Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

7.NÁSTIN ÚKOLŮ MONITORINGU A PROGRAMOVÉ ANALÝZY

7.1. Formální a obsahová činnost odboru monitoringu a programové analýzy

Zákon č. 468/91 Sb. a zákon č.103/92 Sb. ukládají Radě sledovat, zda vysílání všech provozovatelů neporušuje platné zákony nebo podmínky licencí. Tento požadavek lze realizovat pouze poslechem a sledováním rozhlasových a televizních stanic a analýzou jejich programů. Analýza vysílání může být také velmi významným podnětem při tvorbě koncepce licenční politiky a někdy i při konkrétních licenčních řízeních. Pro tuto činnost neměla Rada až do konce roku 1992 ani minimální technické vybavení. I za současné doby je kapacita monitorovacího pracoviště velmi omezená.

Kapacita rozhlasového a televizního vysílání všech provozovatelů na území ČR činí odhadem cca 1 000 hodin denně. Aby byli provozovatelé pod stálým tlakem kontroly, bylo by nutné monitorovat a analyzovat alespoň pět procent tohoto množství a k tomu provádět namátkové rozbory nahrávek archivovaných (dle zákona 468/91 Sb.) samotnými provozovateli.

Rada pověřila v souladu s par. 7 zákona č.103/1992 Sb. Úřad Rady sledováním souladu obsahu vysílání provozovatelů ze zákona a držitelů licenci se zákony a podmínkami licencí.V rámci Úřadu je tímto úkolem pověřen odbor monitoringu a programové analýzy.

Práce tohoto odboru byla zahájena počátkem roku 1993, kdy byl odbor vybaven personálně /zatím 2 pracovníci/ a materiálně technicky /TV, videorekordér, rozhlasový přijímač s kazetovým magnetofonem/.

Odbor se zpočátku soustředil na sledování souladu pořadů České televize se zákony. Na základě této akce odboru upozornila Rada generálního ředitele České televize dopisem ze dne 20.1.1993 na některé typické prohřešky České televize vůči zákonům a vyzvala je k úzkostlivému dodržování ustanovení zákona. (Dopis viz Příloha).

Dalším úkolem odboru bylo zpracování podkladů pro stanoviska Rady k objektivitě a vyváženosti zpravodajství. České televize a k respektování zákonného ustanovení na ochranu psychického a morálního vývoje děti a mladistvých. Na základě analýzy pořadů ČT uvedených v období od 9. do 21. února Rada zformulovala svá stanoviska a odeslala je Poslanecké sněmovně a generálnímu řediteli ČT. (Stanoviska viz Příloha).

Odbor vypracoval standardní formuláře (Příloha) pro účely plánovaných pravidelných kontrolních akcí obsahu pořadů provozovatelů vysílání. Vyhodnocení kontrolních akcí odbor předkládá Radě s návrhem na příslušná zákonná opatření (upozornění, pokuty, odnětí licence) v případech zjištěného nesouladu vysílání s ustanoveními zákonů.

Plán pravidelných kontrolních akcí bude Radou každoročně schvalován v souvislosti s konkrétním stavem vysílání. První kontrolní akcí tohoto druhu byla analýza a vyhodnocení programů rozhlasových stanic,které se ucházely o celoplošnou rozhlasovou licenci na základě 24 hodinového namátkou zvoleného vzorku jejich vysílání.Výsledkem akce byla upozornění Rady odeslaná těm stanicím,u kterých bylo zjištěno porušování zákona zejména nedostatečným oddělením reklamních spotů od ostatních pořadů. /Upozornění viz Příloha/

Rada pro další období zejména uložila odboru sledovat zahájení vysílání soukromých televizních stanic a celoplošných rozhlasových stanic,u nichž se dá předpokládat počáteční nesoulad se zákonem daný nezkušeností provozovatelů vysílání nebo v horším případě úmyslnými excesy za účelem upoutání pozornosti veřejnosti k jejich programům.

Pravidelné kontrolní akce souladu vysílání se zákony budou spočívat v monitoringu a vyhodnocení vysílání stanic v jistém, ať už plánovitě /např. zahájení vysílání stanice/ nebo namátkou zvoleném období, v kombinaci s posouzením vyžádaných záznamů vysílání, jež jsou provozovatelé povinni archivovat 30 dnů.

Další oblastí činnosti odboru bude reagování na stížnosti a upozornění občanů a státních orgánů v souvislosti s údajným porušením zákona. K prověření těchto podnětů Rada využije svého zákonného práva vyžádat si záznamy pořadů vysílaných provozovateli.Rada však v tomto bodě žádá o součinnost Poslanecké sněmovny při precizování zákonné povinnosti monitorovat vysílané pořady a odevzdat je na požádání Radě.Vzhledem k reakci některých provozovatelů (např. Česká televize), kteří za přepis monitorovaných pořadů vyžádaných Radou požadují zaplacení /viz dopis generálního ředitele ČT/, by bylo vhodné v zákoně a provozování rozhlasového a televizního vysílání zakotvit povinnost provozovatele vysílání poskytnout záznamy pořadů vyžádané Radou bezúplatně.

V současné době se odbor na základě upozornění a pověření Radou zabývá problémem tzv. skryté reklamy v České televizi. Dle mínění Rady se jedná o klíčový ekonomický, ale i etický problém České televize bez jehož vyřešení nelze vytvářet novou podobu České televize jako nezávislého veřejnoprávního sdělovacího prostředku. Rada na tento problém upozornila generálního ředitele ČT ve svém dopise z 20. ledna 1993 v souvislosti s Receptáři p. Přemka Podlahy.Vzhledem k reakci (viz expertíza Ústavu státu a práva k otázce skryté reklamy vyžádaná p.Podlahou a zaslaná Radě) zřejmě nebude možné řešit tento problém bez spolupráce s Poslaneckou sněmovnou a zákonné precizace pojmu skryté reklamy podle zahraničních vzorů.

Důležitým úkolem odboru je dále poskytovat Radě na základě analýz vyhodnocení kvality rozhlasových a televizních služeb.Tato vyhodnocení poslouží Radě zejména při rozhodování o prodloužení platnosti licencí rozhlasových a televizních stanic na další období.

V souvislosti s pověřením dalšími úkoly zejména monitorování startu televizních privátních stanic bude odbor personálně rozšířen na 4 pracovníky a vybaven příslušnou nezbytnou technikou.

7.2. Zajišťování souladu programových služeb se zákony a podmínkami licencí vyplývajících ze zákona č.468/1991 Sb. a č.37/1989 Sb.

8. ÚČAST V PŘIPOMÍNKOVÉM LEGISLATIVNÍM PROCESU

Jak bylo již výše uvedeno (viz 4. 2. 2.), orgány státní správy dle názoru Rady neplnily ustanovení par. 9 zákona č. 103/92 Sb. Ač za dobu existence Rady došlo k několika legislativním iniciativám, Rada nebyla nikdy vyzvána, aby předložila své stanovisko, a to i v případech, šlo-li o aktivity Rady se přímo dotýkající. Např. ze záznamu ze zasedání vlády ČR ze dne 7. října 1992 vyplývá, že ministr hospodářství byl pověřen vypracováním novely zákona č. 103/92 Sb., tedy zákona jímž je Rada zřízena. Ani v tomto případě nebyla Rada požádána o stanovisko, a to navzdory tomu, že nabídla svou součinnost. Na tuto svou iniciativu nedostala odpověď, ostatně podobně jako na velkou většinu svých dotazů, podnětů a iniciativ.

Existují pouze tři případy za dobu existence Rady, kdy orgány státní správy požádaly Radu o stanovisko. Ministerstvo financí ČR požádalo Radu v listopadu 1992 o vyjádření k žádosti Českého rozhlasu o dotaci ze státního rozpočtu na rok 1993 ve výši 798 miliónů Kčs. Žádost Českého rozhlasu byla zdůvodněna delimitací stanice Československo, dostavbou rozhlasového střediska na Pankráci a delimitací vysílání do zahraničí. Stanovisko Rady bylo ve všech položkách negativní. Delimitace stanice Československo dle názoru Rady nevyvolává rozpočtové nároky, protože počet vyhrazených kanálů pro vysílání Českého rozhlasu zůstane nezměněn. Dostavbu rozhlasového střediska ze státního rozpočtu ČR navrhla Rada ukončit a objekt privatizovat. Vysílání do zahraničí navrhla Rada provozovat formou státní zakázky, která by byla svěřena vítězi výběrového řízení, a nikoli automaticky veřejnému provozovateli.

Druhým případem byl návrh zákona, jímž se zřizuje Český telekomunikační úřad, k němuž si stanovisko Rady vyžádalo v lednu 1993 ministerstvo hospodářství. Stanovisko Rady je popsáno výše (viz 4.2.1.).

V únoru 1993 požádalo ministerstvo kultury Radu o stanovisko k návrhu zákona o audiovizi. Rada sdělila, že dle jejího názoru není třeba příliš striktně vymezovat režim činnosti pro producenty a distributory kinematografických děl a pro provozovatele kin.

8.1. Spolupráce se Stálou komisí pro sdělovací prostředky

Po ustavení Stálé komise pro sdělovací prostředky (ČNR, posléze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR) byli na její zasedání pravidelné zváni zástupci Rady (předseda, další členové Rady).

Součinnost se Stálou komisí probíhala zejména v těchto oblastech:

1) otázky spojené se zřízením a financováním Rady

2) podíl na přípravě právních předpisů, zejména zákona č.36/1993, o některých opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního vysílání

3) stanoviska Rady k bodům projednávaným stálou komisí.

Stálá komise se opakované zabývala problémy spojenými se zřizováním a financováním Rady, a to zejměna v období po vzniku Rady. Někteří poslanci - členové Stálé komise (posl. Koronthály, posl. Lojdvvá a Marvanová) navštívili sídlo Rady, aby se na místě seznámili s problémy provázejícími zřizování Rady.

Stálá komise ve svých usneseních opakovaně vyžadovala dostatečné finanční zajištění Rady, což se promítlo i do usnesení výboru.

Rada se svými návrhy a stanovisky podílela i na tvorbě zákona č. 36/1993 Sb. Rada původně navrhovala rozsáhlou novelu zákona č. 468/1991 Sb. Tento návrh se opíral zejména o některé praktické zkušenosti plynoucí ze zahájení licenčního procesu a představ Rady o rozvoji duálního systému rozhlasového a televizního vysílání. Rada rovněž pokládala za nezbytné začlenit do tohoto právního předpisu změny související s předpokládaným přístupem České republiky k Evropské úmluvě o televizi přesahující hraníce. Tato rozsáhlá novela nebyla zejména z časových důvodů realizována.

Ve svých stanoviscích se Rada na vyžádání Stálé komise vyjádřila např. k rozdělení celoplošných televizních vysílacích okruhů mezi provozovatele ze zákona a držitele licencí, přidělení vlastního vysílacího okruhu České televizi.

8.2. Rámcový legislativní plán

Za stěžejní úkoly v oblasti legislativy považuje Rada

- přesnější vymezení postavení Rady v systému státní správy České republiky

- přizpůsobení zákonem stanoveného postupu licenčního řízení jeho povaze, s přihlédnutím ke skutečnosti, že svým charakterem odpovídá spíše výběrovému řízení než běžnému řízení správnímu.

Od těchto obecných doporučení, vycházejících zejména z téměř roční existence Rady, se odvíjejí následující návrhy legislativních změn.

8.2.1. NOVELA ZÁKONA. 468/91 SB.

Zákon Federálního shromáždění o provozování rozhlasového a televizního vysílání byl tvořen pod velkým společenským tlakem na deetatizaci a demonopolizaci rozhlasového a televizního vysílání a bez možnosti aplikovat jakékoli domácí zkušenosti. Schvalován byl za jiných politických a státoprávních podmínek. Z těchto důvodů lze vůči jeho dikci uplatnit velké množství výhrad.

Je třeba uvést jeho terminologii do souladu s aktuálním právním stavem. Současný stav vyžaduje i změny v kompetencích. V tomto zákoně je také třeba uplatnit změny související s podpisem Evropské úmluvy o televizi přesahující hranice států. Tyto změny se budou týkat např. okolností vyplývajících z článku 7 Úmluvy, a to ve věcech programových náležitostí (programy pornografické, programy podněcující rasovou nenávist atd.). Dále je třeba řešit závazky vyplývající z článku 8 Úmluvy, kodifikující právo na odpověď, pokud toto ustanovení nebude řešeno v rámci zákona s širší platností, např. zákona o sdělovacích prostředcích. Čl. 15 Úmluvy ukládá velmi přesným způsobem podmínky vymezující propagování tabákových výrobků a alkoholických nápojů.

Další legislativní úpravy si vyžadují změny související se zaváděním moderních technologií. V tomto smyslu je třeba detailněji vymezit podmínky pro provozování televizního vysílání kabelovými rozvody, pro vysílání placené kódované televize a pro činnosti související s vysíláním z družic.

Je třeba vymezit způsoby regulace dominantního postavení masmédií, zejména ohledně křížení vlastnictví (tzv. crossownershipu). S tím částečně souvisí potřeba uložit držitelům licencí poskytovat Radě informace o plnění zákonných povinností a roční zprávy o výsledcích hospodaření. Není také dořešena povinnost jiných státních institucí (např. obchodní soudy), poskytovat Radě informace obchodního charakteru o žadatelích a provozovatelích.

8.2.2. NOVELA ZÁKONA Č. 103/92 SB.

Zákon, jímž je zřízena Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, je třeba doplnit odpovídajícím způsobem o ta ustanovení zákona č. 468/91 Sb., která se týkají kompetencí. Federální rady, dále je třeba vyjasnit kompetence Rady ve věcech státní správy části kmitočtového spektra využívaného pro potřeby rozhlasového a televizního vysílání (viz 4.2.1.). Některé legislativní změny si vyžádá také potřeba ujasnění postavení Rady v souvislosti s jejím úkolem udržovat rovnováhu mezi veřejným a soukromým sektorem vysílání.

V tomto zákoně by také měla být přesně popsána procedura licenčního řízení, např. je třeba nahradit dosavadní devadesátidenní lhůtu k vyřizování žádostí o licence pravidelným vyhlašováním plánu využití kmitočtů s určením lhůty k předkládání žádostí o licence k vysílání na nabídnutých frekvencích. Zřizovací zákon Rady by bylo rovněž třeba novelizovat s ohledem na potřebu začlenění Rady do systému státní správy (viz 4.2.2.) a upravit možnost vydávání obecně závazných předpisů.

8.2.3. NOVELY ZÁKON ZŘIZUJÍCÍCH PROVOZOVATELE VYSÍLÁNÍ ZE ZÁKONA

Zřizovací zákony veřejných provozovatelů vysílání je dle názoru Rady zapotřebí novelizovat především v těch ustanoveních, která souvisejí s rovnováhou obou sektorů duálního vysílání. Jsou to ustanovení týkající se kvóty pro vysílání reklam (které je třeba přinejmenším značně omezit, pokud nedojde k zákazu vysílání reklam veřejnými provozovateli ze zákona) a vybavení veřejných provozovatelů kmitočtovými dispozicemi.

S ohledem na dosavadní zkušenosti by bylo možno přesněji specifikovat poslání a úkoly veřejných provozovatelů vysílání.. I tyto zákony vyžadují nutnost úpravy terminologie a aplikaci zkušeností ohledně technologického vývoje.

8. 2. 4. OSTATNÍ NORMY

Dle názoru Rady by bylo vhodnější řešit problematiku týkající se reklamy a propagace zákonem, který by ji upravil standardním způsobem bez ohledu na konkrétní oblast lidské činnosti. Tím by se zamezilo různému způsobu vymezení stejné problematiky.

Ve své činnosti správního charakteru získala Rada zkušenosti, které by bylo možné uplatnit při novele zákona č. 368/92 Sb. o správních poplatcích. Legislativní úpravu si vyžaduje nutnost diferenciace poplatku za udělení licence podle rozsahu a druhu licence (celoplošné, regionální, lokální, družicové, televizní kabelové rozvody, rozhlas po drátě, počítačový videotext, teletext).

Rada také připravuje obecně závazné předpisy nižší právní síly (vyhlášky), které by upravovaly především správní řízení při vyřizování licenci a některé další činnosti související s výkonem stání správy. Dosud totiž Rada např. musí projednat každou žádost, která splňuje minimální, zákonem uložené podmínky, i když nerespektuje pravidla určená Radou (včetně užití příslušných formulářů). Možnost vydávání těchto norem Radou však dosud není upravena.

9. ZÁVĚREM

Rada prvním roce své existence i přes potíže ve svém konstituování sehrála významnou roli v pokračování procesu deetatizace a demonopolizace rozhlasového a televizního vysílání. Ve srovnání s jinými postsocialistickými zeměmi došlo u nás k položení základů klasického duálního systému vysílání, a to jak zásluhou legislativy, tak fungováním příslušných institucí, tedy i Rady. Boj o média, jak ho známe z jiných států, které se hodlají stát součástí demokratického světa, nenabyl u nás dramatických podob pirátského vysílání či konfliktů se státní mocí. Přestože se situaci v rozhlasovém a televizním vysílání celkem oprávněně nepanuje příliš velká spokojenost, perspektivy vývoje jsou již celkem zřetelné.

Existence nezávislého orgánu v oblasti vysílání je v evropských podmínkách významným projevem demokratizace veřejného života. Jeho konstituování v České republice je vysoce hodnoceno Radou Evropy i orgány Evropských společenství a napomáhá vytváření systému kompatibilního s doporučeními těchto instituci.

Problémy Rady s jejím fyzickým konstituováním se zdají být odpovídající době a lze je srovnat s běžnými problémy v jiných oblastech reformovaného veřejného života.

SEZNAM PŘÍLOH:

1. Jednací řád Rady

2. Kodex chování člena Rady

3. Výňatek ze záznamu z jednání schůze předsednictva vlády ČR ze dne 18. května 1992

4. Dopis ředitele odboru státní správy telekomunikací federálního ministerstva spojů ing. J. Bujnovského ze dne 20. srpna 1992

5. Usnesení vlády ČR ze dne 7. říj na 1992 č. 585

6. Výňatek ze záznamu zasedání vlády ČR ze dne 7. října 1992

7. Seznam držitelů licencí k provozování rozhlasového a televizního vysílání v ČR ke dni 26. února 1993

8. Stanovisko Rady ze dne 13. srpna 1992

9. Stanovisko Rady ze dne 28. srpna 1992

10. Stanovisko Rady ze dne 27. srpna 1992

11. Dopis generálnímu řediteli ČT ze dne 20. ledna 1993

12. Formulář žádosti o licenci k provozování rozhlasového a televizního vysílání

13. Formulář licence k provozování rozhlasového a televizního vysílání

14. Plán využití kmitočtů - rozhlas

15. Plán využití kmitočtů - televize

16. Seznam žadatelů o licence,

17. Shrnutí závěrů expertní mise Rady Evropy k udělení celoplošné televizní licence (angl.)

18. Formuláře analýzy pořadů provozovatelů vysílání (odbor monitoringu a programové analýzy)

19. Vzory upozornění provozovatelům vysílání

20. Expertní posudek Ústavu státu a práva AV ČR

21. Dopis posl. V. Koronthálymu Radě ze dne 25. 2. 1993

22. Dopis Rady generálnímu řediteli ČT ze dne 5. 4. 1993

23. Dopis generálního ředitele ČT Radě ze dne 4. 3. 1993

24. Stanovisko Rady k úrovni zpravodajství České televize

25. Stanovisko Rady k respektování ustanovení par. 5 písm c) zákona č. 468/1991 Sb.

(přílohy 1 - 13 obsaženy v původní zprávě)