Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
České národní rady, v platném
znění, předkládám poslancům
následující interpelaci poslance Jozefa Wagnera
na ministra spravedlnosti Jiřího Nováka.
Interpelace je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Příloha
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
POSLANEC
Jozef Wagner
Vážený pane ministře,
vážený pane předsedo,
vážený pane
generální prokurátore,
obracím se na Vás s prosbou o poskytnutí informace, z níž by jednoznačně vyplynulo kolik případů bylo v rehabilitačním řízení ukončeno, kolik je zahájeno a kolik ještě zbývá k rozhodnutí. Mám totiž zato, že vyřizování případů podle zákona o soudních rehabilitacích postupuje pomalu a že je povinností příslušných státních orgánů sjednat nápravu a není-li to v jejich moci je třeba uvažovat o potřebě zákonodárné iniciativy.
K tomuto hodnocení jsem
dospěl při seznámení se S případem
ing. Karla Bočka, nar. 30.7.1926 v Praze, bývalého
generálního ředitele Čs. uranového
průmyslu v Příbrami, posledně bytem
Zbraslav II, Pod spravedlností č.p. 284, jak je
uvedeno v rozsudku To 11/72. Tímto rozsudkem byl pan Boček
odsouzen pro trestní čin sabotáže podle
§ 97 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) trestního
zákona k úhrnnému trestu odnětí
svobody v trvání 13ti roků a zařazen
pro výkon trestu
do třetí nápravné skupiny. Podle §46
odst. 1 byl uložen trest ztráty čestných
titulů a vyznamenání, podle § 47 odst.
1 trestního zákona byl uložen trest ztráty
vojenské hodnosti a podle § 51 odst. 1 písm.
a) trestního zákona byl uložen trest propadnutí
majetku. Zvláště
vedlejší trest propadnutí majetku má
mimořádný význam, nebo součástí
zabavených věcí byla disertační
práce pana Karla Bočka, řešící
problematiku těžby uranu.
Dalším rozsudkem
byl pan Boček odsouzen na další dva roky a
to v nepřítomnosti, neboť se mu mezitím
podařil útěk z vězení.
Jen pro ilustraci cituji z
předmětného rozsudku, kde v odůvodnění
se mimo jiné praví: "Narušil hospodářské
a politické vztahy republiky se Sovětským
svazem, vyhlásil okamžité zastavení
smluvních dodávek uranové rudy do SSSR a
podnítil ke stávce pracovníky uranových
dolů...".
Pan Boček byl orgány justice vyzván k svědecké výpovědi v rehabilitačním řízení jiného občana v související cause, a to bez toho,aniž by jeho věc byla řešena. Pan Boček na příslušnou výzvu reagoval kladně a k jednání se dostavil vědom si skutečnosti, že předchozím nevyřešením vlastní věci nepostupuje příliš opatrně.
Z dosavadního popisu předmětu rehabilitačního řízení je zřejmé, že se jedná o jeden z nejdrastičtějších případů hrubého porušení zákonnosti v souvislosti s okupací Československa v roce 1968.
Považuji jen za nedopatření,
že případ pana Bočka nebyl ještě
vyřešen. Očekávám, že tento
podnět otevře průchod spravedlnosti.