Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Oprava textu Zprávy ČNB o měnovém vývoji za rok 1992 (výtisk č. 225)

Opravte si, prosím, na straně č. 19 ve třetím odstavci shora text v uvedeném materiálu takto: "Podíl čisté zadluženosti státu u bankovního systému (bez zahraničních půjček) na hrubém domácím produktu v b.c., se podle odhadu SBČS zvýšil z 5,3% v roce 1991 na 9,8% v roce 1992".

Obsah:

A. HOSPODÁŘSKÝ A MĚNOVÝ VÝVOJ V ČSFR

I. Vývoj ekonomiky ČSFR za rok 1992

II. Měnová politika

Vývoj peněžní zásoby

Obyvatelstvo

Podniky

Úvěry

Platební bilance

Platební bilance v konvertibilních měnách

Platební bilance v nekonvertibilních měnách

Stát

III. Finanční a mezibankovní devizový trh

Peněžní trh

Kapitálový trh

Mezibankovní devizový trh

IV. Bankovní dohled v roce 1992

V. Bankovní soustava k 31. 12. 1992

B. STATISTICKÉ PŘÍLOHY

Příloha č. 1 Vývoj ekonomiky ČSFR v r. 1992

Příloha č. 2 Vybrané měsíční údaje o vývoji ekonomiky ČSFR v r. 1992

Příloha č. 3 Vývoj obchodní bilance za jednotlivá čtvrtletí a rok 1992 Srovnání obchodní bilance jednotlivých čtvrtletí a roku 1992 se stejným obdobím r. 1991

Příloha č. 4 Podíly tržních a netržních ekonomik na celkovém vývozu a dovozu; indexy vývozu, dovozu a obratu zboží 1992/1991

Příloha č. 5 Peněžní příjmy a výdaje obyvatelstva za ČSFR

Příloha č. 6 Měnový přehled 1990 - 1992

Příloha č. 7 Kalendář měnové politiky v roce 1992

Příloha č. 8 Průměrné úrokové míry z úvěrů a vkladů

Příloha č. 9 Platební bilance v konvertibilních měnách

Příloha č. 10 Vývoj devizových rezerv

Příloha č. 11 Vývoj kursu DEM a USD v CSK

Shrnutí

Československá ekonomika vstupovala do roku 1992 za situace, kdy bylo v podstatě dosaženo základní měnové rovnováhy a důvěra obyvatelstva v měnu vzrostla. Posílení rovnovážných tendencí zaznamenané v druhé polovině roku 1991 vytvářelo předpoklady příznivého vývoje v dalším období. Přetrvávaly však problémy v produkční výkonnosti a bylo zřejmé, že adaptace na tržní prostředí probíhá pomaleji a obtížněji než se původně předpokládalo.

Podstatnou vnější okolností byly v roce 1992 ztížené podmínky čs. exportu, vyvolané trvající ekonomickou recesí v západní Evropě, pokračujícím hospodářským rozpadem v SNS a krizí v. dalších zemích východní Evropy. Byla uplatněna i určitá obranná opatření zemí západní Evropy vůči výrobkům čs. průmyslu, např. byly obnoveny kvantitativní restrikce na vývoz oceli do některých zemi ES ve čtvrtém čtvrtletí.

Výkonností nedosáhla čs. ekonomika v roce 1992 očekávaných výsledků. Transformační proces byl zpomalen zejména soustředěním pozornosti na změnu státoprávního uspořádání čs. federace. I tak ale pokles tvorby hrubého domácího produktu postupně zpomaloval a ke konci roku byly zřetelné některé příznaky oživení. HDP byl ve srovnání s rokem 1991 nižší celkově o 7,1 procenta, ve druhém pololetí 92 byl však již HDP o 0,5 procenta vyšší, než ve stejném období roku 1991.

Pokles výkonnosti ekonomiky byl předpokládán jako nezbytný průvodní jev transformačních procesů. Zmírnění tohoto poklesu až ke známkám oživení, bylo zřetelné ve druhé polovině roku. Rostla spotřebitelská poptávka domácností, vyvolaná zejména růstem reálných mezd (ve srovnání s rokem 1991 stouply o 9,3%) a celkovým růstem příjmů obyvatelstva (reálně o 5,0%). Ve druhém pololetí stoupla také poptávka po investicích. Růst agregátní poptávky se zřetelně projevil v rychlém vzestupu stavební výroby a v posledním čtvrtletí roku 1992 i v růstu průmyslové výroby. Pozoruhodný byl rozvoj soukromého sektoru již nejenom v maloobchodním prodeji (na němž se podílí 65 procenty), ale i ve stavebnictví, službách, dopravě a průmyslu. Celkově se podíl soukromého sektoru na tvorbě HDP proti minulému roku zhruba zdvojnásobil.

V roce 1992 dále pokračovala změna orientace čs. zahraničního obchodu od trhů zemí bývalého východního bloku k tržním ekonomikám zejména vyspělých evropských zemí. Předstih dovozů (ve srovnání s rokem 1991 vzrostly o 21,6%) před vývozy (vzrostly o 7,3%), zejména patrný v posledním čtvrtletí, vedl k deficitu obchodní bilance, který podle předběžných údajů dosáhl za rok 1992 výše 1 871 mil. USD (52,9 mld Kčs).

Vývoj obchodní bilance byl kompenzován poměrně značným přílivem přímých zahraničních investic a bilancí služeb - značný příjem deviz vyplynul zejména z turistického ruchu. Celkově skončil běžný účet platební bilance v roce 1992 s přebytkem 225,6 mil. USD.

Zásadní událostí ve druhé polovině roku bylo státoprávní rozdělení čs. federace na dva samostatné státy. Z rozboru programových prohlášení vlád České a Slovenské republiky po volbách v červnu 1992 vyplynuly zásadní rozdíly v hospodářských politikách i v tempu ekonomických reforem. Řešeni státoprávních otázek vyvolalo řadu expektací a nejistot, které ke konci roku vyústily v pokles vzájemné obchodní výměny a poruchy na peněžním trhu. Rozděleni federace i jejího majetku bylo provedeno na základě ústavního zákona a byly tak zachovány základní předpoklady plynulého pokračování podstatných ekonomických vazeb mezi Českou a Slovenskou republikou.

Makroekonomická rovnováha zůstala po celý rok 1992 zachována: kurs Kčs ve vztahu k volně směnitelným měnám byl i nadále vůči koši měn stabilní, a to při značném pokroku v liberalizaci vnitřní směnitelnosti. Roční míra inflace, měřená indexem spotřebitelských cen dosáhla 11,5 procenta. Přitom spotřebitelské ceny stouply v období leden - září pouze o 6,4 procent a teprve v souvislosti s některými daňovými úpravami a vlivem očekávání měnových důsledků zavedení nové daňové soustavy a rozdělení ČSFR koncem roku vzrostly na konečnou hodnotu. Základní cíle měnové politiky centrální banky byly ale v souhrnu v roce 1992 dosaženy.

Tyto výsledky byly nesporně ovlivněny působením měnové politiky i v předcházejícím období. Od poloviny roku 1991 byla postupně měnová politika uvolňována a pro rok 1992 ztratila již restriktivní charakter. V celém tomto období si zachovala vliv na vývoj cen i na poptávku po devizách, což se projevilo ve vývoji platební bilance a inflace. Navíc bylo již možné provést zásadní změnu ve způsobu řízení měnového vývoje - centrální banka zrušila v roce 1992 poslední administrativní nástroje měnové politiky - úrokové a úvěrové stropy - a prosazovala měnovou politiku pouze nástroji nepřímými.

MMF akceptoval dosažené výsledky v měnovém vývoji roku 1992. Členství v této mezinárodní organizaci přešlo po zániku čs. federace bez přerušení na oba nástupnické stály.

Byla rozdělena také bilance Státní banky československé, jejíž aktiva a pasíva převzaly nástupnické centrální banky samostatných republik - Česká národní banka a Národní banka Slovenska.

Vstup čs. ekonomiky do roku 1992 byl provázen ztíženými podmínkami

Základní tendencí, se kterou vstupovala čs.ekonomika do roku 1992, byla hluboká ztráta dynamiky ekonomického výkonu, nevyhnutelná při provádění systémových změn. Navíc se zhoršilo i vnější prostředí vlivem zpomalení ekonomického růstu v západní Evropě, využívání ochranné doložky na import ocelářských výrobků některými státy ES, omezenými odbytovými možnostmi v zemích bývalé RVHP, embargem na obchod s Jugoslávií apod.

V průběhu roku 1992 se stále zřetelněji projevovaly pozitivní trendy

Pokles výkonnosti čs. ekonomiky se v r.1992 zastavil a v některých směrech již došlo k jejímu oživení. Signálem tohoto oživení byl v průběhu celého roku růst spotřebitelské poptávky domácností a dále růst investiční poptávky zejména ve 2. pololetí 1992. Růst poptávky se projevil příznivě především ve vývoji stavební výroby (nárůst od února 1992) a v zastavení poklesu průmyslové výroby a jejím růstu v posledním čtvrtletí roku 1992. Výsledkem bylo zastavení poklesu HDP ve 3. čtvrtletí a jeho růst ve 4.čtvrtletí 1992. Pozitivně je možno hodnotit i podíl soukromého sektoru na dosažených výsledcích, na stavební výrobě cca 37%, na průmyslové výrobě cca 12% a na maloobchodním prodeji až 65%. Dosažený index spotřebitelských cen odpovídal předpokladu ČNB a byl nejnižší v rámci všech států procházejících transformací ekonomiky.

Poptávka domácností stále stoupala

Poptávka domácností měla v průběhu roku 1992 vzrůstající trend především vlivem růstu příjmů obyvatelstva (které v průběhu roku vzrostly o cca 17%) a s tím související změny sklonu k spotřebě. Nezanedbatelným vlivem v závěru roku byly i expektace obyvatelstva na rozpad ČSFR a novou daňovou soustavu zaváděnou od 1. 1. 1993. Měřeno maloobchodním prodejem v s.c. vzrostla poptávka domácností proti roku 1991 o více než 17%. Na vývoj maloobchodního prodeje působil i přínos cestovního ruchu, který dosáhl 37 mld Kčs a proti roku 1991 vzrostl o 54%. Na celkovém maloobchodním prodeji se podílel cca 8%.

Poptávka veřejného sektoru mírně klesala

Proti roku 1991 klesla poptávka veřejného sektoru (školství, zdravotnictví, kultura, bezpečnost). Sledováno v b.c. vzrostla veřejná spotřeba o cca 11%. Podle vlastních propočtů veřejné spotřeby ve s.c. došlo k jejímu poklesu o cca 3%.

Investiční poptávka zaznamenala oživení

Oživení investiční poptávky se promítlo v trvalém vnitroročním nárůstu investičních prací a dodávek, které k 30.9.1992 poprvé překročily ve s.c. úroveň srovnatelného období 1991 (o 0,1%) a meziročně vzrostly o 17,9% (podle předběžných údajů). K rychlému růstu investic došlo zejména ve 4.čtvrtletí r. 1992, kdy objem investičních prací a dodávek vzrostl proti 4.čtvrtletí 1991 o 54,5% a proti 3.čtvrtletí 1992 o 104%. Na oživení trhu investic působila zejména pokračující výstavba velkých staveb (ve SR Vodní dílo Gabčíkovo a VSŽ Košice, v ČR výstavba ČEZ Praha, ČKD Praha, Ředitelství dálnic Praha). Z hlediska odvětvové struktury rostla investiční poptávka především v průmyslu polygrafickém, výrobě kovů, výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, páry a teplé vody, výrobě nápojů a potravin a v peněžnictví a pojišťovnictví. Na druhé straně pokles investiční poptávky byl zaznamenán v dopravě, školství, zemědělství a bytové výstavbě. V roce 1992 poklesl celkový počet nově zahajovaných bytů o cca 10%; pokles vykázaly zejména družstevní a podniková výstavba (o cca 60%), soukromá výstavba (individuální výstavba a výstavba soukromých podnikatelů) zaznamenala mírný nárůst o 3,7%. Přitom podíl soukromé bytové výstavby neustále roste a v roce 1992 představoval již tři čtvrtiny z celkového počtu zahajovaných bytů.

Zahraniční poptávka zaznamenala růst

V roce 1992 zaznamenala zahraniční poptávka nárůst. Objem celkového vývozu dle platební bilance SBČS v roce 1992 byl vyšší oproti skutečnosti 1991 o 7,3%. Ke snížení vývozu došlo pouze do států s nekonvertibilní měnou, do států s konvertibilní měnou došlo proti roku 1991 k nárůstu +35,2%. Na výsledek vývozu působil na jedné straně pokles hospodářské aktivity v zemích bývalého SSSR, Polska a Maďarska; např. v roce 1992 se vývoz ve zbožové struktuře snížil do zemí bývalého SSSR proti roku 1991 o 44,9%, do Maďarska a Polska o 22%. Na druhé straně vývoz do zemí ES vzrostl ve stejném období o 19,8%. Ke změnám došlo i ve struktuře vývozu. Nejvýrazněji vývoz vzrosti v komoditách s nižší přidanou hodnotou (železo, ocel, příze, dřevo, kůže ap.) a podíl těchto komodit na celkovém vývozu stoupl za leden až prosinec 1992 proti stejnému období 1991 z 30,5% na 35,5%. Naproti tomu podíl vývozu strojů a zařízení poklesl ve stejném období z 28% na 22,8%.

Relativně příznivý vývoj hrubého domácího produktu vyústil v zastavení poklesu od 3.čtvrtletí

Postupný růst agregátní poptávky se projevil v tvorbě hrubého domácího produktu (HDP ve s.c.). Proti roku 1991 poklesl v roce 1992 HDP ve s.c. o cca 7% (v roce 1991 proti roku 1990 o 16,5%). HDP v průběhu roku 1992 plynule rostl a v samotném 4.čtvrtletí již vytvořený HDP překročil objem HDP vytvořený ve 4.čtvrtletí 1991 o cca 3%.

Podíl soukromého sektoru na tvorbě HDP vzrostl

Soukromý sektor se začal v podstatě rozvíjet v roce 1991. V roce 1991 byla zahájena malá privatizace zaměřená především na obchod, služby a drobné podnikání, která se však pouze minimálně dotkla průmyslové výroby. Ačkoliv efekt privatizačního procesu z hlediska zvýšení efektivnosti čs. ekonomiky byl v roce 1991 minimální, jeho význam pro zviditelnění probíhajících změn vlastnických vztahů byl významný. O skutečném podílu soukromého sektoru na kvalitativní i kvantitativní změně nabídky lze hovořit až od roku 1992. Podíl soukromého sektoru na konci roku 1992 činil na stavební výrobě cca 30%, na průmyslové výrobě cca 12% a na maloobchodním prodeji až 65% (nejsou zde zahrnuty a.s. zařazené do 1.vlny kuponové privatizace, jejichž akcie budou předány vlastníkům až v r.1993).

Pokles průmyslové produkce se zpomalil a v závěru roku zastavil

Proti roku 1991 poklesla průmyslová výroba ve s.c. o 14% (organizace nad 25 pracovníků). Pokles průmyslové výroby se v průběhu roku zpomaloval a z vývoje ve 4.čtvrtletí je možno usuzovat na první známky oživení. Ve 4.čtvrtletí se objem průmyslové produkce přiblížil úrovni 4.čtvrtletí 1991 a v samotném prosinci 1992 byla úroveň prosince 1991 překročena o 4%.

Strukturální změny v průmyslu nedoznaly zásadní obrat

Zpomalení poklesu průmyslové výroby a náznaky oživení nebylo provázeno podstatnými strukturálními změnami. Relativně lepších výsledků (i když pod úrovní roku 1991) bylo přitom v r.1992 dosahováno v odvětvích dobývání surovin a jejich prvotního zpracování (koksárenství, zprac. ropy, zpracov. kameniva a zemin) a dále v průmyslu potravin a pochutin. V těchto odvětvích byla také patrna změna struktury odbytu ve prospěch vývozu. Největší pokles zaznamenala odvětví výroby elektrických a optických přístrojů.

Růst stavební výroby měl trvalou tendenci

Meziroční nárůst celkové stavební výroby (tj. včetně malých podniků do 25 pracovníků) dosáhl v r.1992 ve s.c. 12,6%; zejména zde působil dynamický rozvoj u menších, převážně soukromých podniků. Stavební výroba ve s.c. v průběhu roku rostla plynule a nezaznamenala ani očekávaný sezonní pokles ve 4.čtvrtletí. Dokonce v samotném prosinci v porovnání se stejným obdobím m.r. došlo k nejvyššímu měsíčnímu nárůstu stavební výroby (o 22,8%). Šlo zřejmě mimo běžného nárůstu na reakci stavebních podniků na nově připravované daňové zákony platné od 1.1.1993 Z hlediska struktury největší nárůst (0 100%) zaznamenaly stavební práce prováděné v zahraničí, avšak jejich podíl na stavební výrobě představuje pouze 8%. Ve struktuře stavební výroby vzrostly stavební práce na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích (zejména v SR) a poklesl objem prací na opravách a údržbě (rovněž v SR).

Vývoj zemědělské výroby nebyl příznivý

Vývoj v zemědělství v průběhu celého roku nebyl příznivý. Negativně se zde odrazil proces transformace a nepříznivé klimatické podmínky v roce 1992. Vlivem sucha se podstatně snížila sklizeň obilovin a to o 14,5%. Pokles sklizně spolu s poklesem spotřebitelské poptávky po masných výrobcích se odrazil ve snižování stavu skotu, které se za 11 měsíců roku (poslední známý stav) snížily o cca 600 tis. Hrubá zemědělský produkce ve s.c. klesla za rok 1992 proti roku 1991 0 6,5%. Proces adaptace zemědělství na změněné podmínky související s transformačními procesy (růst cen vstupů a pokles dotací do zemědělské výroby, transformace vlastnických vztahů) je pomalý a nedostatečný. Důchodová situace zemědělských podniků se zhoršila - ztráta za rok 1992 dosahuje podle odhadu 26 mld Kčs a je proti roku 1991 dvojnásobně vyšší.

Stav zásob od počátku roku trvale klesal

Stav zásob celkem u st.hospodářských organizací řízených ústředně včetně akciových společností v průběhu roku trvale klesal a podle předběžných údajů stavy zásob u těchto organizací ke konci roku 1992 poklesly proti stavu k 1.1.1992 o 23 mld Kčs tj. o 3,2%. Naproti tomu vzrostly stavy zásob podle provedených odhadů a průzkumů u soukromých podniků takže za celý úhrn organizací došlo k 31.12.1992 k poklesu zásob proti stavu k 1.1.1992 o 12 mld Kčs, tj. o 1,6%.

Počet uchazečů o zaměstnání stále klesal

Vývoj na trhu práce se v průběhu roku vyznačoval poklesem nezaměstnanosti, který se zastavil až v měsíci prosinci. Počet uchazečů o zaměstnání dosáhl ke konci roku cca 395,1 tis., míra nezaměstnanosti mírně překročila 5% hranici s podstatnými rozdíly mezi republikami (v ČR 2,57% a v SR 10,38%). Nezaměstnanost byla v průběhu roku 1992 ovlivňována zpřísněním podmínek pro přiznání podpor v nezaměstnanosti, netržním chováním podnikového managementu v předprivatizačním období, ale i aktivní politikou zaměstnanosti. Z hlediska regionálního rozložení byla nejvyšší nezaměstnanost v ČR v okresech severomoravského, jihomoravského a severočeského kraje, ve SR byla nejvyšší nezaměstnanost ve východoslovenském kraji. Celkový počet volných pracovních míst dosáhl v ČSFR počtu 96 tis. Na 1 volné pracovní místo připadalo v ČSFR cca 4,1 nezaměstnaných. Nízká míra nezaměstnanosti, vykazovaná v roce 1992, byla ovlivněna poměrně značnou přezaměstnaností, která je odhadována na cca 350 tis. osob a to převážně v oblasti průmyslu a zemědělství.

Spotřebitelské ceny byly v průběhu roku stabilizovány, k rychlejšímu růstu došlo až v závěru roku

Spotřebitelské ceny vzrostly v roce 1992 proti konci roku 1991 o 11,5%; cenový růst odpovídal predikci SBČS, která předpokládala meziroční růst spotřebitelských cen o 10-12%. Růst cen od počátku roku 1992 byl diferencovaný. Nejvýrazněji vzrostly ceny služeb (o 16,3%) a ceny ve veřejném stravování (o 14,6%), mírněji rostly ceny potravin (o 11,2%) a ceny nepotravinářského zboží (o 9,6%). Mírný růst cen až do srpna (v průměru o 0,5 až 0,6% měsíčně) se od září do listopadu výrazně zrychlil (v září ceny vzrostly o 1,8%, v říjnu i listopadu o 2%), v prosinci se cenový růst (o 0,8%) přiblížil průměrnému růstu v počátečním období roku 1992. Zrychlení dynamiky cenového růstu od září do listopadu ovlivnilo zvýšení sazby daně z obratu u tabákových výrobků, alkoholických nápojů a benzínu, zvýšení poplatků za vodné a stočné a cen vnitrostátních poštovních výkonů.

Ceny ve výrobní sféře byly v podstatě stabilizovány

Ceny ve výrobní sféře rostly v roce 1992 mírnějším tempem než spotřebitelské ceny (především v návaznosti na jejich rychlejší růst v r. 1991). Ceny průmyslových výrobců vzrostly o 8,4% a to při výrazném růstu cen zejména v konfekčním průmyslu (o 22,4%) a v potravinářském průmyslu (o 18,7%). Ceny stavebních prací se zvýšily o 7,3% a ceny materiálů a výrobků spotřebovaných ve stavebnictví o 8,4%. Ceny zemědělských výrobků vzrostly ke konci roku 1992 proti konci roku 1991 o 9,6%, přičemž rychleji rostly ceny rostlinných výrobků o 13,2% než živočišných výrobků o 8,6%.

Životní náklady se zvýšily

Růst spotřebitelských cen se odrazil v růstu životních nákladů, které se v roce 1992 zvýšily v domácnostech zaměstnanců o 12,1%, družstevních rolníků o 10,5% a důchodců o 11,7%. Trend růstu životních nákladů v průběhu roku 1992 odpovídal trendu růstu spotřebitelských cen, k výraznějšímu zrychlení dynamiky růstu v rámci roku došlo až v září až listopadu.

Peněžní příjmy a výdaje obyvatelstva vč. drobných podnikatelů nezapsaných v podnikovém rejstříku

Ve srovnání s rokem 1991 růst nominálních peněžních výdajů předstihl růst nominálních peněžních příjmů o 2,9 procentních bodů. Přesto ale nadále peněžní příjmy převyšovaly výdaje (v roce 1992 o 39,9 mld Kčs). Z uvedeného přírůstku nerealizované kupní síly za rok 1992 připadalo 33,7 mld. Kčs na zvýšení vkladů (zde zahrnuty úroky z vkladů ve výši 19,8 mld Kčs u spořitelen) a 6,2 mld Kčs byl růst hotovostí. Ve skupině příjmů nejrychleji rostly ostatní příjmy (o 37,6%). Ve výdajích rostly zejména výdaje za služby (o 36,0%; v roce 1991 zaznamenaly růst 15,7%); nákupy v maloobchodě vzrostly oproti předešlému roku o 14,7%. Vyšší výdaje obyvatelstva za nákupy a služby ve srovnání s předešlým rokem byly ovlivněny kromě vývoje příjmů a z toho rezultující změny sklonu k spotřebě, i expektacemi obyvatelstva (v posledních měsících roku) na novou daňovou soustavu od 1. 1. 1993 (zvýšené nákupy spotřebního zboží apod.) a rozdělení ČSFR.

Růst reálných příjmů o 5,0%

Reálné peněžní příjmy obyvatelstva za rok 1992 vzrostly proti stejnému období roku 1991 o 5,0%.

Nominální i reálné mzdy rostly

Průměrná nominální mzda se v r. 1992 zvýšila proti roku 1991 o 20,8%, takže při pomalejším vzestupu životních nákladů došlo k růstu reálné mzdy o 9,3%. Růst reálné mzdy v r. 1992 tak částečně kompenzoval její hluboký pokles v r. 1991 o 24%. V průmyslu nominální mzdy vzrostly podle předběžných údajů za rok 1992 proti roku 1991 o 20,1%, ve stavebnictví dosáhl růst 21,4%. Předstih produktivity práce před růstem mezd byl v roce 1992 zajištěn ve stavebnictví (produktivita práce vzrostla ve srovnání s rokem 1991 na 125,4%), zatímco v průmyslu pří růstu mezd došlo k poklesu produktivity práce (97,7% ve srovnání s rokem 1991).

Zahraniční obchod ČSFR a faktory ovlivňující jeho vývoj v roce 1992

Zahraniční obchod ČSFR se v porovnání s rokem 1991 vyznačuje mírným růstem vývozu a značným nárůstem dovozů kulminujícím ve IV. čtvrtletí. Na pasívním saldu se v rozhodující míře podílí nárůstem dovozů Česká republika. Charakteristickým rysem zahraničního obchodu v uplynulém roce je již téměř plný přechod na platby v konvertibilních měnách, které představují 98% v zahraničním obratu ČSFR (v r. 1991 80 %). Příznačným je i další prohloubení orientace na státy s tržní ekonomikou při poklesu obchodu s ostatními zeměmi a navazující změny ve zbožové struktuře (pokles vývozu strojů a nárůst polotovarů a surovin, v dovozu naopak zvýšení dovozu strojů a pokles paliv).

V průběhu roku se ve vývoji zahraničního obchodu projevila řada vnějších vlivů, zejména snížení odbytu do států bývalého Sovětského svazu v důsledku nedostatku volně směnitelných měn, dále embargo v obchodě s bývalou Jugoslávií i pokračující hospodářská recese ve vyspělých kapitalistických státech. Ke zvýšení obchodní výměny naopak přispěla obchodní dohoda mezi ČSFR a Evropským společenstvím zvýhodňující asymetricky, zejména v celních sazbách a v odstranění vývozních kvót, čs. vývozy před dovozy, což se promítlo především v nárůstu vývozu ocelářské produkce za 1. pololetí. Zavedení ochranářských opatření ze strany Evropských společenství ve 2. pololetí působilo na snížení dynamiky ocelářského vývozu (vývoz oceli a železa do těchto zemí se proti 1. pololetí snížil o 37%) a ovlivnilo tak jeho celoroční výsledek proti roku 1991 (nárůst o 23%, absolutně o 3,3 mld Kčs).

Do pasíva obchodní bilance ČSFR se promítl kladně vývoj směnných relací 100,5 (podle údajů FSÚ) mezi vývozními cenami (index 94,8) a dovozními cenami (index 94,3), přičemž úspory dovozu byly o něco vyšší než cenové ztráty u vývozu. V případě, že by nedošlo ke snížení dovozních cen, bylo by vzniklé pasívum obchodní bilance ještě vyšší. Cenové i hmotné úspory v dovozu se vztahovaly především k objemově významným položkám ropě a zemnímu plynu. Dosažené úspory byly však nahrazeny dovozem jiného zboží, zejména strojů a přepravních zařízení. Pokles cen ropy představuje proti r. 1991 úsporu cca 180 mil. USD při dodávce 11,042 mil, tun ropy ropovodem Družba (v roce 1991 bylo dodáno jen o málo vyšší množství 11,249 mil. tun ropy vč. 1,9 mil. tun ropovodem Adria). Cenová úspora u dovozu plynu za volně směnitelné měny je nízká (cca 3 mil. USD), podstatnější je hmotná úspora 117 mil. USD, ve které se promítlo snížení dovozu plynu o 1,3 mld m³. Pokles dovozu plynu za volně směnitelné měny byl částečně kompenzován nárůstem dovozu plynu za nekonvertibilní měny ze 4 mld m³ v roce 1991 na 4,4 mld m³ v roce 1992. Zvýšení dodávek plynu pro rok 1992 odpovídá obsahu dohody s Ruskou federací o výši ročních splátek vládního úvěru formou dodávek zemního plynu.

Mezi vnitřní faktory ovlivňující v roce 1992 zahraniční obchod patří i zvýšení ochrany struktury čs. zboží v jednotlivých průmyslových oborech, které se účelově promítlo do výše dovozních cel v novém čs. celním sazebníku platném od 1. 1. 1992. Ke zvýšení cel došlo u položek, kde byl zájem podpořit čs. výrobu. Celní zatížení se zvýšilo především u dovozu zemědělských a potravinářských výrobků v průměru z 5,3% na 7,3%.

V nárůstu dynamiky dovozů se v průběhu roku odrážela zvyšující se poptávka po přepravních zařízeních a strojním vybavení a ve IV. čtvrtletí pak i připravované zavedení daně z přidané hodnoty se snahou předzásobení se levnějším dovozem u některých druhů zboží. Část prosincové realizace se týkala i spekulativních dovozů ovlivněných rozdělením ČSFR s nejistotou v očekávaném měnovém vývoji.

Celková obchodní bilance za rok 1992 je pasivní

Schodek celkové obchodní bilance dosáhl podle údajů ČNB částky - 1871,2 mil. USD (- 52,9 mld Kčs) a promítl se ve snížení aktiva běžného účtu platební bilance. Mírné obchodní aktivum vzniklé za 1. pololetí přešlo začátkem 2. pololetí do pasíva, které v průběhu III. čtvrtletí narůstalo a tento nárůst se zrychlil zejména ve IV. čtvrtletí. V porovnání s r. 1991 vývoz vzrostl o 7,3%, dovoz o 24%.

Saldo obchodní bilance v konvertibilních měnách je pasívní

Podle předběžných údajů ČNB saldo zahraničního obchodu v konvertibilních měnách skončilo za r. 1992 pasívem - 1575,6 mil. USD (-44,6 mld Kčs). Proti r. 1991 se vývoz zvýšil o 35,2%, dovoz o 46,3% a pasívní saldo se zhoršilo o -1128,2 mil. USD. Vývoj obchodní bilance za jednotlivá čtvrtletí byl následující:

Teritoriální struktura zahraničního obchodu v roce 1992.

Zvýšení obchodní výměny se státy s tržní ekonomikou představuje podle cel statistiky proti r. 1991 u vývozu 21 %, u dovozu 26 %. Z VKS se obchodní výměna zvýšila nejvýrazněji se SRN u vývozu o 20%, u dovozu o 26% a SRN se stala největším obchodním partnerem ČSFR i ČR. Značné nárůsty proti r. 1991, zejména na straně dovozů (letadla), byly realizovány s USA a Francií. Podíi tržních ekonomik se zvýšil u vývozu na 74%, u dovozu na 68%.

Naopak se státy s netržní ekonomikou došlo k poklesu u vývozu o 36%, u dovozu o 14%. Se státy bývalého Sovětského svazu obchodní výměna klesla u vývozu o 45%, u dovozu o 10%. Tento bývalý největší obchodní partner tak zaujal 2. místo (po SRN v čs. zahraničním obchodě. Obchodní vztahy se státy bývalého Sovětského svazu probíhaly na bázi VSM při využívání bártrových obchodů. Zúčtování s Ruskem na zvláštních volnoměnových účtech, které měly vzájemně započítávat dovoz ropy a plynu s čs. vývozy, umožnilo sice uskutečnit čs. export, ne však v předpokládané míře. Oproti dohodě byla z Ruska dodána v rámci tohoto okruhu zúčtování pouze zhruba třetina objemu zboží. Výpadek způsobily především dodávky ropy, kdy ruští dodavatelé požadovali platbu v efektivní VSM a ne ve zbožové protihodnotě (proto se tyto dodávky realizovaly mimo zápočty, za efektivní VSM). Pokles obchodní výměny nastal i s ostatními státy netržních ekonomik mimo Maďarska, kde mírně vzrostl vývoz o 0,6% proti r. 1991.

Zbožová struktura čs. vývozu a dovozu

Ve zbožové struktuře vývozu pokračovaly trendy roku 1991 projevující se v poklesu vývozu strojů a přepravních zařízení při růstu výrobků s nižším stupněm zpracování, polotovarů, surovin a paliv. Obchodní dohoda s Evropským společenstvím umožnila zvýšení vývozu proti roku 1991 u některých položek (např. u válcovaného železa o cca 180 mil. USD). Celkem (vč. ostatních zemí) se vývoz skupiny ocel a železo zvýšil proti roku 1991 o cca 7%, t.j. 103 mil. USD. K podstatnému zvýšení vývozu došlo i u cementu, vápna, kovových výrobků i výrobků z nekovových nerostů, které pomohly kompenzovat pokles vývozu (cca 500 mil. USD) strojů a přepravních zařízení.

Ve zbožové struktuře dovozu je proti r. 1991 pozitivní za ČSFR enormní nárůst dovozů strojů a přepravních zařízení o 3 8% (ČR o 49%). Za nimi výší podílu na celkovém dovozu následuje dovoz paliv s meziročním snížením o 12%. Dynamický vývoj sféry služeb se projevil ve zvýšené dovozní poptávce po přepravních zařízeních např. autobusů, vozidel se speciálním určením (chladicí vozy), kamionů, letadel. Růst dovozu investic v různých průmyslových odvětvích má spíše obslužný charakter (čerpadla, nářadí, zařízení k ohřevu a chlazení vč. pekárenských pecí) a jeho zaměření na modernizaci výrobní základny jednotlivých odvětví průmyslu nemá zatím, mimo mírného zvýšení dovozu potravinářských polygrafických a stavebních strojů, výraznější charakter.

V oblasti dovozu spotřebního zboží se proti roku 1991 zvýšil podíl dovozu pro osobní spotřebu obyvatelstva, soustřeďující se do nárůstu dovozu potravin, nápojů, tabáku, kosmetiky, chemických prostředků, kancelářských potřeb, elektr. spotřebičů, textilních výrobků a podobně, který působil na snížení individuálních dovozů neobchodního zboží čs. občanů (pokles o cca 28%).

Malá privatizace se dostala do konečné fáze

Malá privatizace, jejímž cílem bylo vytvořit malý a střední podnikatelský stav, se dostala do konečné fáze. Do konce roku 1992 bylo prodáno cca 2 tis. provozních jednotek za 46 mld Kčs. Ve struktuře převažovaly prodejny, provozovny služeb a restaurační zařízení. Noví majitelé prováděli v získaných provozovnách rekonstrukce, zaváděli nový sortiment a služby a tím zlepšovali služby obyvatelstvu. Důležitým faktorem bylo i to, že celá řada dříve ztrátových provozoven se stala prosperujícími.

Byla ukončena první vlna velké privatizace

Rozhodujícím krokem v transformaci čs. ekonomiky bylo zahájení a úspěšné dokončení 1.vlny velké privatizace. Z celkové hodnoty majetku určeného pro 1.vlnu kuponové privatizace v objemu 299 mld Kčs bylo privatizováno 278 mld Kčs, tj. 93%. Z celkového počtu 1491 a. s. bylo zcela prodáno po ukončení 5.kola 1.vlny velké privatizace 291 a.s., tj. téměř 20%. 1.vlny kuponové privatizace se zúčastnilo celkem 8,5 mil. občanů.Většina držitelů investičních kuponů (71%) se rozhodla účastnit se kuponové privatizace prostřednictvím privatizačních fondů. Z celkového počtu 429 privatizačních fondů získalo 20 největších přibližně 50% všech investičních bodů svěřených fondům. Výsledky 1. vlny kuponové privatizace lze považovat za velmi úspěšné. Vedle kuponové metody byly v rámci velké privatizace využívány standardní metody, kterými jsou přímé prodeje, veřejné soutěže a veřejné dražby. Ke konci roku 1992 získal Fond národního majetku (FNM) ČR prodejem akcií a majetku prostředky ve výši 26,8 mld Kčs a FNM SR 6,6 mld Kčs.