Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Chtěl bych pana poslance Kryčera ujistit, že se tímto problémem zabýváme opakovaně, ne jednou, s vědomím, že je to problém těžký a jisté řešení nové, nový koncept byl pro rok 1996 zvolen. Samozřejmě, že vláda na dopravní obslužnost dotace poskytuje, vláda ví, že nepadá v úvahu, že by to obce samy financovaly. Někteří z vás, kteří znají podrobně návrh státního rozpočtu, vědí, že vláda ve svém návrhu státního rozpočtu navrhovala dotaci ve výši 400 mil. Po jednání v rozpočtovém výboru a myslím, že se souhlasem ministra financí, došlo ke zvýšení této částky o 141 mil., které budou pro tento účel odvedeny do vládní rozpočtové rezervy, neboli pro příští rok, pokud schválíte tento státní rozpočet tak, jak je připraven, půjde 541 mil. dotací právě na dopravní obslužnost malých měst a obcí.

Chtěl bych k tomu říci obecněji - že je to těžký a velmi netriviální problém. Jakmile jsme decentralizovali autobusovou dopravu, jakmile jsme zrušili ČSAD, okamžitě vznikl problém nemožnosti centralizovaně z Prahy jednat s decentralizovanou autobusovou dopravou. Bylo nezbytné jít do vztahu okresní úřady a obce versus dopravci. My si myslíme, že tento koncept je správný a hodláme v něm dále pokračovat.

Zadruhé mluvím-li o konceptu, varianta byla direktiva těmto okresním úřadům a obcím, nebo pokus o dohodu - dohody mezi těmito institucemi a dopravci. Hledáme variantu v tom druhém. Samozřejmě dostupnost je definičně strašně těžká věc. Koneckonců dostupností malé obce je i to, jestli se tam dostanou obyvatelé z města do své rekreační chalupy, ale dostupnost je také to, jestli se dítě dostane do školy nebo babička k lékaři nebo jakýkoliv občan do toho či onoho úřadu. My se domníváme, že dostupnost musíme definovat k těm věcem - řekl bych - nerekreačním, nedoplňkovým, naopak k těm věcem základním, to je další koncepční věc.

Problémem, který dneska je, je to, že poptávka po autodopravě je zřetelně nižší, než je nabídka této autobusové dopravy. Poptávka dnes představuje asi 30% vůbec využitelných kapacit autodopravců a právě v této absurdní situaci je velmi složité, jaký vhodný motivační systém pro tyto autodopravce zvolit. Zvolili jsme systém, který od 1. ledna příštího roku začne a já věřím, že k 541 mil. ze státního rozpočtu obce přidají podle své úvahy další peníze v návaznosti na změny rozpočtových pravidel a zbytek budou muset platit cestující sami.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Jan Kryčer hodlá ještě vystoupit, já mu to rád umožním.

Poslanec Jan Kryčer: Já jsem částečně, pane předsedo vlády, počítal s vaší odpovědí i s těmi penězi. Já jsem to použil a rozklíčil jsem tuto částku na okres Znojmo. Skutečnost je taková, že tato částka nevyřeší na tomto okrese dopravní obslužnost ani částečně, protože většina těch malých obcí i tu částku, kterou budou muset následně doplatit, tak je to částka natolik velká, že mnozí starostové už dnes prohlásili, že tu částku nemají a tudíž nebudou moci dát.

A dovolím si s vámi trošku nesouhlasit v tom, že poptávka je malá. Poptávka je malá tam, kde je ta síť hustá. Tam, kde je ta síť naopak řídká, autobus tam opravdu dojíždí jen velmi málo, poptávka je vysoká, autobusy jsou maximálně vytíženy, ba dokonce přeplněny. Chci říci, že problém zásadní je ten, že se mnohdy nehospodaří s těmi dotacemi státními tak, jak by se mělo, dopravci toho zneužívají. A ptám se tedy, zdali z vaší strany bude následná kontrola vhodného využití státních prostředků na tuto dopravu.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kryčerovi, to byla doplňující otázka. Pan premiér hodlá reagovat.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Já bych chtěl říci, že debata o konkrétním okresu by mohla být provedena klidně v kuloárech, protože nikdo nemůžeme předstírat, že známe, jaká je zrovna výtěžnost autobusové dopravy ve znojemském okrese. Já vám tady mohu říci, že to je číslo 34,1, že to je více než v některých okresech, méně než v okresech jiných atd. atd.

Já si myslím, že hlavním problémem je to - není pravda, že autodopravci nejsou motivováni jezdit tam, kde mají dostatečný počet zájemců o tuto dopravu. Problém je jak zařídit ježdění tam, kde není tato dostatečná poptávka. Podle našich - já bych řekl - hrubých odhadů, protože nemohu odpřísáhnout, že ta čísla jsou naprosto ideální a naprosto přesná, takže podle hrubých odhadů Ministerstva dopravy by bylo třeba, abychom mohli zařídit dobrou vytíženost, ziskovost dopravců, přiměřené dojíždění atd., tak by bylo třeba, aby v každé vteřině, v každém jedoucím autobusu sedělo 26 cestujících. To je myslím velmi zajímavé číslo, kdo se sami podíváte, když jedete, kolik sedí průměrně v autobusu cestujících, tak máte pocit, že leckdy je to daleko více a leckdy je to daleko, daleko méně. Čili 26 je potřebný průměr a vezmete-li všechny ujeté kilometry v České republice v minulém roce a počet přepravených cestujících, tak byste dospěli k zajímavému číslu 21. Čili 26 bychom potřebovali, nebo potřebovala naše autobusová doprava, 21 v průměru sedělo každou vteřinu v jedoucím autobuse lidí. Těch pět, to je přesně otázka té dotace, o které tady mluvíme a její adekvátní velikosti.

Vláda nemůže udělat nic jiného, než že musí zpřísnit kontrolu prostřednictvím okresních úřadů, aby dohlédly na to, aby nedošlo k újmám vůči jednotlivým obcím. Příští týden máme jednání s přednosty okresních úřadů s panem ministrem Rumlem, kterých se zúčastní ostatní ministři. I toto bude jedním z témat, o kterých s nimi budeme hovořit.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji předsedovi vlády panu Václavu Klausovi. To byla poslední odpověď v tomto bloku. Při pohledu na hodiny lze konstatovat, že zhruba za jednu minutu začne druhý blok, čili prosím, abyste vyčkali pokud možno na svých místech.

Dámy a pánové, je 17 hodin, takže můžeme přistoupit k projednávání dalších interpelací. Na ostatní členy vlády bylo podáno celkem 50 interpelací. Jejich vylosované pořadí vám bylo rovněž rozdáno.

Úvodem připomenu omluvu pana místopředsedy vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe, který je na zahraniční návštěvě Polské republiky, a omluvu ministra životního prostředí Františka Bendy, který je přítomen na slavnostním zakončení Ekofilmu v Ostravě.

V souladu s vylosovaným pořadím vyzývám nyní pana poslance Jana Vika, aby přednesl interpelaci na pana ministra Jana Rumla a zahájil tak tento blok. Ostatní prosím o klid.

Poslanec Jan Vik: Pane ministře, dovoluji si obrátit se na vás ve věci Policie České republiky. Podle informací náměstka ředitele Úřadu vyšetřování České republiky Jana Kuběnky pracuje na Úřadech vyšetřování v České republice 220 vyšetřovatelů, což je zhruba 10% celkového počtu, kteří byli příslušníky Státní bezpečnosti.

S odkazem na výše uvedené se ptám, jak je možné, že tak značný počet bývalých pracovníků Státní bezpečnosti šest let po tzv. sametové revoluci, která měla odstranit exponenty bývalého režimu, nadále více měně působí u Policie České republiky. Jakou důvěru mohou mít občané v policii, kde pracují "estébáci"?

Dále se ptám v souvislosti se šířením tzv. poplašné zprávy ve věci tzv. provokačních letáků pojednávajících o dohodách mezi českou a německou vládou, zda vyšetřovatelé tohoto údajně trestného činu nejsou právě výše zmiňovaní příslušníci Státní bezpečnosti. Jedná se konkrétně o pány vyšetřovatele Malečka, Labutě, Kašpera a Kafku. Jejich patolízalská horlivost, jednání, metody a vystupování by tomu jenom nasvědčovaly.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Janu Vikovi a žádám pana ministra Jana Rumla, aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane poslanče, vážená sněmovno, v Úřadu vyšetřování České republiky skutečně působí - nevím jestli přesně - 220 vyšetřovatelů, kteří dříve byli zařazeni u některých složek Státní bezPečnosti. Nikoliv ovšem u složek s kontrarozvědným zaměřením. Na tyto lidi se nevztahuje lustrační zákon, byli prověřeni prověrkovými občanskými komisemi. Já jsem je vlastně zdědil po svých předchůdcích. Procento těchto lidí se neustále snižuje tím, jak jsou doplňovány stavy Úřadu pro vyšetřování novými lidmi. Tento proces samozřejmě není tak rychlý, jak bychom si všichni přáli, protože zájem o práci vyšetřovatele, která předpokládá ukončené právnické vysokoškolské vzděláni, není příliš velký. Musíme uplatňovat celou řadu výjimek pro nastupující vyšetřovatele, kteří teprve po zahájení své práce nastupují na příslušnou vysokou školu.

Chtěl bych jenom upozornit, že kvalifikovaný vyšetřovatel je vyšetřovatel, který se zabývá touto činnosti v průměru 5 - 6 let.

Jaká je životní anamnéza vyšetřovatelů, kteří vyšetřují kauzu, o níž jste se zmiňoval, nevím. Z těch, které jste zde uvedl, znám pouze pana Malečka, který je ředitelem Úřadu vyšetřování hlavního města Prahy. Ten nikdy v minulosti nebyl zařazen v žádné složce Státní bezpečnosti. Pokud si přejete, abych vám sdělil další údaje o vyšetřovatelích, kteří se touto kauzou zabývají, mohu vám je písemně sdělit dodatečně.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Janu Rumlovi. Pan poslanec Vik nehodlá v této chvíli využít svého práva. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Vladimír Řezáč a připravil se pan poslanec Václav Frank.

Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený pane ministře, kauza spor o Lidový dům má zajímavý průběh. Po zamítnutí žaloby prvého stupně zástupce vašeho ministerstva prohlásil, že je s rozsudkem spokojen s tím, že vaše ministerstvo potřebovalo mít pouze právní jistotu, zda stát, Česká republika, není vlastníkem Lidového domu. Přesto bylo podáno odvolání a po potvrzení rozsudku soudu prvého stupně vaše ministerstvo podalo i mimořádný opravný prostředek proti pravomocnému rozsudku, tj. dovolání k Vrchnímu soudu v Praze.

Dne 20. dubna letošního roku Poslanecká sněmovna neschválila vaši odpověď na interpelaci ve věci kauzy Lidový dům. Přesto jste na podaném mimořádném opravném prostředku, tj. dovolání, trval. Minulý týden soud třetího stupně, tj. Vrchní soud v Praze, rozhodl a myslím, že dnes je naprosto jasně zřejmé, že Česká republika, český stát nemá žádný vlastnický vztah k Lidovému domu, nemá hmotně právní vztah k věci a nemá tudíž aktivní legitimaci v této věci dále něco podnikat.

Zatímco mluvčí vašeho ministerstva byla po vyhlášení rozhodnutí velice zdrženlivá, člen vlády, pan ministr Igor Němec, již sděloval v tisku, jaké další kroky by mělo vaše ministerstvo podnikat.

Táži se vás, pane ministře, zda pan ministr Igor Němec může vám jako místopředsedovi vlády a ministru financí zasahovat do toho, co je vaší výlučnou pravomocí. Za druhé zda tato diskriminační hra proti nejsilnější opoziční straně České straně sociálně demokratické - již skončila, nebo zda bude pokračovat.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Řezáčovi. Prosím, aby se slova ujal místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane poslanče, vážená Poslanecká sněmovno, já jsem ve věci Lidového domu odpověděl již na veliký stoh interpelací, které mám shodou okolností sebou. Chci říci, že ani rozhodnutí sněmovny, o tom, že neschvaluje odpověď na tuto interpelaci, nemohu pokládat za věc, která řeší právní spor. Věc je právně velmi komplikovaná, já však prohlašuji - a prohlašoval jsem to vždycky - že není vedena ze strany Ministerstva financí jako politická kauza, že je vedena pouze z hlediska toho, zda jde o majetek České republiky, za který já mám ústavní odpovědnost, či ne.

Pan ministr Němec do mých ústavních kompetencí samozřejmě zasahovat nemůže a pokud jde o rozsudek, který byl vynesen v poslední době o dovolání, nikoliv o odvolání my jsme jej zatím neobdrželi. Takže na případné další vaše interpelace mohu odpovědět až po znalosti tohoto rozsudku, který dosud nemáme.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Kočárníkovi. Slova se ujme pan poslanec Vladimír Řezáč.

Poslanec Vladimír Řezáč: Pane místopředsedo vlády, děkuji za odpověď. Chci připomenout, že v rozpravě 20. dubna v této sněmovně přední právník koalice, předseda ústavně právního výboru doktor Výborný prohlásil, že on, stejně jako každý seriozní právník, nemá žádné pochybnosti o tom, že Lidový dům patřil a patří sociálním demokratům.

A moje doplňující otázka zní: Domníváte se, že postup vašeho ministerstva je v souladu s čl. 22 Listiny základních práv a svobod, který zní: zákonná úprava všech práv a svobod, její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Pan místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník odpoví na tuto doplňující otázku.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Pane poslanče, je mi líto, ale ani předseda ústavně právního výboru není v tomto případě žádnou autoritou. Autoritou může býti vždycky a jedině pouze soud a já rozhodnutí soudu vždycky budu respektovat.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Kočárníkovi. Nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Václav Frank.

Poslanec Václav Frank: Pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, chci upozornit, že moje interpelace je stejného textu ke dvěma ministrům a sice k ministru zdravotnictví panu Janu Stráskému a k ministru pro správu národního majetku Jiřímu Skalickému. Na oba dva pány ministry se obracím ve věci nemocnice s poliklinikou v Českém Brodě. Tato nemocnice má v daném regionu zásadní postavení, neboť zajišťuje zdravotní péči pro zhruba 35 tisíc občanů Českého Brodu a spádových obcí. V jejích budovách se vystřídala řada vynikajících lékařů, pečlivých sester a mnoho ochotného nemocničního personálu, tato nemocnice vrátila tisícům lidí zdraví a umožnila jim návrat do produktivního života.

Pravdou také je, že od roku 1991 se nad touto nemocnicí snáší stín privatizace, ale také oprávněné obavy občanů města a okolí, že o nemocnici přijdou. Z časových důvodů nemohu vyčíslit a popisovat počty a znění dopisů mezi městem a ministerstvy zdravotnictví a pro správu národního majetku a konečně se nemohu zmínit ani o peticích občanů. Proto se ptám a žádám pány ministry o písemnou odpověď:

1. Co bránilo tomu, aby bylo zrušeno usnesení vlády ČR č. 209 ze dne 20. 4. 1994 o přímém prodeji uvedené nemocnice za účetní hodnotu vyšší než 27 mil Kč osobám, které údajně dodnes nesplnily podmínky zákona č. 171/1991 Sb., čili nepředložili Fondu národního majetku platební kalendář, nesložili předmětnou částku ani závazný doklad o své schopnosti uhradit stanovenou kupní cenu. A tudíž samozřejmě nemocnici bezplatně převést do majetku města Český Brod? (místopředseda Kasal: 15 vteřin, prosím)

2. Jak je možné, že v roce 1992 činila účetní hodnota majetku v případě této nemocnice 35 mil Kč, v roce 1994 pak 54 mil Kč a v roce 1995 27 mil Kč? Vzniká důvodné podezření a to nejen mé, že účetní cena nemocnice byla manipulována ve prospěch kupující strany.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Konec, prosím. Pane poslanče, vy jste ve svém vystoupení požádal, aby vám bylo odpovězeno písemnou formou. To chtít v tomto bloku nemůžete. Máte možnost obrátit se jinými způsoby na pány ministry. Oni v tuto chvíli, pokud chtějí, mohou vystoupit a odpovědět, ale chcete-li písemnou odpověď, musíte hledat jiný způsob, jak toho dosáhnout. Nelze to udělat v tomto bloku.

Zdá se, že pan ministr Skalický je ochoten odpovědět ústně, takže mu k tomu dávám příležitost.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Jiří Skalický: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, na otázky týkající se postupných změn účetní hodnoty nemocnice s poliklinikou Český Brod skutečně odpovím raději písemně, budu-li k tomu panem poslancem Frankem písemně vyzván. Nicméně chci reagovat na některé věci, které zde pan poslanec uvedl.

1. Naše ministerstvo vyhodnotilo nemocnici s poliklinikou Český Brod jako nemocnici, o které lze těžko říci, že má zcela zásadní a nezbytné postavení v regionu. Je pravda, že působí celkem pro významné spádové území zhruba třicet tisíc lidí a z toho důvodu také byla tato nemocnice zařazena při privatizaci do tzv. kategorie B, tzn., že její privatizace je spojena s přechodem jistých významných závazků nebo břemen pro nového nabyvatele, které bude muset v příštích deseti letech plnit.

Chci říci, že o privatizaci této nemocnice byl velký zájem, bylo na ni podáno 8 privatizačních projektů a byl vybrán projekt společnosti, která se jmenuje Nemocnice s poliklinikou Český Brod a která nejlépe podle názoru Ministerstva zdravotnictví i Ministerstva privatizace naplňovala onen požadavek, aby v této nemocnici byla i nadále zajištěna potřebná lékařská péče v rozsahu stanoveném Ministerstvem zdravotnictví.

Co se týče obav občanů, je mi známo, že v této věci byla podána petice protestující proti privatizaci nemocnice s poliklinikou v Českém Brodě, na druhé straně však musím říci, že zastupitelstvo města privatizaci podporuje. Starosta se na základě usnesení zastupitelstva obrátil na naše ministerstvo s žádostí o to, aby byl převod této nemocnice do rukou společnosti co nejvíce urychlen a obec má zajištěn způsob takových smluvních vztahů s novým nabyvatelem, který beze sporu přispěje k tomu, aby nemocnice nejen stejně jako doposud, ale ještě lépe v budoucnu poskytovala služby občanům města. Tudíž se domnívám, že jakési obavy, že o nemocnici občané města přijdou, jsou zcela bezpředmětné a není třeba podobné obavy vyvolávat a posilovat je podobnými interpelacemi.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Skalickému a prosím, aby se ujal slova ministr zdravotnictví pan Jan Stráský.

Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Pane předsedající, vážená sněmovno, řekl bych, že tento případ, který zde byl popsán panem ministrem Skalickým je velmi standardní a byl jsem velmi zvědav, v čem bude spočívat interpelace u této nemocnice.

Vybrán byl privatizační projekt, který byl jediný na komplexní nemocnici a celou dobu je pořád tento nabyvatel ve hře. Chtěl bych dodat jenom jedno faktum. Více než rok se protahuje zpřesnění majetku proto, aby mohl být proveden konečný kupní akt. Takže já jsem přesvědčen o tom - a tím jenom doplňuji slova pana ministra Skalického - že k nabytí nemocnice novým majitelem může dojít velmi brzy.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Janu Stráskému. Pan poslanec Frank se chystá ještě promluvit. Než dojde k řečništi, tak bych rád vysvětlil vzniklou situaci.

Existuje institut ústních interpelací, který právě probíhá, a institut písemných interpelací. Na ústní interpelace ministr odpovídá bezprostředně, samozřejmě, jsou-li vyžádány nějaké údaje statistického charakteru nebo nějaké další, může přislíbit poslanci, že doplní svou odpověď i písemnou formou, ale poslanec dle výkladu jednacího řádu nemůže požadovat písemnou odpověď na svou ústní interpelaci. K tomu slouží interpelace písemně, které samozřejmě náš jednací řád zná také.

Poslanec Václav Frank: Pane místopředsedo, děkuji za poučení, samozřejmě s odpovědí, která mi byla z úst obou pánů ministrů předložena, jsem spokojen, přesto však mi nebylo odpovězeno na to, zda ten jeden kupující, který je stále ve hře o tuto nemocnici, splnil podmínky zákona č. 171, tzn., zda už Fondu národního majetku byl předložen platební kalendář, zda byla složena předmětná částka a zda je schopen uhradit kupní cenu. O to tady jde, protože to jsou důsledky, které doprovázejí možná ony zbytečné obavy, zda obec nebo občané o nemocnici přijdou či nikoliv. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Václavu Frankovi. Otázka žádající určité zpřesnění zazněla. Zdá se, že pan ministr s panem poslancem záležitost hodlají řešit jinak než u mikrofonu. Chci se zeptat pana ministra Skalického, zda hodlá odpovědět. Ano. Vyrozuměl jsem, že pan poslanec Frank se na pana ministra Jiřího Skalického obrátí písemně a pan ministr Skalický mu odpoví, takže můžeme přistoupit k další interpelaci, kterou přednese paní poslankyně Milada Kadlecová. Připraví se pan poslanec Vladimír Řezáč.

Poslankyně Milada Kadlecová: Vážený pane ministře, obracím se na vás s otázkou a současně prosbou.

Parlament v roce 1993 přijal novelu zákona o výkonu trestu odnětí svobody. Parlament si byl vědom toho, že tento zákon vychází vlastně z roku 1965, tzn. je starý 30 let, a novelizace takovéhoto zákona vlastně nebyla nikdy dobrá přes řadu jeho úprav. Parlamentu bylo slíbeno, resp. výboru, který tento zákon projednával, že dojde ke zcela novému předložení zákona. Je všem jasné, že se změnily typy trestné činnosti od organizovaného zločinu až k drogám, tzn., že se nám věznice plní odsouzenými, kteří by měli podléhat daleko přísnějším kritériím a přísnějšímu režimu, než který zná tato novela.

Proto se ptám, v jakém legislativním stadiu je předložení tohoto nového zákona a zda bude předložen tak, aby ještě tento parlament mohl tento nový zákon schválit. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Miladě Kadlecové a žádám, aby se slova ujal pan ministr spravedlnosti Jiří Novák.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák: Vážený pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánově. Musím předeslat, že je to asi rok, co Ministerstvo spravedlnosti připravilo zásady zcela nové úpravy trestu odnětí svobody a tyto zásady zákona byly projednávány v některých výborech Poslanecké sněmovny. Na základě připomínek bylo zpracováno paragrafové znění nového zákona o výkonu trestu odnětí svobody, v těchto chvílích končí připomínkové řízení k tomuto návrhu zákona a já bych rád věřil, že ještě zítra budu moci tento návrh předložit do vlády a předpokládám, že vláda bude schopna tento návrh zákona projednat tak, aby mohl být do začátku ledna předložen Poslanecké sněmovně a aby Poslanecká sněmovna mohla ještě v tomto volebním období tento návrh zákona projednat. Mám pro to i své osobní důvody a přání, aby tento zákon byl v tomto volebním období ještě projednán proto, že vlastně znamená z pohledu legislativního ukončení transformace našeho vězeňství poté, co parlament přijal zákony o vězeňské službě a zákon o výkonu vazby. Pokud tato odpověď stačí, paní poslankyně.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Jiřímu Novákovi. Paní poslankyně nechce vystoupit, takže žádám, aby se slova ujal pan poslanec Vladimír Řezáč, připraví se pan poslanec Josef Valenta.

Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený pane ministře, před třemi týdny proběhla v tisku velice závažná informace o tom, že státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem dr. Václav Vaněk sdělil tisku, že nejmenovaní poslanci Parlamentu České republiky vykonávali politický nátlak na státní zástupce v cause lehkých topných olejů. Byli jsme opakovaně ubezpečováni, že podobné causy, jako rumová aféra, jako byly lehké topné oleje, jsou obecně kriminální causy, které neměly žádný politický podtext. Nyní nám ovšem státní zástupce Krajského státního zastupitelství z Ústí nad Labem sděluje, že do těchto závažných caus zasahují ústavní činitelé.

Protože jsem vám předem avizoval tuto otázku, před dvěma dny, táži se vás, pane ministře, kteří poslanci jmenovitě se snažili vykonávat politický nátlak na orgán činný v trestním řízení v této cause, údajně s tím, aby státní zástupci byli shovívaví k osobám obviněným z příslušných trestných činů, a za druhé, zda byly učiněny příslušným orgánem činným v trestním řízení kroky pro šetření, zda se tito poslanci nedopustili trestného činu nadržování podle § 166 trestního zákona ohroženého trestní sazbou do tří let odnětí svobody.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vladimíru Řezáčovi, odpoví ministr spravedlnosti Jiří Novák.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák: Váženy pane předsedající, pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, děkuji panu poslanci za to, že mi osvětlil předem, o jaký problém půjde, abychom tu mohli věcně jednat, a aby nedošlo k takovým věcem, kdy záměnou slovíčka z vládního nařízení jsme se dostali až do vládních zařízení.

Musím říci, že existuje prohlášení okresního státního zástupce v Ústí nad Labem dr. Vaňka, podle kterého nebyl nikým nikdy v této cause jakkoli ovlivňován a nebyl takto ovlivňován ani žádným poslancem této sněmovny. Takovéto prohlášení nikdy neposkytl žádným sdělovacím prostředkům, pouze jedné soukromé televizní stanici na kameru řekl, že nebyl nikým ovlivňován a zřejmě nedopatřením tato část interwiev byla vystřižena. Toť vše, pane poslanče.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Jiřímu Novákovi. Zdá se, že můžeme přistoupit k další interpelaci, kterou přednese pan poslanec Josef Valenta.

Poslanec Josef Valenta: Já se obracím ve své interpelaci na pana ministra vnitra.

Pane ministře, dovoluji si vás interpelovat ve věci bezpečnosti občanů Hradce Králové, a nejen tohoto města. Vy jste, pane ministře, při příležitostní návštěvě onoho města, tuším, že to bylo v září nebo začátkem října, prohlásil, že se tam bezpečnostní situace zlepšila. Nevím, jaké informace jste obdržel jako podklad ke zmíněnému výroku, ale nevěřím, že jste byl informován pravdivě.

Jako malou ukázku, jaká situace v bezpečnosti občanů Hradce Králové je, uvedu případ napadení a zmlácení studenta Jindřicha Myslivce ve večerních hodinách dne 12. října tohoto roku. Tento student byl, když čekal ve večerních hodinách na městskou hromadnou dopravu, aniž by vůbec zavdal nějakou příčinu, zbit a zkopán opilou sebrankou ovládající celou ulici tak, že musel být hospitalizován v nemocnici a hrozila i možnost operace.

Jak jsem se dozvěděl, nebyl tento případ, který uvádím, vůbec ojedinělý v uvedeném městě. Žádám vás, pane ministře, aby tento případ byl řádně vyšetřen, protože dosud se policie příliš neangažovala pachatele vypátrat.

Také bych opravdu rád věděl, kde je ona uváděná prevence, tj. potřebný počet policistů v ulicích, když - a na to se vás zároveň táži - má Policie ČR více policistů, než jich bylo v době čs. federace; v době, před rozdělením státu.

Neodpustím si poznamenat, pane ministře, že v době 12. října již Policie nenaháněla předsedu našeho poslaneckého klubu pana Jana Vika po celé republice, a tudíž, pokud by se vám vymlouvala Policie (tedy váš rezort) na tohle, nevěřte tomu, pane ministře. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji poslanci Valentovi. Odpoví ministr vnitra Jan Ruml.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážená sněmovno, vážený pane poslanče, i v nejbezpečnějších městech může dojít k násilnému trestnému činu. Tak tomu zřejmě bylo v tomto případě i v Hradci Králové. Zcela jistě to nebyl jediný násilný čin, který byl či bude v tomto městě spáchán.

Samozřejmě, jde o to, aby Policie co nejdříve objasnila tento trestný čin, pachatele zadržela a odevzdala k řádnému potrestání.

Překvapuje mě, že Hradec Králové se stává předmětem vaší interpelace jako město, ve kterém se občané necítí bezpečně. Kdybyste mluvil o Teplicích, Karviné, nebo například o některých částech Prahy, tak bych se tomu nedivil. V případě Hradce Králové se tomu divím, protože jsem v Hradci byl, nejenom na přelomu září a října, ale asi i před třemi týdny, kdy jsem tam strávil dva dny. Mluvil jsem tam nejenom s policisty, mluvil jsem se státními zástupci, mluvil jsem s občany tohoto města. Podle atmosféry z těchto rozhovorů jsem vycítil, že občané v Hradci Králové se necítí být nějak zvlášť ohroženi z hlediska bezpečnosti.

Všechny ukazatele, které mám o Hradci Králové mi říkají, že Hradec je jedno z měst, kde Policie pracuje velice dobře.

Za deset měsíců letošního roku, srovnatelně s rokem loňským, klesl počet trestných činů v Hradci Králové o 13%. Objasněnost za stejné období vzrostla o 23%. Dnes dosahuje více než 60%, což je vynikající výsledek nejenom v rámci České republiky, ale dovoluji si tvrdit, že v rámci celé Evropy.

Majetková trestná činnost, majetková kriminalita, je např. v Hradci Králové objasňována z 50%, což je skutečně nebývalý úkaz a nemá to obdoby v celé České republice.

Za celý rok byly v Hradci Králově spáchány dvě vraždy. Byly objasněny. Ani ukazatele násilné trestně činnosti nám neříkají nic o tom, že by bezpečnostní situace v Hradci Králové byla vážná, že bych sejí musel nějak speciálně zabývat.

Výsledky v Hradci Králové jsou natolik výjimečně, že jsem si předvolal ředitele Policie v Hradci Králové, abych se ho dotázal, jak je to možné, že toto město se tak neobvykle vymyká, z hlediska bezpečnostní situace, v porovnání s jinými městy. Zjistil jsem, že bezpečnostní situace v Hradci Králové se zlepšila především proto, že zde velmi dobře pracuje Policie, že je dobře organizována, efektivně řízena. Na začátku tohoto roku byla v Hradci Králově zřízena zvláštní hlídková jednotka o síle asi sto mužů, která svojí činností přispěla k těmto vynikajícím výsledkům v Hradci Králové.

Nevidím tedy žádný důvod ke znepokojení hradeckých občanů. Byl bych rád, aby bezpečnostní situace v každém z našich měst byla stejná, jako je v Hradci Králové.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Rumlovi. Pan poslanec Valenta chce využít možnosti ještě vystoupit. Má slovo.

Poslanec Josef Valenta: Pane ministře, jsem rád, že se na ten případ podíváte. Třeba zjistíte něco zvláštního. Ale, nejsme malé děti.

Rád bych vám věřil. Je škoda, že se divíte; patrně je tedy všechno v pořádku. Já tedy doporučím občanům Hradce Králové, aby se obraceli přímo na vás, pak uvidíme, jak se cítí.

Jinak bych vám rád věřil, to opakuji. Ale dosti těžko mohu věřit, když se u vás ředitelé Policie za vašeho vedení střídají jako ponožky. A konečně, o pohádkách tady už dneska byla řeč.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Takto hovořil pan poslanec Josef Valenta. Nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Jan Vik. Připraví se pan poslanec Jaroslav Štrait.