Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1993

I. volební období

424 A

ODPOVĚĎ NA INTERPELACI

poslance Rudolfa Opatřila

na ministra spravedlnosti Jiřího Nováka

ve věci sporu manželů Gajdošíkových se stavebním bytovým družstvem Rozvoj Orlová

Ministr spravedlnosti Jiří Novák zaslal Odpověď na interpelaci poslance Rudolfa Opatřila dopisem ze dne 13. července 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra spravedlnosti Jiřího Nováka na interpelaci poslance Rudolfa Opatřila. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne.a. července 1993

v. z. Karel Ledvinka v. r.

Příloha


MINISTR SPRAVEDLNOSTI

ČESKÉ REPUBLIKY


 V Praze dne 13. července 1993
 M - 537/93

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci v záležitosti soudního sporu sp. zn. 19 C 206/92 vedeného u okresního soudu v Karviné o úhradu nájemného s příslušenstvím mezi Stavebním bytovým družstvem Rozvoj Orlová se sídlem v Orlové - Lutyni a manželi Michalem Margitou Gajdošíkovými, bytem v Orlové - Lutyni, čp. 817, sděluji:

Spornou otázku ohledně zvýšení měsíčního nájemného a poplatků za užívání družstevního bytu č. 2, v Orlové - Lutyni čp. 817, jehož nájemci jsou manželé Gajdošíkovi, předalo SBD Orlová k řešeni okresnímu soudu v Karviné žalobním návrhem ze dne 26. 11. 1992. V rámci řízení před uvedeným soudem probíhalo v souladu s ustanovením § 120 a násl. občanského soudního řádu s přihlédnutím k ustanovení 696 a násl. občanského zákoníku objasňováni skutečnost rozhodných pro posouzení a rozhodnutí ve věci. Důkazní řízení se opíralo o výslech účastníků a řadu listinných důkazů včetně Stanov SBD Orlová, přijatých Shromážděním delegátů dne 18. 4. 1991, které nabyly účinnosti dnem 1. 5. 1991.

Procesní dokazování je postup stanovený zákonem, ale rozhodování o tom, který z navržených důkazů je třeba provést, nebo jaké jiné důkazy jsou pro zřízení důležité, je podle zákona ve výlučné pravomoci soudu. Hodnocení důkazů vychází ze zásady "volné úvahy", kterou soud opírá o zjištěné skutečnosti a hlediska, jimiž se při této činnosti řídil. Rovněž tak rozhodováni ve věci samé přísluší výhradně soudu. Současná právní úprava nepřipouští, aby kterýkoli jiný subjekt do výkonu rozhodovací činnosti soudu zasahoval, případně jakkoli ovlivňoval jeho postupy. To se bez výjimky vztahuje i na ministerstvo spravedlnosti, které vůči soudům plní úlohu ústředního orgánu státní správy v rozsahu působnosti stanovené mu zák. č. 436/1991 Sb. v platném znění, o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů české republiky.

Soudcovskou nezávislost, právně zaručenou Ústavou v čl. 82 odst. 1, omezuje v občanskoprávních věcech ust. § 35 občanského soudního řádu, kde v odst. 1 písm. a/, b/, c/, vymezuje případy vstupu prokurátora do již zahájeného řízení a jeho možnost v těchto věcech podat do tří měsíců od právní moci rozhodnutí, nejpozději do 31. 12. 1994 ve smyslu čl. III bod 1 písm. i/ tohoto zákona, stížnost pro porušení zákona.

K předestřené záležitosti mohu proto vyjádřit pouze svůj osobní názor, samozřejmě opřený o soudní spis a zákonné normy.

V daných intencích moje odpověď na Vaše dva dotazy pak vyznívá ve prospěch výsledků soudního řízení, neboť způsob výpočtu nájemného, úhrady za plnění poskytované s užíváním bytu i způsob jejich placení, jakož i případy, kdy pronajimatel může jednostranně nájemné zvýšit, řeší ust. 696 odst. 1 občanského zákona odkazem na zvláštní právní předpis, kterými jsou stanovy jednotlivých bytových družstev.

Podle čl. 44 Stanov SBD Rozvoj Orlová z 26. 11. 1992 svědčí nájemci družstevního bytu povinnost platit úhradu za užívání tohoto bytu ve výši skutečných nákladů družstva vynaložených na jeho provoz a údržbu. Soudu nepřísluší stanovenou výši nájemného s příslušenstvím přezkoumávat.

V souvislosti s druhým dotazem upozorňuji na ustanovení 99 odst. 1/, 2/ občanského soudního řádu, které umožňuje, připouští-li to povaha věci, ukončit řízení soudním smírem, o nějž se soud má vždy pokusit. Smír schválený soudem je titulem pro výkon rozhodnutí, proti usnesení o schválení smíru není přípustné odvolání (§ 202 odst. 1, písm. b/ o. s. ř.). O případném zrušení smíru rozsudkem by se muselo jednat na základě samostatné žaloby, podané kterýmkoli z účastníků.

Uzavření smíru je dispozičním právem účastníků řízení a jeho schválení soudem má účinky pravomocného rozsudku.

S pozdravem

Jiří Novák

Vážený pan

Rudolf Opatřil

poslanec Poslanecké sněmovny

České republiky

Praha



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP