1. Regina Praha
Studia Českého
rozhlasu pro Prahu a střední Čechy v roce
1992 a na počátku roku 1993
Na počátku roku
1992 vysílalo studio Regina Praha
od pondělí do čtvrtka v době mezi
10.30 a 16.00, v pátek od 10.30 do 14.00 a v sobotu od
12.00 do 15.00, tedy 28,5 hodiny týdně. Jednou měsíčně
se Regina Praha podílela hodinou na vysílání
společného okruhu Regina. Ve stejné době
bylo v Regině Praha zaměstnáno 21
redaktorů a 4,5 THP, tedy celkem 25,5 pracovníka.
Vysílání
Reginy Praha se v té době vyznačovalo bezradností,
bezkoncepčností nízkou profesionální
úrovní. Bylo to jisté v prvé řadě
způsobeno pochopitelným nezvládnutím
všech problémů plynoucích ze vzniku
Reginy Praha /sloučením středočeského
a pražského vysílání/ - požadavek
a snaha vytvořit metropolitní rádio postavily
před redakci zcela nové úkoly, dosud nikým
v Československu neřešené.
V polistopadovém období dále přišlo
do Reginy Praha několik redaktorů /bohužel
většinou středního věku/, kteří
měli malé nebo žádné zkušenosti
z rozhlasové či aspoň novinářské
práce. K nízké úrovni vysílání
na počátku roku také nepochybně přispělo;
že šéfredaktor
P. Zborník k 1.1.1992 odešel ze své funkce
a v redakci panovalo prakticky bezvládí. Nebylo
také vyřešeno postavení Reginv Praha
ve smyslu zákona ČNR ze dne 7.11.1991 O Českém
rozhlasu.
Největší nedostatky
vysílání
v té době spočívaly v téměř
úplné absenci původního zpravodajství
z Prahy a z regionu ("řešilo" se přebíráním
zpráv z denního tisku, eventuálně
zprávami z tiskových konferencí centrálních
orgánů a politických stran bez jakéhokoliv
vztahu k regionu), v minimální vyhraněnosti
jednotlivých publicistických pořadů
/většina z nich měla formálně
podobu besedy na jakékoli téma, v nízké
úrovni moderátorů, kteří se
trvale dopouštěli základních profesionálních
chyb.
V redakci v té době
fakticky neexistovala řídící
práce, redakční
kolektiv neměl společnou představu o koncepci
vysílání, takže to se rozpadalo na jednotlivé
pořady, jakási "rádia v rádiu",
jejichž úroveň i obsah byly závislé
jen na představách o schopnostech příslušného
redaktora, který ani nevěděl, a často
neměl zájem vědět, co se vysílá
"kolem něho". Není nepodstatné,
že ani mezilidské vztahy v redakci nebyly aspoň
na průměrné výši.
Při hodnocení tohoto
období nelze ovšem zapomenout ani na klady
vysílání
Reginy Praha. Patřila k nim především
snaha plnit jednu z funkcí veřejnoprávního
média, totiž služba minoritám, a už
národnostním či sociálním -
už v předchozím období vznikla na Regině
Praha vysílání pro romské spoluobčany
a vysílání pro zrakově postižené.
Nepříliš systematicky,
ale přece jen, se ve vysílání projevoval
zájem o malé a střední podnikatele.
Profesionálně velmi dobrý byl pravidelný
denní pořad vážné hudby Ave musica.
V oblasti zábavné hudby určené především
mladým posluchačům působila na poměrně
vysoké úrovni redaktorka Reginy Praha a moderátorka
těchto pořadů Vilímová,
Na dobré úrovni bylo také sportovní
zpravodajství z regionu.
1.3.1992 byl do funkce šéfredaktora jmenován
Michal Novotný:
Redakce poměrně
rychle vzala za svou koncepci budování
Reginy Praha metropolitního rádia zpravodajského
typu. Důraz na původní
zpravodajství
z Prahy a regionu doprovázený organizačními
opatřeními k zavedení elementárního
pořádku v denní práci redakce, stavění
zpravodajských směn, vymezení odpovědnosti
vedoucího směny, povinností redaktorů
ve směně a v terénu, se už v jarních
měsících projevily ve vysílání
Regina Praha začala /i když nedokonale/ plnit svou
základní zpravodajskou povinnost posluchačům.
Druhým "pilířem"
koncepce vysání se staly pořady pro minority.
Národnostní vysílání
- během roku bylo pojmenováno Klub dorozumění
- se postupně obohacovalo získávalo ve vysílání
větší prostor. K romskému vyslání
postupně přibyly Slovenský klub vysílání
pro Poláky, Maďary, Ukrajince, Rusíny, v nedávné
době pro Chorvaty. Během roku došlo k rozdělení
Klubu dorozumění tak, že odpoledne každý
"klub" vysílá
česky /5 minut/ informace určené českým
posluchačům, v podvečerních hodinách
v jazyce menšiny/10 minut/. Vysílání
pro postižené, pro sociální
minority, šlo stejnou
cestou. K vysílání pro zrakově postižené
přibylo vysílán(pro tělesně
postižené a dále pořad pro starší
občany Senior klub. Tato vysílání
se střídají denně od pondělka
do čtvrtka. Jednou týdně se živě
vysílá pořad určený pro tělesně
postižené, kteří pro sebe hledají
práci, Linka pomoci. Na pomoc nezaměstnaným
a zároveň pro menší a střední
podnikatele vznikla Radioburza práce - denně půl
hodiny je na Regině Praha možnost v živém
vysílání nabídnout práci nebo
svou pracovní sílu. Zájem o minority se nesoustřeďuje
jen do vymezených pořadů, prostupuje i ostatní
zpravodajské a publicistické
pořady vysílané na Regině Praha.
Kromě co nejúplnějšího
a samozřejmě objektivního zpravodajství
z Prahy. středočeského regionu a vyslání
pro minority obsahuje koncepce vysílání Reginy
Praha uplatňovaná od jara 1992 důraz na publicistiku
tzv. "z naší ulice",
tedy na regionální problémovou a investigativní
publicistiku. Vznikl pravidelný denní hodinový
pořad Regina revue, kde je pro tuto publicistiku prostor.
Kromě toho vznikl pravidelný týdenní
pořad Magazín spotřebitelů. Problematice
státní správy a samosprávy
se Regina Praha věnuje pravidelném týdenním
pořadu Starostové se starají.
Dalším předmětem
výrazného zájmu Reginy Praha je /na rozdíl
od období před uplatňováním
této nové koncepce/ Praha jako kulturní
a historický fenomén.
Vznikly pořady Pražský fejeton /denně
po - čt/, Kulturní magazín /jednou týdně/,
Procházky Prahou /jednou týdně/; pravidelný
denní, většinou živě vysílaný,
pořad Praha a její lidé představuje
významné kulturní, ale i politické
osobnosti tak či onak spojené s naším
hlavním městem.
Hudební vysílání
Reginy Praha je koncipováno s co nejširším
záběrem. Vycházíme z přesvědčení,
že Reginu Praha poslouchají /nebo bychom chtěli,
aby poslouchaly/ nejširší vrstvy, nedáváme
tedy přednost žádnému hudebnímu
žánru a žádný také pokud
možno neomezujeme. Škála našeho hudebního
vysílání sahá od rocku, přes
pop music, hudbu country, šanson, písničkáře,
jazz, dechovku, operetní a muzikálovou hudbu až
k hudbě vážné. Všechny tyto žánry
mají ve vyslání Reginy Praha své pořady.
Snažíme se, aby způsob moderování
těchto pořadů byl diferencovaný podle
vkusu posluchačů jednotlivých hudebních
žánrů. Většina našich hudebních
pořadů není jen "pouštění
hudby", jde někdy více, někdy méně
o jistou hudební publicistiku - moderátoři
se snaží uvádět vysílané
skladby do souvislostí.
Tím se chceme odlišit od většiny soukromých
stanic, i když někdy vysíláme hudbu
"stejného druhu".
Aby Regina Praha mohla plnit všechny
aspekty naznačené koncepce bylo nezbytně
nutné, aby podstatně rozšířila
vysílání. Během roku 1992 se to
podařilo tak, že od počátku roku 1993
na našich vlnách /kromě dvou zpravodajských
pořadů Českého rozhlasu v 9.30 a 12.30/
nejsou vysílány jiné pořady než
připravené Reginou Praha, dopravním vysíláním
a společným okruhem Regina. V květnu 1992
rozšířila Regina Praha
své odpolední vysílání do.18.25,
v říjnu pak dopolední vysílání
od 8.00. V lednu 1993 jsme začali vysílat i o víkendech
/zatím předem natočený program/ -
v sobotu od 12.00 do 18.25, v neděli od 12.00 do Zelené
vlny. Po výzvě dramaturga okruhu Regina jsme
byli připraveni zahájit i vlastní večerní
vysílání v pondělí na okruhu
Regina, tento plán se však - ne z naší
viny neuskutečnil. V současné době
tedy Regina Praha vysílá 57,5 hodiny týdně,
což je o něco víc než zdvojnásobení
objemu vysílání proti stavu
na počátku roku
1992. Přičemž ve studiu v současné
době v trvalém pracovním poměru pracuje
18 redaktorů /o
3 méně/
a 5 THP /o 0,5 více/. V souvislosti s rozšířením
vysílání došlo ke generální
rekonstrukci studia 36 v karlínské budově,
kterou se diky pochopení složek eského rozhlasu
podařilo uskutečnit rychle a bez přerušení
vysílání.
Zásadní řeáenf
personálního obsazení redakce Reginy Praha
bylo jedním z nejdůležitějších
úkolů vedení studia v roce 1992. Bylo zřejmé,
že k tomu, aby se programové záměry
nové koncepce mohly začít dařit, jsou
především nutné zásadní
změny v systemizaci - posílit řídicí
složku, tedy ustavit místa zástupce šéfredaktora
a tajemníka redakce, posílit pravomoci vedoucích
směn a po přesném vymezení popisů
práce redukovat počet redaktorů.
K personálním změnám začalo
nejprve docházet samovolně. Několik redaktorů
během léta a podzimu odešlo na vlastní
žádost, protože se necítili být
schopni a ochotni plnit nové úkoly, především
zvýšený objem běžné zpravodajské
práce. Za tyto redaktory nebyli
přijímáni noví a ukázalo se,
že se snižováním počtu zaměstnanců
zintenzívňuje a zkvalitňuje práce
ostatních.
Zásadním způsobem
řešení personální situace v Regině
Praha pomohlo, že nám bylo umožněno po
tři měsíce /říjen-prosinec/
experimentálně ověřovat nový
systém odměňování v Českém
rozhlase. Během experimentu se projevilo, že skutečná
potřeba redaktorů zaměstnaných v trvalém
pracovním poměru je ještě nižší,
než jsme v průběhu roku předpokládali.
Ke konci roku 1992 tedy-odešlo několik dalších
redaktorů, nich; někteří pokládali
pro sebe za výhodnější stát se
stálými externími spolupracovníky
odměňovanými honoráři.
Tento nový systém
podle našich zkušeností jednoznačně
přispívá ke zlepšení redakční
práce, k redukci zbytečných pracovních
míst; ke zprůhlednění vztahu mezi
odevzdanou prací a jejím odměňováním.
Předpokládá ovšem při relativním
snížení objemu mzdových prostředků
zvýšení prostředků na OON /honoráře/.
V této otázce jsme si s ČRo neporozuměli
dokonale, naše požadavky na OON nebyly v rozpočtu
na rok 1 akceptovány
zcela, takže pokud bychom rozpis na rok 1993 striktně
dodrželi, nemohli bychom splnit programové záměry,na
tento rok, museli bychom přistoupit k redukci vysílání.
Spoléháme na to, jak jsme se s EU dohodli, že
nejpozději v polovině roku se
k této otázce vrátíme a vezmeme v
úvahu jednak skutečný stav potřeb
honorářů, jednak nový sazebník
ČRo.
Velmi zásadním problémem,
do značné míry limitujícím
práci studia je technické vybavení
redakce. Potýkáme
se s absolutním nedostatkem funkčních reportážních
magnetofonů, studio je vybaveno jen jedním počítačem,
v redakčních místnostech nejsou kvalitní
radiopřijímače, takže i jen prosté
sledování vlastního vysílání
činí problémy.
Pokud jde o komerční
činnost, nebyla
v roce 1992 v Regině Praha ani dostatečná
ani kvalitní. Nedařilo se naplnit ani povolené
procento reklamy, snaha o sponzorování pořadů
zůstala právě jen u snahy. Jistého
zlepšení jsme dosáhli jen u písniček
za úplat pořad Písničky na přání
vysíláme od podzimu také ve všední
dny /po-čt/ půl hodiny
denně a kromě sobotních dvou hodin jsme zařadili
do nedělního vysílání další
hodinu. Jistý úspěchů jsme dosáhli
snad také v oblasti public relations - uzavřeli
jsme reciproční dohody s několika časopisy
zaměřenými na pražský region
/Večerník Praha, PRO,
Zemědělské noviny, .../, takže se v
těchto médiích pravidelně objevují
upozornění na pořady nebo jen existenci Reginy
Praha. V roce 1992 prakticky vůbec neexistovala spolupráce
mezi komerčním úsekem ČRo a Reginou
Praha, což hodláme velmi rychle napravit.
Záměry Reginy
Praha pro rok 1993
Po roce kdy docházelo k
velkým změnám jak ve vysílání
(jeho rozšíření, vznik mnoha nových
pořadů, několikerá změna vysílacího
schématu), tak v redakci (zásadní změny
v organizaci práce, redukce počtu zaměstnanců,
příchod několika nových lidí
vedení, orientace na externisty), bude hlavním úkolem
pro rok 1993 určitá dynamická konsolidace
dosaženého stavu. Pokud nás k tomu finance
nedonutí, nehodláme v roce 1993 zásadně
měnit ani rozsah, ani strukturu vysílání,
chceme pouze zpřesňovat konce metropolitního
vysílání, jak jsme k ní došli
v průběhu roku 1992, přičemž
nevylučujeme drobnější změny
vysílacího schématu.
Zkvalitňovat zpravodajství
z Prahy a regionu je trvalý úkol, přičemž
je nezbytné nu zaměřit se na mimopražský
region. Zde je zpravodajství Reginy Praha stále
náhod bezkoncepční, neprofesionální.
Pokud se ukáže potřeba, počítáme
s možností ve zpravodajské hodiny od 8,00 do
9,00 a tří kratších zpravodajských
relací /v 11,00, 14,00 a 17,00/ zavést ještě
další zpravodajský
pořad. V každém případě
však budeme nejprve pracovat na zkvalitnění
relací stávajících, především
ranní.
Objem vysílání pro minority
je podle našeho názoru zatím dostatečný.
Bude nadále vysílat denně /po-čt/
Klub dorozumění /5 + 10 min/, denně dále
15 min pro sociálně potřebné /zrakově
postižení, tělesně postižení
a Senior klub/, jednou týdně půlhodinovou
Linku pomoci, půlhodinový Nedělní
Senior klub a nedělní hodinový hudební
pořad pro nemocnice. V Klubu dorozumění počítáme
s rozšířením záběru připravujeme
vysílání pro Němce, přemýšlíme
o vysílání pro Vietnamce a o formách
spolupráce s Pražskou židovskou obcí/.
Službu pro potřebné chceme rozšířit
především tak, že se jejich problémům
budeme ještě více věnovat v "univerzálních"
pořadech.
Hodláme zkvalitňovat
pořady Magazín podnikatelů a Magazín
spotřebitelů.
Publicistika je zřetelně
nejslabší stránkou novinářské
činnosti Reginy Praha. Jde velmi často po povrchu,
zabývá se marginálními či přímo
únikovými tématy, není zatím
v silách redakce připravovat pořady typu
"o čem se hovoří", které
jsou pro regionální stanici zcela nezbytné.
Splnit úkol změnit tento stav je nutné, ale
velmi těžké, protože zde jde do značné
míry i o otázku novinářských
osobností, kterých je jak známo v našich
médiích absolutní nedostatek.
V kulturní publicistice
chceme dále zkvalitňovat pořady Kulturní
magazín a Procházky Prahou a posílit objem
informací"z kultury ve zpravodajských relacích.
V hudebním vysílání
chceme pokračovat v trendech z minulého roku, při
eliminaci excesů, ke kterým tu a tam docházelo.
Posilování tendence k hudební publicistice,
k uvádění vysílané hudby do
souvislostí, dochází od počátku
roku 1993 mimo jiné i tím, že se Regina Praha
snaží získávat jako spolupracovníky
skutečné špičky v tomto oboru - od ledna
kupříkladu
vysílá na Regině Praha svou Antidiskotéku
Jiří Černý a začali jsme s
ním spolupracovat i jako s pravidelným moderátorem
ranního zpravodajského bloku.
Zkvalitnění práce
moderátorů i spíkrů uvádějících
bloky vysílání je další trvalý
úkol Reginy Praha. Budeme pokračovat v navazování
spolupráce se špičkovými osobnostmi
a současně dávat možnost i mladým
začínajícím adeptům tohoto
oboru. Přitom budeme tvrdě eliminovat osoby netalentované,
neschopné profesionálních výkonů.
Jsme připraveni rozšířit
svůj podíl na vysílání
společného okruhu
Regina a pokud nebude
existovat, na stanici Praha. Chceme navázat užší
spolupráci s dopravním vysíláním
pokud jde o náš eventuální podíl
na Zelené vlně Reginy.
Zaměříme
se na zvýšení jak objemu, tak kvality naší
komerční činností, především
ve spolupráci s komerčním úsekem ČRo.
Chceme intenzívně
iniciovat jednání o technickém vybavení
redakce.
Pokud jde o personální obsazení
studia, pokládáme ho pro rok 1993 za konsolidované.
Pravděpodobně dojde už jen k jednomu zrušení
systemizovaného místa, které v současné
době obsazuje redaktor na neplacené dovolené.
V redakci zůstali, nebo do ní přišli,
lidé, kteří v regionálním vysílání
budovaném na takové koncepci, jaká se začala
uskutečňovat v roce 1992, chtějí pracovat
a jejichž schopnosti
takové práci více méně odpovídají.
Tím nevylučujeme personální pohyby
- ale jen v rámci stávající systemizace.
V roce 1992 nebyl vyřešen
problém ostavení Reginy Praha
na úroveň ostatních regionálních
studií ČRo podle litery zákona ČNR
O Českém rozhlasu. I nadále pokládáme
za nutné tuto otázku řešit - stav "ani
ryba ani rak" vede k poruchám komunikace Reginou Praha
a složkami ČRo, které zbytečně
komplikují práci a koneckonců mají
negativní vliv na vysílání. Soudíme,
že obě možnosti - jak samostatnost
Reginy Praha ve smyslu zákona, tak zařazení
Reginy Praha jako střediska Českého rozhlasu
na úrovni redakce jsou racionálnější
a hospodárnější než současný
stav. Jsme připraveni se na řešení této
otázky plně podílet.
2. Brno
Brněnské studio
je v současné době největší
mezi RS Českého rozhlasu. Zamést: celkem
238 osob, z toho 38 redaktorů, 56 uměleckých
pracovníků, 98 THP a 42 dělníků.
Tento počet míníme v letošním
roce redukovat pouze v posledních dvou kategoriích
(UP se v dubnu zmenší zrušením orchestrů),
a to v první vlně reorganizace minimálně
o třetinu. U programových pracovníků
a většiny členů techniky už nemáme
žádné rezervy, většina z nich je
trvale přetížena. Lze tak soudit z počtu
vyrobených a odvysílaných minut za rok 1992.
Naše studio odvysílalo 156500 minut v regionálním
vysílání, 32230 minut na okr Regina, 35049
minut na stanici Vltava a 19752 minut na národním
okruhu Praha.
Tento objem výroby a vysílání
bychom rádi zachovali, by s jiným umístěním
na okruzích Českého rozhlasu. Snižování
minut v regionálním vysílání
by výrazně snížilo naší
konkurenceschopnost vůči stále kvalitnějším
privátním stanicím (Radio Brno, Rádio
Hády, Rádio Haná) a především
ohrozilo to, co pokládáme za svou prvořadou
povinnost nejen ze zákona: tedy kompletní službu
posluchačům v regionu. Všechny naše nové
pořady směřují právě
k tomuto cíli.
K vývojovým trendům:
Stále větší objem peněz se budeme
snažit převádět z mezd na honoráře,
protože bez mnohem větší spolupráce
kvalitních externistů si moderní rozhlas
nedokážeme představit. Výnosy zřejmě
příliš nezvýšíme reklamní
činností, pro niž jsou alespoň na počátku
roku nepříznivé podmínky. Mnohem větší
objem prostředků však míníme
získat sponzoringem plus lepším komerčním
využitím našich hudebních studií
a archivů. Za tímto
účelem rozšiřujeme a zcela přebudováváme
komerční oddělení.
S financemi je také bezprostředně
spjata problematika naší techniky. Její celková
odepsanost stále přesahuje 80%,což především
způsobuje zvýšenou poruchovost. Domníváme
se, že musíme dobudovat dvě nosné režie,
jednu pro hudební a druhou pro slovesnou výrobu,
a to tak, aby odpovídaly alespoň evropskému
standardu. U režie hudební to představuje rozšíření
o možnost vícestopého digitálního
záznamu a dalších efektových zařízení,
která jsou nutná i v
režii slovesné. V tzv. velké přenosové
technice je přetrvávajícím problémem
náš střední přenosový
vůz Savien, který je už 23 let starý
a téměř neschopný další
údržby.
Malá přenosová
technika je rovněž stará a fyzicky opotřebovaná.
Tuto techniku pokoušíme nahrazovat malými záznamníky
R-Dat, které podle poslední situace na trhu vycházejí
levněji než profi kazetové magnetofony. Studiové
magnetofony STUDER A80, montované už r. 1970, je možno
nahradit za nové STUDER A807: cena nejlevnější
ovšem dosahuje čtvrt
milionu Kč.
Naše výroba a odbavování
vysílání je roztříštěno
do dvou budov, což samozřejmě zvyšuje
počet lidí, nezbytných pro vysílání.
V budově na Kaunicově ulici, kde máme odbavovací
pracoviště a dvě hudební studia, jsme
v pronájmu u Sokolu Brno. Desetiletá smlouva nám
zajišťuje nájem v centru Brna za 500KČ/m
čtvereční. Celkovou částku
cca 1 300 000 Kč se nám podařilo
zčásti kompenzovat velmi výhodnou smlouvou
s Moravskou harmonií, která za I/6 pronajaté
plochy hradí 500 000 Kč, jako s případným
dalším spolupracovníkem
jednáme s brněnským studiem České
televize. Hudebních studií se nechceme zříct,
protože jak už jsem uvedl, míníme je mnohem
více komerčně využívat: nahrávací
techniku už jsme do nich investovali za nedávné
celkové rekonstrukce, kvalitní hudební
režiséry i mistry zvuku máme a neradi bychom
je přepouštěli konkurenci.
Naše veškeré
nové programové záměry jsou vedeny
snahou o službu posluchačům. Ve všední
dny vysíláme od 7.00 hodinový zpravodajský
moderovaný pořad "Dobré ráno
z Brna", poté následují posluchačsky
stále žádanější a sledovanější
pořady "Trh práce", tj. kontaktní
servis pro nezaměstnané a zaměstnavatele,
bezplatná rozhlasová inzerce "Radioburza",
každotýdenní živé setkání
s Českou obchodní inspekcí, kompletní
kulturní servis "Pulsy"
a nový pořad "Radioecho", více
méně rozšířená forma anonce
na vlastní vysílání. Spolu s ostravským
studiem se v týdenních periodách střídáme
ve vysílání kontaktního pořadu
kulturně-publicistického zaměření
"Apetýt". Všechny tyto pořady jsou
samozřejmě vysílány
živě, stejně jako polední "stanoviska
a názory" a následující "Kontakt".
Od ledna letošního
roku šíříme v intervalu 14.00-17.00
nový pořad proudového typ "Rendez-vous",
který lehčí formou seznamuje posluchače
se všemi zajímavostmi v regionu Tento týmový
pořad nám současně slouží
jako "laboratoř" pro zdokonalování
stávajících moderátorů a výcvik
nových, rovněž na něm zkoušíme
jednodušší a tedy levnější
způsob odbavování pouze jediným zvukovým
mistrem, který přebírá i další
funkce v režii: Poznatky z odbavování
tohoto pořadu budeme aplikovat i na ostatní pořady
podobného typu. Odpolední vysílání
zakončují "Radionoviny" zpravodajské
redakce, rozebírající v hloubkovějších
materiálech celodenní dění v regionu.
Ve všech těchto pořadech
je použita hudba převážně středního
proudu (snižujeme podíl z anglo-americké oblasti),
doplněná o folk, folklor a velmi žádanou
dechovou hudbu. Do pořadu "Rendez-vous" pravidelně
zařazujeme hitparády dechovky, oldies a celoevropskou
hitparádu "Mondo-rock", poskytovanou nám
bezplatně z Itálie.
V pravidelných půlhodinových hudebních
blocích omezujeme ve všední dny vážnou
hudbu kromě tzv. vyššího populáru
a téměř úplně jsme rezignovali
na operní a operetní oblast, pro kterou je podle
našeho soudu určena stanice Vltava. V dosavadním
společném vysílání stanice
Regina připadá našemu studiu páteční
večer.
Odlišné schéma
má naše víkendové vysílání,
vyhrazené především pořadům
kulturněpublicistickým a hudebním (např.
"Femina", "Přišel po večeři",
literární "Sobotní rozpravy", "Antikvariát
Břetislava Rychlíka, "Hovory o literatuře",
"Písničková liga", "Kouzlo
zpívané poezie" aj.). Stále stoupá
zájem o "vlajkovou loď" našeho sobotního
vysílání, soutěžnězábavný
pořad "Trefa".
Stále žádané
"Blahopřání s písničkou"
bychom i přes jistý finanční efekt
(1261 000KČ/r. 92) z programových důvodů
neradi rozšiřovali na více než současné
tři hodiny za víkend.
Na stanici Vltava se třemi
pětinami (9.500 minut) své produkce podílí
literárně dramatická redakce, a to převážně
pořady nejvyšší rozhlasové náročnosti.
Hudební redakce část svých časů
na Vltavě ztratila, což ovšem nepokládáme
za problém dramaturgie stanice Vltava, nýbrž
za problém vlastní, který budeme řešit
změnami v redakci.
Při všech programových
zámyslech a změnách jsme vycházeli
především z výzkumu poslechovosti v
regionu, který jsme si nechali -v září
92 provést Institutem pro výzkum veřejného
mínění a který pokládáme
za nezbytné po usazení nového schematu zopakovat.
Z výsledků výzkumu krom jiného jednoznačně
vyplývá, že nás poslouchají především
občané středního a staršího
věku.
Z personálního hlediska
je brněnské RS poměrně stabilizovaným
kolektivem podstatnějších problémů
a třecích ploch. Týká se to především
jeho vedení a programový pracovníků,
kteří dosud odolávají finančně
zajímavějším nabídkám
z jiných masmédiích privátních
stanice,zdůrazňuji, že něco jako "hrdost
na vlastní firmu" není v brněnském
studiu frází. Dílčí nedostatky
současného systému redakcí by měl
vyřešit zamýšlený přechod
týmovou práci. Varovnější je
situace v technice, jejíž
členové jsou už z povahy své práce
pragmatičtější a cítí
se finančně nedoceněni: někteří
odcházejí do privátních stanic soukromých
nahrávacích studií, jiní tím
prozatím jen vyhrožují.
BROLN je stabilizovaný
co do hudebníků i dramaturgie, převádíme
jej pouze na větší finanční samostatnost
a tedy především odpovědnost. Počet
ostatních zaměstnanců, jak už jsem naznačil
v úvodu, se v reorganizaci, chystané na polovinu
roku, pokusíme snížit na co nejnižší
mez, nezbytnou k chodu studia, přičemž značnou
část činností převedeme na
externisty.
Brněnské RS chce
být nedílnou a rovnoprávnou součástí
Českého rozhlasu, protože pouze to nám
podle mínění naprosté většiny
programových pracovníků i jeho vedení
s jedinečnou možností být skutečně
nezávislým sdělovacím prostředkem,
objektivně vyvážené informujícím
o veškerém dění v regionu a napomáhat
tak ke stabilizaci politické situace nejen na jižní
Moravě, ale i v celé České republice.
V kterékoliv jiné variantě půjde o
jiný rozhlas s jiným posláním, jiným
programem a jinými lidmi.
3. České Budějovice
Českobudějovické
studio v lednu r. 1991 vysílalo týdně 27
hodin vlastního programu V září 1992
jsme týdně vyslali už 47 hodin programu, v
němž převažuje hudba nad mluveným
slovem. Tím se částečně objasňuje
i to, že naše studio ve srovnání s ostatními
regionálnímu studii podle ukazatele s relativní
vypovídací hodnotou vyrábí nejlevněji
1 minutu programu a to 42,- Kč. Zároveň jsme
se podíleli na tvorbě pořadů pro okruhy
Regina, Praha a Vltava. Podle jednoho z posledních
dostupných komplexních průzkumů poslechovost
jednotlivých regionech patřila ČB vysílání
mezi nejposlouchanější. Nutno přiznat,
že na vyšším zájmu posluchačů
o naše vysílání má značný
podíl některými vychválený,
jinými zatracovaný pořad Písničky
pro radost.
Od 4. ledna 1993 jsme rozšířili
vlastní vysílání o 60 minut a to u
pořadu Dobrý den z ČB, v čase od šesté
do osmé hodiny.
Od 1. března 1993 zavedeme
nové vysílací schéma, které
znamená další rozšíření
objemu vlastního vysílání na 56 hodin
týdně.
Nutno upozornit, že veškerý
nárůst jsme dosud pokrývali v rámci
stávajícího plánovaného stavu
pracovníků a stávajících mzdových
i honorářových prostředků.
Pro rok 1993 však budeme požadovat zvýšené
finanční prostředky, především
honorářové v relaci s našimi výkony
a výkony ostatních RS, a to na výrobu pořadu
pro okruhy Českého rozhlasu. Dosud jsme tyto náklady
pokrývali z ušetřených prostředků
na vlastní vysílání.
Perspektivně uvažujeme
o postupném přechodu na ucelený 12hodinový
blok vlastního vysílání, který
by byl doplněn jen o zpravodajské relace a některé
pořady ze stanice Praha, na nichž budeme participovat.
Přitom počítáme se zachováním
stávající praxe a podílu našeho
studia na vysílání okruhu Regina.
Pro šíření
takto pojatého regionálního vysílání
budeme využívat především pásmo
VKV II. Síť středovlnných vysílačů
vzhledem k minulým zásahům ze strany ČRo
budeme využívat jako doplňkovou do patnácté
hodiny.
V oddělení techniky
a v ekonomicko - správním oddělení
došlo k řadě opatření, která
zajistila úsporu pracovních sil.
Stav technického zařízení
je na hranici použitelnost a zlepšení se pohybuje
stále v kategorii slibů. Jen díky profesionalitě
pracovníků je možné ještě
krátký čas udržet krok v technické
kvalitě vysílání se soukromými
stanicemi v ČB. Určitá naděje se sice
jeví při možnosti použití finančních
prostředků ze zlepšeného výsledku.
hospodaření, ale díky legislativě
tyto prostředky na nákup technického zařízení,
které má charakter základních prostředků,
zatím nelze použít.
4. Hradec Králové
Program studia ČRo HK doznal
v průběhu uplynulých tří let
značných změn. Kromě samotného
rozšíření vysílacího času
na osm až dvanáct hodin denně se většina
inovovaných i zcela nových pořadů
výrazně profilovala a jejich celková skladba
se dále přizpůsobila koncepci
rodinného vysílání s dominantním
posluchačským zázemím mezi střední
generací.
Skladba všednodenního
vysílání je založena na hudebně
zpravodajském proudu kombinovaném se slovesnou i
hudební publicistikou. Kromě původního
zpravodajství z regionu jsou základními prvky
převzaté zpravodajství BBC a komentované
přehledy tisku doplněné zpravodajskými
relacemi ČRo (Radiožurnál). Dominantní
roli sehrává ve vysílání osobnost
moderátora, který je také garantem některých
pořadů a rubrik. Ty jsou motivovány především
aktuálními zájmy a potřebami posluchačů.
Moderované bloky tvoří zhruba dvě
pětiny denního vysílání. Stejnou
část vysílacího času zabírají
původní nebo reprízované publicistické,
literárně publicistické a hudební
pořady. Zbývající pětinu ve
všednodenním
dvanáctihodinovém schématu vyplňují
převzaté pořady Letokruhy, Pozor, zákruta
a Kolotoč.
Přestože zábavné
a populárně vzdělávací pořady
mají své pevné místo v Podvečerním
klubu rádia HK, dominantním prostorem pro tento
žánr je sobotní schéma zejména
4hodinový proud Habaděj s pravidelnými rubrikami.
Rovněž podvečerní schéma do kterého
je integrován jediný převzatý pořad
(Káva u Kische), je podřízeno tomuto charakteru
a kromě dvou typů hudebních pořadů
v něm má své pevné místo rozhlasový
dokument nebo zábavný
žánr.
Koncepce nedělního
vysílání by měla splňovat kritéria
jakési pokladnice regionální národní
kultury a měla by sehrávat rovněž i
výrazně osvětovou roli. Takto jsou koncipovány
pořady Povídka pro... a Tuhle hudbu mám rád,
Kapitoly ze světové literatury, Hudební inspirace,
Krkonošský almanach, cyklus Krásní blázni
i pravidelný čas vyhražený pořadům
ze Zlatého fondu ČR.
Zpravodajská redakce se
orientuje především na původní
příspěvky, čemuž přizpůsobena
koncepce okresních redakcí (zatím zřízeny
v Jičíně, Náchodě, Lanškrouně
a v Havlíčkově Brodě. Část
zpravodajství zprostředkují rovněž
osvědčení externí spolupracovníci.
Sváteční
publicistika a literární tvorba je podřízena
jednotné dramaturgii, která se naopak opírá
o široký okruh externích spolupracovníků,
vesměs významných regionálních
národních osobností a autorů.
Vysílací schéma,
korespondující již v roce 93 s navrhovaným
schématem stanice Praha by nemělo v průběhu
roku doznat žádných zásadních
změn, co se rozsahu vy týče. Rok 1993 by
měl prověřit a zdokonalit stávající
programové typy, zatímco ty úspěšné
by měly být nahrazeny novými pořady,
připravovanými jednak v souladu se zájmy
posluchačů a jednak s posláním regionálního
studia. Chceme-li udržet vyšší úroveň
pořadů znamená to vyvinout další
iniciativu v ekonomické
oblasti, protože garantované zdroje koncesí
jsou výrazně limitované.
Přesto musí vedení
studia i s ohledem na vlastní obsah vysílání
urychleně pomýšlet na zrněnu procesu
výroby rozhlasových pořadů a s ní
souvisejícím nákupem moderních technologií
a počítačových systémů
a prvků. Přestože se to může za
dané situace jev než utopistickým, je nezbytné
stále připomínat léta nevyhovující
a opomíjené prostorové zázemí
redakce a studií a s tím související
roky odkládanou výstavbu nové rozhlasové
budovy v HK.
5. Ostrava
Ostravské rozhlasové
studio patří k významným sdělovacím
prostředkům severní Moravy a Slezska. Počtem
svých pracovníků se řadí k
největším regionálním studií
Českého rozhlasu. Od roku 1989 každoročně
zvyšuje své výkony (v r. 1989 odvysíláno
i 1.977 hodin, v r. 1992 přibližně 4.235 hodin,
přičemž jen premiérových hodin
bylo odvysíláno zhruba 3.648). To by se nikdy nepodařilo,
nebýt celé řady nadšených a zapálených
"rozhlasáků".
V současné době
je studio složeno z těchto organizačních
útvarů:
3 programové redakce (zpravodajsko-publicistická,
literárně-dramatická a hudební), Útvar
umělecké realizace, technicko-provozní, ekonomicko-obchodně-správní
a útvar ředitele.
Poslední organizační
úpravou (říjen 1992) se vlivem nečekané
personální změny nepodařilo vytvořit
čtvrtou programovou redakci (živé vysílání
publicistických pořadů).
K 31. 12. 1992 skončil
pracovní poměr členů Ostravského
rozhlasového orchestru v Českém rozhlase.
Je-li nynější
počet pracovníků optimální,
není v tuto chvíli možno zodpovědně
říci. Teprve po uklidnění situace
v ČRo (po schválení vysílacích
schémat všech okruhů a stanovení míry
participace studia na jejich naplněn a po uvedení
připravované počítačové
sítě ve studiu v život bude zřejmé,
kolik pracovníků dané úkoly
zvládne. Ale už teď nepočítáme
se zvyšováním stavu pracovníků.
V době nejbližší,
blízké i budoucí si chceme kvalitními
pořady zajistit znatelný (slyšitelný)
podíl na celostátním vysílání,
udržet stávající rozsah regionálního
(dříve krajového) vysání a
být i nadále jedním z garantů okruhu
Regina. Nemíníme už vysílání
rozšiřovat, ale zkvalitňovat. V regionu severní
Moravy a Slezska je bohaté tvůrčí
a interpretační zázemí. Jsme si této
skutečnosti vědomi a chceme ji také plně
využít. Počítáme přitom
i se znatelným přínosem
pobočného studia v Olomouci.
Prvořadým úkolem
vedení studia je:
1. takové hmotné
zabezpečení pracovníků, abychom se
u většiny z nich nemuseli neustále spoléhat
na jejich entuziasmus a lásku k rozhlasu a obávat
se, kdy odejdou,
2. zabezpečit OON v takové
výši, abychom mohli realizovat i náročné
umělecké pořady a důstojně
honorovat autory a interprety,
3. zabezpečit hospodárné
a účelné vynakládání
všech prostředků určených k činnosti
studia.
Priority v programové složce
lze označit jednoznačně výstižným
kvaIita.
V útvarech techniky, realizace a ekonomiky je základním
úkolem studia
a) vybudování dobře fungující počítačové sítě s kvalitními a pro činnost studia účelnými programy,
b) trvale, důsledně
a účinně modernizovat neutěšený
stav technického vybavení, které v mnohých
případech brzdí produktivní výrobu
studia (70% technické základny je starší
20 let!) i jeho ekonomické využití.
V našem regionu působí
5 soukromých rozhlasových stanic, je zde regionální
studio České televize, v současné
době už vysílá rychle se rozšiřující
kabelová televize. Jejich vliv se projevuje zejména
v "přetahování" pracovníků
našeho regionálního studia za podstatně
vyšší platy (a zatím také za daleko
menší "výkony"). Soukromé
stanice jsou zaměřeny na hitparádový
teenagerský pop, reklamy inzerci a na zpravodajství,
sestávající z velké části
z novinových zpráv.
Náš region zahrnuje
široké spektrum oborů lidské činnosti
-průmysl, zemědělství, vědu,
kulturu... Jde o oblast s obrovskými změnami, s
tvrdými dopady na některé vrstvy obyvatelstva,
provázenými možnými sociálními
výbuchy, jsou zde soustředěny všechny
národnosti bývalého Československa
- je tedy tento region živnou půdou s prostorem existenci
médií soukromých i veřejnoprávních.
Navíc, každý společenský problém
se projevuje hned v několika rovinách, tím
se násobí a umocňuje už tak značné
množství překážek na cestě
k demokracii. Proto existence veřejnoprávního
(nezávislého) rozhlasu pro tento region i pro celý
Český stát životně důležitá.
6. Plzeň
Celá tato zpráva
vychází z předpokladu, že bude alespoň
zachována programová činnost studia Českého
rozhlasu v Plzni, případně dále rozšířena.
Úvahy a činy opačného směřování
by měly výrazně negativní důsledky:
Naším clem je vytvářet
program, který je jistým mezistupněm mezi
zcela oficiálním programem ústředních
stanic na jedné straně a místními
stanicemi na straně druhé. Chceme být seriozní,
korektní, garantovat jazykovou a estetickou úroveň,
současně však vstřícní
a v dobrém slova smyslu "domáčtí'.
Vysílací schéma
zavedené od 1. října 1992 se ve svém
základu osvědčilo. S malými korekturami
je přenášíme i do roku 1993.
Jeho základní myšlenkou
je vytvoření "zdravých stereotypů"
tak, aby měli posluchačů možnost zvyknout
si na stálé rozdělení hudebních
i slovesných žánrů v průběhu
dna, principů platí, že dopoledne je určeno
především konzervativnějším
posluchačům odpoledne a podvečer se více
obracíme na mladší posluchače (myšleno
spíše psychicky než fyziologicky).
Ve zpravodajství, publicistice, hudebních i literárních
pořadech chceme přispívat k procesu hledání
identity regionu. Podle naší představy by se
studio Českého rozhlasu v Plzni mělo stát
významným centrem kulturního dění.
Celodenní program studia
Plzeň je v současné době dostatečné
saturován pořady dobré úrovně.
K dispozici máme dokonce řadu dalších
zajímavých projektů, pro které ovšem
dnes nemáme vysílací čas. Jsme samozřejmě
zavázáni respektovat společné programy
okruhu Regina, ale současně je možno říci,
že jsme schopni velice rychle plochy generovat vlastními
silami.
Jsme připraveni udržet
spolupráci s ústředními redakcemi
na dosavadní úrovni, v případě
stanice Radiožurnál už v těchto dnech
vytváříme podmínky pro dosti značný
nárůst. Těžiště redaktorské
práce však musí zůstat v činnosti
pro vlastní studio a vlastní program! Vždyť
signál s tímto programem pokrývá minimálně
polovinu území České republiky. Nejsme
tedy zdaleka zanedbatelnou enklávou souhrnné programové
nabídky Českého rozhlasu.
Současný rozsah
vysílání studia Plzeň znamenal mimořádný
nárůst pracovního zatížení
oproti předešlému stavu. Už bylo naznačeno,
že jsme připraveni i nadále pracovat o kus
více, než je obvyklým průměrem
v rámci celého Českého rozhlasu. Tvůrčí
činnost je ovšem specifická tím, že
ji nelze stupňovat nad určité únosné
meze, neboť potom
nutně ubývá kvalita a invence. Výhledově
tedy požadujeme nárůst o dvě redaktorská
místa. Paralelně s tím je nutno řešit
post koordinátora zpravodajských příspěvků
pro stanici Radiožurnál. Tato záležitost
je již v jednání počítáme
zde s p. Jindřichem
Šťáhlavským, bývalým zpravodajem
st. ČS.
Z hlediska programu potřebujeme
akutně tato technická zařízení
- reportofony, reportážní magnetofony, komponenty
na urychlenou přestavbu dvou studií, reportážní
R-Dat. Velice nedostatečné je také pokrytí
VKV signálem na Karlovarsku, což je z našeho
pohledu značně exponovaná oblast. Snad by
bylo možno zvážit instalaci vykrývacího
vysílače na místě zvaném Tři
kříže.