Zásada č. 1
Tento zákon upravuje některé podmínky provozování soukromých činností k ochraně osob a majetku.
Odůvodnění:
Zásada vymezuje předmět úpravy zákona s ohledem na jeho účel, kterým je posílení záruk kvalitního a bezpečného výkonu soukromých činností k ochraně osob a majetku, a tím i jistoty občanů a ochrany veřejného zájmu. Z názvu zákona i z textu zásady se podává, že úprava se nevztahuje na činnosti k ochraně osob a majetku při plnění úkolů veřejné správy (např. činnosti v armádě, policii, ale i při plnění úkolů České národní banky).
Zásada č. 2
Soukromými činnostmi k ochraně osob a majetku se podle tohoto zákona rozumějí:
a) ostraha osob a majetku včetně zpracovávání plánů ostrahy, poradenství a odborné přípravy osob v této oblasti prováděné jako podnikání (dále jen "bezpečnostní služby"),
b) pátrací činnost včetně odborné přípravy osob v této oblasti prováděná jako podnikání (dále jen "detektivní služby"),
c) vývoj, výroba, montáž, údržba, revize a opravy poplašných zařízení, prováděné jako podnikání (dále jen "technické služby"),
d) ostraha osob a majetku nebo pátrací činnost prováděná pro vlastní potřebu, pokud je zajišťována pomocí jiných osob v pracovněprávních nebo obdobných vztazích a pokud je spojena s držením nebo nošením technických bezpečnostních pro středků, nejedná-li se o činnost zajišťovanou prostřednictvím bezpečnostních služeb nebo detektivních služeb (dále jen "vlastní ochrana").
Technickými bezpečnostními prostředky se rozumějí všechny výrobky, které jsou svou povahou nebo účelem určeny k tomu, aby byly užity jako zbraň nebo k zastavení či omezení pohybu osob, zvířat anebo vozidel.
Přímou ostrahou se rozumí přímý výkon ochrany osob a majetku.
Odůvodnění:
Zásada vymezuje pro účely tohoto zákona soukromé činnosti k ochraně osob a majetku. Vychází z koncepce, která zahrnuje jak činnosti podnikatelské, tak i činnosti obdobného charakteru prováděné pro vlastní potřebu. Pod podnikatelské činnosti k ochraně osob a majetku se řadí činnosti při ostraze a pátrání, jakož i činnosti při vývoji, výrobě, údržbě, revizích, montáži a opravě poplašných zařízení. Důvodem takového vymezení je v zásadě stejný význam všech shora uvedených činností z hlediska zájmů chráněných úpravou. Vlastní ochrana je zajišťována v pracovněprávních nebo obdobných vztazích, pokud by byla soustavně provozována pro potřebu jiných osob vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, jednalo by se o podnikatelskou činnost. Úprava vlastní ochrany je nezbytná rovněž vzhledem k potřebě zabránit snadnému obcházení licenčního režimu u bezpečnostních služeb a detektivních služeb. Úprava jednotlivých činností je diferencována.
Vymezení technických bezpečnostních prostředků vychází z určení výrobků při provozování soukromých činností k ochraně osob a majetku - to může vyplývat jak z povahy předmětu (např. střelná zbraň, útočný nůž, obušek) nebo z jejich účelového určení v daném případě (to pokrývá např. použití vhodných nebo upravených tyčí).
Vymezení přímé ostrahy je důležité zejména z hlediska způsobilosti osob, které tuto činnost provádějí.
Zásada č. 3
Bezpečnostní služby nebo detektivní služby může provozovat fyzická nebo právnická osoba, které byla udělena licence.
O udělení licence rozhoduje ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo").
Odůvodnění:
Oprávnění k provozování bezpečnostních služeb nebo detektivních služeb vzniká na základě individuálního správního aktu - licence. Vyjmutí ze živnostenského zákona je odůvodněno v právním a ekonomickém rozboru. Příslušnost ministerstva je určena potřebou koncentrovat rozhodování o těchto agendách.
Zásada č. 4
Bezpečnostní služby nemůže provozovat osoba, které
byla udělena licence opravňující k provozování detektivních služeb.
Detektivní služby nemůže provozovat osoba, které byla udělena licence opravňující k provozování bezpečnostních služeb.
Odůvodnění:
Neslučitelnost provozování bezpečnostních služeb a detektivních služeb sleduje v prvé řadě ochranu zákazníků. Ze zahraničí jsou známy případy zneužívání postavení provozovatele obou druhů služeb.
Zásada č. 5
Licenci udělí ministerstvo, nebrání-li tomu veřejný zájem, fyzické osobě, která:
a) dosáhla věku 21 let,
b) má způsobilost k právním úkonům,
c) je bezúhonná,
d) je spolehlivá,
e) má požadovanou odbornou způsobilost,
f) skýtá z hlediska svých schopností a možností záruku, že bude dodržovat povinnosti vyplývající z právních předpisů, jakož i podmínky stanovené v licenci.
Podmínky uvedené v odstavci l musí splňovat rovněž výkonný ředitel, jeho zástupce nebo zástupce provozovatele ustanovený provozovatelem, který je fyzickou osobou (zásada č. 25). Licenci udělí ministerstvo, nebrání-li tomu veřejný zájem, právnické osobě, jejíž výkonný ředitel a jeho zástupce splňují podmínky uvedené v odstavci 1.
Výkonný ředitel a jeho zástupce musí být dále státním občanem České republiky.
Za bezúhonného se pro účely tohoto ustanovení nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin ohrožení státního tajemství, maření úkolu veřejného činitele, ohrožení pod vlivem návykové látky, opilství nebo ohrožování mravní výchovy mládeže spáchaný z nedbalosti. Za bezúhonného se nepovažuje ani ten, komu soud nebo správní orgán uložil zákaz činnosti, která je předmětem podnikání.
Spolehlivost se posuzuje ve vztahu k předmětu podnikání se zřetelem na ochranu života, zdraví, majetkových a jiných práv osob, jakož i veřejných zájmů. Závazným podkladem pro posouzení spolehlivosti je osvědčení o tom, že žadatel není osobou uvedenou v § 2 odstavec 1 písm. a) a b) zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky. Ministerstvo vyžádá jako podklad pro posouzení spolehlivosti vyjádření Bezpečnostní informační služby České republiky. Dalšími podklady mohou být zejména vyjádření Policie České republiky (dále jen "Policie"), jakož i obce, v níž se žadatel zdržuje nebo zdržoval. Státní orgány a obce jsou povinny žádosti ministerstva o sdělení vyjádření vyhovět.
Odůvodnění:
S ohledem na charakter bezpečnostních služeb a detektivních služeb lze i při splnění zákonem stanovených podmínek vydání licence odepřít z důvodů veřejného zájmu, zejména s ohledem na aktuální bezpečnostní situaci ve státě.
Zásada upravuje podmínky, které musí žadatel o licenci nebo další osoby uvedené v textu splňovat, aby bylo možné licenci udělit.
Vyšší než obecná věková hranice ve srovnání s obecnou úpravou podnikání podle živnostenského zákona je odůvodněna povahou činnosti. Specifické je to, že o vydání licence nemůže požádat fyzická osoba mladší 21 let ani s přivolením soudu nebo jiného státního orgánu. Požadavek plné způsobilosti k právním úkonům je samozřejmý u všech podnikatelů. Bezúhonnost je chápána jako konkrétně obsahově vymezená trestní zachovalost. Spolehlivost je definována přísněji, než je tomu v obecné úpravě podnikání, jako nezbytná podmínka se předepisuje osvědčení podle tzv. lustračního zákona. Vymezují se dále podklady, na jejichž základě nutno nebo možno spolehlivost posuzovat. Podmínka odborné způsobilosti je rozvedena v zásadě č. 6.
Poslední podmínka se týká nikoli záruk osobního charakteru, které spadají pod pojem spolehlivosti, ale též objektivních okolností.
Požadavek státního občanství České republiky pro výkonného ředitele a jeho zástupce vyplývá z těsné souvislosti předmětu podnikání s bezpečností státu.
Zásada č. 6
Odborně způsobilá
a) k provozování bezpečnostních služeb je osoba, která má úplné středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání,
b) k provozování detektivních služeb je osoba, která má vysokoškolské vzdělání v oboru právo a získala titul "magistr" nebo vysokoškolské vzdělání v oboru právo podle dřívějších předpisů.
Nedostatek vysokoškolského vzdělání uvedeného pod písm. b) lze u osoby, které bylo na základě ucelené části vysokoškolského studia vydáno vysvědčení nebo přiznán titul "bakalář" v oboru bezpečnostní služby, nahradit úspěšným vykonáním kvalifikační zkoušky před zkušební komisí jmenovanou ministerstvem za účasti zástupců Policie České republiky (dále jen "Policie") a vysoké školy, která uskutečňuje magisterské studium v oboru právo. Podrobnosti o obsahu a průběhu zkoušky, o složení, jmenování a činnosti zkušební komise upraví ministerstvo vyhláškou vydanou v dohodě s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Odůvodnění:
Ve srovnání s dosavadní úpravou se zvyšují požadavky odborného vzdělání pro provozovatele detektivních služeb. To odpovídá účelu úpravy. Současně se - prostřednictvím zvláštní kvalifikační zkoušky - umožní řešit některé případy, kdy osoba, která jinak splňuje podmínky pro udělení licence, požadovaného vzdělání nedosáhla. Úroveň zkoušky má zajistit účast zástupců vysoké školy a Policie i to, že se zkouška svěřuje do působnosti ministerstva.
Zásada č. 7
V licenci mohou být ve veřejném zájmu stanoveny podmínky, které se týkají:
a) vymezení předmětu podnikání, b) stanovení rozsahu podnikání,
c) používání technických bezpečnostních prostředků, jakož i jiných technických prostředků, používaných při přímé ostraze, d) doby platnosti licence.
Odůvodnění:
Úzká spojitost předmětu podnikání se zásahy do právních poměrů třetích osob, ale zejména ochrana veřejného zájmu vyžadují umožnit stanovení poměrně podrobných podmínek provozování podnikatelské činnosti. V jejich rámci lze řešit i otázky velikosti podniku, jakož i případný střet zájmů výkonu bezpečnostních služeb a detektivních služeb s výkonem obdobných činností veřejné správy. Možné změny bezpečnostní situace předurčují možnost stanovit takové podmínky i dodatečně či stanovené podmínky (i opakovaně) měnit (zásada č. 10).
Zásada č. 8
Fyzická osoba v žádosti o licenci uvede:
a) jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo,
b) obchodní jméno,
c) předmět a místo podnikání,
d) provozovnu a další provozovny, pokud je zřídí,
e) dobu ukončení podnikání, pokud zamýšlí podnikat po dobu určitou,
f) účel podnikání, pokud zamýšlí podnikat do dosažení určitého účelu.
K žádosti připojí výpis z rejstříku trestů ne starší 3 měsíců (dále jen "výpis z rejstříku trestů"), osvědčení podle § 4 odstavec 1 zákona č. 451/1991 Sb. a čestné prohlášení o tom, zda jí správní orgán uložil zákaz činnosti týkající se předmětu podnikání.
K žádosti dále připojí doklady prokazující její odbornou způsobilost a čestné prohlášení o tom, zda její způsobilost k právním úkonům nebyla omezena.
Právnická osoba v žádosti o licenci uvede:
a) název, obchodní jméno, sídlo, právní formu, jakož i jméno a trvalý pobyt osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy a způsob, jakým bude za právnickou osobu jednat a ostatní údaje výkonného ředitele,
b) identifikační číslo,
c) předmět podnikání,
d) provozovnu a další provozovny, pokud je zřídí,
e) dobu ukončení podnikání, pokud zamýšlí podnikat po dobu určitou,
f) účel podnikání, pokud zamýšlí podnikat do dosažení určitého účelu.
U právnických osob, které vznikají dnem zápisu do obchodního nebo jiného rejstříku, uvedou jejich zakladatelé nebo jiné osoby a orgány oprávněné podat návrh na zápis údaje uvedené v odstavci 4 písm. a) a c) až f); připojí též doklad o tom, že právnická osoba byla založena (zřízena). Žádá-li o vydání licence osoba zapsaná v obchodním rejstříku, připojí též výpis z tohoto rejstříku.
Žádá-li o vydání licence osoba zapsaná v obchodním rejstříku, připojí též výpis z tohoto rejstříku. V žádosti o licenci se uvedou též shora uvedené osobní údaje a k žádosti se připojí shora uvedené doklady týkající se výkonného ředitele a jeho zástupce nebo zástupce provozovatele, pokud bude ustanoven (zásada č. 25).
K žádostem podle předchozích odstavců připojí žadatel vzor průkazu a osobního identifikačního čísla a popis a barevnou fotografickou dokumentaci používaných stejnokrojů (zásada č. 31), má-li být stejnokroje při poskytování služeb používáno, a žadatel o udělení licence k provozování bezpečnostních služeb též návrh řádu výkonu služby (zásada č. 18). Podrobnosti upraví ministerstvo vyhláškou.
Odůvodnění:
Zásada stanoví náležitosti žádosti o vydání licence. Ustanovení má administrativně technickou povahu, poskytuje však nezbytnou právní jistotu žadateli.
Zásada č. 9
Při rozhodování o žádosti vychází ministerstvo z podkladů uvedených v zásadě č. 8 a v zásadě č. 5; o žádosti rozhodne do 60 dnů od zahájení řízení.
Písemné vyhotovení rozhodnutí o udělení licence obsahuje kromě údajů uvedených v žádosti o licenci (zásada č. 8) dále identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, stanovené podmínky (zásada č. 7) a datum vydání rozhodnutí. U právnických osob však neobsahuje údaje o statutárním orgánu. O pravomocném udělení licence vydá ministerstvo doklad (dále jen "doklad o udělení licence"), jímž podnikatel prokazuje své oprávnění. Náležitosti dokladu o udělení licence upraví ministerstvo vyhláškou.
Oprávnění provozovat bezpečnostní služby nebo detektivní služby (dále jen "oprávnění podnikat") vzniká dnem, kdy rozhodnutí, jímž byla udělena licence, nabyde právní moci, pokud v něm není stanoven pozdější den účinnosti. U osob, které se povinně zapisují do obchodního nebo jiného rejstříku, vzniká oprávnění podnikat nejdříve dnem zápisu do tohoto rejstříku. Těmto osobám nebo zakladatelům či jiným osobám a orgánům oprávněným podat návrh na zápis do obchodního nebo jiného rejstříku vydá ministerstvo licenci před podáním návrhu na zápis do obchodního nebo jiného rejstříku. Není-li podán návrh na zápis do 90 dnů od právní moci rozhodnutí nebo není-li návrhu vyhověno, musí být jeho písemné vyhotovení a doklad o udělení licence těmto osobám bezodkladně vráceny ministerstvu.
Opis pravomocného rozhodnutí zašle ministerstvo okresním ředitelstvím Policie (dále jen "okresní ředitelství") příslušným podle místa podnikání nebo sídla podnikatele a podle místa provozovny a dalších provozoven, jakož i orgánu vykonávajícímu správu daně a příslušnému orgánu státní statistiky.
Odůvodnění:
Zásada upravuje některé aspekty procesního charakteru a otázku vzniku oprávnění. Délka lhůty pro vydání rozhodnutí je dána objektivně složitostí problematiky. Jednoznačně se stanoví den vzniku oprávnění. Speciální doklad o pravomocném udělení licence má význam pro zjednodušené prokazování existence oprávnění a zejména též pro vystavování průkazů osobám pověřeným výkonem přímé ostrahy nebo pátrací činnosti (zásada č. 31). Povinnost zaslat opis pravomocného rozhodnutí řeší otázku nezbytné součinnosti ve státní správě.
Zásada č. 10
Změna oprávnění podnikat je možná na základě žádosti provozovatele bezpečnostních služeb nebo detektivních služeb anebo při změně okolností rozhodných pro udělení licence, pokud nedojde k pozastavení výkonu oprávnění nebo k jeho zrušení. Změny okolností rozhodných pro udělení licence, jde-li o okolnosti uvedené nebo doložené v žádosti o udělení licence, je provozovatel povinen bezodkladně oznámit ministerstvu.
Ustanovení výkonného ředitele, jeho zástupce a zástupce provozovatele vyžaduje schválení ministerstvem, s výjimkou případu, kdy na místo výkonného ředitele nastoupí již dříve schválený zástupce.
Podmínky uvedené v zásadě č. 7 lze stanovit i dodatečně.
Změní-li se okolnosti, za nichž byly podmínky podle zásady č. 7 stanoveny, lze vydané podmínky měnit.
Ustanovení zásady č. 9 platí pro rozhodování podle této zásady obdobně.
Odůvodnění:
Zásada rozlišuje dva druhy rozhodnutí o změně oprávnění. Prvý odpovídá podnikatelskému záměru, druhý se týká změny vnějších podmínek (včetně změn bezpečnostní situace). Schválení si bude zásadně vyžadovat i změna, resp. nové ustanovení výkonného ředitele, jeho zástupce, jakož i zástupce provozovatele, který je fyzickou osobou. Jako změna vystupuje i dodatečné stanovení nebo změna podmínek uvedených v zásadě č. 7.
Zásada č. 11
Výkon oprávnění podnikat se pozastavuje:
a) přestane-li výkonný ředitel vykonávat svoji funkci s výjimkou případů, kdy na jeho místo nastoupí schválený zástupce,
b) přestane-li provozovatel, který je fyzickou osobou, nebo výkonný ředitel splňovat podmínku uvedenou v zásadě č. 5 odstavec 1 písmeno b), s výjimkou případů, kdy na jejich místo nastoupí schválený zástupce,
c) rozhodnutím ministerstva na žádost provozovatele,
d) rozhodnutím orgánu dozoru (zásada č. 40 odstavec 4 písmeno c)) v případě nedodržení podmínek licence, pokud je příčina přechodná; pokud není účinnost rozhodnutí o pozastavení časově omezena nebo jinak podmíněna, lze v podnikání pokračovat až po rozhodnutí, jímž orgán, který rozhodnutí vydal, svým rozhodnutím pozastavení zruší; zrušit rozhodnutí o po zastavení je povinen v případě, že důvody, pro které bylo pozastavení nařízeno, pominuly,
e) rozhodnutím ministra v případě, jestliže je to nezbytné z důvodů naléhavého veřejného zájmu; v rozhodnutí musí být naléhavost přesně odůvodněna; rozhodnutí lze doručit veřejnou vyhláškou; doručení se provede tak, že se písemné vyhotovení rozhodnutí vyvěsí po dobu 5 dnů na úřední desku obecního úřadu příslušného podle místa podnikání nebo sídla provozovatele; poslední den této lhůty je dnem doručení.
Výkon oprávnění podnikat lze pozastavit zcela nebo částečně.
Provozovatel bezpečnostních služeb nebo detektivních služeb, výkon jehož oprávnění podnikat je pozastaven, je povinen zajistit, aby nebyla porušována ustanovení tohoto zákona.
Odůvodnění:
Zásada upravuje pozastavení výkonu podnikatelského oprávnění. Důvody pozastavení jsou upraveny taxativně.
V prvém případě se výkon oprávnění pozastavuje ze zákona, pozastavení končí ustanovením nového výkonného ředitele. K pozastavení nedojde, nastoupí-li na místo výkonného ředitele jeho zástupce. Provozovateli podniku pak vzniká povinnost ustanovit nového zástupce výkonného ředitele. Tato úprava má zajistit řádné poskytování služeb a poskytnout garanci plnění ostatních právních povinností.
Druhý případ má obdobný charakter. Pokud v uvedené lhůtě nebude ustanoven výkonný ředitel, bude dán důvod ke zrušení oprávnění podle zásady č. 12.
Na žádost provozovatele se výkon oprávnění pozastavuje rozhodnutím.
Čtvrtý případ - pozastavení v některých případech nedodržování stanovených povinností - má ochranný charakter. Půjde o méně závažné případy, které jak s ohledem na přechodnost příčin, tak s ohledem na okolnosti "nedodržení podmínek" neodůvodňují zrušení oprávnění. Tím, stejně (jako ustanoveními o zrušení pozastavení,) se posiluje jistota provozovatele. Pozastavení lze v tomto případě časově omezit nebo jinak podmínit.
Poslední důvod pozastavení postihuje mimořádnou situaci. Vytváří "pojistku" pro případ, že pozastavení bude vyžadovat naléhavý veřejný zájem - především bezpečnostní situace. Úprava umožňuje dvě formy - "plošné" opatření nebo "selektivní" opatření rozhodnutím ministra. S ohledem na závažnost opatření je rozhodovací pravomoc svěřena ministrovi osobně. Zneužití pravomoci brání v tomto případě požadavek náležitého odůvodnění naléhavého veřejného zájmu. Doručení veřejnou vyhláškou bude praktické u "plošného" opatření, kratší lhůta pro vyvěšení na úřední desce odpovídá charakteru rozhodnutí. Podpůrně lze předpokládat vyhlášení v hromadných informačních prostředcích.
Po dobu pozastavení nelze podnikatelské oprávnění vykonávat. Provozovatel však musí zajistit dodržování ustanovení tohoto zákona.
Pracovněprávní předpisy nejsou pozastavením výkonu oprávnění podnikat dotčeny.
Zásada č. 12
Ministerstvo zruší oprávnění podnikat, jestliže:
a) provozovatel bezpečnostních služeb nebo detektivních služeb, který je fyzickou osobou, přestane splňovat podmínky udělení licence uvedené v zásadě č. 5 odstavec l písmeno c), d) a f),
b) výkonný ředitel přestane splňovat podmínky výkonu své funkce uvedené v zásadě č. 5 odstavec l písmeno c), d) a f), pokud na jeho místo nenastoupí schválený zástupce,
c) výkon oprávnění podnikat byl pozastaven podle zásady č. 11 odstavec l písmeno a) a b) a ve lhůtě 2 měsíců od pozastavení nenastoupil na místo provozovatele, který je fyzickou osobou, zástupce provozovatele nebo na místo výkonného ředitele nový výkonný ředitel,
d) provozovatel o to požádá.
Odůvodnění: Zásada upravuje obligatorní případy zrušení podnikatelského oprávnění.
Prvé dva mají ochranný charakter. Zároveň se stanoví, nedostatek kterých podmínek nelze zhojit ustanovením výkonného ředitele.
Rovněž vůle provozovatele k pozbytí oprávnění vyžaduje aprobaci ministerstvem.
Případné stanovení podmínek v souvislosti s ukončením podnikání řeší zásada č. 14.
Zásada č. 13
Ministerstvo může zrušit oprávnění podnikat v případě, že provozovatel závažným způsobem poruší nebo opakovaně porušuje povinnosti vyplývající z právních předpisů anebo podmínky stanovené v jeho rozhodnutích či v rozhodnutích orgánu dozoru anebo jestliže obchází zákaz uvedený v zásadě č. 4.
Zrušením oprávnění podnikat není dotčena odpovědnost provozovatele za porušování právních povinností.
Jestliže bylo oprávnění podnikat zrušeno podle odstavce 1, lze novou licenci k provozování bezpečnostních služeb nebo detektivních služeb vydat až po uplynutí tří let od právní moci rozhodnutí o zrušení oprávnění podnikat. U právnických osob nelze licenci ve stejné lhůtě vydat, pokud výkonnými řediteli nebo jejich zástupci jsou osoby, které byly provozovateli nebo vykonávaly výše uvedené funkce u právnických osob, jejichž oprávnění podnikat bylo zrušeno podle odstavce 1.
Ministerstvo může zrušit oprávnění podnikat v případě, že provozovatel nezačne vykonávat povolenou činnost do l roku od právní moci rozhodnutí o udělení licence.
Odůvodnění:
Zásada upravuje fakultativní případy zrušení podnikatelského oprávnění - to je věcí správního uvážení ministerstva.
Obcházením zákazu uvedeného v zásadě č. 4 se rozumí např. případ, kdy právnická osoba, která je držitelem licence k provozování bezpečnostních služeb, založí právnickou osobu, která by měla být držitelem licence k provozování detektivních služeb, nebo případ, kdy uzavře s osobou, která je držitelem licence k provozování detektivních služeb smlouvu o sdružení činností, které jsou předmětem jejich podnikání.
Zrušení má v tomto případě sankční aspekty (není jím však dotčena odpovědnost provozovatele) a je zároveň opatřením ochranného charakteru. S ohledem na závažnost tohoto omezení svobody podnikání zákon vyžaduje závažné porušení nebo opětovné porušování povinností provozovatele, které vyplývají jednak z právních předpisů, jednak z rozhodnutí ministerstva - v tomto případě jde o podmínky stanovené v licenci nebo o podmínky stanovené dodatečně. Může se jednat i o porušování povinností vyplývajících z pozastavení podnikatelského oprávnění.
Sankční, ale zejména ochranný charakter tohoto institutu se projevuje i v možnosti udělit novou licenci až po uplynutí tříleté lhůty. Delší lhůta ve srovnání s úpravou živnostenského podnikání je odůvodněna charakterem předmětu podnikání, rovněž tak omezení ve vztahu k právnickým osobám.
Zrušení z důvodu nevyužití práva je možné za přísnějších podmínek ve srovnání s obecnou úpravou podnikání podle živnostenského zákona.
Zásada č. 14
Oprávnění podnikat zaniká:
a) uplynutím 3 měsíců od smrti provozovatele bezpečnostních služeb nebo detektivních služeb, který je fyzickou osobou a měl zaměstnance, jestliže v podnikání nepokračují dědicové, kteří splňují podmínky stanovené v zásadě č. 5, nejdéle však 6 měsíců od skončení řízení o dědictví (po této době musí mít dědicové vlastní oprávnění); není-li dědiců nebo jestliže dědicové nehodlají v podnikání pokračovat, přebírá povinnosti provozovatele uložené tímto zákonem jeho ustanovený zástupce; tyto povinnosti přebírá ustanovený zástupce též v ostatních případech do doby, než dědicové získají vlastní oprávnění podnikat; u provozovatele, který není státním občanem České republiky, přebírá tyto povinnosti výkonný ředitel, b) smrtí provozovatele, který je fyzickou osobou a neměl zaměstnance, c) zánikem právnické osoby,
d) uplynutím doby, pokud byla licence vydána na dobu určitou, nebo dosažením účelu, pokud byla licence vydána k podnikání do dosažení určitého účelu,
e) rozhodnutím ministerstva (zásady č. 12 a 13).
Jestliže je to zapotřebí s ohledem na ochranu veřejného zájmu, ministerstvo při zániku oprávnění podnikat stanoví podmínky týkající se způsobu ukončení podnikatelské činnosti, zejména nakládání s věcmi, které by mohly být zneužity na úkor veřejného zájmu.
V případě zániku oprávnění podnikat je povinen ten, kdo má u sebe doklad o udělení licence, tento doklad bezodkladně vrátit ministerstvu.
Odůvodnění:
Zásada upravuje zánik podnikatelského oprávnění. S ohledem na jinak poměrně přísný veřejnoprávní režim podnikatelské činnosti je možné poněkud volněji formulovat podmínky zániku oprávnění pro případ smrti provozovatele, který je fyzickou osobou. Takové řešení má zajistit určitou míru plynulosti podnikání nebo alespoň vytvořit dostatečný časový prostor pro skončení ("utlumení") podnikání. U fyzických osob se vytvářejí předpoklady pro případný přechod podniku na dědice. S ohledem na povahu předmětu podnikání naopak není důvod pro vytvoření zvláštního podnikatelského statusu pozůstalého manžela, ani zvláštní režim při zániku právnické osoby.
Případ časově omezené licence - takové omezení bude ovšem výjimkou (udělení licence na "zkušební dobu" by bylo zneužitím práva) - zvláštní režim "útlumu" nevyžaduje, neboť omezení je provozovateli předem známo.
Poslední důvod zániku vyplývá ze zásad č. 12 a 13 a vyžaduje pravomocné rozhodnutí ministerstva.
Z praktického hlediska může být potřebné zavázat plněním určitých povinností v souvislosti s ukončením podnikatelské činnosti osobu, jejíž podnikatelské oprávnění zaniklo (popřípadě výkonného ředitele nebo zástupce) anebo její právní nástupce. Vyplývá to z povahy předmětu podnikání.
Pracovněprávní předpisy nejsou zánikem oprávnění podnikat dotčeny.
Zásada č. 15
Technické služby lze provozovat na základě živnostenského oprávnění. Koncesní listinu může živnostenský úřad vydat pouze na základě kladného stanoviska ministerstva. Kladné stanovisko vydá ministerstvo, jestliže žadatel o koncesi nebo jeho odpovědný zástupce, kterého je povinen podle zákona ustanovit, je osoba spolehlivá a jestliže vydání kladného stanoviska nebrání veřejný zájem.
V závazném stanovisku může ministerstvo z důvodu veřejného zájmu stanovit podmínky provozování živnosti.
Z důvodu veřejného zájmu může ministerstvo stanovené podmínky dodatečně měnit. Změna podmínek je důvodem změny pravomocného rozhodnutí, jímž byla udělena živnostenská koncese.
Jestliže podnikatel nebo odpovědný zástupce, kterého je povinen podle zákona ustanovit, přestane splňovat podmínku spolehlivosti nebo jestliže to vyžaduje veřejný zájem, ministerstvo své kladné stanovisko zruší. Živnostenský úřad je v takovém případě povinen zrušit živnostenské oprávnění.
Na vydávání, změnu a zrušení stanoviska ministerstva se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
Odůvodnění:
Podnikání v oboru technických služeb má těsnou souvislost s bezpečností majetku. Souvislost s bezpečnostní situací je na druhé straně volnější než u bezpečnostních nebo detektivních služeb. Optimální je proto kompromisní řešení, které ponechává oprávnění k podnikání v tomto oboru v působnosti živnostenského zákona, zároveň však umožňuje kvalifikovaným způsobem vzít v úvahu požadavky bezpečnosti.
Zahrnutí technických služeb do kontextu úpravy je známo i v zahraničí.
Technické služby zahrnují širší okruh činností, než dosavadní koncesovaná živnost "zřizování poplašných zařízení". Ve vazbě na koncesované živnosti nenastanou problémy, neboť živnostenský zákon se závaznými stanovisky dotčených orgánů státní správy počítá. Jediným zpřísněním je možnost zrušit pravomocné živnostenské oprávnění z důvodu zrušení kladného stanoviska ministerstva. Taková úprava je však nezbytná, neboť jinak by závazné stanovisko ztratilo zčásti svůj smysl. Je rovněž odůvodněna povahou chráněného zájmu. Úpravu je třeba provázat s převedením všech činností, které spadají pod technické služby, do koncesovaných živností.
Vynětí procesu rozhodování o stanovisku ze správního řádu odpovídá kontextu živnostenskoprávní úpravy. Vydání stanoviska požaduje na ministerstvu živnostenský úřad. Stanovisko je přezkoumatelné v rámci správního soudnictví.
(Zvláštní povinnosti podnikatelů v oblasti technických služeb stanoví zásady č. 28, 35 a 38 až 43.)
Zásada č. 16
Oprávnění k výkonu vlastní ochrany vzniká udělením licence.
Licenci udělí ministerstvo, nebrání-li tomu veřejný zájem a odpovídá-li vybavení vlastní ochrany potřebám ochrany osob nebo objektů (zásada č. 17 odstavec l písmeno b), c) a d)), fyzické osobě nebo právnické osobě, která o ni požádá. Ustanovení zásad č. 7 a 10 o stanovení a změně podmínek výkonu oprávnění podnikat, ustanovení zásady č. 11 písmeno d) a e) o pozastavení výkonu oprávnění podnikat a ustanovení zásady č. 13 o zrušení oprávnění podnikat se přiměřeně použijí i na vlastní ochranu.
Odůvodnění:
Vlastní ochrana není podnikatelskou činností a je proto podrobena poněkud volnějšímu režimu spočívajícímu v jiném vymezení hmotněprávních podmínek udělení licence. Na druhé straně její provádění vykazuje řadu obdobných vlastností jako provozování bezpečnostních služeb nebo detektivních služeb. Proto je potřebné podrobit i vlastní ochranu veřejnoprávnímu režimu a některým omezením - stanovení podmínek, popřípadě výjimečně i pozastavení výkonu oprávnění nebo jeho zrušení.
Zahrnutí vlastní ochrany do kontextu úpravy odpovídá povaze věci a je známo i v zahraničí. Řešení obsažené v tomto návrhu je ve srovnání s režimem bezpečnostních služeb a detektivních služeb poněkud volnější. Navrhované řešení odstraňuje pochybnosti při realizaci úpravy, zamezuje jejímu snadnému obcházení a odpovídá potřebám se zřetelem na bezpečnostní situaci.
Zásada č. 17
V žádosti o licenci se uvede:
a) jméno, datum narození a trvalý pobyt nebo název a sídlo osoby, která hodlá provádět vlastní ochranu,
b) seznam chráněných objektů nebo osob a jejich adresy,
c) počet osob pověřených výkonem vlastní ochrany,
d) technické bezpečnostní prostředky a ostatní technické prostředky používané při plnění úkolů vlastní ochrany.
Jestliže má být vlastní ochrana provozována na veřejně přístupných místech, připojí žadatel k žádosti vzor průkazu a osobního identifikačního čísla a popis a barevnou fotografickou dokumentaci používaných stejnokrojů, má-li být stejnokroje při poskytování služeb používáno. Podrobnosti upraví ministerstvo vyhláškou.
Změny údajů uvedených v žádosti je provozovatel vlastní ochrany povinen bezodkladně oznámit ministerstvu, které rozhodne o změně oprávnění k vlastní ochraně.
O žádosti o udělení licence a o změně oprávnění k vlastní ochraně rozhodne ministerstvo do 60 dnů od zahájení řízení.
Odůvodnění:
Zásada stanoví v prvé řadě náležitosti žádosti o licenci. Ustanovení má administrativně technickou povahu, poskytuje však nezbytnou právní jistotu žadateli. Řeší dále důsledky změn údajů uvedených v žádosti, které budou záviset jak na vůli provozovatele, tak na objektivních okolnostech.
Zásada č. 18
Provozovatel bezpečnostních služeb je povinen:
a) dodržovat povinnosti vyplývající z právních předpisů, jakož i podmínky stanovené rozhodnutími ministerstva a orgánu dozoru,
b) vést samostatnou evidenci osob pověřených prováděním přímé ostrahy,
c) vést evidenci používaných technických prostředků, zvláště pak technických bezpečnostních prostředků,
d) vést evidenci služeb,
e) vést evidenci zákroků při provádění přímé ostrahy,
f) jedenkrát ročně ověřit, zda pracovníci pověření prováděním přímé ostrahy splňují podmínku zdravotní způsobilosti,
g) oznámit místně příslušnému útvaru Policie nebo okresnímu ředitelství neprodleně všechny zákroky při provádění přímé ostrahy, jakož i všechny případy ohrožení zájmu chráněného bezpečnostními službami nebo veřejného zájmu, o nichž se dozví,
h) vydat řád výkonu služby, který schvaluje ministerstvo.
Podrobnosti o řádu výkonu služby a vedení evidencí uvedených v odstavci 1 upraví ministerstvo vyhláškou.
Odůvodnění:
Zásada vymezuje základní povinnosti provozovatelů bezpečnostních služeb.
Kromě obecné povinnosti dodržovat právní předpisy a podmínky stanovené rozhodnutími ministerstva se jedná především o některé evidenční povinnosti, jejichž smyslem je usnadnit výkon dozoru. Evidenční povinnosti jsou koncipovány šířeji, než jak by vyplývalo z jiných předpisů. Oznamovací povinnost o zákrocích při provádění přímé ostrahy má bezprostřední souvislost s plněním úkolů Policie při ochraně osob, majetku a veřejného pořádku. Je jedním z prostředků zajištění součinnosti bezpečnostních služeb a Policie. Je rovněž určitou zárukou ochrany práv třetích osob potenciálně dotčených zásahy. Ověření, zda pracovníci splňují podmínku zdravotní způsobilosti, je jednou z povinností zaručujících realizaci zásady č. 29 písmeno c). Požadavek vydat řád výkonu služby má posílit právní jistotu zákazníků, ale i pracovníků pověřených prováděním přímé ostrahy.
(Další povinnosti provozovatelů bezpečnostních služeb stanoví zejména zásady č. 21, 23 až 26, 29, 31, 35, 36, 38 až 43.)
Zásada č. 19
Provozovatel detektivních služeb je povinen:
a) dodržovat povinnosti vyplývající z právních předpisů, jakož i podmínky stanovené rozhodnutími ministerstva a orgánu dozoru,
b) vést samostatnou evidenci osob pověřených prováděním pátrací činnosti,
c) vést evidenci používaných technických prostředků, zvláště pak technických bezpečnostních prostředků,
d) oznámit místně příslušnému útvaru Policie nebo okresnímu ředitelství neprodleně všechny skutečnosti, které nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin, o němž se dozví.
Podrobnosti o vedení evidencí uvedených v odstavci 1 upraví ministerstvo vyhláškou.
Odůvodnění:
Zásada vymezuje základní povinnosti provozovatelů detektivních služeb.
Smysl těchto povinností je obdobný jako u předchozí zásady.
(Další povinnosti provozovatelů detektivních služeb stanoví zejména zásady č. 22, 25 až 29, 31, 35, 36, 38 až 43.)
Zásada č. 20
Povinnosti uvedené v zásadě č. 18 písmena a) až g) a v zásadě č. 19 se vztahují obdobně na provozovatele vlastní ochrany.
Odůvodnění:
Základní povinnosti provozovatelů vlastní ochrany musí být prakticky shodné s povinnostmi provozovatelů bezpečnostních služeb a detektivních služeb. Vyplývá to z obdobné věcné povahy těchto činností a přispěje to k zamezení možnosti jednoduše obcházet zákon.
(Další povinnosti provozovatelů vlastní ochrany stanoví zejména zásady č. 21, 22, 24, 28, 31, 35, 38 až 43.)
Zásada č. 21
Bezpečnostní služby a vlastní ochrana se svou činností nesmějí vměšovat do politických, pracovních nebo obdobných sporů a nesmějí zasahovat v průběhu nebo po skončení politických nebo odborářských schůzí anebo obdobných aktivit.
Odůvodnění:
Účelem této zásady je zabránit
zneužití bezpečnostních služeb
nebo vlastní ochrany k politickým cílům
nebo k řešení pracovních sporů,
obdobné spory a aktivity mohou mít např.
náboženský nebo rasový charakter. Dikce
zásady přitom nevylučuje zásah v případě,
že dojde k excesívnímu bezprostřednímu
ohrožení životů a zdraví lidí
nebo majetku.