Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr spravedlnosti Jiří Novák zaslal odpověď na interpelaci poslance Josefa Hurty dopisem ze dne 13. července 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně Odpověď ministra spravedlnosti Jiřího Nováka na interpelaci poslance Josefa Hurty. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci, v níž poukazujete na problematiku řízení o zápisech do obchodního rejstříku družstev a obchodních společností, vzniklých z transformace dosavadních družstev, po přešetření sděluji:

Rejstříkový soud příslušný k řízení o zápisu do obchodního rejstříku je podle ustanovení § 200 b/ občanského soudního řádu povinen po doručení žádosti o zápis vždy zkoumat, zda jsou k provedení zápisu splněny předpoklady, které určuje zákon. Vedle skutečností, které stanoví § 28 obchod. zákoníku, je to např. i otázka oprávnění osob k podání návrhu na zápis nově založené společnosti nebo družstva ve smyslu § 78 odst. 2, či § 225 odst. 2 obchodního zákoníku, jakož i další skutečnosti důležité ke zjištění skutečného stavu věci. Jde o významné úkony prováděné v součinnosti s účastníky řízení, jejichž rychlost je ovlivňována kvalitou a úplností informací, které jsou soudu předávány.

Podle zjištění u okresního rejstříkového soudu v Ostravě, kde se soustřeďují všechny žádosti o "registraci" v obchodním rejstříku za celý Severomoravský kraj, tedy i žádosti nových subjektů z okresů Nový Jičín, Opava, Frýdek - Místek, Vsetín a Přerov, o nichž se v interpelaci zmiňujete, jsou uplatňované žádosti v převažující většině neúplné nebo mají řadu jiných podstatných nedostatků, které musí být k výzvě soudu doplňovány a odstraňovány.

Především je to absence transformačních projektů u návrhů na zápis u předložených projektů často chybí zpráva auditora o ověření účetní závěrky, nebo o ověření majetkových podílů, které se převádějí. Problémy vyvolává sama špatná kvalita návrhů, nebo zápisů z členských schůzí, kterým chybí potřebné náležitosti a v mnoha případech zcela nedostatečné stanovy, z nichž některé dokonce odporují zákonu. Požadavek soudu na jejich uvedení do souladu s právním pořádkem se v nejedné věci opakuje i vícekráte.

Tento stav samozřejmě komplikuje řízeni a ovlivňuje délku jeho průběhu. K tomu přistupuje i nutnost soudu vypořádat se i s námitkami prokurátora, který je podle ust. § 35 odst. 1 písm. c/ občanského soudního řádu oprávněn do již zahájeného řízení o zápisu do obchodního rejstříku vstoupit.

Přes uvedené obtíže bylo v působnosti okresního rejstříkového soudu v Ostravě od počátku transformace družstev k dnešnímu dni zapsáno do obchodního rejstříku celkem 557 družstev, z toho cca 400, které prošly transformací. Konkrétně např. v okrese Opava bylo rozhodnuto o zápisu u družstev Hradec nad Moravicí, Kravaře, Štěpánkovice, Kobeřice, Svoboda, Otice a další. U nově vznikajících subjektů jsou návrhy vyřizovány přednostně. Souběžně však musí soudy projednávat i žádosti o přeregistraci v důsledku změny podmínek u stávajících organizačních jednotek. To v souhrnu jen u okresního rejstříkového soudu v Ostravě představuje za období od 1. ledna 1993 do měsíce července 14.815 napadlých věcí, z toho 1.500 věcí se týká prvozápisů do obchodního rejstříku.

Ministerstvo spravedlnosti nemá zatím jediný poznatek o tom, že by uvedený rejstříkový soud ani jiné rejstříkové soudy v republice, kde je situace analogická, bezdůvodně nebo z vlastní libovůle prodlužovaly soudní řízení o zápisu do obchodního rejstříku, nebo jednaly v úmyslu prohlubovat právní nejistotu.

Procesní postup soudů a jejich rozhodovací činnost je nezávislá, řídí se pouze zákonem a žádný orgán nemá právo do této činnosti zasahovat. Určitou výjimku připouští jen ustanovení § 35 občanského soudního řádu, když umožňuje v taxativně stanovených případech v již zahájeném soudním řízení účast prokurátora a pro tento účel ho vybavuje oprávněním, které mají účastníci řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník právního vztahu (§ 35 odst. 2 o. s. ř.). Právě jednou z takových zákonem určených věcí § 35 občanského soudního řádu je zápis do obchodního rejstříku. Ani v této rovině však nemůže prokurátor používat jiné než zákonem povolené právní prostředky.

Působnost ministerstva spravedlnosti ve vztahu k soudům upravuje zák. č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů české republiky, jehož režim mu neumožňuje, aby rozhodování soudů přezkoumávalo nebo jinak na výkon rozhodovací činnosti soudů působilo.

S pozdravem

Vážený pan

Josef Hurta

poslanec Poslanecké sněmovny

České republiky

Praha