Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Souhrn státních rozpočtů vykazuje schodek 16,6 mld Kčs

Podle předběžných údajů o pokladním plnění státních rozpočtů za rok 1992 (po tzv.dodatcích) vykazuje souhrn státních rozpočtů celkový schodek ve výši 16,6 mld Kčs, na kterém se podílely jednotlivé rozpočty následovně: schodek federace -7,0 mld Kčs, ČR -1,7 mld Kčs, SR -7,9 mld Kčs.

Finanční vypořádání rozpočtu za rok 1991 posílilo výsledek hospodaření za r. 1992 o 9,0 mld Kčs

Vývoj rozpočtového hospodaření (v průběhu roku nevyrovnaný) byl pozitivně ovlivněn zásadní metodickou změnou ve finančním vypořádání, která zlepšila výsledky státních rozpočtů v roce 1992 o 9,0 mld Kčs, t.j.o finanční operace související s rokem 1991. Dalším faktorem, který měl příznivý vliv na výsledek rozpočtového hospodaření, byla přísná regulace některých rozpočtových výdajů uplatňovaná již od počátku roku, respektující sociální únosnost. S ohledem na omezené možnosti zajistit rozpočtovou vyrovnanost pouze v oblasti výdajů, rozhodla Finanční rada v červenci o uplatnění opatření v příjmech státního rozpočtu zvýšením vybraných sazeb u daně z obratu.

Ve srovnáni s rokem 1991 je třeba uvážit neopakovatelný vliv vysoké dynamiky zisku podniků v souvislosti s liberalizací cen (mimořádné příjmy rozpočtů z odvodů a daní podniků).

Příjmy souhrnu rozpočtů byly splněny pouze na 97,8 %

Celkové příjmy souhrnu státních rozpočtů stanovené pro rok 1992 ve výši 497,1 mld Kčs (po úpravě) byly splněny na 97,8 %, což představuje jejich reálné nenaplnění o -10,9 mld Kčs (-24,1 mld Kčs v roce 1991).Podle jednotlivých rozpočtů je plnění: federace 92,1 %, ČR 100,6 %, SR 98,6 %. Nejdůležitější (a také nejrizikovější) příjmové položky státního rozpočtu představovala daň z obratu a odvody a daně ze zisku, tvořící tzv. společné příjmy všech rozpočtů, mezi něž byly rozdělovány ve stanovených proporcích (35 % federace, 41,5 % ČR 23,5 % SR).

U daně z obratu byl propad 19,2 mld Kčs

Výnos daně z obratu dosáhl k 31.12.1992 celkové výše 125,8 mld Kčs,t.j. 86,6 % plnění rozpočtu, s výpadkem -19,2 mld Kčs (v roce 1991 výpadek -18,5 mld Kčs), který se ve výše uvedeném poměru promítá do všech rozpočtů.V České republice bylo plnění této položky 86,7 %, s výpadkem 7,9 mld Kčs. Nepříznivý vývoj inkasa daně z obratu souvisel m.j. s legislativními,věcnými i správními nedostatky systému daně z obratu a nezabránila mu ani opatřeni přijatá ministerstvy financí ve spolupráci s finančními úřady.

Odvody a daně ze zisku nesplněny o 11,9 mld Kčs

Odvody a daně ze zisku dosáhly za leden až prosinec 1992 výše 103,9 mld Kčs, t.j. 89,7 % plnění rozpočtu, s výpadkem -11,9 mld Kčs (v roce 1991 výpadek -6,6 mld Kčs). V České republice představovalo plnění 89,9, výpadek 4,9 mld Kčs. Negativní vývoj u této položky souvisel s probíhající privatizací a restrukturalizací a se ztrátovým hospodařením značné části dosud státních korporací. Pokles výnosu důchodové daně tak odráží celkový pokles ekonomické aktivity ČSFR. Narůstající drobný a střední podnikatelský sektor však stále ještě dostatečně nepřispíval k růstu HDP, neboť využíval možnost zvýhodněného daňového režimu.

Významnou položkou,ovlivňující příjmy rozpočtů republik, jsou odvody a daně z objemu mezd a zemědělská daň z objemu mezd.Výnos těchto daní dosáhl k 31.12.1992 výše 104,2 mld Kčs, t.j. 100,2 % plnění rozpočtu (ČR plnění 102,4 %). Negativní působení přesunu pracovních sil do soukromopodnikatelské sféry a restitucí na snižování odvodů a daní bylo kompenzováno oživením výroby ve druhé polovině roku.

Vysoké překročení daně ze mzdy o 10,0 mld Kčs zčásti kompenzuje výpadek společ. o příjmu

Daň ze mzdy velice pozitivně ovlivnila celkové příjmy rozpočtů republik na rok 1992, neboť její splnění na 116,8 % (v ČR na 114,3 %) znamenalo reálné překročení této položky o cca 10 mld Kčs a tím částečné vykompenzování výpadku společných příjmů. Příznivý vývoj je důsledkem několika faktorů, z nichž je možno vyzvednout konzolidovanou legislativní základnu a techniku výběru daně, změny v platech a zdanění u pracovníků rozpočtových a příspěvkových organizací, zvýšeného zdanění mezd nad 10 tis. Kčs a mezd důchodců.

Z ostatních položek rozpočtu výrazněji ovlivňují jeho příjmy např. clo a dovozní přirážka (překročení cca 3 mld Kčs), příjmy RO a PO (překročení o 2,1 mld Kčs), poplatky, pokuty a penále (překročení o 4,4 Kčs),splátky půjček poskytovaných z rozpočtu (výpadek 6,7 mld Kčs) a ostatní příjmy (překročení o 6,7 mld Kčs).

Výdaje souhrnu rozpočtů čerpány na 101,2 % díky regulačním opatřením

Celkové výdaje souhrnu státních rozpočtů byly čerpány k 31.12.1992 ve výši 502,9 mld Kčs, t.j. 101,2 % rozpočtu. Absolutně to znamená překročení o cca 5,8 mld Kčs (v roce 1991 o 1,9 mld Kčs). Podle jednotlivých rozpočtů je plnění následující: federace 97,3 %, ČR 101,3 %, SR 10513 %. Rozhodující vliv na tento příznivý výsledek mělo celoročně uplatňované regulační opatření stanovené republikovými ministerstvy financí.

V čerpání investičních dotací podnikům (překročení o cca 2, mld Kčs) se promítá vliv dotací určených na dostavbu vodního díla Gabčíkovo, které zůstaly ve výdajích rozpočtu Slovenské republiky po neúspěšném prodeji státních obligací vydaných k tomuto účelu.

Překročení dotací na investice příspěvkových organizací (cca 414 mld Kčs) vyplývá z jejich účelového zaměření na investiční akce středních odborných učilišť, urychlení výstavby dokončovaných staveb, rekonstrukcí objektů po Sovětské armádě apod., včetně zvyšování cen investičních prací.

Čerpání neinvestičních výdajů ústředně řízených rozpočtových a příspěvkových organizací dosáhlo k 31.12.1992 výše 389,8 mld Kčs, t.j. 100,0 % schváleného rozpočtu (v ČR rovněž 100,0 %). Největší podíl z těchto výdajů přísluší dávkám na sociální zabezpečení (rozpočtovaným ve výši 140,4 mld Kčs), které byly za období leden až prosinec čerpány v souladu se záměry rozpočtu (plnění 100,8 %).

Podrobné hodnocení výsledků rozpočtového hospodaření bude možno provést po zpracování výkazů

Další rozpočtové položky výdajů (např. na zdravotnictví, školství, kulturu, státní správu apod.) bude možno podrobně vyhodnotit až po zpracování příslušných účetních výkazů a informací finančních úřadů.

Základní faktory vývoje na peněžním trhu

Vývoj na peněžním trhu v roce 1992 probíhal pod vlivem tří základních faktorů:

- trvající vysoké poptávky po úvěrech ze strany podnikového sektoru a. rostoucí úvěrové poptávky vládního sektoru,

- proti očekávání vyššímu přílivu zdrojů ze zahraničí (s výjimkou závěru roku),

- nevyrovnanosti v likviditě obchodních bank, kterou v zásadě charakterizoval přebytek zdrojů u skupiny velkých bank a nedostatek zdrojů u tzv. malých bank. V závěru roku se tato nevyrovnanost prohloubila i mezi ČR a SR.

SBČS v zájmu zajištění předpokládaného vývoje peněžní zásoby v daných podmínkách roku 1992 především reagovala na tento vývoj omezováním vnitřní tvorby peněz cestou snižování rozsahu poskytovaných refinančních úvěrů. Mimoto SBČS přistoupila při regulaci likvidity bankovního systému ve druhé polovině roku i k emisi vlastních poukázek a v závěru roku ke zvýšení sazeb povinných minimálních rezerv.

Velké banky s přebytečnými zdroji preferovaly nákup SPP

Velké obchodní banky, které byly až do konce září m. r. omezovány při své úvěrové aktivitě tzv. úvěrovými limity, preferovaly při užití svých přebytečných zdrojů úvěrování vládního sektoru ve formě nákupu vládních cenných papírů (státní pokladniční poukázky - SPP) před jejich půjčováním na mezibankovním peněžním trhu. Hlavní příčinou tohoto přístupu k užití přebytečných zdrojů byla minimální rizikovost této investice a relativně vysoký výnos. Přitom určitá nedůvěra k nově vzniklým malým bankám vedla k tomu, že některé velké obchodní banky interně limitovaly z bezpečnostních důvodů úroveň mezibankovních depozit.

Emitované SPP v rozsahu 168 mld. Kčs tak byly v roce 1992 z výše uvedených důvodů bez problémů umisťovány na primárním trhu.

Pouze v závěru roku se vyskytly určité problémy s umístěním poukázek emitovaných MF SR pod vlivem expektací rozdělení ČSFR, kdy české banky již neměly o tyto poukázky zájem a slovenské banky nedisponovaly dostatečnými finančními prostředky na jejich nákup. Prodej pokladničních poukázek na primárním trhu byl regulován omezením maximálně možného nákupu jednou bankou do výše 50 % z vydané emise.

Míra zájmu o jednotlivé SPP ovlivnila i výši úrokových sazeb - zatímco průměrná výše SPP se pohybovala v průměru v rozmezí 7 % - 12,5 %, u slovenských SPP úrok dosahoval až 16,5 %.

Postupně se rozvíjel mezibankovní peněžní trh

Jelikož ale nákup státních pokladničních poukázek plně neabsorboval volné zdroje velkých bank a některé velké banky postupně uvolnily svá vnitřní pravidla pro půjčování malým bankám, rozvíjel se při sníženém přílivu zdrojů z refinančních úvěrů (v závěru roku i zahraničních zdrojů) postupně i mezibankovní peněžní trh.

V červenci - září byly emitovány poukázky SBČS

Tyto změny na peněžním trhu zvýšily riziko rychlejší úvěrové emise malých (úvěrově nelimitovaných) bank z volných zdrojů velkých bank. Proto SBČS koncem července m. r. přistoupila k operativnímu odčerpáni části volných rezerv "velkých" bank formou emise poukázek SBČS (30. 7. 1992 2,5 mld. Kčs se splatností na 1 měsíc, v srpnu 2 emise ve výši 1 mld Kčs a 2,5 mld. Kčs a koncem září 2,5 mld. Kčs).

Růst poptávky na mezibankovním peněžním trhu - především ze strany malých obchodních bank - se odrazil i v růstu mezibankovních úrokových sazeb. Od srpna, kdy došlo k opětnému výraznějšímu snížení objemu refinančních úvěrů, se jejich celková úroveň opět zvýšila (u krátkodobých depozit). V závěru roku dosáhla celková průměrná úroveň úrokových sazeb z mezibankovních depozit 12,56 %. V listopadu, kdy byla úroveň těchto úrokových sazeb nejvyšší (12,92 %), činilo jejich celkové zvýšení proti prosinci 1991 0,99 procentních bodů.

Snížení rozsahu refinancování vedlo k mstu úrokových sazeb z RÚ až na 20 %

Podstatně vyšší nárůst byl zaznamenán. u úrokových sazeb z refinančních úvěrů, kde úrokové sazby z aukčních refinančních úvěrů dosáhly koncem roku až 20 %. Na těchto zdrojích byly závislé převážně malé banky s malým podílem levnějších zdrojů ve formě depozit nebankovních subjektů.

Postupně byl realizován přechod k tržním formám nefinancování

Omezování rozsahu refinancování bylo spojeno s postupnými změnami v systému refinancování směrem k tržním formám. Tak se postupně vytvořil systém aukcí 1 - 7 denního, 1 a 3měsíčního refinančních úvěru. V září byl navíc změněn i systém stanovení úrokových sazeb z těchto úvěrů. Koncem srpna bylo zastaveno poskytování 90-denního nefinančního úvěru a současně došlo ke snížení objemů 30-denního nefinančního úvěru. Omezení rozsahu těchto dvou tranží nefinančního úvěru mělo za následek zvýšení zájmu o 1-7 denní tranže, zvýšení úrokových sazeb z RÚ a trvalý převis poptávky po aukčních nefinančních úvěrech. Proto bylo nutné následně zavést omezující opatření pro čerpání 1-7 denních RÚ (byl stanoven limit a sankční opatření při jejich nedodržení).

Růst úrokových sazeb z uvedených nefinančních úvěrů zvýšil i zájem o dosud nepříliš využívané formy RÚ - lombardních (za lombardní sazbu) a reeskontních úvěrů (za diskont).

Rozsah RÚ čerpaných touto formou však nebyl podstatný, protože zde existovaly určité "věcné" zábrany jejich rozvoje, zejména nedostatečný počet příslušných cenných papírů.

Úrokové sazby z depozit i úvěrů ve vztahu ke klientele obchodních bank se snížily

Při výrazném růstu úrokových sazeb z nefinančních úvěrů a růstu úrokových sazeb mezibankovních depozit však nedošlo k celkovému zvýšení průměrné úrokové míry z úvěrů uplatňované ve vztahu ke klientům obchodních bank. Naopak se v roce 1992 celková úroveň těchto sazeb snížila o 0,63 procentních bodů 1/. Příčinu toho je možné vidět zejména v tom, že průměrnou úrokovou sazbu víceméně určují velké banky, které získávají zdroje především od podniků i obyvatelstva výrazně levněji než malé banky, které jsou především závislé na refinancování a mezibankovním trhu depozit. Většina velkých bank také reagovala na pokles diskontu snížením svých úrokových sazeb ve vztahu ke klientele. Naopak u převážné většiny malých bank vlivem růstu ceny zdrojů ke snížení úroků nedošlo.

Stejně tak se i depozitní úrokové sazby po určitém zvýšení na počátku roku v dalším období roku 1992 snížily (celkově proti konci roku 1991 o 1,3 procentních bodů) [Propočteno na základě roční průměrné úrokové sazby.]. V závěru roku ale začaly obchodní banky pod vlivem situace na peněžním trhu oznamovat zvyšování. úrokových sazeb z přijímaných depozit (to se však zřejmě promítne v průměrných sazbách až v roce 1993).

Rychlejší pokles průměrných úrokových sazeb z depozit ve srovnání s průměrnými úrokovými sazbami z úvěrů vedl ke zvýšení úrokové marže obchodních bank v roce 1992. Tyto zdroje jsou však u obchodních bank směrovány především k posílení rezervních fondů bank, nebol v souvislosti s působností zákona o bankrotech je očekáván značný nápor na jejich rezervní fondy z titulu odpisu nesplacených úvěrů.

Koncem roku 1992 byla ukončena činnost prozatímního sekundárního trhu

Kapitálový trh fungoval v roce 1992 ještě ve formě prozatímního sekundárního trhu, který sloužil víceméně jako příprava bank a majitelů cenných papírů na budoucí kapitálový trh. Od roku 1993 již budou na základě smluv uzavřených koncem roku 1992 mezi všemi účastníky prozatímního trhu a Burzou cenných papírů Praha, a.s., obchody pokračovat na burze v Praze a později i v Bratislavě.

I když se i v roce 1992 kapitálový trh rozvíjel, tak z hlediska četnosti obchodů, počtu obchodovaných emisí cenných papírů, institucionálního i legislativního, jej lze prozatím charakterizovat jako málo rozvinutý. Přesto již signalizuje, že mezi subjekty v ekonomice je značný zájem o výhodné finanční investování. Se silnějším impulsem k jeho rozvoji lze počítat zejména v souvislosti se zahájením obchodů s "privatizačními akciemi" a v souvislosti s celkovým postupem procesu privatizace.

Byla přijata další legislativní opatření k rozvoji kapitálového trhu

Řada nově přijatých legislativních opatření v roce 1992 vytvořila základ pro další rozvoj tohoto trhu. Jsou to zejména - zákon o cenných papírech, zákon o investičních společnostech a fondech, zákon o burze. Mimoto na ministerstvu financí vznikl útvar pro dozor nad kapitálovým trhem a Burza cenných papírů se přetransformovala na akciovou společnost. Podnik výpočetní techniky Praha se stal na základě výběrového řízení garantem počítačového zázemí a některých služeb Střediska cenných papírů.

Obchody na sekundárním trhu probíhaly při omezeném počtu cenných papírů, který se však proti roku 1991 dále rozšířil. Předmětem obchodování byly obligace Komerční banky, Všeobecné úvěrové banky, TOS Kuřím, pětiprocentní státní dluhopisy a nově v roce 1992 podílové listy Českého a moravskoslezského majetkového fondu a obligace Moravskoslezských pivovarů Přerov.

Nejvyšší zájem byl při obchodování o 5 % státní dluhopisy

V průběhu roku 1992 byla při celkově vysoké poptávce po dlouhodobých cenných papírech nejvyšší poptávka po pětiprocentních státních dluhopisech a obligacích Komerční banky.

V závěru roku při poslední aukci cenných papírů byl dosažen nejvyšší objem obchodů za dobu jedenapůlletého konání sekundárního trhu - téměř 10 mil. Kčs. Zatímco se při této aukci snížila cena obligaci VÚB (103 nominální ceny) a Komerční banky (110 % nominální ceny), dále stoupla cena pětiprocentních státních dluhopisů (+ 10 Kčs) a podílových listů českého majetkového fondu. Jejich tržní cena 1 518 Kčs představovala dosud rekordní cenu dosaženou na prozatímním trhu. Značný zájem byl i o nově emitované emise Moravskoslezských pivovarů Přerov.

Nově byly emitovány státní dluhopisy na krytí KBV

Emise státních středně a dlouhodobých dluhopisů na krytí komplexní bytové výstavby patřila mezi významné prvky kapitálového trhu v roce 1992. V ČR se uskutečnila ve dvou tranších v celkovém objemu 8,7 mld Kčs a v SR v objemu 4,2 mld Kčs. Na mezibankovním sekundárním trhu změnily majitele při třinácti obchodováních dluhopisy za cca 1 miliardu Kčs.

Koncem roku 1992 se obchodů na MDT zúčastnilo již 27 obchodních bank

Mezibankovní devizový trh (MDT) zajišťoval i v roce 1992 fungování systému vnitřní směnitelnosti čs koruny. Jeho účastníky byty vedle SBČS obchodní banky, kterým bylo uděleno oprávnění k provádění devizových operací ve vztahu k zahraničí. Koncem roku 1992 dosáhl počet účastníků MDT ze sféry obchodních bank 27 (22 českých a 5 slovenských).

Vývoj obchodování na mezibankovním devizovém trhu probíhal v roce 1992 nejen pod vlivem vývoje běžných zahraničně obchodních operací, ale - a to zejména v závěru druhé poloviny roku - očekávání rozdělení ČSFR. Mimoto se zde do určité míry projevili vliv nových podmínek obchodování na MDT.

Do konce září 1992 probíhalo obchodováni na MDT na základě Pravidel mezibankovního devizového trhu, která určovala základní regulační pravidla přiměřenosti obchodů prováděných obchodními bankami na tomto trhu. Základní povinností zúčastněných obchodních bank bylo podle těchto pravidel dodržování tzv. pravidel devizové likvidity. Obchodní banky byly povinny průběžně udržovat poměr celkových aktiv k pasívům v rozmezí 0,85 - 1,05. V případě poklesu limitu pod hranici 0,85 musela obchodní banka k vyrovnání své devizové pozice nakoupit devizy u SBČS, v opačném případě devizy SBČS odprodat. Obchody mezi SBČS a obchodními bankami probíhaly v oficiálním kursu deviza střed + - 0,5 %, obchodní banky obchodovaly se svými klienty v tržním kursu v rozpětí + - 1 od oficiálního kursu - střed.

Změnila se pravidla obchodování na MDT

Koncem září však byla tato pravidla změněna. Jednak byla zrušena tzv. pravidla devizové likvidity a jednak se změnil systém určování devizových kursů, ve kterých probíhají obchody mezi SBČS a obchodními bankami.

Byla zavedena nová metodika stanovení kursu čs. měny k VSM

Pravidla devizové likvidity byla nahrazena limity tzv. otevřených devizových pozic. Tento nový systém byl doplněn systémem fixingu kursů volně směnitelných měn k čs. koruně. Tento systém denní fixace výše kursu pro nákupy a prodeje deviz mezi SBČS a obchodními bankami je založen na denním určování výše kursu při zohlednění řady faktorů. Základem stanovení výše tohoto kursu je pohyb měn zahrnutých do "měnového koše" k USD. Od tohoto "základu" se může denní kurs dále odchýlit v rozpětí + - 0,5 % s přihlédnutím k dalším faktorům, zejména nabídce a poptávce po devizách na MDT záměrům měnové politiky, dosavadnímu vývoji

1/ Jde o tzv. devizové pozice ve volně směnitelných měnách, ostatních měnách, celkovou otevřenou devizovou pozici a otevřenou korunovou pozici. Např. celková otevřená devizová pozice jako součet všech "dlouhých" nebo všech "krátkých" devizových pozic by neměla překročit 30% kapitálové bere jednotlivé banky kumulovaného salda devizových obchodů atp. Obchodování probíhá bez spreadu a poplatků. Devizové obchody mezi obchodními bankami se realizují v tržním kursu, jehož výše již není limitována. Mohou být také uskutečněny v kursu devizového fixingu předchozího nebo daného dne, pokud podnikatel předá tento požadavek bance ve stanoveném termínu.

Do srpna byly intervence SBČS na MDT minimální

Při celkovém růstu obchodů na MDT byly v roce 1992 patrné dvě základní vývojové etapy. V prvé etapě, která trvala od počátku roku do konce měsíce srpna, se při celkovém růstu obchodů zvyšovaly obchody mezi obchodními bankami navzájem a byl zaznamenán pokles obchodů s SBČS. Intervence SBČS na MDT byly v tomto období skutečně minimální, přičemž v podstatě spočívaly v nákupu deviz od obchodních bank. Tento proces souvisel nejen s celkovým vývojem platební bilance, ale i s postupným rozvojem nových devizových operací jako např. swapových operací typu prodej VSM valutou spot - nákup VSM na termín.

Vlivem očekávání se od září zvyšovala poptávka po devizách

Ve druhé etapě - od srpna - záři 1992 - se výrazně zvýšil objem obchodů na MDT, a to jak mezi bankami navzájem, tak mezi obchodními bankami a SBČS. Tento vývoj byl důsledkem několika vlivů. Zejména se zde silně projevilo očekávání možných měnových důsledků rozdělení ČSFR a připravované změny daňového systému založeného na dani z přidané hodnoty, což se projevilo ve zvýšených dovozech a ve snaze zajištění dostatečných devizových prostředků ze strany obchodních bank. Mimoto se zde projevil vliv nového systému obchodování SBČS s obchodními bankami v daných podmínkách za fixní kurs. V důsledku těchto vlivů již v říjnu začaly v obchodech se SBČS na MDT převažovat nákupy obchodních bank, což vedlo následně k celkovému poklesu devizových rezerv SBČS.

Nákupy deviz obyvatelstvem byly ve SR proti roku 1991 vyšší

Poptávka obyvatelstva po devizách byla v roce 1992 oficiálně limitována opatřením o maximální možné výši nákupu deviz od bank (v ekvivalentu 7500,- Kčs za rok). Při zvýšených limitech byly v průběhu roku 1992 proti roku 1991 nákupy těchto deviz v ČR nižší cca o 1,3 mld Kčs, naopak ve SR byl prodej vyšší cca o 1,1 mld Kčs. Tyto rozdílné trendy mají především návaznost na expektace znehodnocení měny ve SR po rozdělení ČSFR.

Nakoupené devizy slouží jako zdroj výdajů při turistice do zahraničí pouze zčásti. Značná část je zpětně deponována v bankovním systému jako alternativní uložení peněžních aktiv. Celkové devizové úspory obyvatelstva jsou však navíc zvyšovány rostoucími příjmy z turistického ruchu a příjmů za práci v zahraničí.

Bankovní dohled je organizačně začleněn do SBČS

1. února 1992 vstoupily v platnost zákon o Státní bance československé a zákony o bankách. Podle těchto zákonů vykonává bankovní dohled SBČS a je k tomu vybavena odpovídajícími pravomocemi podle běžných světových standardů. Od tohoto data působí proto v centrální bance samostatný odbor bankovního dohledu, složený ze tří oddělení.

Organizační struktura - Odbor bankovního dohledu

Oddělení metodické je odpovědné zejména za uplatňováni jednotné politiky bankovního dohledu a za metodické usměrnění těchto prací.

Oddělení bankovních činností zejména posuzuje žádosti o povolení působit jako banka a o povolení k obchodům s devizovými hodnotami.

Oddělení finančních analýz a inspekce provádí zejména analýzy účetních výkazů a dalších hlášení z obchodních bank, provádí prověrky v bankách a v případě zjištěných nedostatků stanovuje postupy a opatření k nápravě.

Bankovní dohled v republikových ústředích SBČS

V republikových ústředích SBČS pro Českou a pro Slovenskou republiku byla vytvořena samostatná oddělení bankovního dohledu, podřízená viceguvernérovi SBČS, který příslušné republikové ústředí řídil. Tato oddělení bankovního dohledu spolupracovala s federálním odborem v rámci pravomocí, které republikovým ústředím SBČS svěřila bankovní rada.

Pravidla obezřetného podnikání bank

Pravidla týkající se bezpečného a obezřetného provádění bankovních operací byla vydávána formou Opatření SBČS, vyhlašovaných ve Sbírce zákonů. Bankovní rada schválila 16. 3. 1992 Opatření o kapitálové přiměřenosti bank, o pravidlech likvidity bank a o úvěrové angažovanosti bank.

Dne 1. 6. 1992 bylo schváleno další opatření, které stanovuje pravidla pro devizové pozice bank.

Za rok 1992 udělena licence 22 bankám

Ke konci roku 1991 bylo v ČSFR vydáno celkem 39 povolení působit jako banka. V roce 1992 bylo toto povolení vydáno dalším 22 subjektům. Celkem je tedy k 31. 12. 1992 vydáno 61 povolení, z tohoto počtu 1 I bank nezahájilo ke konci roku činnost.

Struktura bankovního sektoru v ČSFR ke 31. 12. 1992:

Struktura čs. bankovního sektoru k 31. 12. 1992:

61 subjektů, kterým byla udělena licence

4 státní peněžní ústavy (Konsolidační banka Praha, Konsolidačná banka Bratislava, Slovenská st. spořitelna, Slovenská záručná banka)

33 akciových společností výhradně s čs. majetkovou účastí

11 akciových společností se zahraniční majetkovou účastí

8 akciových společností (společných podniků) výhradně se zahraniční majetkovou účastí

5 poboček zahraničních bank

Minimální výše základního jmění 300 mil. Kčs

Opatření SBČS, které je v platnosti od 15. 2. 1992 určuje základní podmínky pro založení nové banky. Minimální výše základního jmění potřebná k založení banky činí 300 mil. Kčs (10 mil. USD). V Opatření SBČS byly dále stanoveny údaje, požadované při. předkládání žádosti o povolení působit jako banka. SBČS posuzuje zejména původ základního jmění, podnikatelský projekt nové banky a kvalitu managementu - tedy nezbytné předpoklady úspěšné činnosti banky. Žádost i výsledky její prověrky posuzuje bankovní rada SBČS, která rovněž rozhoduje o vydání povolení.