Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka a 179 poslanců.

Za vládu České republiky: předseda vlády V. Klaus, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, ministr pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek, ministr dopravy V. Budinský, ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministr hospodářství K. Dyba, ministr obrany V. Holáň, ministr I. Němec, ministr J. Novák, ministr vnitra J. Ruml, ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci J. Skalický, ministr zdravotnictví J. Stráský, ministr kultury P. Tigrid, ministr zahraničních věcí J. Zieleniec.

(Začátek schůze v 9.18 hodin.)

Předseda PSP Milan Uhde: Vážené paní poslankyně a páni poslanci, vyzývám všechny, kteří jsou v předsálí, aby se dostavili a zaregistrovali se a nezdržovali průběh naší schůze a umožnili, abychom mohli začít.

Pan poslanec Jaroš má náhradní kartu č. 29, pan ministr Bělehrádek náhradní kartu č. 26, pan ministr a poslanec Stráský náhradní kartu č. 27, pan poslanec Vyvadil náhradní kartu č. 28.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, milí hosté, zahajuji třetí jednací den 37. schůze Poslanecké sněmovny. Doufám, že všichni přítomní se přihlásili za pomoci svých identifikačních karet a oznámili čísla náhradních karet, pokud náhradní karty obdrželi.

Ještě než přistoupíme k 11. bodu, kterými jsou odpovědi členů vlády na interpelace poslanců, chtěl bych sdělit, že jsem v tuto chvíli obdržel celkem 7 dalších omluv, které nebyly Poslanecké sněmovně oznámeny. Především se včera dodatečně omluvila paní poslankyně Stanislava Bumbová pro onemocnění dne 5. prosince. Je to tedy třeba tlumočit jako dodatečnou omluvu. Z dnešního dne se pro nemoc omlouvá pan poslanec Jindřich Němčík, dále se pro dnešní den omlouvá pan poslanec Josef Červinka a pan poslanec Ivan Mašek. Pan místopředseda vlády a ministr Ivan Kočárník se omlouvá z části dnešního jednání, protože má zasedání bankovní rady a chce přijít tak, aby absolvoval projednání svých odpovědí na interpelace. Pro zahraniční cestu do Varšavy se omlouvá místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux, a to pro dnešní den, a pro dnešní den se omlouvá ministr životního prostředí pan František Benda, protože je na slavnostním zakončení Ekofilmu v Ostravě. Na něho však není adresována žádná interpelace, takže tím nekomplikuje projednání odpovědí. To je pokud jde o omluvy.

Nyní přistoupíme k 17. bodu.

Předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslance Bohuslava Kuby ve věci účasti předsedy vlády Václava Klause na konferenci o integraci dalších států Evropy do Evropské unie a západního světa. Interpelace spolu s odpovědí byla předložena jako sněmovní tisk 1971. Pan poslanec Kuba není přítomen, takže odpověď nebudeme projednávat. Zato je přítomen pan poslanec Jiří Vyvadil, a proto můžeme projednat odpověď, kterou na jeho interpelaci zaslal předseda Václav Klaus, a to ve věci odvolání přednosty Okresního úřadu v Opavě Antonína Šroma. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 1974.

Otevírám k tomuto bodu rozpravu, hlásí se do ní jako první pan poslanec Vyvadil.

Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený pane předsedo, vážený pane ministerský předsedo, dámy a pánové, už po dobu snad více než jednoho roku interpelujeme a dotazujeme se ohledně situace na Opavě a ohledně situace týkající se přednosty Okresního úřadu v Opavě a dá se říci, že v průběhu roku nebo více než roku se i proměňovaly názory na postavení, postoje, chování tohoto muže. Vy jste mi, pane ministerský předsedo, několikrát odpověděl, někdy jste mi odpověděl více záporné, jindy jste mi odpověděl více příznivě, v určitém momentu jste mi odpověděl téměř příznivě.

Naposledy jste mi odpověděl velmi málo příznivě. Víte, já jsem tuto věc nepojal jako útok opozičního poslance na ministerského předsedu. Já jsem to nepojal jako útok na státní správu. Podal jsem to jako pomoc. Pomoc ministerskému předsedovi, který chce kandidovat v určitém volebním kraji a má tam samozřejmě jednoho přednostu, který si dělá naprosto co chce. Pochopil jsem to, že je kdosi víc, než ministerský předseda, a to je přednosta okresního úřadu Plzeň-jih.

Tento dobrý muž po dobu rok a půl si prakticky s majetkem, se státním majetkem dělá co chce. Pravda, tím způsobem, že jde na samotných hranicích zákona. Jedná tak, jak jednají naši podnikatelé v oboru lehkých topných olejů. Jestliže však podnikatelům lehkých topných olejů můžeme tolerovat, že využívají samotné hranice zákona a v dobré společnosti takový podnikatel je prostě jaksi nepřijat, troufám si tvrdit, že toto nemůže být u vrcholného státního úředníka v okresu.

Co dělá náš pan Antonín Šrom? Náš magistr Šrom zajistí, že se převedou budovy a stavby v pořizovací hodnotě za 190 mil. 580 tis., ale nezajistí, že zároveň tento majetek je komusi určen. Zajistí to jiným způsobem, rafinovaným. Tam je jakási realitní kancelář Remark. V této realitní kanceláři je jeho příbuzný. Tato realitní kancelář tento majetek pronajme. Je to velice výhodné. Je to příbuzný pana přednosty.

Pan přednosta je ovšem velice iniciativní. On tam také existuje okresní ústav sociálních služeb. Pan přednosta si řekne, ano, co s tím, je to třeba nějak tržně zhodnotit, a tak celý okresní ústav sociálních služeb převede na společnost s ručením omezeným Magna Res. Shodou okolností tam je jednatelkou jeho manželka. Ta říká, ano, v rámci platných zákonů jsme se poprvé pokusili o neziskovou organizaci.

Že všechny sociální ústavy v okrese proti tomu brojí, že píšou do novin, že prosí pana ministerského předsedu, aby s tím něco dělal, je jedno.

Vůbec ale musím říct, že pan magistr Šrom je člověk, jehož nevím, jestli vlastně nemám obdivovat. Přečetl jsem si jeho životopis. Pane ministerský předsedo, oba dva máme vysokoškolské vzdělání, v minulém režimu získané; vy jste tedy dnes získal profesuru, tu já asi nezískám; nicméně přece jenom konstatuji, že ani vy, ani já, jsme nebyli absolventi Vysoké školy politické při ÚV KSČ.

Musím říct, že je to pro mě krásná situace, když tento muž, který absolvoval tuto Vysokou školu politickou při ÚV KSČ, v únoru 1990 zaplanul jiným ideologickým přesvědčením. Píše: "A na základě svého přesvědčení jsem od února 1990 členem KDU-ČSL". Samozřejmě chápu, že myšlenky prvotního křesťanství a marxismu se mohou v něčem blížit, ale přece jenom jsem se do dnešního dne domníval, že je jakýsi rozdíl mezi křesťanstvím a marxismem-leninismem.

Víte, já někdy čekám, pane ministerský předsedo, protože se zdá, že tento přednosta je věčný a přežije všechny vlády, i vás, a možná vlády další, že zde možná znovu bude Vysoká škola politická při ÚV KSČ. Možná si dnes přesvědčený člen KDU-CSL udělá postgraduální studium opět na této škole.

Pane ministerský předsedo, podal jsem vám přátelskou ruku. Vy jste ji nepřijal. Schvalujete to, aby si přednosta v rozporu, a já bych tady poukázal na závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, které, snad mi dovolíte, abych odcitoval: Hospodaření, budovy a stavby v pořizovací ceně 190 milionů nepřevedl, ale převzal je ke dni 1. 4. 1993 neoprávněně do režimu prozatímní správy atd. atd. Nejvyšší kontrolní úřad vytýká tomuto přednostovi desítky vad.

Ale vám je to, pane ministerský předsedo, v podstatě jedno. To jsou ti podnikatelé s lehkými topnými oleji, ale budiž, ty můžeme společensky eliminovat. Přednosta svrchovaného úřadu musí být naprosto čistý.

Nebo jinak řečeno: Já když jsem tam dostával tu odpověď, tak mi bylo argumentováno: "Ano, nebylo zahájeno žádné trestní stíhání." Pane ministerský předsedo, nebylo. Ale chceme-li to říci tak, že budeme odvolávat přednosty, až se zahájí trestní stíhání, prosím, tak to vezměme jako jakousi tezi a potom každý přednosta je prakticky chráněn, neboť pokud nebude zahájeno trestní stíhání, nic mu nehrozí. Vy k tomu dáváte svoji sankci podpory, vy to podporujete, a pane ministerský předsedo, vy si to ve své politické odpovědnosti ve vašem volebním kraji zodpovíte. (Replika předsedy vlády Klause - mimo mikrofon.) Já jsem vás teď neslyšel, co jste říkal.

Jsou věci, kdy má svůj význam většina či menšina. Samozřejmě chápu, že nějak dopadne hlasování. Ale kdosi kdysi řekl, že v určitých otázkách pravdu není možně přehlasovat. Já samozřejmě nemohu souhlasit s vaší odpovědí a všichni ti, kdož vás podpoří, a samozřejmě, že se tací najdou, tak, pane ministerský předsedo, s vámi za to berou spoluodpovědnost. Nechť si to potom v rámci voleb odečtou. To je můj návrh, pane předsedající.

Předseda PSP Milan Uhde: Znamená to tedy, že pan poslanec Vyvadil navrhuje nesouhlasné usnesení sněmovny. Rozprava je stále otevřena. Přeje si někdo další vystoupit? Není tomu tak. Proto rozpravu uzavírám a předkládám sněmovně tento návrh usnesení:

Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí na interpelaci poslance Jiřího Vyvadila ve věci odvolání přednosty Okresního úřadu v Opavě Antonína Šroma, přičemž odpověď dal předseda vlády Václav Klaus.

Jde o 40. hlasování na této schůzi.

Kdo podporujete tento návrh usnesení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti návrhu?

40. hlasování skončilo. Z 96 přítomných je 33 pro, 29 proti. Návrh nebyl přijat.

Dále předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslankyně Gerty Mazalové ve věci prošetření a řešení havarijní situace, týkající se zprivatizované lékárny v budově polikliniky Břeclav. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 1993/1. Paní poslankyně Mazalová se vyjádří k odpovědi a poté bude zahájena rozprava.

Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, ve své interpelaci, která se týkala prošetření a řešení havarijní situace zprivatizované lékárny v budově polikliniky Břeclav jsem se obrátila na předsedu vlády Václava Klause, také na ministra zdravotnictví Luďka Rubáše, dnes již pana ministra Stráského, ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického a ministra vnitra Jana Rumla. Dovolte mi proto, prosím, pro úsporu času Poslanecké sněmovny i těchto interpelovaných představitelů vlády, abych se k těmto odpovědím mohla vyjádřit současně. Samozřejmě s tím, že by se hlasovalo o každé odpovědi zvlášť.

Předseda PSP Milan Uhde: Já jsem si zaznamenal, že vaše negativní stanovisko, paní poslankyně, se týká i odpovědí, kterou vám dali páni ministři Stráský a Skalický na interpelaci stejného tématu. A nyní tedy, pokud nechcete dále zdůvodnit své nesouhlasné stanovisko, otevírám rozpravu, a budete-li chtít zdůvodnit své stanovisko, máte příležitost.

Poslankyně Gerta Mazalová: Pan předseda vlády Václav Klaus mně sdělil, že vyjádření plánů ministrů pokládá za dostatečné a nemá další informace, které by mi mohl k tomuto případu sdělit. Já jsem zase doufala, že si pan premiér nějaké informace opatří a někoho vezme třeba něžně za ucho, protože tento případ prostě je tak závažný, že by se těmto zvláštním postupům zabránit nějakým způsobem v naší demokratické společnosti a v právním státě zcela určitě dalo. Spokojená s touto odpovědí tedy nejsem.

K odpovědi druhé, pana ministra Stráského, musím konstatovat, že pan ministr Stráský mně sdělil, že v případě neshod mezi vlastníkem nemovitosti a vlastníkem vnitřního vybavení lékárny, které jsou takového charakteru, že je ohroženo plnění věcného břemene kupní smlouvy a dostupnost zdravotní péče, je v pravomoci zřizovatele, tedy Okresního úřadu v Břeclavi, prošetřit případné stížnosti a předat je s návrhem řešení Ministerstvu zdravotnictví ČR. Ministerstvo zdravotnictví na základě těchto podkladů by mělo rozhodnout o dalším postupu, který by vedl k nápravě stavu, případně k uplatnění sankční pokuty. Své stanovisko předá Ministerstvo zdravotnictví ČR Fondu národního majetku, který ve své kompetenci zajistí jeho realizaci.

Doktor Branč byl jak na Ministerstvu zdravotnictví ČR, tak na Fondu národního majetku, kde jsem mu vymohla přijetí, když mě zoufaly vyhledal a žádal o pomoc. Dostalo se mu politování a poklepání na rameno. To je vše. A mně se to zdá trochu málo. Čili s touto odpovědí rovněž nesouhlasím.

Pan ministr Skalický mě uvědomil o tom, že fond uzavřel s doktorem Brancem kupní smlouvu o prodeji zdravotnického zařízení v kategorii A, dohodu o zajištění závazků včetně smlouvy o zřízení předkupního práva. Nejednalo se tedy o koupi zprivatizované lékárny, ale o prodej zdravotnického zařízení, které se stává výhradně z věcí movitých v rozsahu aktualizovaného privatizačního projektu. Výsledkem je, že majitel pan Janulík spěchal tak s likvidací lékárníka MUDr. Branče, který je mimochodem jeden ne z mnoha lékárníků, majících druhou atestaci, že se nakonec musel zajišťovat náhradním způsobem výkon pohotovosti v Břeclavi.

Za návrh privatizačního projektu odpovídá samozřejmě doktor Branč, méně už za to, že zvítězila společnost, jejíž projekt nebyl doporučen ani Okresní privatizační komisí, ani Ministerstvem zdravotnictví. Ptám se však, za co odpovídají úředníci Ministerstva privatizace, kteří sice nemusí dle zákona, ale mohou upozornit na rizika spojená s takovýmto komplikovaným způsobem privatizace. Čili s odpovědí pana ministra Skalického rovněž nemohu souhlasit.

Pan ministr Ruml: Zde si dovolím upřesnit jeho informace: Společnost s r. o. Poliklinika Břeclav nařídila doktoru Brančovi vyklidit prostor lékárny k 30. červnu 1995. Již v té době mu však dlužila nemalou částku peněz za neuhrazené faktury za odebrané léky a zdravotnický materiál. Jenom pro zajímavost k 27. 9. tato dlužná částka přesahovala 200 000 korun. Je samozřejmě jednodušší dlužníka vyhodit, než mu zaplatit. Mimochodem mu nezaplatili dodnes.

Pořádková policie Obvodní policie Břeclav, kde uvádí pan ministr, že přišla pozdě, já říkám, že přišla rozhodně včas, aby z podívané nic nezmeškala. Při přepadu bezpečnostní agenturou s. s r. o. poliklinika pana Janulíka byl přivolán doktor Branč i policisté na ochranu jeho bezpečí a majetku. Na telefonické zavolání č. 155 přijeli policisté rychle a včas, dokonce v pěti autech. Jejich pracovník vyzval ochránce lékárny, který byl jeden, jménem republiky, aby opustil objekt. Další pracovníci v počtu pět přišli do lékárny později, do hodiny. Doktor Branč, který chtěl do lékárny vstoupit, byl pracovníky agentury zbit. Pravomocné rozhodnutí policisté neměli a ostatně není ještě dodnes.

Za asistence policie, která si chodila pro rozkazy za panem Janulíkem, za asistence nebo aspoň přihlížení člena zákonodárného sboru pana kole9y Přibáně, byl objekt násilně vyklizen. Zaházený trezor byl objeven později, klíče se nenašly dodnes, poztrácely se také osobní věci, zaměstnancům i jejich peníze.

K tomu, jakým způsobem byly uloženy léky, bych si dovolila zde předložit barevné dokumentace a říci k tomu jenom krátký komentář. Uložení léků, různých lékárenských potřeb, zničených kancelářských potřeb, chemikálií, sunaru, uložení homeopatik, chemikálií a dalších surovin pro výrobu léků, samozřejmě všechno poházené v krabicích dohromady, odborné uskladnění silně účinných léků zničeno, rozsypáno k nepoužití. Celkový pohled na odborně přestěhování léků, léčiv, zdravotnických potřeb, homeopatik, pomocného materiálu, dětské výživy, technického vybavení - ostatně fotografie je taktéž, - "odborné uložení" zdravotnického materiálu po chodbách, zničené lékárenské váhy, zničená a vytržená část počítačové techniky, vše vysypáno na jednu hromadu.

Administrativní potřeby, zdravotnický materiál, léky, chemikálie, včetně zničení dvou lékárenských vah. Volně poházené léky společně se zdravotnickým materiálem. Toto je dokumentace odborného uložení zdravotnického materiálu, injekčních stříkaček a zničení vybavené lékárny, ventilátory apod., které si dovolím panu ministrovi předat.

Ještě před touto akcí jsem upozorňovala pracovníky ministerstva, aby vyčkali do rozhodnutí soudu, protože celá věc byla v soudním řízení, nyní už dokonce v trestním. Nemohu souhlasit s touto odpovědí, tím spíše, že mi ji dává ministr vnitra, který by měl zodpovídat za ochranu majetku, životů, práv našich občanů, protože v opačném případě by jeho funkce byla zbytečná. Každý by si jednoduše mohl zjednat spravedlnost sám, a to právem silnějšího. Slabší by se jí nikdy nedovolal.

Vážené kolegyně a kolegově, rozhodněte si sami, zda byl tento postup správný. Jestliže však řeknete své ano, schvalujete tím také právo silnějšího. Schvalujete tím také přivazovaná těla podnikatelů na traverzy a schvalujete násilí. Já tedy rozhodně říkám ne. Ne tento způsob. Ne tak, ne touto cestou. Zde právo zaplakalo a zvítězila síla.

Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Mám technické sdělení - pan poslanec Stodůlka má náhradní kartu č. 25.

Dále bych chtěl upozornit řečníky, aby přizpůsobili nastavení mikrofonu své výšce a poloze úst, protože zvuk se na některých místech sněmovny - a konkrétně zde za předsednickým stolem - rozmývá. Mám sice po ruce amplion, ale ten je velice nízko a musím sklánět hlavu. Někdy to vypadá, jako bych se skláněl pod tíhou přednesených argumentů. Ne vždy to tak bývá. Prosím, abyste na to pamatovali při svých projevech.

Rozprava je otevřena. Kdo se do ní chce přihlásit? Jestli se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám a ve smyslu vyjádření paní poslankyně Gerty Mazalové předložím sněmovně tento návrh usnesení:

Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí, kterou dal předseda vlády Václav Klaus na interpelaci poslankyně Gerty Mazalové ve věci prošetření a řešení havarijní situace, týkající se zprivatizované lékárny v budově polikliniky Břeclav, sněmovní tisk 1993/1.

41. hlasování na této schůzi.

Kdo podporujete tento návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 41. hlasování skončilo.

Ze 106 přítomných bylo 32 pro, 35 proti. Návrh nebyl přijat.

Tím jsme projednali všechny tři odpovědi, resp. dvě ze tří projednatelných odpovědí, které dal interpelujícím poslancům předseda vlády Václav Klaus.

Na řadě jsou odpovědi, které místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux poskytl interpelující poslankyni Haně Orgoníkové. S paní kolegyní Orgoníkovou jsem se před začátkem schůze smluvil a mám příležitost tlumočit sněmovně její stanovisko, že si přeje, aby odpověď byla projednávána za přítomnosti místopředsedy vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe. Je to zcela pochopitelný argument, proto odpověď odkládám a projednáme ji na příští schůzi.

Dále je tu odpověď, kterou dal paní poslankyni Haně Orgoníkové na její interpelaci pan ministr kultury Pavel Tigrid. Interpelace se týkala kláštera s kostelem v Dolním Ročově na Lounsku. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1979. Dám nyní příležitost paní poslankyni Orgoníkové, aby se k této odpovědi vyjádřila. Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Hana Orgoníková: Pane předsedo, vládo, dámy a pánové. Požádala bych o přeložení odpovědi, nebo projednání odpovědi na moji interpelaci od pana ministra Tigrida na únorovou schůzi. Shromažďuji ještě další podklady. Kdybyste o tom hlasovali a podpořili mě, děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji paní poslankyni. Vzhledem k jejímu návrhu, který považuji za procedurální, dám o něm okamžitě hlasovat. Pan ministr kultury je přítomen, ale paní poslankyně si přeje z věcných důvodů, aby sněmovna schválila svým hlasováním odklad na únorovou schůzi. Je to 42. hlasování na této schůzi.

Kdo podporujete návrh paní poslankyně Orgoníkové, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 42. hlasování skončilo.

Ze 106 přítomných bylo 56 pro, 5 proti. Návrh byl přijat.

Přistoupíme k odpovědi, kterou dal ministr zdravotnictví Jan Stráský paní poslankyni Gertě Mazalové na její interpelaci týkající se zdravotní péče, zdravotního pojištění a otázek souvisejících. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1992. Paní poslankyně Gerta Mazalová má příležitost vyložit své stanovisko.

(K odcházejícímu ministru Rumlovi:) Doufám, že nás pan ministr neopouští. Odpověď ještě nebyla projednána, nebyla schválena. Schválili jsme pouze odpověď, kterou dal pan předseda vlády Klaus. Byl jste interpelován zároveň s ním a poprosil bych vás, abyste vyčkal. Hlasování bude trvat 5 - 10 minut.

Prosím, paní poslankyně, nyní k první interpelaci, kterou jste určila ministru Stráskému.

Poslankyně Gerta Mazalová: Moje interpelace byla adresována bývalému ministru MUDr. Rubášovi, který měl původně odpovídat na otázky týkající se resortu zdravotnictví, které určitou dobu řídil. Skládala se ze dvou částí, z nichž jedna byla zaměřena na základní zdravotní politiku a druhá se týkala politizace problému Hornické zdravotní pojišťovny.

Nemohu chtít a nebylo by ani korektní, abych činila zodpovědným nového ministra zdravotnictví za slova nebo činy jeho předchůdce, zvláště, když vím, že nový ministr je ve své funkci krátkou dobu a navíc se snaží postupovat racionálně. Neslibuje nemožné, hovoří o krátkodobých úkolech, protože ví, že z časových důvodů nedojde na střednědobé a dlouhodobé řešení. Proto ani nemá smyslu diskutovat o tom, zda předpokládaný, či slibovaný počet příslušných zákonů v oblasti zdravotnictví je ve stavu zásad či paragrafů. Prostě tyto zákony v současné době nejsou a my přesně nevíme, kdy budou a zda budou. Ty, které se v poslední době přijaly, bohužel situaci nezlepšily, spíše naopak. Tím myslím novelu zákona o zdravotních pojišťovnách a zdravotní pojištění. Ale souhlasím s tím, že různé politické strany mají názor na úpravu odlišný.

S čím nemohu souhlasit však, jsou některá slova v dopise pana ministra Stráského. Např. tam, kde se odvolává na sociologická šetření prováděná od roku 1990, která svědčí o postupně narůstající spokojenosti občanů se svými zdravotnickými zařízeními a péčí, kterou poskytují. Víme všichni, že kvalita zdravotní péče je zatím zachována, avšak na úkor postavení zdravotníků, lékařů a sester, jak to nakonec dokazuje současná situace. Nevěřím v názor vlády, která má za to, že trpělivost zdravotníků je nekonečná.Jestliže jsou občané s kvalitou jejich práce spokojeni, svědčí to především a jenom o kvalitě lékařů a sester, nikoliv však o kvalitě systému současného zdravotnictví.

Kontrola nedodržování tzv. věcných břemen ve zdravotnictví, zprivatizovaných zdravotnických zařízeních pouze okresními úřady je nedostatečná. Stačí se podívat na mnohé nemocnice s poliklinikou. Odkaz na zatím připravovaný zákon o podmínkách poskytované zdravotní péče mě neuklidňuje. Jako příklad, jak by nemělo vypadat věcné břemeno v praxi, mohu poukázat na příklad břeclavské lékárny, o které jsem hovořila právě před chvílí.

Navíc nazývat katastrofický scénář našeho zdravotnictví dětskou nemocí mi připadá velice zlehčující. Spíše bych uvítala, kdyby mi pan ministr sdělil, zda se zdravotnictví bude řešit buď způsobem státně direktivním, který je možný i v některých demokratických zemích a vychází z jedné pojišťovny, nebo systémem tržně liberálním, ale s podmínkou, že tento trh bude uplatňován mezi poskytovateli a zdravotními pojišťovnami, ale nebude se dotýkat občanů. Oba systémy mohou fungovat, ale nemůže fungovat jejich kombinace, o kterou se ministerstvo zdravotnictví celou dobu snažilo. Nebo jestli bude ministerstvo zdravotnictví hledat nějakou třetí cestu mezi systémem administrativních zásahů státu nebo zavedením tržních principů s tou podmínkou nedotknout se příliš občana. To je ovšem otázka k řešení ministerstva zdravotnictví a přípravy nynějších programů, krátkodobých a dlouhodobých opatření. Přiznávám se, že řešení formou individuálních účtů, které je velmi mlhavě naznačeno v návrhu dlouhodobého programu ministerstva zdravotnictví pana ministra Stráského, mě spíš trochu znepokojuje, a mám obavy, že budou postiženy zase ti, které spíš máme chránit, tj. onkologičtí nemocní, chroničtí nemocní apod. Je to také otázka na delší dobu jednání, na jiné fórum s delším časovým prostorem, kde by se ale neměl tento problém politizovat, a kde by měl pan ministr zapojit i řadu odborníků bez ohledu na jejich stranickou příslušnou nebo nepříslušnost.

Odpověď mne nemohla uspokojit, ale to není vina pana ministra Stráského. Děkuji vám.

Předseda PSP Milan Uhde: Je otevřena rozprava. Rozpravu uzavírám a předkládám sněmovně tento návrh usnesení:

Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí, kterou dal ministr zdravotnictví Jan Stráský na interpelaci poslankyně Gerty Mazalové ve věci zdravotní péče, zdravotního pojištění a otázek souvisejících. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 1992.

43. hlasování na této schůzi. Kdo podporujete předložené usnesení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 43. hlasování skončilo.

Ze 114 přítomných bylo 24 pro, 34 proti. Návrh nebyl přijat.

V tuto chvíli vás odhlašuji a prosím, abyste se znovu zaregistrovali, protože počet přítomných se stále mění.

Nyní přistoupíme k hlasování o odpovědi, kterou dal ministr zdravotnictví Jan Stráský na interpelaci Gerty Mazalové ve věci prošetření a řešení havarijní situace, týkající se zprivatizované lékárny v budově polikliniky Břeclav. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 1993/2.

Paní poslankyně vyložila důvody, pro které nepokládá odpověď za uspokojivou. Já se pro pořádek táži, zda se k věci ještě nechce někdo další vyjádřit. Není tomu tak. Proto ve 44. hlasování budeme hlasovat o tomto usnesení:

Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí, kterou dal ministr zdravotnictví Jan Stráský na interpelaci poslankyně Gerty Mazalové ve věci prošetření a řešení havarijní situace týkající se zprivatizované lékárny v budově polikliniky Břeclav, sněmovní tisk 1993/2.

44. hlasování. Kdo podporujete předložený návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 44. hlasování skončilo.

Ze 79 přítomných bylo 28 pro, 36 proti, návrh nebyl přijat.

Dále přistoupíme k odpovědi, kterou dal na interpelaci poslankyně Gerty Mazalové pan ministr vnitra Jan Ruml. Jde stále o totéž téma, totiž prošetření a řešení havarijní situace, týkající se zprivatizované lékárny v budově polikliniky Břeclav, tentokrát je interpelace spolu s odpovědí předložena jako sněmovní tisk 1993/4.

Paní poslankyně Gerta Mazalová zdůvodnila, proč pokládá odpověď za neuspokojivou. Já se znovu pro pořádek ptám, zda chce ještě někdo k této věci vystoupit. Není tomu tak. Dávám proto hlasovat o tomto návrhu usnesení:

Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí, kterou dal ministr vnitra Jan Ruml na interpelaci poslankyně Gerty Mazalové ve věci prošetření a řešení havarijní situace, týkající se zprivatizované lékárny v budově polikliniky Břeclav, sněmovní tisk 1993/4. Bude to předmětem 45. hlasování.V tuto chvíli začíná.

Stiskněte tlačítko a zvedněte ruku, kdo navržené usnesení podporujete. Kdo je proti tomuto usnesení? 45. hlasování skončilo.

Z 83 přítomných bylo 28 pro, 38 proti. Návrh nebyl přijat.

Dále je tady odpověď, kterou dal pan ministr obrany Vilém Holáň na interpelaci poslance Antonína Hrazdíry ve věci centrálního zásobování armády ČR. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1994. Pan poslanec Hrazdíra je přítomen a já se ho ptám po důvodech, pro něž považuje odpověď za uspokojivou nebo neuspokojivou.