Parlament České republiky,

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1993

I. volební období

571 A

ODPOVĚĎ NA INTERPELACI

poslance Karla Hrdého

na předsedu vlády Václava Klause

ve věci otevření hraničních přechodů ČR-Polsko v severních Čechách

Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Karla Hrdého dopisem ze dne 11. listopadu 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Karla Hrdého. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 19. listopadu 1993

Milan Uhde v. r.

Příloha


Václav KLAUS

předseda vlády České republiky


 V Praze dne 11. listopadu 1993
 Čj. 33893/93-OVA

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci, týkající se otevření hraničních celních přechodů na společných státních hranicích s Polskou republikou v severních Čechách, po vyžádání stanovisek dotčených členů vlády sděluji:

Ze zahraničně politického hlediska nebyly a nejsou k otevření nových nebo rozšíření stávajících hraničních celních přechodů s Polskou republikou připomínky. Ministerstvo zahraničních věcí přijalo v souladu s usnesením vlády ze dne 29. 9. 1993 č. 550 příslušná opatření, aby byl polské straně souhlas vlády s otevřením hraničního přechodu Hrádek nad Nisou - Porajów ke dni 3. 10. 1993 notifikován. Jak sdělilo Ministerstvo vnitra, byla rovněž ze strany cizinecké policie podniknuta opatření, aby výkon služby cizinecké policie byl na zmíněném přechodu k uvedenému datu již zabezpečen.

Bezprostředně po zasedání vlády se však ukázalo, že polská strana není na plánované otevření hraničního přechodu připravena. Ačkoliv zdůvodňovala svůj postoj tím, že nebyly splněny administrativní. podmínky pro otevření tohoto přechodu a česká strana nenotifikovala svůj souhlas s jeho otevřením, skutečné důvody byly zcela odlišné. Přestože byl termín otevření přechodu dohodnut na úrovni expertů již dříve a souhlas vlády s jeho zřízením byl polské straně dne 1. 10. 1993 notifikován, sdělila polská strana téhož dne požadavky na další úpravy hraničního objektu. Proto nemohlo dojít k převzetí objektu a tudíž k zahájení provozu dne 3. 10. 1993, jak se původně předpokládalo. Bližšími okolnostmi se zabývám v další části své odpovědi. Po odstranění. všech nedostatků technického charakteru byl hraniční celní přechod Hrádek nad Nisou - Porajów otevřen dne 1. 11. 1993.

Nyní k jednotlivým dotazům uvedeným ve Vaší interpelaci.

1. Otevření přechodu Hrádek n. N. - Porajów bylo dohodnuto ještě v době, kdy tato agenda náležela do působnosti Ministerstva vnitra. V současné době je věcně příslušné Ministerstvo financí - Generální ředitelství cel, které dne 30. 8. 1993 zpracovalo souhrnný návrh materiálu. který bude předložen k projednání vládě a v němž jsou zahrnuty výsledky prvého kola jednání o otevření hraničních celních přechodů s Polskou republikou i dalšími sousedními státy. Materiál zbývá doplnit o podklady Ministerstva vnitra a jeho požadavky na uplatnění pracovních míst příslušníků Policie České republiky a na náklady na otevření přechodů. Jeho obsah je třeba projednat s mezinárodně právním odborem Ministerstva zahraničních věcí z hlediska nutnosti sjednat smlouvy se sousedními státy o zřízení přechodů formou výměny diplomatických nót. Vláda prozatím dne 29. 9. 1993 schválila z časových důvodů samostatný dílčí materiál k dané problematice, v němž nebyly uvedené požadavky zapracovány.

2. Agenda otevírání hraničních celních přechodů není upravena žádným obecně závazným právním předpisem a Ministerstvo financí - Generální ředitelství cen po jejím převzetí usiluje o zavedení postupu, který by zajišťoval hladký průběh otevírání hraničních přechodů. Vyžaduje to projednávat požadavky postupně s příslušnými resorty, zejm. s partnerskými orgány sousedních států, což je časově náročné. Žádné negativní ekonomické dopady se nevyskytly a GŘC obdrželo sdělení polské strany, že zmíněný přechod bude uveden do provozu dnem 1. 1.l.. 1993. Z tohoto hlediska nelze proto hovořit o opožděném projednávání materiálů.

3. Přechody Kunratice - Bogatynia a Nové Město pod Smrkem - Zdrój, společně s dalšími přechody Bílý Potok - Paczków, Zlaté Hory - Konradów a Píšť - Owsiszcze byly již v souhrnném materiálu obsaženy. Vzhledem k nedostatkům v podkladech je materiál orgány Ministerstva vnitra doplňován a upřesňován. Přechod Srbské - Miloszów bude zařazen z důvodu opětovného zvážení jeho otevření a ochrany vodních zdrojů na jednání s polskou stranou, které se uskutečni ve dnech 16. - 18. 11. 1993. K otázce termínů otevření přechodů mohu uvést, že polský gestor odmítá uvést do protokolu z jednání jakékoliv termíny, protože v Polské republice zajišťují výstavbu přechodů příslušní vojevodové a nikoliv jeden ústřední gestor jako v České republice Generální ředitelství cel. Tato skutečnost ztěžuje investiční záměry v dohodnutých lokalitách a dlouhodobou přípravu na zahájení provozu. Proto bude daná otázka znovu zařazena na program zasedání s polskou stranou. Do současné doby byly vládě již předloženy čtyři návrhy na otevření nových přechodů. Poté. co vláda schválí souhrnný materiál připravovaný k této problematice, bude při otevírání nových přechodů a především zahájení investičních akcí vycházeno již z předem uděleného souhlasu vládou.

4. Pokud jde o vynaložení investic na realizaci vládou neschváleného projektu, bylo otevření přechodu Hrádek n. N. dohodnuto ještě v rámci gesce Ministerstva vnitra a přebírající Generální ředitelství cel muselo respektovat převzaté předchozí závazky. Proto dalo pokyn k zahájení výstavby s tím, že souhlas vlády bude vyžádán dodatečně. Tento postup odpovídal praxi zavedené v předchozím období a jeho změnu přináší výše uvedený souhrnný materiál pro schůzi vlády, v souladu s kterým budou všechny návrhy na otevření dalších přechodů schváleny vládou před započetím investiční výstavby.

Nemohu souhlasit s Vaším tvrzením, že hraniční objekt v Hrádku n. Nisou je evidentně existence neschopný, neboť při jeho kolaudaci byly shledány pouze technické závady nepatrného rozsahu a požadavek na vybavení závorami a anténou byl polskou stranou uplatněn v den kolaudace. Navíc byl dne 23. 10. 1993 vysloven polskou stranou souhlas s jeho uvedením do provozu.

5. Rovněž nemohu přijmout Vaši kritiku nefunkční komunikace centra s místními představiteli státní správy a samosprávy, neboť nejen v případě přechodu Hrádek n. N., ale i v dalších místech (Frýdlant, Šluknov, Šumperk, Ostrava a Frýdek-Místek) je Ministerstvo financí - Generální ředitelství cel v neustálém kontaktu s přednosty okresních úřadů, starosty dotčených obcí i se zástupci regionálních útvarů, které značně pomáhají GŘC při orientaci v potřebách odlehlých lokalit na státních hranicích. Předání hraničního objektu v Hrádku n. N. předcházela řada jednání se zástupci kontrolních složek, místními orgány, investorem a příslušnými polskými orgány. Rovněž byl stanoven harmonogram pro předání administrativní budovy, odbavovacích buněk, kanceláří a skladů, který byl dodržen. Bohužel však při závěrečné kolaudaci 30. 9. 1993 uplatnila polská strana nové požadavky, které se staly důvodem odsunutí data zahájení provozu polskou stranou. Starosta města i ředitel Oblastního celního úřadu v Liberci byli 1. 10. 1993 o stanovisku polské strany, že nehodlá 3. 10. 1993 hraniční objekt z důvodu některých technických závad převzít do užívání, informováni. Přes tuto skutečnost přistoupily místní orgány k jednostrannému otevření tohoto přechodu. Proto nelze hovořit o tom,že představitelé vlády, kteří za otevírání přechodů odpovídají, se slavnostnímu aktu vyhnuli.

Jak jsem byl, vážený pane poslanče, upozorněn, byla tato problematika s Vámi dne 8. 10. 1993 náměstkem generálního ředitele a vedoucím organizačního oddělení Generálního ředitelství cel v Poslanecké sněmovně osobně projednána.

S pozdravem,


 Václav Klaus

Vážený pan

Ing. Karel Hrdý

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha




Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP