Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

k úrovni zpravodajství České televize z pohledu její povinnosti dle par. 2 zákona ČNR č. 483/1991 Sb. o České televizi poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů.

Rada si vyžádala na základě par. 22 zákona č. 468/1991 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání a v souladu s par. 5 písm. e/ téhož zákona záznamy zpravodajských pořadů České televize uváděných v období od 9. - 21. února 1993, posoudila je z pohledu předpisů upravujících vysílání České televize a dospěla k těmto závěrům:

Přestože zpravodajství České televize jeví četné nedostatky v práci zpravodajských týmů a zpracování jednotlivých zpráv, Rada v celkovém souboru sledovaných zpravodajských relací nezjistila zásadní trend k porušování povinnosti poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů.

Na základě analýzy zpravodajských pořadů Rada doporučuje České televizi vypracovat po vzoru veřejnoprávních televizních stanic působících ve vyspělých demokraciích kodex zpravodajství a televizní publicistiky obsahující základní pravidla, která vedou k zajištění objektivity, všestrannosti a vyváženosti zpravodajství, závazná pro pracovníky České televize připravující a uvádějící zpravodajské a publicistické pořady.

Rada dále doporučuje Poslanecké sněmovně, aby v rámci novelizace zákona č. 468/1991 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání stanovila obdobná závazná pravidla pro zajištění objektivity, všestrannosti a vyváženosti zpravodajství držitelů licencí k rozhlasovému a televiznímu vysílání, popřípadě ustanovením zákona zmocnila Radu k vydání obecně závazného programového kodexu obdobného Kodexu Independent Television Commission /dále jen ITC/ platnému Velké Británii /viz Příloha/.

Rada doporučuje Poslanecké sněmovně, aby do novely zákona. 468/1991 Sb. zahrnula také institut práva na odpověď.

Svá zjištění a doporučení Rada opírá o tato fakta:

K POJMU OBJEKTIVITY ZPRAVODAJSTVÍ

Posuzování objektivity zpravodajství je z mnoha důvodů nesmírně obtížné. Sám pojem objektivity je značně vágní, náležitosti a kritéria objektivity nejsou v legislativě, platné na území České republiky, dosud kodifikována. Rovněž aplikovaný výzkum žurnalistiky dosud nevypracoval spolehlivé metody měření objektivity zpravodajství.

Tyto skutečnosti pochopitelně znamenají nadprůměrnou interferenci subjektivních prvků v průběhu procesu posuzování zpravodajství a tudíž i diskutabilnost spolehlivosti a validity výsledků hodnocení. Navíc důležitým předpokladem sporného posouzení objektivity daného zpravodajství je možnost,jeho srovnání s realitou, o které pojednává. Posuzovatel stěží může hodnotit způsob prezentování veřejných vystoupení ústavních činitelů ve zpravodajství po stránce přesnosti přetlumočení takového vystoupení divákům v rámci jednotlivé zprávy či komentáře, pokud na takovém vystoupení nebyl sám přítomen, popřípadě o něm nemá zaručené informace z jiného zdroje.

Posuzovatel má však obvykle k dispozici pouze "žurnalistická fakta" nikoli "fakta o sobě" a objektivitu je z tohoto důvodu schopen hodnotit pouze z hlediska dodržování formálních aspektů zpracování zpráv.

Světová žurnalistika /např. agentura Reuter/ vychází z pravidel zajišťujících tuto formální objektivitu zpravodajství. Tato pravidla jsou zaměřena zejména na eliminaci komentujících složek zpráv a hodnotících výroků zpravodaje.

Nejdůležitější z těchto pravidel, která zaručují nestrannost zpravodajství a vymezují techniku objektivního zpravodajství lze shrnout přibližně takto:

- zprávy jsou zásadně stylizovány ve třetí gramatické osobě;

- autor zprávy nesmí v žádném případě popisovanou žádost přímo hodnotit, zprávu je nutno udržet v stylistické rovině objektivizujícího popisu;

- komentář, tj. otevřeně formulované mínění zpravodaje, se nevylučuje, musí však být odvozen z adresného zdroje - ve zprávách, které obsahují konflikt, rozpor názorů, se zásadně referuje o stanoviscích všech stran konfliktu;

- v politice, v rozporech mezi politickými stranami a u kontroverzních témat vůbec se zpravodajství nepřiklání k názoru, žádné ze stran. Není na zpravodaji, aby soudil, ale aby sbíral fakta;

- projevy, rezoluce apod. je nutno zpracovat tak, aby nebylo patrné, že se jejich obsah či zaměření shoduje nebo rozchází s názorem zpravodaje. V praxi jde zejména o volbu slovosledu přídavných jmen v uvozovacích větách nebo ve frázích, které zpravodaj včleňuje mezi výňatky z projevů, rozhovorů atd.

- při zpracování výroků, textů apod. je třeba spíše operovat přímými citáty než parafrázovat, popřípadě stylisticky zvýraznit skutečné formulace řečníka;

- projevy je nutno referovat bez předsudků vůči názorům řečníka.

V praxi se zpravodajství od těchto rigorózních zásad více méně vzdaluje, nemělo by se však vzdálit natolik, aby se stalo prostředkem propagandy záměrného a jednostranného ovlivňování veřejnosti a to z jakýchkoli důvodů. V případě tzv. komentovaného zpravodajství je posuzování jeho objektivity zvláště obtížné a vyžadovalo by vypracování specifické pojmové konstrukce objektivity tohoto zpravodajského žánru. Výše zmiňovaný programový kodex ITC stanoví tyto náležitosti pro uvádění pořadů obsahujících osobní názory:

- pořad o kontroverzním tématu, který obsahuje osobní názory, musí být jako takový jasně označen a předem ohlášen;

- fakta musí být respektována, provozovatel vysílání má povinnost zajistit, aby osobní názory, byť jakkoli stranické, nevycházely z nepravdivých fakt;.

- musí být poskytnuta vhodná příležitost odpovědět na názory obsažené v pořadu, prostřednictvím institutu práva na odpověď nebo v následujícím diskusním pořadu;

- osobní názory na kontroverzní otázky nesmí být prezentovány novináři, kteří uvádějí zpravodajství a publicistické řady;

- pokud se jedná o pořady na pokračování, musí být dbáno jejich zařazování do pořadu v obdobných časech.

K nejčastějším prostředkům porušování objektivity zpravodajství patří:

- jednostranné využívání emocionálních a dramatických aspektů událostí;

- porušování proporcí v rámci jedné zprávy nebo souhrnu zpráv;

- akcentování vybraných událostí na úkor druhých;

- skládání vyhraněného obrazu z mozaiky "objektivních" faktů;

- volba tzv. čela zprávy /úvodní ucelené krátké verze/ jako sugestivního návodu k hodnocení zprávy;

- volba obsahových detailů zprávy, které mohou usměrnit celkový účinek;

- určitý výběr, délka a zařazení citátů a výroků;

- doplňování zprávy dodatkovým materiálem /tzv. pozadí/ umožňující skryté komentování základního materiálu;

- volba popisných termínů hodnotícího obsahu či sugestivního působení.

K OBJEKTIVITĚ A VYVÁŽENOSTI ZPRAVODAJSTVÍ ČESKÉ TELEVIZE VE SLEDOVANÉM OBDOBÍ

1) Vyváženost a proporcionalita zpravodajství:

Byly shlédnuty hlavní zpravodajské relace uváděné na pro.mech ČT 1 a ČT 2 ve dnech 9.- 21. února 1993. Ze všech zpravodajských relací byly pořízeny záznamy řazení zpráv /viz Příloha/. Již z pouhého řazení zpráv je patrná nevyváženost zpravodajských relací. Rozlišování událostí podle jejich významu a důležitosti trpí rozdělením zpravodajské relace do domácího a zahraničního bloku a občasným zařazováním zpráv nepodstatných či regionálních mezi nejdůležitější domácí právy /např. výzva severočeských odborářů ČEZu k odstoupení p. Klause jako druhá zpráva v Deníku 13.2. nebo zpráva o rozpočtu na ekologii v Uherském Hradišti řazená na 4. místo v Událostech téhož dne./.

Druhým nedostatkem je nevyváženost délky jednotlivých zpráv, ignorující rozdíl v jejich důležitosti. Praxe, kdy zprávě regionálního významu je věnováno více prostoru než nejdůležitější zprávě dne, vede k provinciálnosti a vytváří neuspořádaný a nenáležitě strukturovaný obraz reality.

Dalším bodem, kde má zpravodajství ČT značné rezervy, je nedostatek vlastního zpravodajství, nezávislého na tom, co přinese ČTK, a nedostatek opravdu erudovaých komentářů, které by divákovi umožnily utřídit si mnohdy stěží strukturovatelný tok informací a začlenit si informace do vzájemných souvislostí. Divák má obvykle jen málo příležitostí posoudit protichůdné názory ve vzájemné konfrontaci.

Nedostatečné je zejména přehledné oddělení komentářů od zpravodajství zamezující kontaminaci zpravodajství osobními názory zpravodajů.

Rada má zato, že nedostatky ve vyváženosti a proporcionalitě zpravodajství nejsou, až na některé výjimky důsledkem věcné manipulace s diváky a úmyslného zkreslování reality, ale spíše dědictvím stereotypů praxe předlistopadové státní televize, nedostatečné profesionality a zkušenosti pracovníků zpravodajství, absence pravidel objektivního a vyváženého zpravodajství vyjádřených kodexem zpravodajství České televize, jakož i hledáním vlastní identity jednotlivých zpravodajských relací, ke kterému v únoru po jmenování intendanta zpravodajství na programu ČT 2 docházelo.

Tento názor potvrzuje zlepšující se kvalita televizního zpravodajství, patrná zejména od druhého týdne měsíce února, ve kterém se již začalo pozitivně projevovat působení britské poradní mise expertů, jež byla zaměřena na pomoc zpravodajství České televize.

2) Objektivita zpravodajství České televize:

Celkově lze říci, že rozhodující podíl zpravodajství ČT 1 a ČT 2 odpovídal ve sledovaném období požadavkům objektivity. Výjimkou se jeví zpravodajství o projednávání otázky dostavby JE Temelín ekonomickými ministry vlády ČR odvysílané dne 6. 2. a zpravodajství o zabavení většího množství samopalů, odvysílané 19. 2..

Ke způsobu zpracování zpráv o projednávání dostavby Temelína ve vládě

ČT 1, dne 16. 2. 1993 Události v 19.30

Jednání vlády o otázce dostavby JE Temelín bylo prezentováno jako hlavní domácí událost dne; zpracována byla ve třech příspěvcích zařazených na předních místech zpravodajské relace.

Obsahem prvního příspěvku /redaktor Voráček/ nebylo ve skutečnosti samotné projednávání JET ve vládě, nýbrž demonstrace proti dostavbě Temelína, která se konala před budou vlády ČR. Autor na relativně velké ploše tuto demonstraci barvitě popisoval, angažovaně komentoval a na dokreslení svých dojmů využil rozhovoru s představiteli ekologické iniciativy DUHA. Zjevně se přikláněl na stranu demonstrujících, používal emocionálních výrazů a "zviditelňoval" svou osobu. Celý příspěvek vyzněl jako obvinění vlády, která ignoruje občany i novináře: "...dveře Úřadu předsednictva vlády zůstaly uzavřeny i pro nás."

Ve druhém příspěvku redaktorka Puflerová pracovala se záznamy odpovědí Václava Klause a Františka Bendy natočenými u příležitosti návštěvy premiéra na Ministerstvu životního prostředí a se záznamem hodnocení zasedání vlády V. Klause. Příspěvek byl komponován tak, aby dokumentoval latentní rozpory mezi ekonomickými ministry a F. Bendou, defenzivní chování F. Bendy a tímto způsobem zpochybnil správnost výsledku jednání vlády. Fakta, která V. Klaus o výsledcích jednání uvedl, a která měla být vlastně jádrem informace, se v celkovém kontextu příspěvku stala irelevantní.

Třetí příspěvek redaktorky Šotolové tvořil jakýsi doplněk předcházejícím a podpořil celkový dojem, že s otázkou Temelína není vše v pořádku. Autorka se snažila působit na emoce veřejnosti poukazováním na skupování "atraktivních" pozemků v Hluboké nad Vltavou vedením JET pro "vily Američanů" /zatímco zde měly být postaveny rodinné domky místních obyvatel/ a navozováním asociací na zákulisní machinace.

Příspěvky nelze považovat za zpravodajskou informaci o události, svou formou patří do publicistiky. Zvláště u tak kontroverzního tématu, jakým je Temelín je nutné dodržovat nestrannost, věcnost a nikoli konflikty vyhledávat a zdůrazňovat.

ČT 2, Deník Plus ve 21.30

V této relaci byla informace o jednání vlády o JET zařazena jako druhá, o to však barvitější. Příspěvek redaktorky Jílkové začínal emocionálním atakem na diváky formou citace transparentů: "Temelín dusí Severní Čechy", "Chceme zdravé děti" a v tomto duchu pak pokračoval, když nejprve zpochybnil postoj ministra Bendy zhodnocením: "František Benda zůstal věren své pověsti ne příliš nadšeného, zapáleného a přesvědčivého ekologa. Svědomí má asi po nynějším jednání trochu nečisté. Odmítl se vyjádřit, před novináři se doslova schovával a utekl zadním vchodem. Zanechal pouze vzkaz, že se vysloví zítra. Kdy a kde, to vzkázat zapomněl.", aby se poté věnoval nejdůležitější zprávě, na čem se ministři, na zasedání vlády vlastně dohodli.

Ironicko-kritický tón příspěvku a jeho silné citové zabarvení nenechávaly nikoho na pochybách o osobním stanovisku redaktorky na úkor požadavku nestranného a věcného zpravodajství.

Ke způsobu zpracování zpráv o zabavení samopalů

Tento případ se stal 19. 2. událostí číslo jedna ve zpravodajství ČT 1 i ČT 2.

ČT 1, Události dne 19. 2. 1993 v 19.30

Úvodní krátká informace moderátora o události a vyjádření anonymního člena policie konstatovala nález samopalů, jejichž znehodnocení neodpovídá normám a z toho důvodu se měly objevit v soukromých skladech a prodejnách.

Následující příspěvek redaktora Tichého a Voráčka pak tuto vstupní informaci na poměrně velké vysílací ploše popíše.

Redaktor Voráček dal slovo "druhé straně", t. j. zástupcům firem Kromus Securitas a Real, které zbraně vlastnily. Příspěvek přinesl chaotický sestřih informací od postižené strany o tom, že samopaly jsou nefunkční a že o jejich existenci policie dávno věděla, jejich prodej sama doporučovala". Vzhledem k rozsahu příspěvku a jeho obsahu zastínily informace původní informaci na úkor srozumitelnosti a přehlednosti zprávy.

ČT 2, Deník v 19 hod.

Událost, t.j. zabavení samopalů, byla považována za nejdůležitější domácí zprávu. Byly jí věnovány první dva příspěvky zpravodajského pořadu. Obsah těchto příspěvků byl vede v duchu neobjektivního zpochybnění policejních zjištění, když prohlášení firem obchodujících se zbraněmi byl dán mnohem větší prostor než zástupcům úřadu vyšetřování a policie.

První příspěvek uvedl moderátor sloganem "předseda družstva Lověna považuje celou záležitost za přehnanou". Autor příspěvku Šíma navázal: "...podle odborníků policie celou záležitost zveličila". Toto tvrzení pak dokládá záznamy rozhovoru se spolumajitelem firmy EL CID /onen odborník?/, která samopaly rovněž zakoupila. Nakonec hodnotí "počínání policie za zarážející" a upozorňuje "... podrobnější informace, které celou akci policie stavějí do poněkud jiného světla, než uvádí Ministerstvo vnitra, přineseme v Deníku Plus".

ČT 2, Deník Plus ve 21.30

Pořad věnoval události opět mimořádnou pozornost, byly odvysílány dva materiály zařazené na začátek pořadu.

V prvním příspěvku přinesl autor Šíma slíbené podrobnosti. Prostřednictvím montáže a konfrontace natočených rozhovorů s tiskovým mluvčím Ministerstva vnitra a se zástupci firem EL CID a Kromus Securitas byly divákům předkládány tyto závěry: o samopalech policie dávno věděla, o tajné sklady se nejedná, držení samopalů bylo legální, samopaly jsou nefunkční a neprodejné. Celý příspěvek vyvrcholil estrádní vložkou představitelů firmy EL CID, při kterém byla představitelům firmy, která se zbraněmi obchoduje, dána možnost celý případ bagatelizovat.

Zástupce firmy EL CID na počátku naaranžované scénky prohlásil: "Ovšem daleko větší problém je, že se na našem trhu objevilo větší množství vajíčkových ručních granátů NK2S, což je myslím pro naše spoluobčany velice nebezpečné. Po těchto slovech maketou granátu, kterou po celou dobu proslovu držel v ruce, zapálil svému kolegovi z firmy EL CID cigaretu.

Zařazení této rádoby humorné, předem připravené hrané estrádní vložky do zpravodajské relace pojednávající o natolik závažné věci je prohřeškem vůči serióznosti. zpravodajské práce a hrubým porušením povinnosti referovat o věci objektivně a nestranně.

Komentované zpravodajství o výše uvedených událostech porušilo základní pravidla nestrannosti, vyváženosti, věcné, pravdivé a srozumitelné informovanosti. Ukazuje se, že zpracování informací formou záznamů autentických událostí, výroků apod. s vlastním spojovacím a hodnotícím textem redaktora skýtá prostor k manipulaci s fakty a umožňuje záměnu zpravodajských a publicistických žánrů a prostředků, které užívají.

Kritičnost k orgánům státní moci je jedním z nejdůležitějších atributů nezávislých sdělovacích prostředků v demokratickém prostředí. Neexistuje-li, sdělovací prostředek pak řádně neplní svou základní funkci pravdivě informovat veřejnost.

Předpojatá kritičnost média k orgánům státní moci za každou cenu vede na druhé straně k neobjektivnímu nakládání s fakty, umělému vytváření skandálů a afér a posunu zpravodajství směrem k bulvárnosti.

Přílohy:

- záznam monitoringu zpravodajských pořadů: ČT

- programový kodex ITC

Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání

Provozovatel: Česká televize

Vyhodnocení: viz stanovisko rady

Legenda: * dle zákona 37/89 Sb.

Hodnocení: 0    v souladu se zákony

                    1 v rozporu se zákony

k názoru některých poslanců, že Česká televize důsledně nerespektuje ustanovení § 5 písm.c/ zákona č. 468/1991 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání, když před pořady pro děti a mládež zařazuje reklamy, které jsou způsobilé ohrozit psychický nebo morální vývoj dětí a mladistvých.

Rada si vyžádala na základě § 22 zákona č. 468/1991 Sb. záznamy pořadů České televize uváděných na programech ČT 1 a ČT 2 v období od 9. do 21. února 1993, posoudila je z pohledu předpisů upravujících vysílání České televize a dospěla k těmto závěrům:

Rada se ztotožňuje s názorem, že Česká televize ve svém vysílání nerespektuje ustanovení § 5 písm.c/ zákona č. 468/1991 Sb. nezařazovat v době od 6.00 do 22.00 hodin pořady, které by mohly ohrozit psychický nebo morální vývoj dětí a mladistvých. Svá zjištění opírá o tato fakta:

Ve sledovaném období vysílání ČT uváděla v časech bezprostředně navazujících na vysílání hlavního dětského pořadu "Večerníček" relace "Uvidíte na obrazovce" a "Tipy televize". V rámci těchto relací jsou uváděny úryvky z pořadů připravovaných do vysílání, které jsou určeny dospělým divákům, a ČT je zařazuje do vysílání po 20. případně 22. hodině. Jak ukazuje dosavadní zkušenost, bývají tyto úryvky voleny velmi nevhodně s ohledem na dětského diváka.

Příkladem takového počínání bylo ve sledovaném období uvedení scény trýznění z připravovaného dalšího dílu seriálu "Pták v bouři" před 19 hodinou na programu ČT 2 dne 12. 2. 1993 v rámci relace "Uvidíte na obrazovce" a naturalisticky podané scény vraždy z polského filmu V.I.P. uvedené téhož dne před 19 hodinou na programu ČT 2 v rámci relace "Tipy televize ".

Dalším příkladem nerespektování ustanovení, § 5 písm.c/ je uvádění reklamních ukázek z filmů nově přicházejících do distribuční sítě, které obsahují nebo jsou přímo založeny na násilí, v rámci reklamního bloku uváděného před Večerníčkem popřípadě bezprostředně po něm.

Ve sledovaném období došlo k takovému případu dne 12. 2. 1993 na programu ČT 2, kdy byla před Večerníčkem uvedena v rámci reklamního bloku reklama na film " KICKBOXER-UMĚNÍ VÁLKY", obsahující řadu násilných scén.

Výzkumy dlouhodobého působení televizního vysílání na dětského diváka uskutečněné na Washingtonově univerzitě v Seattlu /viz Příloha/ prokazují že prezentace násilí na televizní obrazovce ohrožuje morální a psychický vývoj dětí a mládeže díky vrozenému imitačnímu pudu dětí a prostřednictvím vytváření mravního kodexu, který kvalifikuje násilí jako cosi zcela běžného,ne li dokonce hodného nápodoby. Shora uvedené výzkumy prokazují přímou úměrnost mezi strmě stoupající křivkou nárůstů násilných trestných činů v zemích, jejichž obyvatelé jsou již delší čas vystavení působení televizního vysílání a mezi prezentací násilí na obrazovce.

Proto Rada konstatovala porušování ustanovení § 15 písm.c/ ve výše uvedených případech, které jsou navíc případy typickými pro dosavadní praxi České televize.

V propagaci filmů založených na násilí (např.filmy série KUNG FU) v rámci reklamních bloků ČT Rada navíc spatřuje porušení povinnosti provozovatelů vysílání obsažené v ustanovení § 5, písm.b/, která ukládá zajistit, aby vysílané pořady nepropagovaly válku nebo nelíčily krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním.

Z obdobných reklamních šotů není patrný odsudek války, násilí a jeho exponentů, který může (ale také ani nemusí) být obsažen v dramatické stavbě filmu. Reklama filmu, spočívající pouze v sledu násilných scén, pak vyznívá jako propagace samotného násilí.

Zařazování takto koncipovaných reklam do vysílání ČT je dále porušením § 20 písm. c/ zákona č.634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, jenž reklamu propagující násilí zakazuje.

Paradoxně nejotřesnějším pořadem, který se ve sledovaném období objevoval pravidelně na obrazovce v časech sledování dětských pořadů, byl šot vyzývající k solidaritě s trpícími v Bosně a Hercegovině. Hrůzné výjevy násilí, utrpení a smrti použité bezpochyby v nejlepším úmyslu apelovat na diváka, aby poskytl finanční nebo jinou pomoc, jsou však bezpochyby způsobilé ohrozit morální a psychický vývoj dětí a mladistvých. Proto Rada shledává jejich zařazování do časů sledování dětských pořadů krajně nevhodným. Pro zařazení tohoto šotu mezi ty nejsledovanější pořady určené dospělým po 22.00 hodině navíc svědčí také fakt, že to nejsou děti ale dospělí, kteří mohou pomoci a na které je apel směrován.

Povinnost České televize vyhýbat se prezentaci násilí na obrazovce v časech, kdy lze očekávat, že děti a mladiství sledují televizní vysílání, lze dále dovodit také ze zákona č.83/1991 Sb. o České televizi, který v § 2 stanoví, že posláním České televize je mimo jiné sloužit vzdělávání a výchově mladé generace.

*České televize z hlediska respektování příslušných ustanovení zákona zabývala již během ledna 1993. Dopisem ze dne 20.1.1993 /viz Příloha/ upozornila generálního ředitele na povinnost ČT pečovat o zdravý vývoj dětí a mládeže, a to zejména tím, že se ČT vystříhá uvádění reklam či pořadů, které obsahují násilí, sex a zobrazení nahoty, a úzkostlivým dodržováním všech zákonných ustanovení. Rada doporučila České televizi také přijetí vlastního kodexu, který by ve smyslu zákonem vymezeného poslání ČT dále rozvinul principy obsažené v zákoně.

Rada dále dopisem upozornila na nevkusný a necitlivý způsob, jakým ČT zařazuje reklamy na ženské hygienické potřeby a reklamy užívající zobrazení nahoty těsně po skončení hlavního pořadu pro děti.

Reklamy tohoto druhu byly přesto zařazovány také ve sledovaném únorovém období.

Přestože zařazením reklam na ženské hygienické potřeby a reklam užívajících zobrazení ženské nahoty (např. mýdlo FA) nedochází podle názoru Rady k porušování příslušných ustanovení zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a zákona o ochraně spotřebitele, nebo takové reklamy jen stěží mohou ohrozit psychický nebo morální vývoj děti a mladistvých, popřípadě mravnost. Rada zastává i nadále deklarovaný názor, že zařazování takových reklam do bloků bezprostředně před nebo po Večerníčku je nevkusné a necitlivé a zejména ve veřejněprávní televizi by k němu nemělo docházet.

Výsledkem provedené analýzy souladu vysílání České televize bude upozornění Rady na porušování zákonných ustanovení adresované České televizi a stanovení 14 denní lhůty k nápravě ve smyslu § 20 zákona č. 468/1991 Sb. Upozornění bude obsahovat výstrahu, že další porušování zákonů uvedenými způsoby bude Rada sankcionovat uložením pokuty podle § 20 odst. 4 písm. b/ zákona č. 468/1991 Sb.

Přílohy:

dopis Rady generálnímu řediteli ČT

Televize a násilí (článek z časopisu JAMA CS, říjen 1992)

Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání

Provozovatel: Česká televize

Vyhodnocení: viz stanovisko rady

Legenda: * dle zákona 37/89 Sb.

Hodnocení: 0    v souladu se zákony

             1 v rozporu se zákony