Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č.
35/1989 Sb., o jednacím řádu České
národní rady, v platném znění,
předkládám poslancům následující
písemnou interpelaci poslance°Rudolfa-Opatřila
na ministra školství; mládeže a tělovýchovy
Petra Piťhu. Interpelace je přílohou tohoto
sněmovního tisku.
Příloha
Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna
Ing. Rudolf Opatřil
Vážený pane ministře,
investice do vzdělání je jednoznačnou
investicí do budoucnosti. Elitní školou, která
připravuje budoucí inteligenci jsou gymnázia
zajišťující komplexní všeobecné
středoškolské vzdělání.
Pokud toto tvrzení vezmeme jako axiom, o kterém
jistě nepochybujete ani Vy, pak Vás žádám
o vysvětlení a eventuální opatření
v následující záležitosti:
1. V rámci úsporných opatření
v minulém roce byl snížen počet dělených
hodin a rozsah povinně volitelných předmětů
na minimum. Nepovinné předměty byly zrušeny.
Na gymnaziích tak klesl celkový počet hodin
v rozmezí 120 -180 hodin oproti počtu hodin, na
které gymnázia měla nárok podle tabulky
koeficientu dělení. Další úsporná
opatření v této oblasti jsou naprosto vyloučena.
Zařazování učitelů do 10. platové
třídy je klíčovým problémem
pra udržení kvalitních a těch nejlepších
učitelů na gymnáziích. Jejich práce
je velice zodpovědná, žádá nejvyšší
míru kvality a profesionality učitele blíží
se podmínkám výuky na vysokých školách.
Přitom např. v okrese Karviná je do 10 plat.
třídy zařazeno v rámci úsporných
opatření 30% učitelů. Na soukromých
školách díky dotaci státu a výběru
školného jsou do 10. třídy zařazeni
všichni vyučující, nehledě na
výšku osobních příplatků.
Tak vznikají nežádoucí disproporce v
rozmezí 1000,- -1800,- Kč, bez ohledu na kvalitu
práce.
Přesto, že v tisku byly zveřejněny zprávy
o zajištění finančních prostředků
na osobní platy učitelů ve výši
10%, realizace v praxi je úplně jiná. Finanční
prostředky stačí na pokrytí osobních
platů v průměru 5%.
Před realizací všech uvedených úsporných
opatření už v minulém roce bude při
stanovených normativech na rok 1993 na školách
chybět jen pro gymnázia v okrese Karviná
asi 3,5 mil Kč /v průměru na 1 gymnázium
500 - 700 tis/
Výše uvedené problémy jsou dále
rozpracovány v příloze, kterou přikládám.
Na základě uvedených skutečností
žádám Vás, pane ministře, o vysvětlení:
1. Podle jaké filosofie a podle jakých rozborů
byly stanoveny normativy jednotlivých typů středních
škol.
2. Proč bylo přijato rozhodnutí o odebrání
osobních příplatků všem ředitelům
gymnázií.
Dále žádám o projednání
požadavků Rady ředitelů gymnazií
a sdělení závěrů z tohoto jednání.
Chápu napjatost rozpočtu i obtížnou
situaci Vašeho ministerstva. Přesto však jsem
přesvědčen, že je třeba se těmito
problémy zabývat.
Očekávám Vaši odpověď a
jsem s úctou
Vsetín 5. 2. 193 |
Věc: Informace o jednáni Rady.
Ve středu 3. 2. 1993 se v Olomouci sešla Rada ředitelů
gymnázií Moravy a Slezska. Projednala návrh
rozpočtu na rok 1993, připravený MŠMT.
Konstatovala, že limity pro gymnázia byly stanoveny
z nesprávných podkladů. Navrhla metodiku
výpočtu limitu mzdových prostředků,
vycházející z platných nařízení
vlády, vyhlášek MŠMT a učebních
plánů. Tyto materiály Vám předají
členové rady z Vaší oblasti.
Rada požádala ředitele odb. č. 28 MŠMT
ing. Kratochvíla o pozvání k účasti
na jednání pracovníků MŠMT a
řediteli ŠÚ. Pověřila RNDr. Lyčku
a RNDr. Hackenwalda, aby na této poradě vystoupili
s připomínkami ke stanoveným normativům
a předali připravené materiály pracovníkům
MŠMT a všem ředitelům ŠÚ.
Na čtvrteční poradě oba jmenovaní
jednali s ředitelem odboru skupiny 4 ing. Bernardem. Ten
ve svém vystoupení potvrdil, že celý
rozpočet pro letošní rok byl připravován
pomocí metod matematické statistiky z podkladů
připravených ŠÚ, tedy podle čerpání
rozpočtu v roce 1992 bez ohledu na to, v jaké výši
a proč jednotlivé typy škol tyto částky
čerpaly. Ve svém vystoupení jsme upozornili
přítomné, že tento přístup
pouze konzervuje totalitní způsob financování
školství a ve svých důsledcích
vede k nehospodárnému používání
finančních prostředků, znevýhodňuje
školy, které pracují racionálně
a mají snahu náklady snižovat.
Připravené materiály jsme předali
pracovníkům MŠMT a všem ředitelům
ŠÚ. V současné době tedy záleží
na Vašich jednáních s řediteli, jejich
pozice bude velmi obtížná, zejména,
když prostředky, které na gymnázia dostali
od MŠMT jsou tak nízké.
Na 12. 2. 1993 svolává sekce gymnázii ČMOS
společné jednání s řediteli
gymnázií za účasti pracovníků
MŠMT do Prahy. Pokusíme se i tady jednat tak, aby
z rezerv MŠMT byly doplněny limity pro gymnázia.
Za Radu ředitelů |
Přehled normativů stř. škol
Škola | ||||
Gymnázia | ||||
Obch. akademie | ||||
Prům. školy | ||||
Zem., lesn., zahr., rybář. | ||||
Smíš. nebo teol. |
Gymnázia, která by měla být preferována
a to nejen na základě prohlášení
pana ek. náměstka, ale především
vzhledem ke svému zaměření, cílům
a práci a nejtalentovanější mládeží
nejen, že nebyla zvýhodněna, ale dokonce obdržela
nejnižší dotace a došlo k nejnižšímu
nárůstu normativů ze všech středních
škol vůbec!
Ještě paradoxněji působí přehled
mzdových prostředků pro jednolivé
typy stř. škol. Místo toho, aby tento limit
byl nejvyšší pro gymnázia /ať již
z důvodu, že práce na gymnáziích
vyžaduje nejvyšší míru tvůrčího
myšlení, což je dáno úrovní
studentů a požad. vzděl. cíli školy
a tím také v souladu s "Nař. vlády
o dom. ..." by měl být nejvyšší
počet pracovníků ve vyšších
platových třídách na gymnáziích,
či z důvodu potřeby - nikoliv však zatím
skutečnosti - nejvyššího dělení
tříd pro dosažení optimálních
výsledků./
Porovnání mzdových normativů jedn.
stř. škol nevyžaduje další komentář.
Normativ gymnázií tvoří:
90 % | normativu | obch. akad. |
84 % | normativu | pedag. škol |
78 % | " | teolog. škol |
77 % | " | průmysl. škol |
56 % | " | zeměd., lesn., zahr. a rybář. škol! |
Z uvedených údajů se nabízejí
jediné závěry:
1/ Stanovení normativu bylo provedeno nezodpovědně
2/ Schází objektivní rozbor, na základě
kterého byly normativy stanoveny
3/ Norm. nebyly konzultovány s právními subjekty,
kterých se týkají
V případě stávajících
normativů nelze výuku na gymnáziích
zajistit a dojde k dalšímu snížení
úrovně a prestiže škol, které by
měly být chloubou našeho středního
školství.
Podklady pro stanovení limitu mzdových prostředků
pro gymnázia.
Rada ředitelů gymnázií Moravy a Slezska
na svém zasedání dne 3. 2. 1993 projednala
materiály, které byly zveřejněny MŠMT
na tiskové besedě dne 19. ledna 1993 a které
se zabývali stanovením limitů finančních
prostředků na rok 1993.
Rada konstatuje, že při stanovení limitu prostředků
pro gymnázia došlo zřejmě k omylu, uvedené
hodnoty jsou výrazně nižší než
u jiných typů středních škol
a dokonce i některých předškolních
zařízení.
Rada předkládá důkladný rozbor
potřeby finančních prostředků
na mzdy na přílohách č. 1. a 2.
Na příloze číslo 1. je stanovena potřeba
výuky na žáka. Tabulka vychází
z platných učebních plánů pro
gymnázia a je řešena pro běžná
zaměření studia - humanitní, přírodovědné,
všeobecné.
Jsou uvedeny učební plány všech ročníků
a zaměření. Pro daný ročník
a zaměření je uveden předepsaný
počet hodin jednotlivých předmětů
daný učebním plánem, je uveden počet
hodin, vzniklých předepsaným dělením
tříd (dělení povoleno) a počet
hodin, které učební plán umožňuje
zavést podle rozhodnutí ředitele školy
(dělení ostatní). Tabulka předpokládá
maximální naplnění tříd
(30 žáků), uvádí v každém
ročníku a zaměření počet
vyučovacích hodin na žáka ve dvou variantách
- předepsané a maximální.
Z rozboru vyplývá:
humanitní | ||
všeobecná | ||
přírodovědná |
Průměry za školu: | při předepsaném dělení | 1,74 h/žáka |
při povoleném dělení | 1,90 h/žáka |
Pro stanovení mzdových prostředků
jsme připojili přílohu č. 2.
Vycházeli jsme z předpokladu, že gymnázium
má 16 denních tříd, 480 žáků
a rovnoměrně rozložená zaměření
humanitní, všeobecné, přírodovědné.
V tabulce je použita varianta předepsaného
počtu hodin na žáka, tedy 1,74 h/žáka
týdně.
Z této normy, dané učebním plánem,
vychází minimální možný
počet vyučovacích hodin týdně
1,74 . 480 = 832,2 h, po odečtení hodin na ředitele.
Zástupce a výchovného poradce a připočtení
hodin za třídnictví je výsledkem počet
pedagogického průměru 823,2 : 21 = 39,2.
Již zavedením možného dělení
a nepovinných předmětů by tento počet
mohl být zvýšen až o 3 - 4 pracovníky
(42,9 prac.)
V tabulce jsou uvedeny nezbytné počty pedagogických
i nepedagogických pracovníků, nejsou uvedeni
pracovníci kuchyně a jídelny, na které
je v návrhu pamatováno v rozpočtu nezapočítaných
aktivit.
Z tabulky vyplývá, že mzdové náklady
jednotlivých škol jsou závislé na zařazení
pracovníků do platných tříd
a stupňů.
U pedagogických pracovníků gymnázií
vycházíme z předpokladu, že při
významu školy musí být pedagogičtí
pracovníci na takové úrovni, aby mohli být
zařazení do 10. platové třídy.
(Uvedený předpoklad 10 % 9. třída,
90 % 10. třída) Na gymnáziích učí
zpravidla starší učitelé, kteří
práci získávali na jiných typech škol,
Příklad Masarykovo gymnázium Vsetín
průměrný platový stupeň pedagogických
pracovníků 7,3.
U všech pracovníků jsme uvedli zařazení
do platové třídy a rozpětí
mezi nejnižším a nejvyšším platovým
stupněm.
Rekapitulace:
bez osobního ohodnocení | Kčs | 3466200,- | 4167840,- | |
Kčs/žák | 7221,25 | 8683,- | 7952,16 | |
osobní ohodnocení 5 % | Kčs | 3674592,- | 4376232,- | |
Kčs/žák | 7655,40 | 9117,15 | 8386,30 | |
osobní ohodnocení 10 % | Kčs | 3882984,- | 4584624,- | |
Kčs/žák | 8089,54 | 9551,30 | 8820,40 |
Při zařazení nepovinných předmětů
by se náklady zvýšily až o 300 000 Kčs,
tedy asi o 650 Kčs/žáka.
Podotýkáme, že stanovení mzdových
limitů na žáka je nelogické a je v rozporu
se mzdovými předpisy. Stanovení limitu by
zvýhodňovalo školy, na kterých pracují
nekvalifikovaní pracovníci s malou praxí
a to je jistě jev nežádoucí.
Stanovení limitu provozních prostředků
Ve vyhlášení pana ing. Ivana Pilipa náměstka
ministra školství, které bylo zveřejněno
v UN č. 4 ze dne 26. 1. 1993 se říká:
"do výše přídělů
pro jednotlivé školy se promítnou i priority
vzdělávacího systému a zohlednění
situace na trhu práce /např. růst významu
gymnázií a obchodních akademií, nutnost
postupné restrukturalizace zemědělských
škol atd/ ..."
V rozporu s tím jsou skutečně stanovené
prostředky pro gymnázia v porovnání
s ostatními středními školami nejnižší.
Z těchto důvodů požadujeme:
1. Zvýšení mzdového normativu na žáka
na 8386 Kč /dle rozboru/.
2. Zvýšení normativu na mzdy není možné
řešit bez odpovídajícího zvýšení
normativu provozních prostředků. Doporučujeme
stanovit normativ provozních prostředků takto:
8386 Kč | normativ mzdových prostředků |
851 Kč | nárůst odvodů z mezd |
7773 Kč | stanovený rozdíl mezi původními mzdovými a provozními prostředky |
17 010 Kč | stanovené celkové provozní prostředky na žáka |
3. Požadujeme vysvětlení MŠMT podle jaké
filosofie a podle jakých rozborů byly stanoveny
normativy jednotlivých typů středních
škol.
4. Požadujeme, aby k jednání o tak závažných
skutečnostech byli přizvání zástupci
Rady ředitelů gymnázií Moravy a Slezska.
5. Upozorňujeme, že pokud by nebyl zvýšen
limit mzdových prostředků znamenalo by to
znemožnění provozu gymnázií.