Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 3511989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Karla Hrdého na předsedu vlády Václava Klause. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

POSLANEC PČR PS

ING. KAREL HRDÝ

Vážený pane předsedo.

Včera, 3. 10. 1993 jsem se zúčastnil v Hrádku nad Nisou a následně v Žitavě /SRN/ slavnostního aktu otevření hraničních přechodů Hrádek nad Nisou - Porajów / Porajów - Žitava.

Slavnost patřila bezesporu do kategorie historek o městě Kocourkov. Otevíraly se totiž hraniční přechody nikam, i když veřejnosti je interpretován tento akt jako slavnost kolaudace celnišť.

Celou záležitost by bylo možno vzít s humorem, kdyby na české straně nebylo proinvestováno GŘ cel a SIÚ kolem 30 milionů Kčs resp. Kč, kdyby se nejednalo o citlivou záležitost vlekoucí se několik let, ke které se vyjadřovali prezidenti všech tří sousedících zemí, ve které se osobně angažoval bývalý premier Pithart a kterou se jako zásadní zabývá celá řada regionálních a místních politiků několik let.

S politováním konstatuji, že z projevů představitelů samospráv i státní správy české i německé strany vyznělo, že jde v lepším případě o administrativní nedorozumnění, v horším případě, že jde z polské strany o nevstřícnost a nepochopení.

Skutečností však je, že jde o konjunkci nedostatečně vykonávané státní administrativy ČR a politické necitlivosti která ve svém důsledku je politickou prohrou české mezinárodní politiky ve vztahu k Polsku.

Nikdo nechtěl chyby a prohru připustit, a pozvaní vládní představitelé, kteří za otvírání přechodů zodpovídají se slavnostnímu aktu vyhnuli a nechali místní představitele navařenou a nepodařenou kaši sníst až do dna.

Nyní mi dovolte uvést několik fakt k této záležitosti:

- Polsko, logicky nemůže a nemá žádný motiv propojení ČR a SRN, tedy Hrádku nad Nisou a Žitavy přes polské území ani po stávající silnici, ani, a to zejména, po nově plánované a námi oprávněně požadované rychlostní komunikaci, vedoucí mimo již tak dost ekologicky zatížené obce, a spojující Liberec s Budyšínem resp. Prahu se severní částí Německa s minimálním vynaložením investic.

- Polsko má eminentní zájem, což projevili představitelé komunální politiky v Polsku naprosto jasně, na otevření přechodů na Frýdlantsku a zde je nutno vidět obstrukce k přechodu Hrádek nad Nisou-Porajow a to, jako prostředek k dosažení svých cílů na Frýdlantsku,

-představitelé samosprávy na Frýdlantsku mají tentýž zájem jako představitelé polští,

-vláda České republiky projednávala přechod Hrádek nad Nisou - Porajov na své schůzi 29.9.1993, ačkoliv dohoda meziresortních komisí zmocněnců pro otvírání přechodů je známa jednak ze dne 9.9.1993 a znovu projednána ve dnech 26.-28.5. 1993,

-termín otevření 3.10.1993 byl vládou stanoven jako předpokládaný a vyhlášen místními představiteli, jako platný,

-vládě zřejmě nebyl dosud předložen návrh na otevření přechodů na Frýdlantsku, jmenovitě Bogatynia-Kunratice a Nové Město p. Smrkem - Czerniava Zdroj a Srbská - Miloszow.

S konstatováním výše uvedených fakt si Vám dovoluji položit následující dotazy:

1.Proč byl předložen vládě návrh na otevření přechodu Hrádek nad Nisou, respektive proč byl tento návrh projednán až na schůzi vlády 29.9. 1993, když je tento záměr znám několik let a v příslušných protokolech je uveden naposledy z jednání ve Varšavě ve dnech 26.-28.5. 1993.

2.Jak budou řešeny případné negativní dopady z titulu zbytečného opožděného projednávání, zejména s ohledem na to, že nemusí být tento přechod polskou stranou v důsledku politických změn v této zemi schválen nebo bude schválení oddalováno, což je nutno chápat jako důsledek liknavosti a neprofesionality naších úřadů.

3.Kdy budou ve vládě projednány návrhy výše uvedených přechodů na Frýdlantsku a jaký je, či bude návrh termínů na otevření těchto přechodů.

4.Jak je možné, že investoři /SIÚ,GŘ cel/ vynaloží investice ve výši kolem 30 mil. Kč na realizaci projektu, který nebyl vládou schválen a bez schválení vlády, lépe řečeno vlád je evidentně existence neschopný.

5.Jak vysvětlíte a jaká opatření přijmete k nefunkční komunikaci centra s místními představiteli státní správy a samosprávy, která vede k prohlášením a akcím, které nemají opodstatnění.

Vážený pane předsedo,

velmi se Vám omlouvám, že Vás připravuji o Váš drahocenný čas a neoslovuji přímo dotčené ministry.

Musím tak učinit z několika důvodů:

-především bych nerad některé dotčené ministerstvo opomněl, popřípadě oslovil ministra, který mezitím předal svou kompetenci jinému,

-má interpelace do oblasti působnosti celní správy je vlastně již třetí a odpovědi na předchozí dvě byly při nejmenším podivné, prvá byla přiměřeně opravena a mnou akceptována až poté, a druhou nemohu akceptovat vůbec, protože některé odpovědi vůbec nejsou odpověďmi na mé dotazy,

-jedno z ministerstev nereagovalo na mou interpelaci vůbec.

Byl bych velmi rád, kdyby má interpelace byla brána jako upřímná snaha o zlepšení systému řízení našeho státu i úsilí o odstranění příčin zklamání, kterého se dočkali jak obyvatelé našeho regionu, tak jejich političtí představitelé, kteří v daném případě velmi nadšeně bojují několik let se státní byrokracii o vytvoření podmínek pro hospodářský rozvoj oblasti, právě otevřením hraničních přechodů.

Vážený pane předsedo,

způsobil byste obyvatelům, politickým představitelům Liberecka i mně osobně radost kdyby má interpelace byla vyřízena před uplynutím zákonné lhůty, ale zejména, kdyby otevření všech čtyř přechodů i kladné rozhodnutí o výstavbě rychlostní komunikace byla realizována ve velmi krátké době.

V Hrádku nad Nisou, 4. 10. 1993

Předseda vlády ČR,

Doc. Ing.Václav Klaus, CSc.