Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr pro hospodářskou soutěž Stanislav Bělehrádek zaslal odpověď na interpelaci poslance Františka Brožíka dopisem ze dne 9. prosince 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra pro hospodářskou soutěž Stanislava Bělehrádka na interpelaci poslance Františka Brožíka. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

zaujímám stanovisko k interpelaci, kterou jste přednesl v Poslanecké sněmovně Parlamentu české republiky dne 10. listopadu 1993 ve věci privatizace lomu Zbraslav.

O privatizaci českých cementáren projevily jíž v r. 1990 zájem nejvýznamnější západoevropské cementářské koncerny, a to především proto, že celková technologická úroveň našich cementáren je na podstatně vyšším stupni vývoje než v okolních postkomunistických zemích, jak pokud jde o vybavení relativně moderními rotačními pecemi na výpal slínku, tak co se týká moderních oběhových mlýnic. Rovněž surovinová základna většiny českých cementáren je v průměru na velmi solidní úrovni. V procesu transformace byl dán důraz na to, aby jednotlivé cementárny v ČR byly rozděleny soutěžním způsobem mezi vzájemně si konkurující subjekty tak, aby žádný z nich nezískal dominantní postavení na trhu. V důsledku kapitálových vazeb, které nejsou zcela průhledné a které se i nadále uskutečňují bez možnosti je, zásadním způsobem ovlivnit, dochází však ke kapitálové koncentraci, která např. v případě fúze Heidelberger Zement AG s Cimenteries CBR představuje získání dominantního podílu na českém trhu výroby cementu.

Kapitálové transakce mezi cementářskými společnostmi jsou ministerstvem pro hospodářskou soutěž sledovány, je třeba však vzít v úvahu, že k nim dochází nezávisle na zájmech českého průmyslu a bez možnosti do těchto vztahů ze strany státu výrazněji zasahovat.

Jistou koncentraci kapitálu lze očekávat pochopitelně i v oblasti betonáren a transportbetonu, kde je v současné době v důsledku neukončeného procesu transformace značně nepřehledná situace pokud jde o postavení jednotlivých subjektů trhu. Strategickou úlohu zde budou mít právní vztahy k dobývacím prostorům přírodního kameniva, jako jedné z výchozích surovin při výrobě betonu.

Konkrétní lokalita - Štěrkovna (lom) Zbraslav - je jednou ze čtyř provozoven s.p. Středokámen Praha. Těží přírodní kámen, upravuje ho na stavební kamenivo, které dodává dalším zpracovatelům a stavebním organizacím pro jejich činnost na území hl. m. Prahy, event. v přilehlých okresech středočeského regionu. Štěrkovna Zbraslav je prakticky jedinou velkokapacitní výrobnou drceného kameniva na území hl. m. Prahy a má tedy mimořádný význam pro zásobování tímto materiálem všech stavebních organizací v Praze, a to m.j. proto, že je schopna odběratelům dodávat relativně široký sortiment výrobků v požadované kvalitě. Technologické zařízení štěrkovny je schopno vyrábět cca 1 mil. tun drceného a tříděného kameniva příslušných frakcí za rok. Vzhledem k poklesu stavební činnosti na území ČR je současná výrobní kapacita využita jen z cca 50. I když se v ekonomicky přijatelné vzdálenosti od Prahy (30 až 40 km) vyskytuje několik dalších štěrkoven, lze za podstatné pro zásobování kvalitním kamenivem pokládat pouze štěrkovny Klecany, Mořina, Bytíz, Řeporyje a Holý Vrch. Z toho je zřejmé, že postavení Štěrkovny Zbraslav lze na trhu drceného tříděného kameniva, geograficky vymezeném územím hl. m. Prahy a přilehlým okolím, pokládat za dominantní ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže. V číselném vyjádření představuje Štěrkovna Zbraslav pro uvedený trh cca 35 obrat, přičemž přibližně dalších 35 % je tvořeno dodávkami ze Štěrkovny Klecany, zatímco další lokality se podílejí na zbylých cca 20 trhu.

Na privatizaci Štěrkovny Zbraslav byly podány celkem čtyři privatizační projekty. Základní. privatizační projekt byl zpracován managementem státního podniku Středokámen Praha, konkurenční privatizační projekty pak dvěma fyzickými osobami (p. ing. Hynek Čep a p. Vladimír Pospíšil) a spol. s r.o. Motovia, Praha Zbraslav. Všechny privatizační projekty navrhují přímý prodej předem určenému zájemci. Prokazatelně nelze zjistit jakoukoliv souvislost žádného z uvedených subjektů s cementářskými společnostmi Cimenteries CBR ani Heidelberger Zement AG. Prozatím nedošlo k projednání privatizačních projektů ve schvalovací komisi ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci a jak jsem byl informován pracovníky tohoto ministerstva, budou při projednávání vzaty v úvahu všechny argumenty uvedené ve Vaší interpelaci. Při schvalování bude postupováno tak, aby byly plně respektovány obecné požadavky na privatizaci, tedy i ohled na dominantní postavení účastníků na příslušném relevantním trhu. Nelze přitom vyloučit ani Vámi naznačený postup v tom smyslu, že pokud by žádný z předložených privatizačních projektů nevyhovoval cílům privatizace z hlediska zájmů ekonomiky státu, bylo by možno využít zákonného ustanovení, které umožňuje v takovém případě nařídit vypracování nového zakladatelského projektu s předem určenými podmínkami. Z hlediska ochrany hospodářské soutěže zdůrazňuji, že ať již v rámci privatizace získá Štěrkovnu Zbraslav kterýkoliv ze zájemců, získá tím současně i dominantní postavení, které je na příslušném relevantním trhu již dnes současnou realitou. Dominantní postavení není zákonem na ochranu hospodářské soutěže zakázáno, nesmí však docházet k jeho zneužívání.

Vážený pan poslanec

František Brožík

Parlament České republiky

Poslanecká sněmovna

Sněmovní 4

118 26 PRAHA 1