Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1993

I. volební období

483 A

ODPOVĚĎ NA INTERPELACI

poslankyně Evy Fischerové

na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Piťhu

ve věci přeřazení lékařských fakult do skupiny 5

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Piťha zaslal odpověď na interpelaci poslankyně Evy Fischerové dopisem ze dne 13. srpna 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Piťhy na interpelaci poslankyně Evy Fischerové. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 31. srpna 1993

Milan Uhde v. r.

Příloha


Ministr školství,
 
mládeže a tělovýchovy
 
České republiky
 


 V Praze dne 13. srpna 1993
 Čj.: SM 2085/93

Vážená paní poslankyně,

obdržel jsem Vaši interpelaci ze dne 14. července 1993 ve věci "přeřazení lékařských fakult do skupiny 5" a neprodleně jsem nechal přešetřit důvody, které k tomuto opatření vedly. Ze závěrů tohoto šetření jsou podstatné tyto:

a) Přeřazení lékařských fakult není "úsporným opatřením ministerstva", neboť "normativní metoda" je technickým nástrojem rozpisu schváleného rozpočtu mezi jednotlivé vysoké školy a k žádným úsporám státního rozpočtu nevede. Jejím kladem je především objektivizace poměru nákladů mezi srovnatelnými skupinami fakult, která by měla vést zejména k odstranění neodůvodněných rozdílů uvnitř těchto skupin.

b) V rozpisu rozpočtu roku 1992 byly lékařské fakulty zařazeny spolu s fakultami přírodovědnými, tělovýchovnými a chemicko-technologickými do 5. skupiny s koeficientem 2.55 ("nejlacinější" sociálně vědní fakulty mají koeficient roven 1), v rozpisu rozpočtu roku 1993 do 4. skupiny, kam však "klesly" nikoliv samy, ale s přírodovědnými fakultami, a to koeficientem 1.944. Přeřazení nebylo subjektivním rozhodnutím ministerstva, nýbrž výsledkem šetření skutečných nákladů fakult, provedeného v srpnu 2992, jehož analýzou došlo k několika změnám v zařazení fakult do skupin a k upřesnění koeficientů. Jinak řečeno: skutečné náklady lékařských fakult v porovnání s náklady všech fakult byly relativně nižší, než by odpovídalo jejich ponechání v 5. skupině. Absolutní částka věnovaná ze státního rozpočtu na každého jejich studenta se však proti roku 1992 zvýšila a více než 6 tis. Kč.

c) Ze zákona o vysokých školách má Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy povinnost projednat rozpočet vysokého školství s Radou vysokých škol. Tuto svoji povinnost splnilo a Rada vysokých škol rozpočet roku 1993, včetně zařazení fakult do skupin pro jeho rozpis, projednala.

A nyní mi dovolte, vážená paní poslankyně, odpovědět na Vaše otázky:

Ad 1) Zařazení lékařských fakult do 4. skupiny vycházelo z výsledků šetření, provedeného v srpnu 1992, pro které poskytly údaje samy vysoké školy. Nedomnívám se, že lékařské fakulty by ve svůj neprospěch uvedly nižší než skutečné náklady.

Ad 2) Normativní metoda vychází z finančních nákladů jednotlivých fakult, neměří náročnost studia. A již vůbec nemůžeme tuto metodu použít k úsudkům, zda "dražší" obor je významnější než "lacinější" či naopak. Vzdělávání studentů lékařských fakult se uskutečňuje do značné míry i ve fakultních nemocnicích, financovaných z větší části z rozpočtu kapitoly zdravotnictví a náklady s ním spojené se tedy nepromítají v plné výši do "ceny" studenta. Naproti tomu náklady na provoz veterinární nemocnice na Vysoké škole veterinární a farmaceutické v Brně se hradí z rozpočtu kapitoly školství a "cena" studenta je tedy vyšší. Na výši jednotkových nákladů má samozřejmě vliv i velikost fakulty a obecně se dá říci, že každá velká fakulta je ve srovnání!s malou fakultou provozně.úspornější. To jsou pro ilustraci jen dva z jistě mnoha rozdílů mezi lékařskými a veterinárními fakultami, které ovlivňují výši nákladů a tedy i normativ.

Ad 3) Ministerstvo nestanoví rozpočet fakult a ani nemá právo zavázat akademický senát vysoké školy k tomu, aby při rozdělení rozpočtu vysoké školy mezi fakulty použil normativní metodu, podle níž obdržela vysoká škola svůj podíl na rozpočtu vysokého školství. Je tedy zcela na samosprávném orgánu vysoké školy, v němž mají fakulty své volené zástupce, aby podle znalosti konkrétní situace, ve shodě se záměry budoucího rozvoje školy a oborů, které se na ní pěstují, rozdělil disponibilní materiální zdroje. O tom, jaké zdroje bude školství mít, se rozhoduje při schvalování státního rozpočtu v Parlamentu.

Nevím, zda se mi podařilo takto ve stručnosti rozptýlit Vaše obavy. Ujišťuji Vás však, že nešlo o subjektivní rozhodnutí ministerstva a jeho cílem nebylo poškodit lékařské fakulty. Jsem rád, že mám příležitost tuto záležitost uvést na pravou míru.

S pozdravem


 
Petr Piťha v.r.

Vážená paní

Eva Fischerová

poslankyně Poslanecké sněmovny

Praha


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP