Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona GNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Karla Hrdého na předsedu vlády Václava Klause, ministra zahraničních věcí Josefa Zieleniece, ministra hospodářství Karla Dybu a na ministra vnitra Jana Rumla. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Parlament České republiky

Poslanecká sněmovna

Poslanec Karel Hrdý

Předseda vlády V. Klaus,

Ministr zahraničních věcí J. Zieleniec,

Ministr hospodářství K. Dyba,

Ministr vnitra J. Ruml

Vážení pánové,

dovolte mi, abych vás oslovil ve věci, která se dotýká společně Vašich resortů, ve věci hraničních přechodů mezi Českou republikou a Polskem resp. mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo v úseku česko-saském.

Jako bývalý starosta pohraničního města jsem usiloval o zprůchodnění hranice v Hrádku nad Nisou mezi všemi třemi výše uvedenými státy. osobně jsem zúčastnil několika jednání hraničních zmocněnců zmíněných států a byl jsem tedy svědkem neschopnosti, nezájmu, popř. obhajoby resortních zájmů naší státní administrativy. rovněž jsem ve funkci starosty pocítil kladný vliv otevření jen pěšího turistického přechodu pro podnikatelskou iniciativu ve městě. Nejsou mi neznámy ani záměry bývalé vlády v této oblasti, ani některé výsledky některých jednání o hraničních zmocněnců ČR s Polska, resp. SRN.

Jsem však v této době kontaktován starosty pohraničních obcí a měst, kteří si stěžují, podobně jako já na nedostatečnou iniciativu naší státní administrativy v této oblasti, a zpomalování rozvoje, nebo spíše ozdravení našeho severního pohraničí. Stěžují si i na nezájem státní administrativy v případech, kdy chtějí sami či s pomocí podnikatelů přispět k výstavbě nebo rekonstrukci zařízení těchto přechodů.

Dále si dovolím konstatovat, že podmínky pro výkon služby jak pasové kontroly, tak celní kontroly jsou stanoveny na tak vysoké úrovni, že nadměrně zvyšují náklady na tuto službu a při praktickém porovnání jsou vyšší než podmínky pro výkon jiných povolání i než podmínky pro výkon stejné služby v sousedních státech /např. Waldsassen/.

Dovolím si Vám proto položit tyto otázky:

1. Kdy a které hraniční přechody na českosaském a českopolském pomezí budou otevřeny v nejbližších dvou letech dle protokolů z jednání hraničních zmocněnců?

2. O otevření, kdy a kterých přechodů usiluje vláda České republiky, při předpokládaném vědomí nastartování podnikatelské iniciativy v pohraničí?

3. Zda si je vláda vědoma, že v mnohých místech otevření přechodu přispěje k omezení růstu nezaměstnanosti a bere tento fakt ve své iniciativě v úvahu?

4. Jaké kroky podnikne vláda k podpoře otvírání přechodů tam kde je k výstavbě nebo rekonstrukci přechodů možno použít prostředků obcí nebo prostředků ze soukromého sektoru?

5. Jak je ekonomicky zajištěno otvírání přechodů na severní hranici s ohledem na budování česko-slovenské hranice a do jaké míry tato naše nová hranice zbrzdí otvírání přechodů na našich severních hranicích?

6. Do jaké míry ovlivní otvírání hraničních přechodů přijetí novely zákona o podmínkách poskytování asylu v SRN?

V Hrádku nad Nisou, 5. 3. 1993