1,5 m od stavby dopravní cesty, není-li dopravní cesta dráhy vedena po pozemní komunikaci.

(4) Fyzické osoby smějí v obvodu dráhy vstupovat jen na místa k tomu určená, jsou povinny dbát pokynů označených pracovníků provozovatele dráhy nebo provozovatele drážní dopravy.

Odůvodnění:

Obvod dráhy je území, určené pro stavbu a provozování dráhy, její zabezpečení, údržbu a ochranu, a to i s ohledem na zájmy veřejnosti, s omezením zásahu do práv a právem chráněných zájmů osob na nezbytnou míru. Z tohoto důvodu je rozsah obvodu dráhy stanoven pro jednotlivé druhy drah odlišně podle povahy a obtížnosti provozu dráhy a podle potřeb sledujících zajištění bezpečnosti provozu dráhy. Obvod dráhy vzniká vydáním územního rozhodnutí pro umístění stavby dráhy.

Omezení vstupu do obvodu dráhy vyplývá z nutnosti zajistit jak bezpečnost osob, přicházejících do styku s dráhami, tak vlastní provozování dráhy před zásahy nepovolaných osob. Tyto osoby musí uposlechnout pokynů určených pracovníků provozovatele dráhy nebo provozovatele drážní dopravy.

(1) Stavbou dráhy je stavba nové dráhy a stavba, která rozšiřuje, doplňuje, mění nebo zabezpečuje dráhu bez ohledu, zda je v obvodu dráhy či nikoliv (stavba, která slouží účelům dráhy). Části dopravní cesty stanoví prováděcí předpis (stavební a technický řád dráhy).

(2) Stavbou na dráze jsou všechny stavby v obvodu dráhy, které nejsou stavbou dráhy bez ohledu na účel, jemuž slouží.

(3) Stavba dráhy a stavba na dráze musí splňovat zvláštní podmínky, které stanoví prováděcí předpis (stavební a technický řád dráhy). Součástí podmínek jsou i podmínky pro přístup osobám zdravotně postiženým.

(4) O stavbě dráhy a stavbě na dráze rozhoduje ve stavebním řízení jako speciální stavební úřad drážní správní úřad.

(5) O stavbě, která neslouží účelům dráhy a která je pouze zčásti v obvodu dráhy, rozhoduje stavební úřad se souhlasem drážního správního úřadu.

(6) Drážní správní úřad po zahájení kolaudačního řízení provede na náklad stavebníka technickobezpečnostní zkoušku podle prováděcího předpisu (stavební a technický řád dráhy), v němž se stanoví, které stavby dráhy a stavby na dráze podléhají technickobezpečnostní zkoušce, jakož i rozsah a podmínky této zkoušky. Zkouškou se zjišťuje, zda stavba dráhy a stavba na dráze vyhovuje všem stanoveným podmínkám a zaručuje bezpečnost a plynulost drážní dopravy.

(7) Stavbu dráhy nebo stavbu na dráze nebo jejich části lze bez kolaudačního rozhodnutí užívat výjimečně jen na základě rozhodnutí drážního správního úřadu o povolení k předčasnému užívání stavby. Doklady podle druhu stavby dráhy nebo stavby na dráze, které je nutno předložit k žádosti o zahájení kolaudačního řízení, stanoví prováděcí předpis (stavební a technický řád dráhy).

Odůvodnění:

Zásada obsahuje definice pojmu stavby drah a stavby na dráze. Stavbou dráhy je stavba nového komplexu dopravní cesty, určená pro provozování dráhy nebo stavba, která existující dráhu doplňuje, rozšiřuje, mění nebo zabezpečuje. Stavbou na dráze je každá stavba v obvodu dráhy, která není stavbou dráhy.

Pro zabezpečení bezpečného a plynulého provozování dráhy a drážní dopravy je nedílnou součástí stavby dráhy i drážní vedení, pro které zákon z technických a ekonomických důvodů umožňuje, aby byla zřizována i na nemovitostech mimo obvod dráhy.

Pojem "speciální stavební úřad" pro tyto stavby je zakotven v zákonu o územním plánování a stavebním řádu. Speciální stavební úřad pro stavby drah a stavby na dráze u celostátních drah, regionálních drah a vleček, lanových drah, dále u drah městských s výjimkou městských drah, nacházejících se na území hlavního města Prahy, je Drážní úřad, který vykonává i funkcí státního stavebního dohledu. Speciální stavební úřad pro stavby městských drah v intravilánu hlavního města Prahy je magistrát. Speciální stavební úřad pro stavby na dráze a stavby, které jsou jen zčásti v obvodu dráhy a neslouží účelům dráhy, je místně příslušný stavební úřad.

V řízení o vydání kolaudačního rozhodnutí zásada odkazuje na právní předpis, který stanoví okruh otázek, podléhající přezkumu speciálním stavebním úřadem. Důvodem je nutnost zajistit splnění všech předpokladů pro bezpečné a plynulé provozování dráhy a drážní dopravy.

(1) Území určené pro účely ochrany dráhy a ochrany drážní dopravy je ochranné pásmo dráhy. Ochranné pásmo dráhy stanoví územní rozhodnutí.

(2) Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jeho hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou:

a) u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy,

b) u dráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km/h, 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy,

c) u vlečky 30 m od osy krajní koleje,

d) u rychlodráhy 30 m od hranic obvodu dráhy, u tunelů rychlodráhy 35 m od osy krajní koleje, u ostatních podpovrchových objektů rychlodráhy 35 m od vnějšího obrysu objektu,

e) u dráhy lanově 10 m od nosného lana, dopravního lana, od krajní koleje,

f) u dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové, není-li dráha vedena po pozemní komunikaci, 30 m od osy krajní koleje nebo krajního vodiče trolejového vedení.

(3) Ochranné pásmo dráhy se nezřizuje pro dráhy tramvajové a trolejbusové, vedené po pozemní komunikaci a pro vlečky v uzavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu.

Odůvodnění:

Předmětem zásady je zajištění ochrany dráhy a provozování drážní dopravy před nepříznivými vlivy z bezprostředního okolí tak, aby provozování dráhy a drážní doprava mohly probíhat bezpečně a nerušeně. Provozování dráhy a drážní dopravy se projevuje i vůči svému okolí, kde působí nepříznivé vlivy (dynamické účinky, vibrace, hluk, bludné proudy, elektromagnetické účinky trolejového vedení, zvýšená možnost požáru, přímé následky drážních nehod). Ochranné pásmo je v návrhu zákona přesně vymezený prostor. Rozsah ochranného pásma pro jednotlivé druhy drah je převzat z dosavadní právní úpravy, pro předpokládané tratě, vybudované pro rychlost vyšší než 160 km/h, je upraven podle mezinárodních zvyklostí. Ochranné pásmo dráhy se vztahuje na všechny stavby a zařízení v něm situované.

(1) Pro stavební a jiné činnosti v ochranném pásmu dráhy je drážní správní úřad účastníkem stavebního řízení.

(2) Drážní správní úřad je oprávněn zjišťovat zdroje ohrožování, poškozování nebo rušení provozování drah, drážních telekomunikačních zařízení a vedení a drážních zabezpečovacích zařízení a je oprávněn při zjištění závady vydat pokyn k jejímu odstranění. Nevyhoví-li provozovatel rušícího zařízení tomuto pokynu, drážní správní úřad vydá rozhodnutí, ve kterém stanoví opatření k odstranění závady. Tímto postupem není dotčeno právo provozovatele dráhy na náhradu způsobené škody.

(3) Pro případ přímého ohrožení plynulosti a bezpečnosti provozování dráhy nebo drážní dopravy je původce ohrožení povinen neodkladně ukončit činnost, která toto ohrožení vyvolává.

(4) V zájmu bezpečnosti dráhy nebo drážní dopravy je vlastník nemovitosti povinen v ochranném pásmu dráhy a obvodu dráhy odstranit stromy, keře nebo jiné porosty, nebo upravit popř. odstranit jiné překážky, které nejsou spojeny se zemí pevným základem a které by mohly ohrozit bezpečné a plynulé provozování dráhy nebo drážní dopravy. Je-li nebezpečí z prodlení, může provozovatel dráhy provést na náklad vlastníka nemovitosti úpravu nebo odstranění překážky nebo okleštění nebo odstranění stromů, keřů nebo jiných porostů sám. Těmito ustanoveními není dotčeno právo na náhradu škody podle občanského zákoníku.

(5) V zájmu bezpečnosti drah nebo drážní dopravy může drážní správní úřad dát podnět příslušnému stavebnímu úřadu k zahájení řízení o odstranění stavby nebo nařízení úpravy stavby z důvodů ohrožení dráhy nebo drážní dopravy.

(6) Provozovatel dráhy nebo provozovatel drážní dopravy je oprávněn v ochranném pásmu dráhy vstupovat s vědomím vlastníka na nemovitosti v nezbytně nutném rozsahu při opravách a udržování dráhy. V případě nouze při odstraňování následků nehod a poškození dráhy je oprávněn provozovatel dráhy nebo provozovatel drážní dopravy i bez předchozího upozornění vlastníka vstupovat na tyto nemovitosti na nezbytně nutnou dobu. o vstupu na pozemek musí provozovatel dráhy nebo provozovatel drážní dopravy vlastníka nemovitosti neprodleně informovat. Tímto ustanovením není dotčeno právo vlastníka nemovitosti na náhradu škody podle občanského zákoníku.

Odůvodnění:

Zásada řeší potřebu regulace nepříznivých účinků provozování dráhy a drážní dopravy na okolí a naopak, v prostoru vymezeném ochranným pásmem. Vzhledem k tomu, že tyto nepříznivé účinky nelze zcela vyloučit, je třeba, aby byly z technického hlediska omezeny na přijatelnou míru. Provozovatel dráhy a drážní dopravy je oprávněn provádět v ochranném pásmu pro zajištění bezpečného a plynulého provozování dráhy nezbytné úkony, které je povinen vlastník nemovitosti strpět. Vlastník nemovitosti v ochranném pásmu má právo na náhradu případně vzniklé škody, způsobené provozovatelem dráhy nebo provozovatelem drážní dopravy při zásahu na jeho nemovitosti a zároveň musí činnost na nemovitosti upravovat tak, aby provozování dráhy nebylo ohroženo.

(1) Vzájemným stykem drah se rozumí jejich zaúsťování, souběh a křížení. Základní podmínky pro styk drah se upravují prováděcím předpisem (řádem pro styk drah).

(2) Vzájemné křížení drah tramvajových s trolejbusovými lze zřídit v úrovni kolejí. Vzájemné křížení jiných drah se zřizuje mimo úroveň kolejí.

(3) Při styku pozemních komunikací, vedení a vod s dráhou, nesmí dojít k ohrožení dráhy a bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy. Vzdálenost vodohospodářských děl od dráhy celostátní, dráhy regionální a vlečky stanoví vodohospodářský orgán po dohodě s drážním správním úřadem.

Odůvodnění:

Úprava styku vzájemně zaústěných drah má zajistit plynulost dopravního procesu, zamezit omezováni výkonnosti drah a narušování bezpečnosti provozu na dráhách. Právní předpis určí pro styk drah základní podmínky ve vztahu k jednotlivým druhům drah.

Ochrana dopravní cesty dráhy v zájmu bezpečného a plynulého provozu vyžaduje, aby nedošlo k ohrožení dráhy vodami a jinými liniovými stavbami.

(1) Křížení pozemní komunikace s dráhou celostátní, dráhou regionální a rychlodráhou se zřizuje mimoúrovnově. Křížení pozemních komunikací s dráhami zřizuje, rozšiřuje nebo jinak upravuje a zabezpečuje ten, z jehož podnětu k tomu dochází. Nahrazení přejezdu mimoúrovňovým křížením zajišťuje a provádí správce pozemní komunikace.

(2) Křížení pozemních komunikací s dráhami v úrovni kolejí (dále jen "přejezd") se označuje a podle potřeby zabezpečuje. působ provedení, označení a zabezpečení přejezdu stanoví prováděcí předpis (stavební a technický řád dráhy).

(3) Při křížení pozemních komunikací s dráhami v úrovni kolejí má dráha a drážní doprava přednost před provozem na pozemních komunikacích.

(4) Správce pozemní komunikace odpovídá za sjízdnost a schůdnost pozemní komunikace na přejezdu i s ohledem na plynulost a bezpečnost drážní dopravy a silničního provozu.

(5) Dráhy tramvajové a trolejbusové mohou využívat pozemní komunikaci. V těchto případech se styk drah s pozemní komunikací v úrovni kolejí neoznačuje ani nezabezpečuje. Pokud dráhy tramvajové a trolejbusové užívají pozemní komunikaci společně se silničními vozidly, platí pro jejich provoz také pravidla provozu na pozemních komunikacích.

Odůvodnění:

Při úpravě vztahů, které vznikají pří křížení pozemních komunikací s dráhou určuje návrh zákona subjekt, který má povinnost nahradit úrovňové křížení mimoúrovňovým, nové křížení zřídit, popř. rozšířit nebo jinak upravit a zabezpečit. Křížen drah se zřizuje mimoúrovňově.

Návrh zásady řeší označení a zabezpečení křížení drah s pozemní komunikací v úrovní kolejí (tzv. přejezd), možnost užívat pozemní komunikace tramvajovou a trolejbusovou dráhou a novým, způsobem zajištění schůdnosti a sjízdnosti pozemní komunikace na přejezdu.

(1) V případě, že se změní technické podmínky, účel nebo význam dráhy, které byly rozhodné pro začlenění dráhy do příslušné kategorie drah, lze navrhnout změnu kategorie dráhy.

(2) O změně kategorie celostátní dráhy na jinou kategorii železniční dráhy a o změně kategorie jiné železniční dráhy než celostátní dráhy na celostátní dráhu rozhoduje jako drážní správní úřad ministerstvo dopravy, o jiné změně kategorie drah rozhoduje Drážní úřad.

Odůvodnění:

Návrh zásady formuluje kriteria, která jsou určující pro začlenění jednotlivých železničních drah do příslušných kategorií a stanovuje působnost správních úřadů pro rozhodování o změnách kategorizace na základě změn určených kriterií.

Vzhledem k existenci významného finančního podílu státu na dopravní cestě celostátních drah je odůvodněno jeho právo na rozhodování o změně kategorie celostátních drah, ať již v pozitivním či negativním smyslu.

(1) Dráhu lze zrušit, jen zaniknou-li trvale přepravní potřeby.

(2) Celostátní dráhu zruší ministerstvo dopravy na základě rozhodnutí vlády.

(3) O zrušení dráhy regionální, tramvajové, trolejbusové, lanové, rychlodráhy a vlečky rozhoduje drážní správní úřad na návrh vlastníka dráhy.

(4) Před podáním návrhu na zrušení dráhy je vlastník dráhy povinen nabídnout dráhu státu k odkoupení. Povinnost nabídky odkoupení dráhy se nevztahuje na vlečku.

Odůvodnění:

Dráhy, na kterých zaniknou trvale přepravní potřeby, je možno zrušit. Rozhodnutí o zrušení celostátní dráhy je natolik závažný zásah do dopravní obslužnosti území, že zákon svěřuje rozhodnutí o zrušení celostátní dráhy vládě.

(1) Vlastník dráhy je povinen udržovat dráhu tak, aby byla zajištěna její provozuschopnost podle podmínek stanovených prováděcím předpisem (stavební a technický řád dráhy).

(2) Vlastník regionální dráhy, pokud není provozovatelem dráhy, je povinen umožnit provozování dráhy oprávněnému provozovateli.

(1) Provozování dráhy musí být uspořádáno tak, aby byla zajištěna bezpečnost a plynulost drážní dopravy, bezpečnost života a zdraví osob a ochrana majetku a životního prostředí.

(2) Podrobné podmínky pro provozování drah stanoví prováděcí předpis (dopravní řád).

(1) Provozovatel celostátní dráhy a regionální dráhy je povinen umožnit provozování drážní dopravy i jiné právnické nebo fyzické osobě, která je podle tohoto zákona provozovatelem drážní dopravy.

(2) Provozovatel celostátní dráhy a provozovatel regionální dráhy v případech nesjízdnosti dopravní cesty je povinen poskytnout svou dopravní cestu jinému provozovateli dráhy pro objezdy nesjízdného úseku dopravní cesty.

(3) Provozovatel každé dráhy je dále povinen:

a) zajistit, aby provozování dráhy prováděly osoby, které splňují předepsanou odbornou a zdravotní způsobilost,

b) zajistit, aby určená technická zařízení obsluhovaly, udržovaly nebo opravovaly osoby, které mají odbornou způsobilost,

c) označit pracovníky dráhy, kteří jsou oprávněni dávat osobám v obvodu dráhy pokyny k zachování bezpečnosti a plynulosti provozování dráhy,

d) prověřovat, zda drážní vozidla provozovaná na jeho dopravní cestě mají platný průkaz způsobilosti a jsou obsluhována způsobilou osobou,

e) zastavit provoz drážního vozidla nebo určeného technického zařízení, které bezprostředně ohrožuje bezpečnost osob nebo majetku, a vyrozumět o tom drážní správní úřad,

f) označit prostor v obvodu dráhy, které jsou přístupné veřejnosti,

g) u dráhy celostátní a dráhy regionální stanovit v jednotlivých stanicích rozsah výpravní oprávněnosti pro přepravu osob a věcí a zveřejnit jej.

(4) Pro přepravu osob je dále provozovatel dráhy povinen:

a) označit názvem stanice (zastávky), které provozuje; provozovatel celostátní dráhy a regionální dráhy je vázán rozhodnutím drážního správního úřadu o názvu stanice,

b) zajistit orientaci a informovanost cestujících, označit prostory určené cestujícím,

c) vydat a zveřejnit jízdní řády a jejich změny,

d) ve stanicích (zastávkách) vytvářet podmínky pro přepravu osob zdravotně postižených a pro přepravu cestujících s dětmi.

Odůvodnění:

S ohledem na zvláštní charakter dráhy zákon sleduje, aby dráha byla účelově využita, k čemuž zákon ukládá vlastníku dráhy přiměřené povinnosti.

Zásady definují základní podmínky pro provozování dráhy, přičemž za provozování dráhy se považuje obsluha dopravní cesty a řízení provozu na ní. V souladu se Směrnicí Rady EHS č. 91/440/EEC se odděluje institut "provozování dráhy" ad institutu "provozování drážní dopravy" a tím se nově koncipuje právní postavení samostatného subjektu, který provozuje dopravní cestu jako koncesovanou živnost.

Stanovení povinnosti umožnit užívání dopravní cesty celostátních drah nebo regionálních drah jinou právnickou nebo fyzickou osobou za úplatu, bez jakékoliv diskriminace těchto osob, vychází ze Směrnice Rady EHS č. 91/440/EEC. Zásada též stanovuje povinnost provozovatelů drah sítového charakteru (drah celostátních a drah regionálních) umožnit využití této sítě pro objezdy v případě nesjízdnosti některého úseku, zejména při nehodových a živelných událostech.

Zásady stanoví povinností a oprávnění provozovatele dráhy, jež musí být splněny pro to, aby byla zajištěna bezpečnost života a zdraví osob, ochrana majetku a životního prostředí a bezpečnost a plynulost provozování dráhy. Dále určuje zvláštní povinnosti, vyplývající ze specifického charakteru přepravy osob.

(1) Jízdním řádem pro přepravu osob (dále jen "jízdní řád") se rozumí souhrn jednotlivých spojů, údajů o jejich vedení na dráze a údajů o jejich časových polohách a rozsahu jejich provozu. Jízdní řád zpracovává a vydává provozovatel dráhy na základě návrhů dopravců.

(2) Provozovatel celostátní dráhy a dráhy regionální před vydáním jízdního řádu předkládá navržený jízdní řád a jeho změny ke stanovisku okresním úřadům, na jejichž území se dráha nachází. Provozovatel celostátní dráhy předkládá návrh jízdního řádu okresním úřadům nejpozději čtyři měsíce a změny nejpozději 30 dnů před dnem platnosti. Provozovatel regionální dráhy předkládá návrh jízdních řádu nebo jeho změny ke stanovisku okresním úřadům nejpozději 30 dnů před dnem platnosti.

(3) Okresní úřady vydávají stanoviska k předloženému návrhu podle odstavce 2 ve lhůtě do 15 dnů od předložení návrhu. Pokud z důvodů veřejného zájmu nesouhlasí okresní úřad s předloženým návrhem, uplatní u provozovatele celostátní dráhy nebo regionální dráhy věcně zdůvodněné připomínky. Provozovatelé těchto drah jsou povinni připomínky respektovat s přihlédnutím ke svým provozním a ekonomickým možnostem. Nelze-li je realizovat, postupuje se podle zvláštního předpisu o veřejných zakázkách. Na vydání stanoviska se nevztahuje správní řád.

(4) Provozovatel dráhy tramvajové, dráhy trolejbusové, rychlodráhy a dráhy lanové předkládá jízdní řád a jeho změny ke schválení příslušnému obecnímu úřadu. Příslušným je obecní úřad, v jehož územním obvodu se nachází výchozí zastávka. Jízdní řád a jeho změny nabývají platnosti nejdříve 24 hodin od jeho zveřejnění. Na schvalování jízdního řádu se nevztahuje správní řád.

(5) Jízdní řád celostátní dráhy a jeho změny nabývají platnosti dnem, stanoveným po dohodě evropských železničních správ. Jízdní řád regionální dráhy a jeho změny nabývají platnosti patnáctým dnem od jejich zveřejnění.

(6) Obsah jízdního řádu stanoví prováděcí předpis (dopravní řád).

Odůvodnění:

Zásada stanoví pro veřejného dopravce osobní dopravy proces navrhování a schvalování jízdního řádu, stanoví podmínky platnosti jízdního řádu a jeho náležitosti. Základním požadavkem v osobní dopravě je zásada, že jízdní řády jednotlivých drah musí v zájmu řádného uspokojování přepravních potřeb zajistit návaznost na celostátní dráhy, jejichž jízdní řády na základě závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, navazují na mezinárodní vlakové spoje. Za účelem zajištění této vzájemné návaznosti je v návrhu zásad zakotvena povinnost každého veřejného dopravce v přepravě osob předložit jízdní řád okresnímu úřadu (obecnímu úřadu) a oprávnění těchto úřadů z důvodů veřejného zájmu rozhodnout o úpravě jízdního řádu. Specifika drah městského a příměstského významu umožňuje použít jiné lhůty pro určení platnosti jízdního řádu a jeho změn.

(1) Technická zařízení tlaková, plynová, elektrická, zdvihací, dopravní, pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny, pro ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů, kontejnery, výměnné nástavby, jejichž konkretizaci určí prováděcí předpis (řád provozu určených technických zařízení), která jsou konstruována a vyráběna pro provozování dráhy nebo drážní dopravu, a pokud jsou v obvodu dráhy nebo jsou součástí stavby dráhy, jsou určenými technickými zařízeními, která podléhají dozoru podle tohoto zákona.

(2) Podmínky pro konstrukci, výrobu a provoz určených technických zařízení na dráhách stanoví prováděcí předpis (řád provozu určených technických zařízení).

(3) Způsobilost určených technických zařízení k provozu na dráhách ověřuje drážní správní úřad úřední technickou prohlídkou a zkouškou a způsobilost potvrzuje průkazem způsobilosti. Podrobnosti stanoví prováděcí předpis (řád provozu určených technických zařízení).

(4) Podkladem pro vydání průkazu způsobilosti jsou technické prohlídky a zkoušky, které je povinen zajistit na svůj náklad u autorizované zkušebny výrobce nebo dovozce, popřípadě provozovatel, jde-li o opravy určených technických zařízení.

(5) Průkaz způsobilosti se vydává na dobu určitou. Po uplynutí jeho platnosti musí být způsobilost k provozu znovu ověřena.

(6) Revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení v provozu na dráhách mohou provádět pouze osoby, které splňují odborné předpoklady ověřené drážním správním úřadem. Rozsah odborných znalostí a způsob ověřování těchto znalostí stanoví prováděcí předpis (řád pro odbornou způsobilost pracovníků drah).

(7) Zjistí-li drážní správní úřad, že určené technické zařízení má tak závažné nedostatky, že nezaručuje bezpečné provozování nebo osoba, provádějící revize, prohlídly a zkoušky určeného technického zařízení vykazuje takové nedostatky ve své činnosti, které podstatně negativně ovlivňují ověřování technické způsobilosti a bezpečnosti provozu určeného technického zařízení na dráhách, uloží opatření ke zjednání nápravy, omezí nebo odejme průkaz nebo potvrzení způsobilosti.

Odůvodnění:

Technická zařízení používaná na dráhách svou činností mohou ohrozit bezpečnost dráhy a drážní dopravy, majetek, život a zdraví osob, životní prostředí, a proto jejich správná a bezchybná funkce musí,být posuzována Drážním úřadem tak, aby byla zaručena všestranná bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy. Obdobné podmínky již stanoví živnostenský zákon pro právnické nebo fyzické osoby, které mohou provozovat živnost, zabývající se výrobou, rekonstrukcí nebo opravou určených technických zařízení. Způsobilost těchto osob bude ověřovat Drážní úřad.

Součástí posuzování určených technických zařízení je i posuzováni činností, které s těmito zařízeními souvisejí.