Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

/1/ Zřizuje se státní zastupitelství jako soustava státních orgánů, určených k zastupování státu v případech stanovených zákonem.

/2/ Tento zákon upravuje postavení, působnost, vnitřní vztahy, organizaci a správu státního zastupitelství; upravuje dále postavení státních zástupců jako osob, jejichž prostřednictvím státní zastupitelství vykonává svou činnost, postavení právních čekatelů a působnost Ministerstva spravedlnosti.

/1/ Státní zastupitelství jako představitel zájmů státu je při výkonu své působnosti povinno využívat prostředky, které mu poskytuje zákon.

/2/ Státní zastupitelství musí svou činnost vykonávat tak, aby jeho zásah byl účinný a pohotový.

Věci svěřené do působnosti státního zastupitelství mohou být vykonávány pouze jím; jiný orgán nebo osoba nesmí jeho činnost nahradit anebo jej při ní zastoupit.

/1/ Státní zastupitelství podává za stát obžalobu v trestním řízení a plní povinnosti, které mu v souvislosti s tím trestní řád [Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) ve znění pozdějších předpisů.] ukládá. Obžalobu nepodá pouze v případech, které stanoví trestní řád.

/2/ Další působnost státního zastupitelství v trestním řízení stanoví trestní řád.

/1/ Státní zastupitelství je oprávněno podat návrh na zahájení občanského soudního řízení anebo vstoupit do již zahájeného občanského soudního řízení jen v případech, které stanoví zákon.

/2/ Procesní postavení, oprávnění a povinnosti státního zastupitelství, které podalo návrh na zahájení řízení nebo vstoupilo do řízení, stanoví občanský soudní řád.

/1/ Soustavu státního zastupitelství tvoří Nejvyšší státní zastupitelství, vrchní státní zastupitelství, krajská státní zastupitelství a okresní státní zastupitelství v době branné pohotovosti státu také vyšší a nižší polní státní zastupitelství.

/2/ Na území hlavního města Prahy působí městské státní zastupitelství s působností krajského státního zastupitelství a obvodní státní zastupitelství s působností okresních státních zastupitelství. Na území města Brna působí městské státní zastupitelství s působností okresního státního zastupitelství.

/1/ Sídla státních zastupitelství a obvody jejich územní působnosti se shodují se sídly a obvody soudů.

/2/ Ministerstvo spravedlnosti může v prováděcím předpisu stanovit výjimky ohledně sídel a územních obvodů státních zastupitelstev a zřizovat jejich pobočky.

/1/ Státní zastupitelství jsou příslušná k zastupování státu u soudů, u nichž tato státní zastupitelství působí, jakož i k záležitostem, které jim byly svěřeny zvláštními zákony.

/2/ Spory o příslušnost mezi státními zastupitelstvími rozhoduje státní zastupitelství, které je vůči oběma nejblíže vyšší.

/3/ Vyšší státní zastupitelství rozhoduje o přikázání věci jinému nižšímu státnímu zastupitelství, jestliže vedoucí státní zástupce je podle předpisů upravujících soudní řízení vyloučen z projednávání věci.

/4/ vyšší státní zastupitelství jsou příslušná rozhodovat o opravných prostředcích proti rozhodnutím bezprostředně nižších státních zastupitelství.

/1/ Státní zastupitelství vyššího stupně vykonávají dohled nad činností státního zastupitelství nižšího stupně, a to Nejvyšší státní zastupitelství nad vrchními státními zastupitelstvími, vrchní státní zastupitelství nad krajskými státními zastupitelstvími a krajská státní zastupitelství nad okresními státními zastupitelstvími.

/2/ Při výkonu dohledu vyšší státní zastupitelství posuzují činnost nižších, státních zastupitelství zejména z hlediska dodržování právních předpisů. Nižší státní zastupitelství podávají o své činnosti vyšším státním zastupitelstvím každý rok zprávu za uplynulý rok; podání zvláštní zprávy si může vyšší státní zastupitelství kdykoli vyžádat.

/3/ Vyšší státní zastupitelství je oprávněno dávat pokyny nižším státním zastupitelstvím; pokud nižší státní zastupitelství nehodlá pokyn dodržet, sdělí to vyššímu státnímu zastupitelství, které pak může věc odejmout nižšímu státnímu zastupitelství a působit v ní samo. Totéž platí pro případ, že nižší státní zastupitelství je nečinné.

/1/ V čele. každého státního zastupitelství stojí jeho vedoucí, který se podle označení státního zastupitelství označuje jako nejvyšší státní zástupce, vrchní státní zástupce, krajský státní zástupce, okresní státní zástupce, obvodní státní zástupce nebo městský státní zástupce. Vedoucího státního zástupce zastupuje jeho náměstek.

/2/ Za státní zastupitelství jedná jeho vedoucí nebo jím pověřený státní zástupce.

/3/ Státní zástupci, působící v jednotlivých státních zastupitelstvích, jsou povinni řídit se příkazy vedoucího státního zastupitelství, v němž vykonávají svou funkci, s výjimkou příkazu, který by byl v rozporu se zákonem.

/1/ Ministr spravedlnosti vykonává dohled nad činností Nejvyššího státního zastupitelství. Při výkonu dohledu posuzuje činnost Nejvyššího státního zastupitelství zejména z hlediska dodržování právních předpisů. Nejvyšší státní zastupitelství podává Ministerstvu spravedlnosti každý rok zprávu o své činnosti za uplynulý rok: podání zvláštní zprávy si může Ministerstvo spravedlnosti kdykoli vyžádat.

/2/ Správu,státního zastupitelství vykonává Ministerstvo spravedlnosti.

Právní prostředky zajištující činnost státního zastupitelství

Orgány veřejné správy jsou povinny bez průtahů vyhovět dožádáním státního zastupitelství činěným v mezích jeho působnosti, zejména půjčovat spisy a doklady a podávat potřebná vysvětlení.

Státní zástupci mají právo v mezích své působnosti nahlížet do soudních spisů, pořizovat z nich opisy a výpisy, jakož i žádat jejich zapůjčení. Zapůjčení spisu nelze odmítnout, pokud tomu nebrání závažné důvody.

/1/ Každý je povinen se na výzvu dostavit ke státnímu zastupitelství a podat mu vysvětlení potřebné k plnění jeho úkolů.

/2/ Vysvětlení může odepřít osoba, která by jím sobě nebo osobě blízké způsobila nebezpečí trestního stíhání. Může je odepřít i osoba, která by jím porušila státem uznávanou nebo uloženou mlčenlivost, pokud jí nebyla zproštěna.

/3/ Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku (dále jen "náhrada"). Náhradu poskytuje stát. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve svém vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání.

/4/ Nárok na náhradu podle odstavce 3 zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do 7 dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.

/5/ Jestliže se někdo bez omluvy nebo opětovně bez závažných důvodů nedostaví ke státnímu zastupitelství, může být na jeho příkaz policejním orgánem předveden. Může mu být též uložena pořádková pokuta až do výše 50 0\100 Kč; proti rozhodnutí o uložení pokuty je přípustný opravný prostředek do 15 dnů k vyššímu státnímu zastupitelství. V řízení se postupuje podle správního řádu [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).].

/1/ Státním zástupcem může být jmenován občan České republiky, který má trvalý pobyt na jejím území, je způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, jestliže má morální vlastnosti, které dávají záruku, že bude funkci státního zástupce řádně zastávat, v den ustanovení dosáhl věku nejméně 25 let, má vysokoškolské právnické vzdělání, po stanovenou dobu konal čekatelskou praxi, úspěšně složil závěrečnou zkoušku a souhlasí se svým ustanovením do funkce a s přidělením k určitému státnímu zastupitelství.

/2/ odborná justiční zkouška, soudcovská zkouška, jednotná soudcovská a advokátní zkouška, vojenská právní zkouška a prokurátorská zkouška vykonané před účinností tohoto zákona mají stejné účinky jako závěrečná zkouška podle tohoto zákona.

/3/ O uznání jiných zkoušek za závěrečnou zkoušku podle tohoto zákona rozhoduje ministr spravedlnosti, který může též započítat čekatelskou a obdobnou praxi vykonanou podle zvláštních zákonů.

/1/ Ministr spravedlnosti jmenuje státního zástupce na dobu časově neomezenou.

/2/ Pracovní poměr státního zástupce se zakládá jmenováním a vzniká složením slibu.

/3/ Státní zástupce složí při svém jmenování do rukou ministra spravedlnosti tento slib: "Slibuji věrnost České republice, při výkonu služby budu dodržovat Ústavu, zákony, ostatní právní předpisy a v souladu s nimi budu svoje povinnosti plnit nestranně a budu zachovávat mlčenlivost ve věcech služebního tajemství.".

/1/ Státní zástupce jmenuje k výkonu služby k určitému státnímu zastupitelství ministr spravedlnosti na základě jejich předchozího souhlasu. Odvolání tohoto souhlasu není přípustné.

/2/ Státní zástupce může požádat o změnu svého pracovního zařazení. O jeho žádosti rozhoduje vedoucí pracovník společně nadřízený oběma státním zastupitelstvím.

/1/ Státního zástupce lze s jeho souhlasem k zajištění úkolů státního zastupitelství dočasně přidělit k jinému státnímu zastupitelství nebo k Ministerstvu spravedlnosti.

/2/ O dočasném přidělení rozhoduje vedoucí pracovník společně nadřízený oběma státním zastupitelstvím, při dočasném přidělení na Ministerstvo spravedlnosti ministr spravedlnosti.

Pracovní poměr státního zástupce končí

a) dnem právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně,

b) dnem právní moci rozsudku, kterým byl zbaven způsobilosti k právním úkonům anebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,

c) dnem, kdy státní zástupce pozbyl státní občanství České republiky, dnem složení slibu poslance nebo senátora nebo člena orgánu územní samosprávy, dnem jmenování soudcem, anebo přijetím do funkce ve veřejné správě,

d) dnem právní moci rozhodnutí o propuštění v kárném řízení,

e) vzdáním se funkce; pracovní poměr zaniká uplynutím tří kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž bylo písemné prohlášení o vzdání se funkce doručeno Ministerstvu spravedlnosti, nedojde-li k jiné dohodě,

f) dohodou.

/1/ Nejvyššího státního zástupce jmenuje a odvolává předseda vlády na návrh ministra spravedlnosti.

/2/ Vrchní, krajské, městské a okresní státní zástupce jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti.

/3/ Odvoláním podle odstavce 1 a 2 pracovní poměr nekončí.

/1/ Ministr spravedlnosti je služebně nadřízen nejvyššímu státnímu zástupci, nejvyšší státní zástupce je služebně nadřízen vrchním státním zástupcům, vrchní státní zástupci jsou služebně nadřízení krajským státním zástupcům a krajští státní zástupci jsou služebně nadřízeni okresním státním zástupcům.

/2/ Vedoucí státních zastupitelství jsou služebné nadřízeni státním zástupcům, kteří u nich působí.

/1/ Na pracovně právní poměr státních zástupců se vztahuje zákoník práce [Zákon č. 65/1365 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.], pokud tento zákon nestanoví jinak.

/2/ Platové poměry státních zástupců a právních čekatelů upravuje zákon.

/1/ Státní zástupci musí při výkonu své funkce postupovat odpovědně, respektovat a chránit lidskou důstojnost a lidská práva a svobody; musí se vystříhat všeho, co by vzbuzovalo pochybnosti o jejich objektivitě při chránění zájmů státu.

/2/ Se zastáváním funkce státního zástupce je neslučitelný výkon jakékoli jiné výdělečné činnosti s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, publicistické a umělecké za předpokladu, že jsou slučitelné s požadavky podle odstavce 1.,

/1/ Státní zástupci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o věcech, které se dozvěděli v souvislosti s výkonem povolání, a to i po skončení pracovního poměru.

/2/ Zprostit mlčenlivosti může státního zástupce pouze ministr spravedlnosti.

Za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem státního zastupitelství odpovídá stát. Zvláštní zákon [Zákon č.58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem.] stanoví, kdy a v jaké míře může stát vymáhat tuto škodu na státním zástupci.

/1/ Sdělit obvinění státnímu zástupci a podat návrh na jeho vzetí do vazby pro trestný čin spáchaný při výkonu povolání nebo v souvislosti s jeho výkonem je možné jen se souhlasem ministra spravedlnosti.

/2/ Jednání státního zástupce, které má znaky přestupku nebo jiného správního deliktu, se projedná jako kárné provinění.

/1/ Státní zástupce je kárně odpovědný za kárné provinění a za jednání, které má znaky přestupku podle zvláštních předpisů nebo jiného správního deliktu (dále jen "přestupek").

/2/ Kárným proviněním je zaviněné porušení služebních povinností státního zástupce nebo chování, které je v rozporu s jeho postavením a povinnostmi podle § 23 odst. 1.

/1/ O kárném provinění rozhoduje kárný senát, který se skládá z předsedy a dvou členů, jmenovaných ministrem spravedlnosti ze státních zástupců.

/2/ Jakmile se člen kárného senátu dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, oznámí to neprodleně ministru spravedlnosti. Důvod podjatosti může uplatnit též státní zástupce, proti němuž byl podán návrh na zahájení kárného řízení, jakož i orgán, který návrh podal. Námitku musí uplatnit neprodleně, jakmile se dozvěděli o důvodu podjatosti. Jestliže se ministr spravedlnosti dozví, že je dán důvod k vyloučení, jmenuje nového člena nebo předsedu kárného senátu.

Návrh na zahájení kárného řízení je oprávněn podat

a) ministr spravedlnosti proti kterémukoli státnímu zástupci,

b) nejvyšší státní zástupce proti státnímu zástupci Nejvyššího státního zastupitelství,

c) vrchní státní zástupce proti státnímu zástupci vrchního zastupitelství,

d) krajský státní zástupce proti státnímu zástupci krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu,

e) okresní státní zástupce proti státnímu zástupci okresního zastupitelství.

/1/ Proti rozhodnutí kárného senátu o návrhu na uložení kárného opatření, není-li dále stanoveno jinak, mohou navrhovatel a státní zástupce podat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí opravný prostředek.

/2/ O opravném prostředku rozhoduje ministr spravedlnosti, který přezkoumávané rozhodnutí potvrdí nebo ho zruší. Zruší-li ministr spravedlnosti napadené rozhodnutí, je kárný senát vázán jeho právním názorem.

/3/ Proti rozhodnutí kárného senátu o návrhu na propuštění státního zástupce lze podat opravný prostředek k soudu [§ 2501 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.].

/1/ Na kárnou odpovědnost státních zástupců se použije obdobně zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění zákona ČNR č. 22/1993 Sb., s výjimkou ustanovení § 1, 2 odst. 1, § 3 odst. 3 písm. a), b), § 5, 6 odst. 2, odst. 4 poslední věta, § 7 odst. 2 a 3, § 8, 16 odst. 5, odst. 7 poslední věta, § 18, 19, 22, 23, 25 a 26.

/2/ Pokud se v zákonu uvedeném v odstavci 1 mluví o soudu, rozumí se tím státní zastupitelství, předsedou soudu se rozumí vedoucí státní zástupce a soudcem se rozumí státní zástupce.

/1/ Státní zástupce, který je trestně stíhán nebo proti němuž se vede kárné řízení z důvodů, pro které může být propuštěn v kárném řízení, může být ministrem spravedlnosti dočasně zproštěn výkonu služby.

/2/ Po dobu zproštění výkonu služby přísluší státnímu zástupci 50 platového tarifu podle platového předpisu. Osobní příplatek a příplatek za vedení státnímu zástupci nenáleží.

/3/ Zaniknou-li okolnosti, které odůvodňovaly zproštění výkonu služby, ministr spravedlnosti jej zruší. Skončilo-li trestní stíhání státního zástupce zastavením nebo byl-li státní zástupce soudem zproštěn viny z trestného činu anebo kárné řízení bylo zastaveno, nevyplacené příjmy se doplatí.

/1/ Účelem čekatelské praxe je odborně připravit právní čekatele pro výkon činnosti státního zástupce. Čekatelská praxe je vykonávána v pracovním poměru na dobu určitou. Čekatelská praxe je tříletá; výjimky může v jednotlivých případech povolit ministr spravedlnosti, přičemž zkrácení čekatelské praxe nesmí přesáhnout 2 roky. V rámci čekatelské praxe je čekatel povinen podrobit se závěrečné zkoušce, kterou může v případě neúspěchu jednou opakovat.

/2/ Právním čekatelem se může stát občan České republiky, který splňuje podmínky uvedené v § 15 odst. 1 s výjimkou podmínek věku a praxe.

/1/ Právní čekatelé jsou oprávněni provádět jednoduché úkony státního zástupce pod jeho dozorem. Podrobnosti o úkonech prováděných právními čekateli stanoví prováděcí předpis.

/2/ Pro povinnost právního čekatele zachovávat mlčenlivost se použije ustanovení § 24 obdobně.

/1/ Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury, ustanovení do funkcí podle dosavadních předpisů, se dnem účinnosti tohoto zákona považují za státní zástupce jmenované podle tohoto zákona do doby uvedené v odstavcích 3 a 4, jestliže mají vysokoškolské právnické vzdělání, dosáhlí předepsaného věku a pokud do 15 dnů od účinnosti zákona s tímto postupem neprojeví nesouhlas. Projeví-li nesouhlas, zaniká tímto dnem jejich pracovní poměr.

/2/ Dnem účinnosti tohoto zákona se prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury uvedení v odstavci 1 považují za přidělené

a) k Nejvyššímu státnímu zastupitelství, jestliže vykonávali funkci prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury Generální prokuratury,

b) ke krajským státním zastupitelstvím v obvodu, v němž působí krajská prokuratura, u níž vykonávali funkce prokurátorů nebo vyšetřovatelů prokuratury,

c) k okresním státním zastupitelstvím v obvodu, v němž působí okresní prokuratura, u níž vykonávali funkce prokurátorů nebo vyšetřovatelů prokuratury.

/3/ Ministr spravedlnosti může rozhodnout do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona o jiném přidělení než v odstavci 2; pokud s tímto přidělením prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury nesouhlasí, jeho pracovní poměr končí uplynutím této lhůty.

/4/ Pracovní poměr podle odstavců 2 a 3 trvá do 30. 6. 1994. Prodlužuje se vak na dobu časově neomezenou, pokud ministr spravedlnosti během jeho trvání jmenuje státního zástupce podle tohoto zákona.

/5/ Ministr spravedlnosti rozhodne do 30 dnů od účinnosti tohoto zákona o přidělení prokurátorů a vyšetřovatelů vojenské prokuratury ke státním zastupitelstvím. Pokud s tímto přidělením prokurátor nebo vyšetřovatel vojenské prokuratury nesouhlasí, jeho pracovní poměr končí uplynutím této lhůty.

/6/ Ostatní pracovníci, kteří byli ke dni účinnosti tohoto zákona v pracovním poměru v orgánech prokuratury, se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pracovníky státních zastupitelství ve funkcích odpovídajících jejich dosavadnímu funkčnímu zařazení, a to ve státních zastupitelstvích, která svým územním obvodem odpovídají prokuratuře, u níž působili.

Splňuje-li podmínky uvedené v § 15 odst. 1, s výjimkou podmínky čekatelské praxe, může být do 31. prosince 1996 jmenován státním zástupcem též občan, který má úplné vysokoškolské právnické vzdělání a který svou nejméně šestiletou právní praxí nebo vědeckou nebo pedagogickou činností v oboru práva a úspěšným složením závěrečné zkoušky prokázal způsobilost k výkonu funkce státního zástupce.

Do doby nabytí účinnosti zákona o platových poměrech státních zástupců a právních čekatelů se platové poměry státních zástupců a právních čekatelů řídí nařízením vlády České republiky č. 254/1992 Sb., o platových poměrech prokurátorů, vyšetřovatelů prokuratury a právních čekatelů ve znění nařízení vlády české republiky č. 442/1992 Sb. a nařízení vlády č. 145/1993 Sb.

/1/ Hmotný majetek a majetková práva včetně závazků souvisejících s tímto majetkem ke dni účinnosti tohoto zákona přecházejí z prokuratury na Ministerstvo spravedlnosti.

/2/ Práva a povinnosti z majetkových a jiných obdobných vztahů ohledně majetku užívaného vojenskou prokuraturou přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo spravedlnosti, pokud dohodou mezí ním a Ministerstvem obrany nebude stanovena jinak.

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci zahájí svou činnost dnem, kdy svou činnost zahájí vrchní soud v Olomouci; do té doby vykonává jeho působnost vrchní státní zastupitelství v Praze.

Ministerstvo spravedlnosti se zmocňuje, aby vydalo vyhláškou prováděcí předpis k § 34 odst. 1 a jednací řád státního zastupitelství.

Pokud jiné předpisy mluví o prokuratuře, prokurátorech a vyšetřovatelích prokuratury, rozumí se tím pode povahy věci státní zastupitelství a státní zástupci podle tohoto zákona.

Státní zastupitelství může ve lhůtě do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona podat návrh na zahájení občanského soudního řízení o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví v případech, kdy při jejím uzavírání nebyla respektována ustanovení omezující volnost jejich účastníků.

Bylo-li před účinností tohoto zákona zahájeno a dosud neskončeno kárné řízení proti prokurátorovi nebo vyšetřovateli prokuratury, který se stal státním zástupcem podle tohoto zákona, převezme a dokončí kárné řízení kárný senát podle ustanovení tohoto zákona.

/1/ K ustanovením zákonů a jiných právních předpisů o protestu prokurátora a o jeho upozornění se nepřihlíží [6) Např. § 250i odst.2 zákona č. 99/1963 Sb.; § 69 a 75 odst.3 zákona č. 71/1967 Sb., správní řád.].

/2/ Dnem účinnosti tohoto zákona se zastavují dosud neskončená řízení o protestu prokurátora a končí běh lhůt podle § 17 odst. 2 zákona o prokuratuře [Zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění pozdějších předpisů.].

/3/ Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí pro protesty podle § 31 zákona o mimosoudních rehabilitacích [Zákon č. 87/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů.], které se vyřídí podle dosavadních předpisů s tím, že místo prokurátora působí státní zástupce.

Zrušuje se zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění zákona č.71/1967 Sb., zákona č.147/1969 Sb., zákona č.29/1978 Sb., zákona č.196/1988 Sb. a zákona č.168/1990 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994.