Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání

Provozovatel:

Kanál:

Stanice:

Den:

Zákonná norma pro držitele rozh. licence: 20%

Zákonná norma pro Český rozhlas: 1%

Vyhodnocení:

Provozovatel:

Kanál:

Den:

Zákonná norma: 12 min /hod

Zpracoval:

Dne:

Provozovatel:

Kanál:

Den:

Zákonná norma: 6 minut/hod

Vyhodnocení:

Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání

Provozovatel/Držitel licence:

Kontrolované období:

Vyhodnocení:

Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání

100 00 Praha 10. Krátká 10

Příloha č.

Věc: upozornění

Vážený pane řediteli,

na základě § 22 zákona č. 468/91 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání Rada požádala Vaši rozhlasovou stanici o záznam vysílání ze dne 1.2.1993.

Záznam vysílání byl předán v kvalitě, která znemožňuje poslech a hodnocení pořadů.

Upozorňujeme Vás na povinnost Vaší stanice uchovávat záznamy všech odvysílaných pořadů nejméně po dobu 30 dnů po jejich odvysílání danou § 5 písm. e/ shora citovaného zákona. Předpokladem splnění této.povinnosti je uchovávání záznamů v kvalitě, která umožní následnou kontrolu souladu pořadů se zákonem.

Pokud nezkvalitníte záznamovou techniku vysílaných pořadů do 14 dnů od obdržení tohoto upozornění, budeme nuceni příště hodnotit předání záznamů v neposlouchatelné kvalitě jako nesplnění zákonné povinnosti a uložit Vám v souladu se zákonem č. 468/91 Sb. pokutu.

S pozdravem

Příloha: záznamy vysílání

z 1.2. 93

Vážený pan

Karel Mastný

ředitel radia RIO

Kostelní 42

Praha 7

Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání

Příloha č.

Vážený pane řediteli,

při kontrole záznamu pořadů Vaši stanice bylo zjištěno, že Vaše stanice soustavně porušuje povinnost uloženou § 6 odst. 2 písm. a/ a zřetelně zvukově neodděluje reklamu od ostatních pořadů. Upozorňujeme Vás na nezbytnost oddělovat reklamu tak, aby byla rozeznatelná pomocí standartního jinglu, popřípadě ohlášení reklamního bloku.

V případě, že nezjednáte soulad se zákonem v této věci do 14 dnů od data doručení tohoto upozornění, bude Vám uložena pokuta podle § 20 odst. 5, písm. c/.

S pozdravem

vážený pan

Peter Norton ředitel radia KISS

Sokolská ul. 21

Praha 2

Ústav státu a páva

Akademie věd České republiky

116 91 PRAHA 1 - NOVÉ MĚSTO, NÁRODNÍ TŘÍDA 18

telefon ústř. 203541 - sekr.řed. 203838 - FAX 201620

Vážený pan

PhDr. Daniel Korte

předseda

Rady České republiky

pro rozhlasové a televizní vysílání Vinohradská č. 40

120 00 Praha 2

Vážený pane předsedo,

dovolte mi, abych Vám sdělil, že náš ústav byl požádán o expertizní posudek k výkladu některých ustanovení zákona o rozhlasovém a televizním vysílání.

Protože se domníváme, že snad i Vám by některé závěry expertizy mohly ulehčit výkon Vaší mimořádně obtížné a mimořádně odpovědné činnosti (právní praxe ústředních orgánů státní správy, soudů aj. se závěry našich expertizních posudků velmi často řídí), dovolujeme si touto cestou Vám je dát k dispozici.

Expertiza sama byla zpracována odborníky našeho ústavu a konzultována i s odborníky, kteří se na zpracování návrhu zákona o televizním a rozhlasovém vysílání podíleli a byli účastni i procesu jeho schvalování. Vedle toho byla expertiza vypracována ve spolupráci s právnickou fakultou Masarykovy University v Brně.

Expertizní posudek dospěl mimo jiné k následujícím závěrům:

Ustanovení § 8 písm.d) zákona č.468/1991 Sb. je třeba vyložit tak, že sponzorem může být jakákoliv osoba jiná než ta, která vyrábí léčiva dostupná pouze na lékařský předpis, a to jako svůj hlavní předmět činnosti, naopak osoby, vyrábějící jako svůj hlavní předmět činnosti léčiva dostupná jen na lékařský předpis nemohou být sponzory pořadů České televize.

Slova "provozovatelé jsou povinni dbát, aby do vysílání nebyly zařazeny.... " v ustanovení § 6 odst. 1 citovaného zákona nelze vyložit jinak, nežli že "provozovatelé nesmějí do vysílání reklam zařazovat... "

Ustanovení § 6 zákona č. 468/1991 Sb. nese jednoznačný nadpis: "Povinnosti provozovatelů při vysílání reklam". To znamená, že povinnosti zde uvedené (provozovatelé jsou povinni dbát), srov. odst. 1, provozovatelé jsou povinni zajistit.... srov odst. 2, a provozovatelé jsou povinni zabezpečit...., srov odst. 3 citovaného ustanovení) zavazují provozovatele pouze při vysílání reklam a nikoli v žádném jiném případě. Ostatně i bez nadpisu by tomu bylo stejně, protože i obsah stanovených povinností je vztažen výslovně pouze k vysílání reklam:

(odst. 1) provozovatelé jsou povinni dbát na to, aby do vysílání reklam.....,

(odst. 2) provozovatelé jsou povinni zajistit, aby reklamy....

Jisté pochybnosti v tomto směru budí pouze odstavec 3) citovaného ustanovení, domníváme se však, že i ten je třeba vyložit v souladu se zásadami uvedenými výše, nebo jeho význam je takový, "že provozovatel smí při vysílání reklam zadavateli umožnit právě jen zadání reklamy, nikoli však již jiné zásahy a jiná působení.

Zákon č. 468/1991 Sb. sám mezi základními ustanovení;(§ 2) skrytou reklamu nevymezuje. Podstatné však je především to, že skrytá reklama je nicméně reklamou, jde tedy vždy o veřejné znázornění určené k dosažení účinku sledovaného zadavatelem reklamy, jemuž byl vysílací čas poskytnut za úplatu nebo jinou protihodnotu. Tedy i skrytá reklama musí splňovat oba pojmové znaky reklamy: t. j. zadání reklamy zadavatelem a poskytnutí vysílacího času provozovatelem za úplatu nebo jinou protihodnotu. Zcela logicky jsou proto povinnosti týkající se skryté reklamy. (srov. § 6 odst. 1 zákona č. 468/1991 Sb.) stanoveny provozovateli pouze při vysílání reklam (reklamu lze totiž vysílat jen při vysílání reklamy, což je takto naprosto logické, vzhledem k značně zavádějícímu pojmu skryté reklamy to však musí být patrné na první pohled).

Dovolujeme si shrnout: skrytá reklama je především vždy reklama (je druhem reklamy). Veřejné oznámení, které je touto reklamou, však bud záměrně, nebo i nezáměrně, avšak objekt vně, sleduje jiný účinek nebo ještě jiný účinek, nežli je deklarován zadavatelem nebo nežli se navenek jeví.

Na rozdíl od exaktního vymezení toho, co je reklama, v případě tohoto druhu reklamy bude zřejmě vždy věcí posouzení, zda nejde o skrytou reklamu, resp. jakou míru všudypřítomné skryté reklamy lze připustit (není reklama na koupací oděv používající atraktivní přímořské záběry vlastně skrytou reklamou objektivně směřující k rozvoji aktivit podnikatelů v oblasti cestovního ruchu?). Vzhledem k ustanovení § 6 odst. 1 písm, d) výše citovaného zákona je nezbytné pojem "jakékoliv veřejné oznámení" v jeho § 2 odst. 1 písm. e) chápat jako "jakékoliv oznámení určené ke zveřejnění", jinak by totiž nešlo zakázat určité reklamy, protože by se reklamou staly až po odvysílání (alespoň prvním).

Jinak řečeno, skrytou reklamou je třeba rozumět tajené nebo nerozpoznané, případně i nevědomé zakomponování oznámení sledujícího (byť jen fakticky) účely uvedené v §2, odst. 1 písm. e) citovaného zákona do (jiné) reklamy (do reklamy sledující jiné účely). Zakomponování do jiného programového žánru nežli je reklama, se zdánlivě jiným než reklamním zaměřením, by mohlo být skrytou reklamou jedině tehdy, pokud by takto pojem skryté reklamy vyložil přímo zákon. Nemůže jím být za současné situace, kdy zákon chápe skrytou reklamu jako druh reklamy. Podobně pokud právní předpis stanoví, že chodník je druhem pozemní komunikace, nelze hovořit o pozemních komunikacích o chodnících, o vstupu z chodníku na pozemní komunikaci apod., pokud tyto pojmy nezavede jako zvláštní zase právní předpis. Ostatně zákonodárce formuloval skrytou reklamu jako druh reklamy záměrně (jinak by třeba pro filmy musela být konstruována zvláštní auta, letadla, ale i vlaky v běžném životě neexistujících značek apod.).

Dovolujeme si rovněž sdělit, že zadavatelem expertizy příkladmo uvedené pořady typu Receptářů skutečně nejsou reklamou, kterou zákon definuje spolu s dalšími základními pojmy v ustanovení § 2 odst. 1, konkrétně pod písmenem e) tak, že jde o "jakékoliv veřejné oznámení určené k podpoře podnikání nebo k dosažení jiného účinku, sledovaného zadavatelem reklamy, jemuž byl vysílací čas poskytnut za úplatu nebo za jinou protihodnotu". V pořadech typu receptářů totiž chybí oba pojmové znaky reklamy, kterou je zadání veřejného oznámení zadavatelem i poskytnutí vysílacího času za úplatu. Vzhledem k tomu sdělování adres drobných výrobců, resp. kutilů, nemůže být v rozporu se zákonem. Je třeba pro lepší osvětlení celé záležitosti si uvědomit, že pokud by bylo závadné sdělování adres, bylo by nutně závadné i sdělování jmen a dokonce zřejmě i předvedení tváře ve vysílání, protože sdělení adresy je jen kvantitativním doplněním identifikace subjektu. Opačně totiž, pokud by někdo byl proti své vůli ve vysílání jmenován, pak z hlediska jeho práva na ochranu osobnosti je již lhostejné, které další identifikační znak byly k onomu základnímu připojeny (mají ovšem význam z hlediska rozsahu neoprávněného zásahu). Domníváme se, že asi nikdo nezpochybňuje, že by se v pořadech mohla uvádět jména drobných kutilů, případně ukazovat jejich obličeje. Nezpochybňuje-li se možnost sdělit základní údaj, není logicky odvoditelné, proč by se neměl uvádět údaj doplňující. Jde o zhruba stejnou situaci, jako když se uvede jméno a pracoviště např. vědeckého pracovníka v televizní diskusi. Jistě by bylo jen absurdní namítat, že to poškozuje jiná vědecká pracoviště nebo školy nebo jim omezuje právo na svobodné rozvíjení činností jiných soutěžitelů. Kvantita identifikačních znaků tedy podle našeho názoru závisí pouze na smyslu informace. Má-li být poskytnuta informace, že občan X. Z. koná to a to, není pak již důvodu bránit se tomu, aby bylo uvedeno, kde to koná. Samozřejmě nesmí být použito identifikačního znaku, který je sám o sobě způsobilý poškodit jiného ("pan X. Z, nejlepší fotograf v... ", i zde však platí výjimka např. při informaci o soutěži).

Vážený pane předsedo,

doufáme, že naše stanovisko Vám může usnadnit Vaše odpovědné rozhodování o věcech televizního a rozhlasového vysílání. Věřte prosím, že si této Vaší opravdu obtížné a mimořádně odpovědnosti opravdu vážíme. Dovolte nám také přát Vám v ní mnoho úspěchů.

S pozdravem

Vážený pane předsedo,

orgány Poslanecké sněmovny Parlamentu se opakovaně zabývaly vysíláním České televize z pohledu její povinnosti poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů (§2 zákona ČNR č. 483/1991 Sb., o České televizi, v platném znění). V poslední době totiž někteří členové sněmovny vznesli řadu připomínek k úrovni televizního zpravodajství, především pokud jde o způsob prezentování veřejných vystoupení ústavních činitelů. Jmenovitě bylo poukázáno na neodlišování zpravodajství od komentářů a na nesoulad mezi obrazovým záznamem a jeho zvukovým doprovodem ve zpravodajských relacích.

Někteří poslanci pak mají za to, že Česká televize ve svém vysílání nerespektuje důsledně ustanovení § 5 písm. c) zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového televizního vysílání, když před pořady pro děti a mládež zařazuje určité reklamy.

Prosím Vás, aby Rada vyžádala ve smyslu § 22 zákona č. 468/1991 Sb. ve spojní s § 5 písm. e) citovaného zákona záznamy televizního vysílání České televize a posoudila je z pohledu předpisů upravujících vysílání České televize.

Ve stejné věci se obracím rovněž na Radu České televize; pro podání zprávy si značím lhůtu tří týdnů, protože se Poslanecká sněmovna k této problematice zamýšlí vrátit na březnové schůzi.

Děkuji a zůstávám v dokonalé úctě

Vážený pan

PhDr Daniel Korte,

předseda Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání

Krátká 10

100 00 Praha 10

Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání

100 00 Praha 10. Krátká 10

Vážený pane generální řediteli.

děkujeme Vám za zapůjčení záznamů pořadů uváděných na ČT 1 a ČT 2 v období od 9.-21.2.1993, které vracíme.

V souvislosti se stanovisky, ke kterým Rada po analýze těchto pořadů dospěla a které dne 31.3.1993 předala Poslanecké sněmovně, Vás žádáme o uchování záznamů pořadů, které dle stanovisek Rady nejsou v souladu se zákonem č. 468/1991 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání pro potřeby Poslanecké sněmovny, která se bude problematikou České televize zabývat zřejmě na svém dubnovém zasedání.

Jedná se zejména o relace "Tipy televize" a "Uvidíte na obrazovce" uváděné dne 12.2. na ČT 2 před 19. hodinou, zpravodajství o dostavbě JE Temelín dne 16.2. na ČT 1 a ČT 2 a zpravodajství, o zabavení samopalů uváděné 19.2. na ČT 2.

Vzhledem k tomu, že Rada zjistila nesoulad pořadů České televize s § 5 písm. c/ a částečně také s § 4 odst. 2 zákona č. 68/1991 Sb. (viz Stanoviska), stanovuje Vám 14 denní lhůtu k nápravě dle § 20 odst. 1 tohoto zákona.

S pozdravem

ČESKÁ TELEVIZE

GENERÁLNÍ ŘEDITEL

Vážený pane vedoucí,

v rychlém sledu jsem od vás obdržel tři žádosti (čj. 158/93/JF, Ú/168/9/JF a Ú/ 180/93), kterými ve smyslu § 22 zákona č 468/91 Sb., žádáte o zaslání poskytnutí záznamů pořadů vysílaných Českou televizí.

Dovoluji si Vás v této souvislosti upozornit, že se jedná o více než 60 hodin přepisů záznamů, jejichž výrobu budeme muset Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání naúčtovat (ca. 900 Kčs za 1 hod. přepisu). Navíc termíny, ve kterých záznamy požadujete (dnes 4. března jsem obdržel dopis předpokládající ca. 40 hod. přepisů s dodání nejpozději do 10. března), jsou splnitelné jen při omezení řádně plánované výroby. Určitým řešením by bylo poskytnutí kontinuálních záznamů pořizovaných ve smyslu § 5 písm. e) uvedeného zákona. Pak bude ovšem bezpodmínečně nutné záznamy vracet průběžně s tím, že si je budete moci ponechat maximálně do 30 dnů po konkrétním dnu vysílání.

Vážný pane, doufám, že pochopíte problémy vznikající v souvislosti s Vašimi značnými požadavky, obzvlášť, když ještě není technicky možné přepis jakkoli proti reálnému času urychlit.

Prosím o Vaši urychlenou odpověď

s pozdravem

Vážený pan

Ladislav Jakl

vedoucí Úřadu Rady ČR pro

rozhlasové a televizní vysílání