Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
Odbor monitoringu a programové analýzy | Formulář č. 2 |
Provozovatel:
Kanál:
Stanice:
Den:
Formulář č. 2 | |
Část 2 |
reklama celkem: | v % denního vysílacího času: |
teleshopping celkem: | v % denního vysílacího času: |
Zákonná norma pro drž.TV licencí: reklama 10% + teleshopping | 20% |
pro program ČT 1: | 1% |
pro program ČT 2: | 7% |
pro program ČT 3: | 1% |
Zákonná norma pro držitele rozh. licence: 20%
Zákonná norma pro Český rozhlas: 1%
Zákonná norma dodržena: | překročena o: |
Vyhodnocení:
Zpracoval /a/: | Dne: |
Odbor monitoringu a programové analýzy | Formulář č. 3 Televize |
Provozovatel:
Kanál:
Den:
čas po hod. | čas. rozsah reklamy v min. |
01-02 | |
02-03 | |
03-04 | |
04-05 | |
05-06 | |
06-07 | |
07-08 | |
08-09 | |
09-10 | |
10-11 | |
11-12 | |
12-13 | |
13-14 | |
14-15 | |
15-16 | |
16-17 | |
17-18 | |
18-19 | |
19-20 | |
20-21 | |
21-22 | |
22-23 | |
23-24 | |
24-01 |
Zákonná norma: 12 min /hod
Vyhodnocení: norma dodržena | překročena o: |
Zpracoval:
Dne:
Odbor monitoringu a programové analýzy | Formulář č. 4 Česká televize |
Provozovatel:
Kanál:
Den:
| |||
19-20h | |||
celkem min: | |||
20-21h. | |||
celkem min: | |||
21.22h. | |||
i | |||
celkem min: |
Zákonná norma: 6 minut/hod
Vyhodnocení:
Zákonná norma dodržena: | Překročena o: |
Zpracoval /a/: | Dne: |
Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
Odbor monitoringu a programové analýzy | Formulář č. 5 |
Provozovatel/Držitel licence:
Kontrolované období:
I. Dodržování časového a územního rozsahu vysílání - § 20 /5a | ||
Hodnocení: | V souladu: | V rozporu: |
Zdůvodnění: | ||
II. Dodržování programové skladby-§ 20 /5b | ||
Hodnocení: | V souladu: | V rozporu: |
Zdůvodnění: | ||
III Dodržování dalších podmínek licence Soulad: Rozpor: | ||
Podmínky:
1........................................................................... 2........................................................................... 3........................................................................... 4........................................................................... |
Vyhodnocení:
Zpracoval /a /: | Dne: |
Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
100 00 Praha 10. Krátká 10
Příloha č.
V Praze dne 19. února 1993 | |
Č. j-R-072 /93 |
Věc: upozornění
Vážený pane řediteli,
na základě § 22 zákona č. 468/91
Sb. o provozování rozhlasového a televizního
vysílání Rada požádala Vaši
rozhlasovou stanici o záznam vysílání
ze dne 1.2.1993.
Záznam vysílání byl předán
v kvalitě, která znemožňuje poslech
a hodnocení pořadů.
Upozorňujeme Vás na povinnost Vaší stanice
uchovávat záznamy všech odvysílaných
pořadů nejméně po dobu 30 dnů
po jejich odvysílání danou § 5 písm.
e/ shora citovaného zákona. Předpokladem
splnění této.povinnosti je uchovávání
záznamů v kvalitě, která umožní
následnou kontrolu souladu pořadů se zákonem.
Pokud nezkvalitníte záznamovou techniku vysílaných
pořadů do 14 dnů od obdržení
tohoto upozornění, budeme nuceni příště
hodnotit předání záznamů v
neposlouchatelné kvalitě jako nesplnění
zákonné povinnosti a uložit Vám v souladu
se zákonem č. 468/91 Sb. pokutu.
S pozdravem
Příloha: záznamy vysílání
z 1.2. 93
Vážený pan
Karel Mastný
ředitel radia RIO
Kostelní 42
Praha 7
Rada České republiky pro rozhlasové a
televizní vysílání
Příloha č.
V Praze dne 19. února 1993 |
Vážený pane řediteli,
při kontrole záznamu pořadů Vaši
stanice bylo zjištěno, že Vaše stanice soustavně
porušuje povinnost uloženou § 6 odst. 2 písm.
a/ a zřetelně zvukově neodděluje reklamu
od ostatních pořadů. Upozorňujeme
Vás na nezbytnost oddělovat reklamu tak, aby byla
rozeznatelná pomocí standartního jinglu,
popřípadě ohlášení reklamního
bloku.
V případě, že nezjednáte soulad
se zákonem v této věci do 14 dnů od
data doručení tohoto upozornění, bude
Vám uložena pokuta podle § 20 odst. 5, písm.
c/.
S pozdravem
vážený pan
Peter Norton ředitel radia KISS
Sokolská ul. 21
Praha 2
Ústav státu a páva
Akademie věd České republiky
116 91 PRAHA 1 - NOVÉ MĚSTO, NÁRODNÍ TŘÍDA 18
telefon ústř. 203541 - sekr.řed. 203838 -
FAX 201620
Č. s. 208/93 | v Praze dne 4.3.93 |
Vážený pan
PhDr. Daniel Korte
předseda
Rady České republiky
pro rozhlasové a televizní vysílání Vinohradská č. 40
120 00 Praha 2
Vážený pane předsedo,
dovolte mi, abych Vám sdělil, že náš
ústav byl požádán o expertizní
posudek k výkladu některých ustanovení
zákona o rozhlasovém a televizním vysílání.
Protože se domníváme, že snad i Vám
by některé závěry expertizy mohly
ulehčit výkon Vaší mimořádně
obtížné a mimořádně odpovědné
činnosti (právní praxe ústředních
orgánů státní správy, soudů
aj. se závěry našich expertizních posudků
velmi často řídí), dovolujeme si touto
cestou Vám je dát k dispozici.
Expertiza sama byla zpracována odborníky našeho
ústavu a konzultována i s odborníky, kteří
se na zpracování návrhu zákona o televizním
a rozhlasovém vysílání podíleli
a byli účastni i procesu jeho schvalování.
Vedle toho byla expertiza vypracována ve spolupráci
s právnickou fakultou Masarykovy University v Brně.
Expertizní posudek dospěl mimo jiné k následujícím
závěrům:
Ustanovení § 8 písm.d) zákona č.468/1991
Sb. je třeba vyložit tak, že sponzorem může
být jakákoliv osoba jiná než ta, která
vyrábí léčiva dostupná pouze
na lékařský předpis, a to jako svůj
hlavní předmět činnosti, naopak osoby,
vyrábějící jako svůj hlavní
předmět činnosti léčiva dostupná
jen na lékařský předpis nemohou být
sponzory pořadů České televize.
Slova "provozovatelé jsou povinni dbát, aby
do vysílání nebyly zařazeny.... "
v ustanovení § 6 odst. 1 citovaného zákona
nelze vyložit jinak, nežli že "provozovatelé
nesmějí do vysílání reklam
zařazovat... "
Ustanovení § 6 zákona č. 468/1991 Sb.
nese jednoznačný nadpis: "Povinnosti provozovatelů
při vysílání reklam". To znamená,
že povinnosti zde uvedené (provozovatelé jsou
povinni dbát), srov. odst. 1, provozovatelé jsou
povinni zajistit.... srov odst. 2, a provozovatelé jsou
povinni zabezpečit...., srov odst. 3 citovaného
ustanovení) zavazují provozovatele pouze při
vysílání reklam a nikoli v žádném
jiném případě. Ostatně i bez
nadpisu by tomu bylo stejně, protože i obsah stanovených
povinností je vztažen výslovně pouze
k vysílání reklam:
(odst. 1) provozovatelé jsou povinni dbát na to,
aby do vysílání reklam.....,
(odst. 2) provozovatelé jsou povinni zajistit, aby reklamy....
Jisté pochybnosti v tomto směru budí pouze
odstavec 3) citovaného ustanovení, domníváme
se však, že i ten je třeba vyložit v souladu
se zásadami uvedenými výše, nebo jeho
význam je takový, "že provozovatel smí
při vysílání reklam zadavateli umožnit
právě jen zadání reklamy, nikoli však
již jiné zásahy a jiná působení.
Zákon č. 468/1991 Sb. sám mezi základními
ustanovení;(§ 2) skrytou reklamu nevymezuje. Podstatné
však je především to, že skrytá
reklama je nicméně reklamou, jde tedy vždy
o veřejné znázornění určené
k dosažení účinku sledovaného
zadavatelem reklamy, jemuž byl vysílací čas
poskytnut za úplatu nebo jinou protihodnotu. Tedy i skrytá
reklama musí splňovat oba pojmové znaky reklamy:
t. j. zadání reklamy zadavatelem a poskytnutí
vysílacího času provozovatelem za úplatu
nebo jinou protihodnotu. Zcela logicky jsou proto povinnosti týkající
se skryté reklamy. (srov. § 6 odst. 1 zákona
č. 468/1991 Sb.) stanoveny provozovateli pouze při
vysílání reklam (reklamu lze totiž vysílat
jen při vysílání reklamy, což
je takto naprosto logické, vzhledem k značně
zavádějícímu pojmu skryté reklamy
to však musí být patrné na první
pohled).
Dovolujeme si shrnout: skrytá reklama je především
vždy reklama (je druhem reklamy). Veřejné oznámení,
které je touto reklamou, však bud záměrně,
nebo i nezáměrně, avšak objekt vně,
sleduje jiný účinek nebo ještě
jiný účinek, nežli je deklarován
zadavatelem nebo nežli se navenek jeví.
Na rozdíl od exaktního vymezení toho, co
je reklama, v případě tohoto druhu reklamy
bude zřejmě vždy věcí posouzení,
zda nejde o skrytou reklamu, resp. jakou míru všudypřítomné
skryté reklamy lze připustit (není reklama
na koupací oděv používající
atraktivní přímořské záběry
vlastně skrytou reklamou objektivně směřující
k rozvoji aktivit podnikatelů v oblasti cestovního
ruchu?). Vzhledem k ustanovení § 6 odst. 1 písm,
d) výše citovaného zákona je nezbytné
pojem "jakékoliv veřejné oznámení"
v jeho § 2 odst. 1 písm. e) chápat jako "jakékoliv
oznámení určené ke zveřejnění",
jinak by totiž nešlo zakázat určité
reklamy, protože by se reklamou staly až po odvysílání
(alespoň prvním).
Jinak řečeno, skrytou reklamou je třeba rozumět
tajené nebo nerozpoznané, případně
i nevědomé zakomponování oznámení
sledujícího (byť jen fakticky) účely
uvedené v §2, odst. 1 písm. e) citovaného
zákona do (jiné) reklamy (do reklamy sledující
jiné účely). Zakomponování
do jiného programového žánru nežli
je reklama, se zdánlivě jiným než reklamním
zaměřením, by mohlo být skrytou reklamou
jedině tehdy, pokud by takto pojem skryté reklamy
vyložil přímo zákon. Nemůže
jím být za současné situace, kdy zákon
chápe skrytou reklamu jako druh reklamy. Podobně
pokud právní předpis stanoví, že
chodník je druhem pozemní komunikace, nelze hovořit
o pozemních komunikacích o chodnících,
o vstupu z chodníku na pozemní komunikaci apod.,
pokud tyto pojmy nezavede jako zvláštní zase
právní předpis. Ostatně zákonodárce
formuloval skrytou reklamu jako druh reklamy záměrně
(jinak by třeba pro filmy musela být konstruována
zvláštní auta, letadla, ale i vlaky v běžném
životě neexistujících značek
apod.).
Dovolujeme si rovněž sdělit, že zadavatelem
expertizy příkladmo uvedené pořady
typu Receptářů skutečně nejsou
reklamou, kterou zákon definuje spolu s dalšími
základními pojmy v ustanovení § 2 odst.
1, konkrétně pod písmenem e) tak, že
jde o "jakékoliv veřejné oznámení
určené k podpoře podnikání
nebo k dosažení jiného účinku,
sledovaného zadavatelem reklamy, jemuž byl vysílací
čas poskytnut za úplatu nebo za jinou protihodnotu".
V pořadech typu receptářů totiž
chybí oba pojmové znaky reklamy, kterou je zadání
veřejného oznámení zadavatelem i poskytnutí
vysílacího času za úplatu. Vzhledem
k tomu sdělování adres drobných výrobců,
resp. kutilů, nemůže být v rozporu se
zákonem. Je třeba pro lepší osvětlení
celé záležitosti si uvědomit, že
pokud by bylo závadné sdělování
adres, bylo by nutně závadné i sdělování
jmen a dokonce zřejmě i předvedení
tváře ve vysílání, protože
sdělení adresy je jen kvantitativním doplněním
identifikace subjektu. Opačně totiž, pokud
by někdo byl proti své vůli ve vysílání
jmenován, pak z hlediska jeho práva na ochranu osobnosti
je již lhostejné, které další identifikační
znak byly k onomu základnímu připojeny (mají
ovšem význam z hlediska rozsahu neoprávněného
zásahu). Domníváme se, že asi nikdo
nezpochybňuje, že by se v pořadech mohla uvádět
jména drobných kutilů, případně
ukazovat jejich obličeje. Nezpochybňuje-li se možnost
sdělit základní údaj, není
logicky odvoditelné, proč by se neměl uvádět
údaj doplňující. Jde o zhruba stejnou
situaci, jako když se uvede jméno a pracoviště
např. vědeckého pracovníka v televizní
diskusi. Jistě by bylo jen absurdní namítat,
že to poškozuje jiná vědecká pracoviště
nebo školy nebo jim omezuje právo na svobodné
rozvíjení činností jiných soutěžitelů.
Kvantita identifikačních znaků tedy podle
našeho názoru závisí pouze na smyslu
informace. Má-li být poskytnuta informace, že
občan X. Z. koná to a to, není pak již
důvodu bránit se tomu, aby bylo uvedeno, kde to
koná. Samozřejmě nesmí být
použito identifikačního znaku, který
je sám o sobě způsobilý poškodit
jiného ("pan X. Z, nejlepší fotograf v...
", i zde však platí výjimka např.
při informaci o soutěži).
Vážený pane předsedo,
doufáme, že naše stanovisko Vám může
usnadnit Vaše odpovědné rozhodování
o věcech televizního a rozhlasového vysílání.
Věřte prosím, že si této Vaší
opravdu obtížné a mimořádně
odpovědnosti opravdu vážíme. Dovolte
nám také přát Vám v ní
mnoho úspěchů.
S pozdravem
V Praze dne 25.2.1993 |
Vážený pane předsedo,
orgány Poslanecké sněmovny Parlamentu se
opakovaně zabývaly vysíláním
České televize z pohledu její povinnosti
poskytovat objektivní, ověřené, všestranné
a vyvážené informace pro svobodné vytváření
názorů (§2 zákona ČNR č.
483/1991 Sb., o České televizi, v platném
znění). V poslední době totiž
někteří členové sněmovny
vznesli řadu připomínek k úrovni televizního
zpravodajství, především pokud jde o
způsob prezentování veřejných
vystoupení ústavních činitelů.
Jmenovitě bylo poukázáno na neodlišování
zpravodajství od komentářů a na nesoulad
mezi obrazovým záznamem a jeho zvukovým doprovodem
ve zpravodajských relacích.
Někteří poslanci pak mají za to, že
Česká televize ve svém vysílání
nerespektuje důsledně ustanovení § 5
písm. c) zákona č. 468/1991 Sb., o provozování
rozhlasového televizního vysílání,
když před pořady pro děti a mládež
zařazuje určité reklamy.
Prosím Vás, aby Rada vyžádala ve smyslu
§ 22 zákona č. 468/1991 Sb. ve spojní
s § 5 písm. e) citovaného zákona záznamy
televizního vysílání České
televize a posoudila je z pohledu předpisů upravujících
vysílání České televize.
Ve stejné věci se obracím rovněž
na Radu České televize; pro podání
zprávy si značím lhůtu tří
týdnů, protože se Poslanecká sněmovna
k této problematice zamýšlí vrátit
na březnové schůzi.
Děkuji a zůstávám v dokonalé
úctě
Koronthály |
Vážený pan
PhDr Daniel Korte,
předseda Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání
Krátká 10
100 00 Praha 10
Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
100 00 Praha 10. Krátká 10
Vážený pan | |
Ivo Mathé | |
generální ředitel ČT | |
Na hřebenech II - Kavčí hory | |
140 00 Praha 4 | |
V Praze dne 5.4.1993 | |
č.j.R-119/93 |
Vážený pane generální řediteli.
děkujeme Vám za zapůjčení záznamů
pořadů uváděných na ČT
1 a ČT 2 v období od 9.-21.2.1993, které
vracíme.
V souvislosti se stanovisky, ke kterým Rada po analýze
těchto pořadů dospěla a které
dne 31.3.1993 předala Poslanecké sněmovně,
Vás žádáme o uchování
záznamů pořadů, které dle stanovisek
Rady nejsou v souladu se zákonem č. 468/1991 Sb.
o provozování rozhlasového a televizního
vysílání pro potřeby Poslanecké
sněmovny, která se bude problematikou České
televize zabývat zřejmě na svém dubnovém
zasedání.
Jedná se zejména o relace "Tipy televize"
a "Uvidíte na obrazovce" uváděné
dne 12.2. na ČT 2 před 19. hodinou, zpravodajství
o dostavbě JE Temelín dne 16.2. na ČT 1 a
ČT 2 a zpravodajství, o zabavení samopalů
uváděné 19.2. na ČT 2.
Vzhledem k tomu, že Rada zjistila nesoulad pořadů
České televize s § 5 písm. c/ a částečně
také s § 4 odst. 2 zákona č. 68/1991
Sb. (viz Stanoviska), stanovuje Vám 14 denní lhůtu
k nápravě dle § 20 odst. 1 tohoto zákona.
S pozdravem
ČESKÁ TELEVIZE
GENERÁLNÍ ŘEDITEL
V Praze dne 4. března 1993 |
Vážený pane vedoucí,
v rychlém sledu jsem od vás obdržel tři
žádosti (čj. 158/93/JF, Ú/168/9/JF a
Ú/ 180/93), kterými ve smyslu § 22 zákona
č 468/91 Sb., žádáte o zaslání
poskytnutí záznamů pořadů vysílaných
Českou televizí.
Dovoluji si Vás v této souvislosti upozornit, že
se jedná o více než 60 hodin přepisů
záznamů, jejichž výrobu budeme muset
Radě ČR pro rozhlasové a televizní
vysílání naúčtovat (ca. 900
Kčs za 1 hod. přepisu). Navíc termíny,
ve kterých záznamy požadujete (dnes 4. března
jsem obdržel dopis předpokládající
ca. 40 hod. přepisů s dodání nejpozději
do 10. března), jsou splnitelné jen při omezení
řádně plánované výroby.
Určitým řešením by bylo poskytnutí
kontinuálních záznamů pořizovaných
ve smyslu § 5 písm. e) uvedeného zákona.
Pak bude ovšem bezpodmínečně nutné
záznamy vracet průběžně s tím,
že si je budete moci ponechat maximálně do
30 dnů po konkrétním dnu vysílání.
Vážný pane, doufám, že pochopíte
problémy vznikající v souvislosti s Vašimi
značnými požadavky, obzvlášť,
když ještě není technicky možné
přepis jakkoli proti reálnému času
urychlit.
Prosím o Vaši urychlenou odpověď
s pozdravem
Ivo Mathé |
Vážený pan
Ladislav Jakl
vedoucí Úřadu Rady ČR pro