Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ústavní soud se skládá z předsedy, dvou místopředsedů a dalších soudců.

Prezident republiky jmenuje ze soudců Ústavního soudu (dále jen "soudce") předsedu a dva místopředsedy Ústavního soudu (čl. 62 písm. e) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava")).

/1/ Předseda Ústavního soudu

a) zastupuje Ústavní soud,

b) vykonává správu Ústavního soudu,

c) svolává zasedání pléna Ústavního soudu (dále jen "plénum") a řídí jeho jednání,

d) jmenuje předsedy senátů Ústavního soudu (dále jen "senát"),

e) plní další úkoly, které mu ukládá zákon.

/2/ Nepřítomného předsedu Ústavního soudu zastupují místopředsedové Ústavního soudu v rozsahu a pořadí stanoveném plénem.

/3/ Předseda Ústavního soudu může se souhlasem pléna pověřit místopředsedy trvalým plněním některých svých úkolů.

/1/ Funkce soudce je veřejnou funkcí.

/2/ Soudce nelze stíhat pro přestupek ani jiný správní delikt.

/3/ Výkon funkce soudce je neslučitelný s jinou placenou funkcí nebo jinou výdělečnou činností, s výjimkou správy vlastního majetku, činnosti vědecké, pedagogické, literární a umělecké, pokud taková činnost není na újmu funkce soudce, jejího významu a důstojnosti a neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost rozhodováni Ústavního soudu.

/4/ Výkon funkce soudce je neslučitelný též s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí.

Soudce je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem soudcovské funkce. Tato povinnost trvá i po zániku soudcovské funkce.

/1/ Před jmenováním soudce prezident republiky písemně oznámí Senátu, koho hodlá soudcem jmenovat, a vyžádá si od Senátu ke jmenování soudce souhlas.

/2/ Jestliže se Senát do 60 dnů po doručení oznámení prezidenta republiky podle odstavce 1 neusnese, že se jmenováním soudce souhlasí nebo nesouhlasí, platí, že ke jmenování dal. souhlas.

/1/ Soudce se může své funkce vzdát; funkce soudce zaniká dnem následujícím po dni, v němž bylo oznámení o vzdání se funkce doručeno prezidentu republiky.

/2/ Funkce soudce dále zaniká:

a) uplynutím doby, na kterou byl soudcem jmenován,

b) dnem, kdy soudce přestal být volitelný do Senátu,

c) dnem právní moci rozsudku, kterým byl soudce odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně,

d) odvoláním.

/3/ Prezident republiky soudce odvolá, pokud to navrhne Ústavní soud vzhledem k výsledkům kárného řízení, které bylo proti soudci vedeno,nebo proto, že soudce vykonává funkci, která je neslučitelná s funkcí soudce, nebo proto, že je členem politické strany nebo politického hnutí, anebo proto, že se soudce déle než jeden rok nezúčastňuje jednání Ústavního soudu.

/4/ Uvolní-li se místo soudce, protože jeho funkce podle odstavce 2 zanikla, nebo usnese-li se Ústavní soud na návrhu, aby byl soudce ze své funkce podle odstavce 3 odvolán, sdělí to předseda Ústavního soudu neprodleně prezidentu republiky.

/1/ Každému soudci je jmenován alespoň jeden asistent.

/2/ Asistenta soudce jmenuje a odvolává předseda Ústavního soudu na návrh soudce, jehož má být asistentem.

/1/ Asistentem soudce může být jmenován občan České republiky, který je způsobilý k právním úkonům, je bezúhonný, dosáhl věku 35 let a jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude tuto funkci řádně vykonávat. Musí mít úplné vysokoškolské právnické vzdělání a být nejméně 10 let činný v právnickém povolání.

/2/ Asistent soudce se může své funkce vzdát; funkce asistenta soudce zaniká dnem následujícím po dni, v němž bylo oznámení o vzdání se funkce doručeno předsedovi Ústavního soudu.

/3/ Funkce asistenta soudce dále zaniká

a) zánikem funkce soudce, jehož asistentem byl jmenován,

b) dnem právní moci rozsudku, kterým byl asistent soudce odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně,

c) odvoláním.

Postavení soudců a asistentů soudců v pracovních vztazích

Na pracovní vztahy vyplývající z funkce soudce a asistenta soudce se vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.

/1/ Plénum je složeno ze všech soudců.Pokud tento zákon nestanoví jinak, může jednat a usnášet se, je-li přítomno alespoň 10 soudců.

/2/ V plénu Ústavní soud rozhoduje:

a) o zrušení zákonů (čl.87 odst. 1 písm.a) Ústavy),

b) o zrušení jiných právních předpisů (čl.87 odst. 1 písm. b) Ústavy) v případech podle § 66 a § 79,

c) o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky (čl. 87 odst. 1 písm. g) Ústavy),

d) o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66 Ústavy (čl. 87 odst. 1 písm. h) Ústavy),

e) o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony (čl. 87 odst. 1 písm. j) Ústavy),

f) v ostatních věcech podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, pokud senát nerozhodl, protože žádný z návrhů na rozhodnutí nezískal většinu hlasů (§ 22 odst. 1),

g) o stanovisku k právnímu názoru senátu, které se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu, vysloveného v nálezu (§ 24),

h) o úpravě svých vnitřních poměrů,

i) o ustavení senátů a o pravidlech rozdělení agendy mezi ně.

Zasedání pléna svolává, pořad jednání určuje a jednání řídí předseda ústavního soudu.

/1/ Každý soudce je oprávněn podat při poradě před zahájením hlasování návrh na rozhodnutí.

/2/ Každý soudce je povinen hlasovat pro některý z návrhů na rozhodnutí, který byl předložen před zahájením hlasování.

/3/ Nezíská-li žádný z návrhů na rozhodnutí potřebnou většinu (§ 14), hlasování se opakuje s tím, že před započetím hlasování se soudci, o jejichž návrzích se hlasovalo, vyjádří, zda na svých návrzích setrvávají; soudci mohou předložit jiné návrhy na rozhodnutí.

/4/ Jestliže postupem podle odstavců 1 až 3 nedojde k přijetí rozhodnutí, hlasuje se o dvou návrzích, které v předcházejícím hlasování získaly nejvíce hlasů.

/5/ O zastavení kárného řízení (§ 139 odst. 1), námitkách proti rozhodnutí v kárném řízení (§ 142) a návrhu na odvolání soudce (§ 143) se hlasuje tajně.

Rozhodnutí pléna je přijato, jestliže se pro ně vyslovila většina přítomných soudců. Jde-li však o rozhodnutí podle čl. 87 odst. 1 písm.g) nebo h) Ústavy nebo o rozhodnutí přijímané na základě právního názoru, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu, je přijato, jestliže se pro ně vyslovilo alespoň 9 přítomných soudců.

Soudce, který s rozhodnutím pléna ve věcech uvedených v § 11 odst.2 písm.a) až g) nebo s jeho odůvodněním nesouhlasí, má právo, aby na jeho návrh bylo jeho odlišné stanovisko uvedeno v protokolu o jednání a aby bylo připojeno k rozhodnutí s uvedením jeho jména.

/1/ Pro rozhodování věcí podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, které nepatří do působnosti pléna, vytváří Ústavní soud ze soudců čtyři tříčlenné senáty.

/2/ Předseda a místopředsedové Ústavního soudu nemohou být stálými členy senátu.

Rozdělení agendy mezi senáty určí na dobu kalendářního roku předseda Ústavního soudu rozvrhem práce podle pravidel stanovených plénem.

/1/ Předsedu senátu jmenuje předseda Ústavního soudu na dobu jednoho roku.Soudce nemůže být do této funkce jmenován ve dvou letech následujících za sebou.

/2/ Nepřítomného předsedu senátu zastupuje věkem nejstarší stálý člen senátu.

/1/ Nepřítomného člena senátu dočasně zastoupí soudce, určený pro tento senát rozvrhem práce.

/2/ Zastupujícím členem senátu může být i předseda nebo místopředseda Ústavního soudu.

/1/ Zasedání senátu svolává, pořad jednání určuje a jednání řídí předseda senátu.

/2/ Senát je způsobilý jednat a usnášet se, jsou-li přítomni všichni jeho členové; usnáší se většinou hlasů.

/1/ Každý člen senátu je oprávněn podat při poradě před zahájením hlasování návrh na rozhodnutí.

/2/ Každý člen senátu je povinen hlasovat pro některý z návrhů na rozhodnutí, který byl předložen před zahájením hlasování.

/3/ Při hlasování se postupuje tak, že každý člen senátu ústně sdělí, se kterým z předložených návrhů na rozhodnutí souhlasí.

/1/ Nezíská-li postupem podle § 21 většinu hlasů žádný z návrhů na rozhodnutí ve věci samé, postoupí předseda senátu věc bez zbytečného odkladu k rozhodnutí plénu (§ 11 odst. 2 písm. f).

/2/ V ostatních věcech rozhoduje při rovnosti hlasů v senátu hlas předsedy.

Člen senátu, který s rozhodnutím senátu ve věci nebo s jeho odůvodněním nesouhlasí, má právo, aby na jeho návrh bylo jeho odlišné stanovisko stručně uvedeno v protokolu o jednáni a aby bylo připojeno k rozhodnutí s uvedením jeho jména.

Jestliže senát v souvislosti se svou rozhodovací činností dospěje k právnímu názoru, odchylnému od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu, předloží otázku k posouzení plénu. Stanoviskem pléna je senát v dalším řízení vázán.

Obálku obsahující protokol o poradě a hlasování může otevřít předseda Ústavního soudu pouze se souhlasem pléna ve věci, která byla postoupena plénu (§ 11 odst.2 písm.f).

Zakazují se shromáždění [Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění zákona č. 175/1990 Sb.] v okruhu 100 m od budov Ústavního soudu nebo od míst, kde Ústavní soud jedná.

Sídlem Ústavního soudu je Brno.

/1/ Návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem může podat ten, komu tento zákon takové oprávnění přiznává (dále jen "navrhovatel").

/2/ Řízení je zahájeno dnem doručení návrhu Ústavnímu soudu.

/1/ Účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, o nichž to stanoví tento zákon.

/2/ Vedlejšími účastníky řízení jsou ti, kterým toto postavení tento zákon přiznává, pokud se tohoto postavení nevzdají. Mají v řízení stejná práva a povinnosti jako účastníci.

/3/ Vznikly-li pochybnosti o tom, zda je někdo vedlejším účastníkem, rozhodne Ústavní soud usnesením.

/4/ Je-li účastníkem nebo vedlejším účastníkem řízení před Ústavním soudem soud v souvislostí se svou rozhodovací činností, rozumí se jím příslušný senát nebo samosoudce.

Účastník nebo vedlejší účastník se může dát v řízení před Ústavním soudem zastupovat pouze advokátem. V téže věci může mít jen jednoho zástupce.

/1/ Fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem.

/2/ Za státní orgán nebo úřad jedná v řízení před Ústavním soudem osoba oprávněná jednat jménem tohoto orgánu nebo úřadu podle zvláštních předpisů, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno jeho právo nechat se zastoupit advokátem.

/3/ Za soud jedná předseda senátu.

/1/ Zástupce účastníka podle § 30 a § 31 odst. 1 není oprávněn se dát v řízení před Ústavním soudem zastoupit dalším zástupcem.

/2/ V plné moci k zastupování podle § 30 a § 31 odst. 1 musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem.

Účastníci a vedlejší účastníci jsou oprávněni se vyjádřit k návrhu na zahájení řízení, dávat podání Ústavnímu soudu, účastnit se ústního jednání ve věci, navrhovat důkazy a být přítomni při dokazování prováděném mimo ústní jednání.

/1/ V řízení před Ústavním soudem se užívá českého jazyka. Fyzické osoby mohou při ústním jednání nebo jiném osobním jednání užívat svého mateřského jazyka.

/2/ Jedná-li účastník nebo vedlejší účastník, který je fyzickou osobou, nebo vypovídá-li svědek nebo znalec před Ústavním soudem v jiném než českém jazyce, přibere soud tlumočníka; nemusí tak se souhlasem účastníků učinit, má-li být výpověď učiněna ve slovenském jazyce. Přibrání tlumočníka se uvede v zápise.

/3/ Obdobně soud přibere tlumočníka, jde-li o osoby hluché, němé nebo hluchoněmé, nelze-li se s nimi dorozumět jiným spolehlivým způsobem.

/1/ Návrh na zahájení řízení se podává písemně Ústavnímu soudu. Musí z něj být patrno, kdo jej činí, které věci se týká a ca sleduje, musí být podepsán a datován. Návrh má dále obsahovat pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá; návrh musí obsahovat i další náležitosti, které stanoví tento zákon.

/2/ Návrh na zahájení řízení se předkládá v takovém počtu stejnopisů, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi, kteří byli v návrhu uvedeni, mohl být doručen rovněž jeden stejnopis.

/1/ Návrh na zahájení řízení je nepřípustný, týká-li se věci, o které Ústavní soud již nálezem rozhodl a v dalších případech stanovených tímto zákonem.

/2/ Návrh je nepřípustný i v případě, že Ústavní soud již v téže věci jedná; podal-li jej oprávněný navrhovatel, má právo účastnit se jednání o dříve podaném návrhu jako vedlejší účastník.

/1/ Soudce je vyloučen z projednávání a rozhodováni věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.

/2/ Soudce je též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání než je funkce soudce Ústavního soudu.

/1/ Účastník řízení může nejpozději na začátku prvního ústního jednání prohlásit, že některého ze soudců odmítá, protože ho považuje za podjatého. Odmítnutí musí být odůvodněno. Odmítaný soudce je povinen se k odmítnutí vyjádřit.

/2/ Soudce může prohlásit, že se ve věci cítí být podjatý; toto prohlášení musí odůvodnit.

/1/ Jde-li o rozhodování v plénu, rozhoduje o vyloučení soudce plénum; soudce, jehož se rozhodování týká, nehlasuje. Jde-li o rozhodování v senátu, rozhodne o vyloučení soudce jiný senát, určený rozvrhem práce.

/2/ Pro vyloučení asistenta soudce, zapisovatele, znalce nebo tlumočníka platí ustanovení § 37 a 38 přiměřeně, o vyloučení rozhoduje předseda Ústavního soudu, rozhoduje-li ve věcí plénum, anebo předseda senátu, rozhoduje-li ve věci senát.

Při projednávání návrhů se Ústavní soud nemusí řídit pořadím, v němž mu návrhy došly, jestliže se usnese, že věc, které se některý návrh týká, je naléhavá. Tím není dotčeno ustanovení § 98 odst.3 a § 114.

/1/ Týká-li se návrh věci, o které rozhoduje Ústavní soud v plénu, přidělí se návrh soudci jako zpravodaji(dále jen "soudce zpravodaj") určenému rozvrhem práce.

/2/ Týká-li se návrh věci, která patří do působnosti senátu, přidělí se soudci zpravodaji, určenému rozvrhem práce, který je stálým členem senátu.

/3/ Je-li soudce určený soudcem zpravodajem podle odstavců 1 a 2 rozhodnutím vyloučen (§ 39 odst. 1), přidělí předseda Ústavního soudu návrh jinému soudci zpravodaji, určenému k tomu rozvrhem práce.

Soudce může pověřit svého asistenta, aby

a) podání, které podle obsahu zjevně není návrhem na zahájení řízení, odložil a vyrozuměl o tom osobu, která je učinila,

b) nemá-li návrh na zahájení řízení náležitosti podle tohoto zákona, vyrozuměl o tom navrhovatele a určil mu lhůtu k odstranění vad návrhu.

/1/Neshledá-li soudce zpravodaj důvody k odmítnutí návrhu podle § 44, připraví věc k projednání věcí samé v plénu nebo v senátu.

/2/ Soudce zpravodaj činí potřebné procesní úkony, zejména zajišťuje shromáždění listinných důkazů a provedení výslechu svědků, případně i prostřednictvím jiného soudu, pokud takové důkazy navrhl některý z účastníků a pokud podle dosavadního stavu řízení mohou sloužit ke zjištění skutkového stavu věci.

/3/ Soudce zpravodaj zajistí, aby návrh byl neprodleně doručen ostatním účastníkům, případně vedlejším účastníkům s výzvou, aby se k němu vyjádřili ve lhůtě, kterou určí nebo kterou stanoví tento zákon.

/1/ Soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne:

a) neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené, nebo

b) je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem, nebo

c) jde-li o návrh zjevně neopodstatněný, nebo

d) jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným, nebo

e) jde-li o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud kompetentní, anebo

f) je-li podán návrh, jehož podání tento zákon nepřipouští.

/2/ Rozhodnutí podle odstavce 1 musí být písemně vyhotoveno, odůvodněno a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.