Ministr školství, mládeže a tělovýchovy
Petr Piťha zaslal odpověď na interpelaci poslance
Rudolfa Opatřila dopisem ze dne 5. dubna 1993.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.
, o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď ministra
školství, mládeže a tělovýchovy
Petra Piťhy na interpelaci poslance Rudolfa Opatřila.
Odpověď je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Příloha
V Praze dne 5. dubna 1993 | |
Č. j.: SM - 680/93 - 2 |
Vážený pane poslanče,
souhlasím s Vámi, že investice do vzdělání
je jednoznačně investicí do budoucnosti.
Základem celého problému financování
školství není normativní metoda rozdělování
finančních prostředků, ale podhodnocení
rozpočtu kapitoly školství.
Problémy nejsou vyvolávány metodou a algoritmem
rozpisu rozpočtu, neboť ty byly použity již
v minulém roce a pro letošní rok byly dále
zdokonaleny a jsou postaveny na mnohem vyšší
rozlišovací schopnosti než loni.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
předložilo v prosinci 1992 do ČNR materiál
"Rozpočet školství, mládeže
a tělovýchovy na rok 1993 a hlavní principy
jeho rozpisu" pod č. j. 27 569/92-40. V materiálu
byl deficit rozpočtu kapitoly, jak ji navrhovalo MF ČR,
definován a kvantifikován.
Celkový deficit v kapitole školství činil
podle propočtu 2,8 - 3,4 mld Kč.
Rozpočet byl v ČNR schválen a byl přijat
zákona o státním rozpočtu.
Disproporce v rozpočtu kapitoly školství jsou
značné do té míry, že s určitými
opatřeními vedoucími k úsporám,
jako méně dělených hodin, zvýšení
průměrné naplněnosti tříd,
omezení výuky nepovinných předmětů
a dalších, se bude muset učitelská i
občanská veřejnost na čas smířit.
Pane poslanče, ve své interpelaci hájíte
jen zájem poměrně úzké skupiny
škol, a to gymnázií, která tvoří
v objemu kapitoly rozpočtu asi 4,5 %. Jejich financování
bylo připraveno v kontextu celkového financování
všech škol, z nichž žádnou nelze preferovat.
Soukromé školy se při odměňování
svých pracovníků neřídí
zákonem o platu ani příslušným
nařízením vlády k tomuto zákonu.
Vyšší platy učitelů soukromých
škol jsou umožněny systémem, podle něhož
soukromé školy hospodaří, tzn. možností
vybírat školné od rodičů a současnou
dotací od státu ve výši, kterou mají
státní školy. Toto ovšem odráží
a respektuje programové prohlášení vlády,
v němž je závazek vytvořit pro soukromé
školy srovnatelné podmínky se státními
školami.
Rád bych upřesnil Vaši formulaci " ...
o zajištění finančních prostředků
na osobní platy učitelů ve výši
10 % ..." Patrně máte na mysli osobní
příplatek a mimořádné odměny.
Osobní příplatky mohou být stanoveny
a přiznány až po provedení analýzy,
k jakým došlo posunům v zařazení
učitelů do vyšších platových
tříd a tedy jak velké objemy je nutno vyplatit
na základní mzdové tarify a jak velký
objem zůstane na osobní příplatky,
případně mimořádné odměny.
Počítá se v průměru cca s 10
% z objemu mezd.
K Vašim požadavkům sděluji:
1) Filozofie tvorby normativů a metodika rozpisu rozpočtu
byla podrobně opsána a uveřejněna
v Učitelských novinách č. 2 z 12.
1. 1993 a č. 5 z 2. 2. 1993. Východiskem byla analýza
roku 1992, jejímž podkladem bylo rozsáhlé
šetření vyžádané od jednotlivých
školských úřadů. Model normativů
1993 respektoval maketu tvorby rozpočtu MF ČR.
2) Osobní příplatky ředitelům
škol, které zřizuje MŠMT ČR a tedy
i gymnázií, byly stanoveny v loňském
roce do 31. prosince 1992. to znamená, že jim nebyly
odebrány, ale jejich vyměření v letošním
roce zatím nebylo provedeno, protože je nutné,
vzhledem k restriktivnímu charakteru rozpočtu, nejprve
stanovit reálnou možnost jejich výplaty. Bylo
by paradoxní vyplácet osobní příplatky
ředitelům škol a nemít ani na základní
platy učitelů.
3) Náměty Rady ředitelů gymnázií
Moravy a Slezska byly využity, jak je patrno z dopisu Radě
č. j. 13 096/93/40, který je přiložen.
MŠMT ČR pracuje na zdokonalení normativů
pomocí učebních plánů různých
typů škol.
Při normativní metodě se pracuje s republikovým
průměrem, který eliminuje mimořádné
výkyvy. jedině touto metodou lze postupně
zavést spravedlnost do rozdělování
prostředků při dodržení srozumitelnosti
a průhlednosti rozpočtu.
Tento způsob financování zvýhodňuje
školy, které hospodaří s přidělenými
prostředky efektivně, kdežto ty školy,
které nebyly zvyklé hospodařit, nemohou s
normativy vyjít.
Vzhledem k tomu, že normativní metoda byla již
použita v minulém roce, řada škol se k
ní vyjádřila a jejich připomínky
byly zváženy při korekci normativů pro
letošní rok.
Vážený pane poslanče, Vaši interpelaci
musím tímto odmítnout.
S pozdravem
Vážený pan
Rudolf Opatřil
poslanec Parlamentu ČR
Praha
Stav věci: patrný z vyřízení
Č. j. ref. - zpředu
Návrh vyřízení:
Vážený pan
K. Lyčka
ředitel gymnázia
Tyršova 1069
755 01 Vsetín
Věc: Podklady pro stanovení limitů mzdových
prostředků pro gymnázia - odpověď
Radě ředitelů gymnázií Moravy
a Slezska
Limity mzdových prostředků pro rok 1993 byly
odvozeny z normativů mzdových prostředků
korekcí na celkovou výši limitů mzdových
prostředků (za celou ČR), tzn. zvýšením
o 12,5 %. Celková výše limitů mzdových
prostředků byla stanovena na základě
limitů předložených v r. 1992 školskými
úřady, zvýšením o 15 % na základní
tarify a o 10 % na osobní příplatky.
V souvislosti s dalším zpřesňováním
normativů (neinvestičních i mzdových)
pro jednotlivé typy škol a školských zařízení
se MŠMT ČR snaží hlouběji analyzovat
nezbytnou potřebu mzdových a provozních prostředků
pro jednotlivé typy škol a proto Vám děkujeme
za předloženou analýzu potřeby finančních
prostředků.
Podklady pro stanovení limitů mzdových prostředků,
které nám byly Vaším zástupcem
předány v únoru 1993 na poradě se
školskými úřady na Moravě a ve
Slezsku, budou částečně využity
při zpřesňování mzdových
normativů. Podrobný rozbor, vycházející
z učebních osnov jednotlivých škol je
i podle našeho názoru potřebným podkladem
pro vytvoření mzdového normativu na žáka
dané školy.
Součástí Vašeho podkladu je však
i řada nároků, se kterými není
možno souhlasit. Jedná se např. o zařazování
většiny Vašich pedagogických pracovníků
do 10. platové třídy nebo o vysoký
počet nepedagogických pracovníků.
Vzhledem k tomu, že podobné nároky mají
i ostatní typy škol (viz žádost o zvýšení
finančního normativu od Asociace průmyslových
škol, kterou Vám v příloze zasíláme)
a s ohledem na současnou napjatou finanční
situaci, kdy nejsou k dispozici další finanční
prostředky, není možné upravovat výši
mzdových prostředků podle Vašich požadavků.
Ve spolupráci s odbornými útvary MŠMT
ČR a se školskými úřady zpřesňujeme
mzdové normativy. Na jejich základě pak bude
porovnána normativní a skutečná výše
mzdových prostředků jednotlivých okresů
a podle možnosti bude upraven rozpočet.
Příloha
V Praze dne ... března 1993