Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr průmyslu a obchodu Vladirnír Dlouhý zaslal odpověď na interpelaci poslance Tomáše Sojky dopisem ze dne 16. června 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého na interpelaci poslance Tomáše Sojky. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

podle čl. 53 odst. 2 ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky a ve smyslu 89 odst. 2 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, Vám zasílám odpověď na Vaši písemnou interpelaci ve věci zápočtů pohledávek a závazků a Průmyslového zápočtového ústavu.

V poslední době se vede na stránkách tisku i v odborné veřejnosti značná polemika okolo akce vzájemných zápočtů pohledávek a závazků. Jako součást tohoto polemického proudu chápu i Vaši interpelaci. Domnívám se, že řada kritických připomínek je zapříčiněna zřejmě ne zcela správným pochopením smyslu celé akce. Zápočty samozřejmě neodstraní, ani nemohou odstranit, příčiny platební neschopnosti. Je třeba je chápat jako jeden z nástrojů, který hodlá stát využít k maximální možné eliminaci zejména druhotné platební neschopnosti. Za pomoci zápočtů pohledávek a závazků by mělo dojít k zprůhlednění situace v ekonomice s cílem zabezpečení funkčnosti všech běžných systémů a nástrojů tržní ekonomiky.

V uvedeném smyslu a s přihlédnutím k uvedeným cílům inicioval resort průmyslu a obchodu konkrétní realizaci zápočtů. V rámci vyhodnocení veřejné soutěže bylo realizací celé akce pověřeno Sdružení akciových společností Průmyslový zápočtový ústav Hradec Králové, Credittax Praha a Credit - Management Praha. Právě toto "Sdružení" nejvhodnějším způsobem a v nejkratším čase garantuje naplnění představ o výsledku akce.

Jedním z rozhodujících předpokladů úspěšnosti akce je co nejširší účast právnických osob, co největší objem přihlášených závazků a pohledávek. Za tímto účelem byla koncipována široká prezentace zápočtů, v tomto smyslu byl a je vyvíjen i určitý tlak z naší strany na mikroekonomickou sféru, na podnikatelské subjekty.

Vážený pane poslanče, přílohu mého dopisu tvoří podrobné zodpovězení veškerých Vašich otázek uvedených v rámci interpelace. Věřím, že Vás uvedené odpovědi uspokojí a že Vás přesvědčí o racionalitě a účelnosti akce, jejímž smyslem je snížení druhotné platební neschopnosti a současně zabránění nadměrným konkurzním řízením.

S pozdravem Vladimír Dlouhý

Příloha

Vážený pan

Ing. Tomáš Sojka

poslanec

Poslanecká sněmovna Parlamentu

České republiky

Praha

Odpověd na písemnou interpelaci poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky p. Ing. Tomáše Sojky ve věci zápočtů

pohledávek a závazků a Průmyslového zápočtového ústavu

1/ Kdo je zřizovatelem tohoto "Průmyslového zápočtového ústavu" a v jakém hospodářském režimu pracuje?

Průmyslový zápočtový ústav a.s. se sídlem v Hradci Králové byla založena zakladatelskou smlouvou ze dne 4. prosince 1991 podle § 25 zákona č. 104/90 Sb. o akciových společnostech. Základní jmění a.s. činí 1 000.000,- K a jednotlivými akcionáři jsou soukromé fyzické osoby. Předmětem činnosti a.s. je zejména poskytování služeb průmyslovým a jiným podnikům a organizacím se zaměřením na provádění zápočtů vícestranných vzájemných pohledávek a závazků. Tyto služby jsou poskytovány buď společností, nebo ve spolupráci s třetími osobami.

2/ Zda proběhlo výběrové řízení, s jakými kritérií, popř. kdo rozhodl o tom, že to bude tento ústav; který provede zápočet v tomto kole?

Výběrové řízení bylo vyhlášeno prostřednictvím tisku (Hospodářské noviny ze dne 27. 4. 1993 - str. 1 - oznámení o vyhlášení soutěže, str. 3 - čl. "podmínky soutěže o provedeni zápočtů "). Do 30. 4. 1993 měly subjekty podat přihlášky na MPO ČR do sekr. nám. ministra Ing. Sabely,CSc. v zapečetěných obálkách. Soutěž byla vyhlášena na základě rozhodnutí koordinační pracovní skupiny na úrovni náměstků ministrů (MH ČR, MPO ČR, MF ČR, MZE ČR, MD ČR, MSNMP ČR) a zástupců dalších institucí (ČNB, FNM ČR, Unie ZS ČR, SP ČR a ÚV ČR).

K datu uzávěrky soutěže bylo evidováno 5 přihlášek:

1/ Společný projekt akciových společnosti PZÚ Hr. Králové, Credittax Praha, Creditt - Management Praha.

2/ KSK, s.r.o. Brno

3/ INORGA Consulting, s. r.o Ostrava

4/ CS - CON, s.r.o Praha

5/ TTP Elitex, Jablonec n./Nisou

Od 30. 4. 1993 do 10. 5. 1993 probíhalo posuzování předložených přihlášek - projektů. Vyhodnocování prováděli odborní pracovníci MPO ČR za spolupráce FNM ČR. Kromě jiného byl zpracován zcela nestranný "stručný výtah z jednotlivých přihlášek pro vyhodnocení soutěže".Za regulérní přihlášky do soutěže (tzn. takové, které alespoň částečně vyhovovaly podmínkám soutěže) byly přijaty přihlášky ad 1) až 4), přihlášku ad 5) nebylo možno považovat za seriózní nabídku služeb.

V týdnu od 3. 5. 1993 do 7. 5. 1993 byl pracovní skupinou MPO ČR a FNM ČR zpracován protokol o vyhodnocení veřejné soutěže (doporučení prac. skupiny), ve kterém bylo konstatováno, že vyhlášeným podmínkám soutěže, příp. dalším kritériím, nejlépe vyhovuje společný projekt PZÚ, Credittax, Credit Management. Součástí tohoto protokolu bylo podrobné zdůvodnění doporučovaného výběru (v celkem 14 bodech včetně objektivních výhod doporučeného projektu ve srovnání s ostatními přihláškami). Doporučení společně signovali nám. min. průmyslu a obchodu Ing. Sabela, CSc. a místopředseda FNM ČR Ing. Princ, CSc.

Tento dokument společně s jednotlivými přihláškami a dalšími informacemi (např. již zmíněným "stručným výtahem.:.") se stal podkladem pro rozhodnutí společné koordinační skupiny na úrovni náměstků ministrů a dalších institucí na jednání této skupiny dne 10.5. 1993. Konečné rozhodnuti o výsledku výběrového řízení je podepsáno všemi zúčastněnými (tzn. nám. ministrů MH ČR, MPO ČR, MF ČR, MSNMP ČR, MZE ČR, MD ČR a zástupci ČNB, FNM ČR, Unie ZS ČR, SP ČR, ÚV ČR).

Ihned po tomto rozhodnutí byla zahájena prezentace akce (samozřejmě včetně oznámení vítězného subjektu -sdružení) po linii sdělovacích prostředků i po linii hospodářské.

3/ Kdo rozhodl o výši odměny za provedený zápočet, má-li být téměř povinný a týkající se takového rozsahu pohledávek?

Návrh na výši smluvní odměny vycházel ze společné přihlášky sdružení firem Průmyslový zápočtový ústav, a.s., Credit Management a.s. a Credittax a.s. do soutěže o provádění vzájemných závazků a pohledávek na území České republiky.

Akciová společnost Průmyslový zápočtový ústav, a.s. realizovala v období od 26. 3. 1992 do 30. 4. 1993 ve spolupráci s firmou FIZAKO spol. s.r.o. Bratislava 7 kol zápočtů u podnikatelských subjektů na území české i Slovenské republiky a základní sazba smluvní odměny za tyto služby činila 2,3 $ ze skutečně započtených částek závazků a pohledávek. V období let 1991 - 1993 prováděly tuto činnost i firmy Credittax a.s. a Credit Management a.s. s obdobnou výší smluvní odměny.

4/ Zda jste zvážil přiměřenost odměny s ohledem na poměrně jednoduchý program a minimální náklady se zápočtem spojených?

Unikátní řídicí a obslužný program tohoto systému umožňuje vstup všech právnických subjektů na území české i Slovenské republiky bez ohledu na formu vlastnictví. Kapacita řídícího systému činí v současné době 100 000 právnických subjektů s možností okamžitě ji zvýšit na 200 000 či 300 000. Podle vyjádření statistických orgánů je v současné době registrováno na území obou republik cca 70 - 80 tisíc právnických subjektů.

Sběr a zpracování dat na území České republiky zabezpečuje 10 středisek sběru dat Průmyslového zápočtového ústavu a.s., 3 střediska Credittaxu a.s. a 1 středisko Credit Management a.s., které jsou plošně rozmístěny po území české republiky. Kromě těchto středisek je dále využíváno další rozvětvené dealerské sítě.

Systém dále zabezpečuje úzkou návaznost na 9 středisek sběru dat a dealerskou síť firmy FIZAKO Bratislava, které jsou plošně rozmístěny na území Slovenské republiky.

Již z této stručné charakteristiky řídícího a obslužného systému ve spojení s použitou výkonnou výpočetní technikou je formulace poměrně jednoduchý program a minimální náklady se zápočtem spojené poněkud zavádějící.

Ze zkušeností jednotlivých firem v uplynulém období je dále zřejmé, že ten, kdo chce řešit problematiku platební neschopnosti podnikatelských subjektů na území jedné či z druhé republiky, musí již dopředu počítat s tím, že řada těchto subjektů využije nabízených služeb a sjednanou smluvní odměnu zaplatí se značným zpožděním nebo dokonce se stane tato odměna zatím nedobytnou. Vymáhání těchto pohledávek je následně velmi složité a je zcela zákonitě spojeno s dalšími náklady.

5/ Zda toto rozhodnutí není v kolizi se zákonem o ochraně proti monopolnímu postavení?

Právním otevřením možnosti uplatnění bankrotu v dubnu letošního roku byl učiněn zásadní krok v postupu hospodářské transformace. Uplatnění tohoto zákona je obecně považováno za legitimní nástroj restrukturalizace ekonomiky.

Zároveň je však z národohospodářského hlediska nanejvýš účelné v počátcích platnosti tohoto zákona uplatnit další, mimosoudní nástroje k tomu, aby bylo minimalizováno zatížení soudů a sníženo riziko negativních národohospodářských efektů tohoto ozdravného procesu. Plné uplatnění zákona o konkursu a vyrovnání bez určitých korekcí, resp. opatření vně platné legislativy, by mohlo mít za následek to, že objektivně "ekonomicky nezdravé" a neperspektivní podniky s sebou stáhnou subjekty, které by ve zdravém ekonomickém prostředí nebyly nebezpečím konkursu vůbec ohroženy.

Efekt navržených mimosoudních opatření by měl být v:

- zabránění dominového efektu nebo-li řetězu navazujících bankrotů

- zmírnění dopadů na zaměstnanost nebo-li zabránění výraznějšího vzestupu celkové nezaměstnanosti

- zprůhlednění celé ekonomiky a vytvoření reálné reálné základny pro působení systémových ekonomických nástrojů.

Základními nástroji jsou:

1. zápočty pohledávek a závazků

2. kapitalizace úvěrů a pohledávek

3. odkoupení pohledávek

4. odpis pohledávek do nákladů

K zabezpečení zápočtu pohledávek a závazků, jak již bylo uvedeno, byla prostřednictvím tisku vyhlášena veřejná soutěž za účelem výběru subjektu, který by byl schopen ve velmi krátké časové lhůtě realizovat organizační zabezpečení a konkrétní provedení zápočtů pohledávek a závazků v co nejširším okruhu právnických subjektů v ekonomice. Provedením zápočtů, jak již bylo rovněž uvedeno, bylo koordinační skupinou na úrovni nám. ministrů a zástupců dalších institucí pověřeno sdružení firem PZÚ a.s., Credittax, a.s., a Credit - Management, a.s.

Vzhledem k významu celé akce, krátkému časovému horizontu realizace této akce a očekávaným efektům nepovažuji toto rozhodnutí za kolizní se zákonem o ochraně proti monopolnímu postavení. Důležitým momentem je dále i skutečnost, že výše uvedené sdružení používá k zabezpečení této akce, pokud je to vhodné a účelné i služeb ostatních subjektů provádějících na území České republiky zápočty závazků a pohledávek. Přitom je třeba zdůraznit, že má-li akce mít požadovaný efekt je možno ji realizovat pouze v rámci jednoho programu.

6/ Jak budou použity zápočtem získané prostředky?

V prvním kroku budou takto získané prostředky použity k úhradě nákladů, spojených s realizací této akce.

Jedná se zejména o:

- úhradu smluvních odměn střediskům sběru dat a ostatní dealerské sítě.

- úhradu nákladů vynaložených na reklamu této akce

- úhradu smluvních odměn za centrální zpracování dat v České republice

- úhradu nákladů na údržbu stávajícího software a hardware řídícího a obslužného programu.

- úhradu nákladů na nákup techniky k přenosu dat k zabezpečení bezporuchového a časově co nejkratšího jetí projektu

- úhradu ostatních nezbytně nutných nákladů spojených s realizací projektu

V druhém kroku budou z těchto získaných prostředků vráceny jednotlivým členům sdružení finanční prostředky, které tito členové vloží do uzavření otevřených řetězců vzájemných závazků a pohledávek s cílem maximalizace efektu ve snížení platební neschopnosti a minimalizace požadavků na dodatečné finanční prostředky státu.

Ve třetím kroku takto získané finanční prostředky budou použity k zabezpečení zákonných odvodů do státního rozpočtu. Tato skutečnost je zvláště důležitá uvážíme-li, že předmětem odvodů do SR nejsou skutečně zinkasované prostředky na účet sdružení, ale fakturovaná výše smluvní odměny. Při velmi reálném předpokladu, že smluvní odměnu zaplatí někteří klienti se značným zpožděním a nebo vůbec, vzniknou další relativně vysoké náklady spojené s vymáháním těchto pohledávek.

Zbylé prostředky jsou předmětem dělby jednotlivých členů sdružení ve smyslu společenské smlouvy o sdružení a jejich dodatků.

V souvislosti s často prezentovanou (i v tisku) otázkou neúměrné výše provize považuji za nezbytné uvést nikoli nepodstatné otázky možného národohospodářského efektu, podle mého názoru originálnosti řešení, vysokých potenciálních možností programu, rychlosti řešení, dále tu skutečnost, že provize bude účtována zásadně ex post na základě skutečně započtených částek, atd.

7/ Jaká opatření jste provedl na obranu proti zneužiti postavení ministerských úředníků v této transakci a jejich příjmů z ní?

Tuto otázku považuji - jako jedinou z Vašich otázek - za a priori zavádějící a mírně řečeno neseriózní. Jsem jednoznačně přesvědčen o tom, a utvrzuje mne v tom i osobní znalost zainteresovaných pracovníků a jejich dosavadní kredit, že jejich jedinou a naprostou rozhodující motivací je snaha o řešení tíživého problému současné ekonomické reality - snaha o odstranění platební neschopnosti.

Opakuji, že Vaši spekulaci odmítám.

8/ zda ministerstvo průmyslu a obchodu skutečně uvažuje o odvolání ředitelů řízených organizací, pokud se tohoto zápočtu nezúčastní?

Potenciální možnost maximálního efektu zápočtů pohledávek a závazků má velmi zjednodušeně řečeno, dvě základní navzájem se doplňující podmínky:

1/ Možnost provádět zápočty jedním místem, započítávat z jednoho centra (tj. mimochodem i důvod určité "monopolizace", za kterou jsme neustále a, domnívám se, že neprávem a bez znalosti podrobností, kritizováni.

2/ Co nejširší okruh vstupujících subjektů - klientů, co nejvíce přihlášených pohledávek a závazků.

Právě snaha o splnění uvedených podmínek, snaha o pozitivní národohospodářský výsledek celé akce, vede k vyvíjení dosti značného tlaku z našich pozic na hospodářské subjekty s cílen maximální účasti.

Účast v akci v současných podmínkách nelze v žádném případě nařídit, což je nutno respektovat a což respektujeme. Jde spíše o to, aby se masivní prezentací podařilo přesvědčit hospodářské subjekty o účelnosti nejen z makroekonomické, ale i z mikroekonomické pozice.

V tomto směru je realizována i celá současná poměrně široká kampaň k účasti v zápočtové operaci. Bylo např. prezentováno, že účast v zápočtech bude jednou, zdůrazňuji jednou, ne jedinou, z podmínek případného následujícího posuzování subjektu v ochranné lhůtě a použití dalších potenciálních mimosoudních nástrojů státu (viz již výše uvedená kapitalizace úvěrů a pohledávek, odpis pohledávek do nákladů, odkup pohledávek). Za tímto názorem stojím a podporuj i ho, neboť zápočty by měly sloužit k očištění současných nepřehledných vztahů mezi podniky a účast v zápočtech je otevřena každému právnickému subjektu.

Pokud se však někde, zřejmě ve sdělovacích prostředcích, objevil názor, že neúčast v zápočtech bude záminkou k odvolání ředitelů, nemohu s tímto "principem", či takto deklarovaným postupem souhlasit. Tento postup uplatněn nebude a ani nemůže být. V tomto smyslu jsem již v rámci porady vedením MPO ČR dal podřízeným pracovníkům jednoznačný pokyn.

Jsem však přesvědčen, že Vámi uvedená myšlenka, či princip, nebyl takto prezentován pracovníky MPO ČR a že, pokud se to v tisku takto objevilo, šlo o nesprávné pochopení, resp. o možnou nepřesnou interpretaci ze strany sdělovacích prostředků.