Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec Václav Grulich: Za třetí může být tato smlouva zrušena tak, že je nahražena smlouvou novou. To je přesně náš případ. Jsme zřejmě jeden z posledních států Evropy, ne-li vůbec poslední, který uzavírá s Ruským společenstvím novou smlouvu. Jestliže hovoříme o tom, že chceme pomoci vytvářet novou Evropu, že chceme pomoci vytvářet nový evropský bezpečnostní systém, setkáváme se ve všech parlamentech Evropy s tím, že tyto parlamenty nebo jejich zástupci konstatují: Rusko je nutno vtáhnout do Evropy. Hovořil o tom před chvílí velice dobře pan Jiří Payne.

Nelze tedy vytvářet nové vztahy tak, že veškeré vztahy zrušíme. A nelze se domnívat, že smlouvou mezi státy můžeme nějak hluboce a výrazně zasahovat do vnitřních poměrů těchto států, i když se nám v mnoha případech nemusí líbit a nelíbí. Můžeme jednat s představiteli těchto států jen přesně v duchu a v liteře smlouvy, jak byla uzavřena. Bylo by proto chybné rozvádět zde na tomto místě možnosti, kdo, jak, jakým způsobem by si jednotlivé články případně mohl vykládat. Vyklad musí být dán tak, že na něm participují obě strany a zpravidla ne pouze jen tyto strany, jedná-li se o záležitosti většího mezinárodního dosahu.

Je samozřejmě jasné, že záležitost stará 5 let v historii státu je záležitost velice živá, je ještě stále bolestivá. Je ale jasné, že tu bolest můžeme nahradit jen novými vyrovnanými vztahy.

Uvědomme si jednu věc. Se svým druhým velkým sousedem (přesněji řečeno, teď už to není druhý velký soused, ale náš velký soused na západě, Německo, se kterým máme nejdelší hranici) máme už několikerou smlouvu od skončení 2. světové války. Ještě dnes nemáme všechny vztahy vyrovnané, ještě dnes se dostáváme do problémů a zřejmě tyto problémy budeme řešit možná ještě i desítky let. To ovšem neznamená - a nikoho to ani nenapadne - že bychom s Německem neměli mít řádnou, propracovanou a vyváženou smlouvu. Stejným způsobem musíme postupovat i na druhou stranu, na východ.

Chtěl bych tedy říci, že málokterá smlouva prošla tolikerými diskusemi v zahraničním výboru a kvůli málokteré smlouvě zasedal zahraniční výbor tolik hodin jako kvůli smlouvě této.

Byli jsme na pracovní návštěvě v Moskvě, jednali jsme o obsahu této smlouvy se zástupci ruské Dumy, jednali jsme i s ruským Senátem, jednali jsme o ní i s představiteli ministerstva zahraničí. Po všech těchto jednáních jsme došli k závěru - a musím říci, že k jednoznačnému závěru - že je v zájmu České republiky, aby při dnešním jednání státní smlouva s Ruským společenstvím byla schválena. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Václavu Grulichovi a prosím, aby se slova ujal Vladimír Řezáč. Poslední písemná přihláška.

Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený pane předsedo, pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, jednáme o velice vážné věci a pozornost ve sněmovně tomu příliš nenasvědčuje. Chtěl bych říci, že samozřejmě lze zpochybňovat smlouvu ze 6. května 1970, podle mého názoru byla uzavřena při porušení kogentního ustanovení čl. 53 Vídenské úmluvy o smluvním právu z roku 1969, protože byla uzavřena za podmínek vojenského obsazení Československa.

Považuji však za nešťastné, aby tady byla o tom debata, aby se tímto způsobem řešil tento problém. Myslím, že celkem velmi dobře se k věci vyjádřil předseda zahraničního výboru kolega poslanec Payne. My nepochybně máme zájem na dobrých vztazích s Ruskem a Rusové nostalgicky hovoří vždycky o tom, že nebyla jen okupace v roce 1968, že byl také rok 1945. Samozřejmě my musíme více myslet na rok 1968, protože to pro nás byla zkušenost asi jako pro naše rodiče byla zkušenost v roce 1938 po Mnichovu. Nicméně není pravda, že by tato smlouva jakýmkoli způsobem omezovala suverenitu České republiky a omezovala naši možnost vstoupit do NATO nebo do Evropské unie. Rusko dokonce v tomto směru podle mezinárodního práva veřejného nemůže donutit naši republiku k tomu, aby se do těchto organizací nepřihlásila a do nich nevstoupila, neboť Rusko je vázáno deklarací sedmi zásad mírového soužití přijatých na půdě OSN 24. října 1970, a stejně tak deseti zásadami prvního koše Závěrečného aktu Helsinské konference z 1. srpna 1975. Vývody o tom, že touto smlouvou může být ohrožena suverenita České republiky jsou právně naprosto neopodstatněné. Domnívám se, že bychom měli o věci uvažovat naprosto reálně, rozumě a hlasovat pro ratifikaci této smlouvy. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vladimíru Řezáčovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Jiří Vyvadil a připraví se pan poslanec Jiří Šoler.

Poslanec Jiří Vyvadil: Dámy a pánové, nechtěl bych, aby to vypadalo, že sociální demokracie tuto otázku až tak přeceňuje, ale ona je mimořádně závažná a já jsem velice vděčný za slova pana předsedy zahraničního výboru, byť on z pozice své funkce nepochybně musí mít vyváženější tón a vyváženější úvahy a dokonce bych řekl, že jako politik možná nemůže říci to, co si myslí a dokonce by neměl z této funkce to říci.

Sám bych chtěl říci, že patřím k těm, kdo z hlediska strategických zájmů České republiky oblast tohoto regionu pokládají za velmi neuralgickou a jestli bych měl říci, čeho se někdy obávám, tak je to především otázka tohoto regionu, neboť zde jedinou předvídatelností je, že předvídatelné je všechno možné. Je-li předvídatelné všechno možné, my se na to musíme připravit.

Vidím-li tedy na jedné straně tu věc jako takovou, že i ta prognóza se mi v mnoha momentech jeví značně problematická, tím spíš se domnívám, že i my zde, kdy máme trochu dnes někdy pocit, jako bychom byli chráněni jakýmsi sanitárním kordonem vzniklým tím, že už je zde mezi námi Slovensko a Ukrajina, tak i my zde tomu musíme věnovat mimořádnou pozornost. Nezapomeňme, že v určitém momentě, kdy Gorbačov předával moc Jelcinovi, tak ten kufřík půl dne kdesi poletoval a nikdo nevěděl, kdo ho má k dispozici a tam to stačí zmáčknout.

Nechci vidět ty věci dramaticky, pouze se domnívám, že musíme vývoj v Rusku pozorovat se vší vážností. Kdybych měl dokonce definovat, jaký by měl být náš vztah, tak pro nás je priorita především stabilita a dokonce na druhém místě bych řekl ty jiné momenty. V rámci té stability ovšem musí být jedna věc: Padlo to zde, já bych to trošku vyostřil. Bývalá velmoc, která si na to zvykla a je to tam v psychologii zafixováno u každého, která je zahnána do kouta, v určité fázi je schopna jednat naprosto nepředvídatelně s třeskutými důsledky nejen pro tento region, ale i pro Evropu a pro svět.

Za této situace se domnívám, že Česká republika musí převzít daleko větší míru odpovědnosti za vývoj v Rusku ve smyslu stability. Já kladu důraz na tu stabilitu, protože otázka demokracie je otázka důležitá tehdy, když jsou stabilní ekonomické poměry, stabilní sociální poměry. To je problém, že tam nic z toho neplatí. Vzpomínám si, kdy před třemi roky za mnou přišel jakýsi tajemník ruského velvyslanectví a říkal jsem - pane tajemníku, za půl roku u vás bude něco na způsob občanské války, tak on říkal ne, Jelcin to drží pevně v rukou. A potom byl útok na parlament. Ta věc se zhoršuje ze dne na den a právě proto i tato malá země uprostřed Evropy musí převzít daleko větší míru odpovědnosti. Pro některé poslance je to dnes taková věc, jako by je to nezajímalo. Jako bychom tady nikdy neměli okupační vojska, jako bychom neměli pocit, že nám nic nemůže hrozit. Přiznávám se, že trochu v tom vidím nedostatek vědomosti určitých rizik. Máme pocit, že tím, že jsme se přimkli kamsi jinam, nám nemůže z druhé strany nic hrozit. Právě proto, že můj tón je trochu kritičtější než se ozval, a právě proto, že mám vážné obavy z toho, co se v tomto regionu může dít, jsem jednoznačně pro to, abychom tuto smlouvu podpořili.

Na druhé straně vyzývám ministra zahraničí, aby věnoval tomuto regionu, právě s ohledem na principy stability, daleko vyšší pozornost, abychom jednoho dne tím, že to budeme neutrálně sledovat zpovzdálí, se opět neocitli v určitých prostorách a vakuu nejistoty, neboť nezapomeňme, že to vakuum nejistoty zde je. My si přejeme kamsi jít, ale nezáleží to jenom na nás. Vakuum nejistoty zde určitou dobu bude existovat. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jiřímu Vyvadilovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Jiří Šoler.

Poslanec Jiří Šoler: Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, vážené poslankyně a vážení poslanci, v poslední době mě moji přátelé ubezpečují, že jedním ze základů evropské kultury je také křesťanská tradice. Já jsem si z ní zapamatoval větu zhruba v tom smyslu, že někdo hledá smítko v oku bližního, aniž vidí břevno v oku svém. Tuto větu mně připomněly některé výroky mých předřečníků k této smlouvě, kteří hledají případy porušování lidských práv v Ruské federaci, aniž se dívají do státu, ve kterém žijí.

Nechci říkat, že v Ruské federaci by se jisté přestupky v tomto smyslu nenašly, nechci se ujímat situace v Čečensku a pod., chci pouze vyzvat poslance, aby věnovali více pozornosti zemi, v jejímž poslaneckém sboru sedí a kterou zastupují. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Šolerovi a vzhledem k tomu, že další přihlášky do rozpravy nejsou, rozpravu končím. Ptám se pana ministra Josefa Zielence, zda-li se po rozpravě chce ještě vyjádřit? Ano, má slovo.

Ministr zahraničních věcí ČR Josef Zieleniec: Pane předsedající, dámy a pánové, mnoho z toho, co bych měl říci v závěrečném slovu, už bylo řečeno, zejména ve vystoupení předsedy zahraničního výboru pana Payna.

Skutečně je to tak, tato smlouva je pro nás důležitá zejména tím, že má právě standardní charakter, že je podobná smlouvám, které uzavřely evropské země s Ruskou federací po roce 1990. Těch smluv, které uzavřely evropské státy s Ruskou federací po roce 1990, je 18. Všechny jsme měli možnost analyzovat a všechny tyto smlouvy ve srovnáním s naším textem ukazují, že text, který teď leží před vámi, odpovídá postavení České republiky jako suverenního státu, svobodného státu, který patří svým politickým zaměřením, svým vnitřním vývojem k tradicím západní Evropy.

Pokud jde o jednotlivé detaily, které byly zmíněny, chtěl bych zdůraznit, že článek 4, který vyjadřuje přesvědčení, že evropská bezpečnost je nedělitelná, a který v tomto smyslu komentuje postavení Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, používá formulace, které jsou námi uznávané v jiných mezinárodních konvencích právě Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a jsou široce sdíleny všemi státy, které jsou členy této organizace.

Pan poslanec Melichar vyslovil velmi závažnou domněnku, že by se smlouva mohla stát v budoucnu záminkou k tomu, abychom nebyli přijati do Severoatlantické aliance.

Chtěl bych říci, že jestli by něco mohlo sloužit jako záminka k takovémuto kroku, tak právě postoj České republiky, která by vyvolávala ve vztahu k Rusku umělé napětí a umělé problémy. Jedním z takovýchto kroků by mohlo být právě neschválení této smlouvy tímto parlamentem. Pan poslanec Melichar říká, že se tato smlouva může stát záminkou, a přál by si k tomu, abychom nebyli přijati do Severoatlantické aliance, aby to byla fikce či fantazie. Ujišťuji ho, že to přání už se splnilo, je to fikce a fantazie.

Děkuji, pane předsedající, žádám pány poslance a paní poslankyně, aby tuto smlouvu schválili.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Zieleniecovi. Prosím pana zpravodaje výboru, pana Deckera, zdali se chce vyjádřit. Má k tomu teď prostor.

Poslanec Jan Decker: Nechci se ani vyjádřit, jako spíš chci říci to, že uplynul již delší čas od doby, kdy jsem přečetl návrh usnesení, a mezitím proběhla rozprava. Jen bych krátce zhodnotil nebo upřesnil průběh rozpravy.

Vystoupilo celkem 6 poslanců. První vystoupil pan poslanec Melichar, který vyjádřil své odmítavé stanovisko ke smlouvě, další 4 poslanci, pan poslanec Payne, Grulich, Řezáč a Vyvadil naopak vyjádřili své kladné stanovisko a doporučují smlouvu přijmout. Pan poslanec Šoler, který vystoupil jako poslední z poslanců, vyzval poslance, aby více věnovali pozornost vnitřním problémům. Pro upřesnění znovu zopakuji návrh usnesení Poslanecké sněmovny:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí se smlouvou mezi Českou republikou a Ruskou federací o přátelských vztazích a spolupráci podepsanou v Praze dne 26. srpna 1993 podle sněmovního tisku 1382."

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Janu Deckerovi.

Dámy a pánové, odhlásil jsem vás, prosím vás, abyste se znovu pomocí karet přihlásili. Děkuji.

Přistoupíme k hlasování, které má pořadové číslo 52.

Hlasování jsem zahájil a ptám se, kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Děkuji. Hlasování skončilo.

131 poslanců bylo pro, 1 proti. Konstatuji, že usnesení bylo přijato. Děkuji panu ministru Zieleniecovi a panu poslanci Janu Deckerovi.

Dalším bodem je

Předložený vládní návrh smlouvy odůvodní z pověření vlády ministr vnitra pan Jan Ruml. Prosím ho, aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci.

Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o ulehčení pohraničního odbavování v železniční, silniční a vodní dopravě byla sjednána ve Furth im Wald dne 19. května 1995. K jejímu podpisu byl z České strany zmocněn ministr vnitra a z německé strany byla podepsána ministrem financí Theo Weigelem a ministerským dirigentem ministra zahraničních věcí.

Smlouva zakotvuje základní zásady realizace pohraničního odbavování, právní postavení a rozsah pravomocí pracovníků sousedního státu, jejich součinnost s pracovníky územního státu, pořadí pohraničního odbavování, podmínky pohybu odbavovaných osob a zboží, jakož i právní postavení předsunutých pohraničních odbavovacích stanovišť a používání právních předpisů apod.

Předmětná smlouva představuje smluvní základ spolupráce příslušných orgánů obou států při realizaci odbavovacího procesu na státních hranicích. Jejím hlavním cílem je dosažení jeho maximálního urychlení a zkrácení čekacích dob na hraničních přechodech. Urychlení odbavovacího procesu lze spatřovat především v provádění kontrolních úkonů pohraničními orgány obou států v jednom místě, včetně možnosti považovat úkony provedené orgány druhé smluvní strany za dostatečné, a od vlastní kontroly upustit.

Současně bude možné využívat jízdních úseků příhraničních železničních tratí k provádění společné kontroly během jízdy ve vlaku a tím minimalizovat čekací doby v hraničních přechodových stanicích. V daném případě se jedná o významnou smluvní úpravu, která za stanovených smluvních podmínek připouští úřední výkon příslušných orgánů smluvního partnera na území druhého státu. S ohledem na tuto skutečnost smlouva podléhá projednání v Parlamentu České republiky a ratifikaci prezidentem republiky. Smlouva má značný význam i z hlediska výstavby objektů hraničních přechodů, neboť mohou být budovány společné objekty pro pohraniční orgány obou států na území jedné smluvní strany.

Z mezinárodně právního hlediska se sice v daném případě bude jednat o úřední výkon příslušných orgánů smluvního partnera na území druhého státu, česká strana však zejména z hlediska aplikace příslušných finančních předpisů bude tento úřední výkon považovat za výkon služební činnosti na vlastním území a nikoli za zahraniční služební cestu, a to zejména s přihlédnutím k dikci čl. 3, odst. 2 smlouvy.

Na provádění uvedené smlouvy se budou z české strany podílet Ministerstvo vnitra, financí, Generální ředitelství cel, dopravy a spravedlnosti. Spravedlnosti zejména při řešení otázek event. náhrady škod v rámci aplikace této smlouvy.

Podrobnosti týkající se zřizování jednotlivých odbavovacích pohraničních stanovišť, jakož i ustanovení jejich režimu, budou předmětem prováděcích ujednání.

Smlouva mezi Českou republikou a SRN o ulehčení pohraničního odbavování v železniční, silniční a vodní dopravě vychází z platných právních předpisů České republiky a její přijetí nebude vyžadovat změny českého právního řádu. Obě strany mají velký zájem na co možná nejrychlejším zavedení společných pohraničních služeb, jejichž smyslem je ulehčení a maximální urychlení odbavovacího procesu na společných státních hranicích. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Janu Rumlovi. Dříve než dám slovo panu společnému zpravodaji Petru Nečasovi, dovolte, abych učinil jedno oznámení, které jsem měl učinit před hlasováním o smlouvě mezi Českou republikou a Ruskou federací.

Pan poslanec Benda má náhradní kartu 27, paní poslankyně Nováková náhradní kartu 24, pan poslanec Vyvadil náhradní kartu 25. Prosím, aby mi bylo prominuto, že jsem opomněl toto ohlášení učinit v době, kdy se to hodilo.

Nyní prosím společného zpravodaje Petra Nečase, aby nás seznámil se stanoviskem výboru k předloženému vládnímu návrhu smlouvy a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny.

Poslanec Petr Nečas: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, máme před sebou vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o ulehčení pohraničního odbavování v železniční, silniční a vodní dopravě.

Domnívám se, že je to Smlouva velmi potřebná, protože všechno, co přispěje mimo jiné k tomu, že se zvýší jakýsi občansky komfort, který budou mít naši občané při přechodu státních hranic; v současné situaci jsou mnohé přechody přetíženy, tedy všechno, co usnadní toto našim občanům, je velice vítaným.

Celkově tuto Smlouvu velmi vítám a podporuji. Tuto Smlouvu projednaly dva výbory, tedy výbor branný a bezpečnostní a výbor zahraniční, které neměly připomínky. Oba vyslovily pozitivní, doporučující usnesení pro Poslaneckou sněmovnu.

Dovolte, abych jako zpravodaj doporučil rovněž Poslanecké sněmovně schválit tuto Smlouvu.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji společnému zpravodajovi poslanci Petru Nečasovi. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím.

Dovolte, abych vás v tuto chvíli odhlásil a požádal o novou prezentaci. Přistoupíme k hlasování o usnesení, které před chviličkou zaznělo.

Zahájil jsem hlasování č. 53.

Ptám se, kdo je pro návrh usnesení. Kdo je proti? Hlasování skončilo.

105 poslanců pro, nikdo proti. Konstatuji, že usnesení bylo přijato. Děkuji panu ministru Janu Rumlovi a panu společnému zpravodajovi Petru Nečasovi.

Konstatuji, že můžeme přistoupit k dalšímu bodu.

O důvodech, pro které zatím nelze projednávat zákon o neziskových právnických osobách, jsem hovořil na začátku schůze. Pro ty, kteří zde nebyli, doplňuji, že společná zpráva byla rozdána až včera v odpoledních hodinách, a tudíž musíme s projednáním tohoto návrhu posečkat do dnešních odpoledních hodin.

Můžeme tedy přistoupit k projednání bodu

Předložený návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1048. Za navrhovatele ho odůvodní pan poslanec Ivan Mašek. Prosím ho tedy, aby se ujal slova.

Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy a pánové, po více než roce je vám předkládán návrh zákona o volbách do Parlamentu České republiky.

Skupina poslanců, předkladatelů zákona, byla vedena především dvojí snahou.

Za prvé. Snahou, aby první volby do Poslanecké sněmovny samostatného českého státu proběhly podle nového volebního zákona. Navrhovatelé by považovali za absurdní, aby tyto volby proběhly podle stávajícího zákona o volbách do ČNR, tj. do zákonodárného sboru části státu, který již neexistuje. Nehledě na to, že tento zákon je již ve značné míře jak formulačně tak i věcně překonán.

Druhá je snaha navrhovatelů o vytvoření podmínek pro naplnění druhé komory tohoto parlamentu. Navrhovatelé by nepovažovali za dobrou vizitku tohoto zákonodárného sboru, kdyby po třech a půl letech existence samostatného českého státu nadále trvala existence, kdy v ustavení druhé komory brání jen to, že poslanecké frakce v této sněmovně se za celou dobu volebního období nedokázaly dohodnout na podobě volebního zákona.

Navrhovatelé jsou si vědomi, že volební zákony jsou zákony složité. Jsou to zákony, které jsou kontroverzní, jak co se týká volební formule, tak co se týká volební geometrie.

Přáli bychom si, abyste při rozhodování o tomto návrhu zákona nebyli vedeni úzce stranickými nebo regionálními zájmy, ale zájmem hlavním, zájmem o naplnění Ústavy České republiky. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ivanu Maškovi za přednesenou zprávu. Nyní jsem povinen požádat o slovo společného zpravodaje pana poslance Libora Nováka mladšího, nicméně ho zde nevidím. (Mám informaci, že už se chystá vkročit do sněmovní síně. Prosím vás, abyste posečkali na místech.) Zřejmě se ta informace nezakládá na pravdě. Dámy a pánové je 10.07 hodin. Přesně v 10.20 hodin budeme pokračovat.

(Schůze přerušena v 10.07 hodin.)

(Schůze opět zahájena v 10.22 hodin.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní a pánové, čas vyhrazený pro krátkou přestávku uplynul, takže vás prosím, abyste vešli do síně sněmovní. Prosím, aby se slova ujal společný zpravodaj výborů pan poslanec Libor Novák mladší.

Poslanec Libor Novák (1962): Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás informoval o tom, jak dopadlo projednávání návrhu na vydání zákona o volbách do Parlamentu České republiky ve výborech Parlamentu České republiky.

Asi víte, s jakými problémy bylo spojeno projednávání tohoto návrhu zákona. Tento návrh byl předložen v době, kdy se předpokládalo, že bude schvalován, vlastně před více než rokem. Z toho důvodu se tam ocitla i určitá zkracování lhůt a protože celou tu dobu vlastně byl k dispozici k projednávání ve výborech, odpovídala tomu i doba a způsob jeho projednání tak, jak si jej jednotlivé výbory braly na pořad jednání. Ty, které tak učinily v době, která je od této velmi vzdálená, projednaly tento návrh zákona formálnějším způsobem i vzhledem k tomu, jaká byla jeho koncepce. To znamená, že tento návrh vycházel z vládního návrhu zákona a přepracoval jej do podoby, kterou měla společná zpráva k tomuto vládnímu návrhu zákona v době, kdy byl projednáván na plenární schůzi parlamentu.

Zůstalo tak pouze několik výborů, které projednávaly tento návrh zákona v době bezprostředně předcházející tomuto plénu. Prakticky největší práci tomuto návrhu věnoval ústavně právní výbor, který ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, které mělo gesci nad původním vládním návrhem zákona, připravil řadu pozměňovacích návrhů. Chtěl bych tento problém zdůraznit zejména proto, že řada věcí je samozřejmě legislativním vylepšením původního volebního zákona. Jsou to věci, na které se přišlo dlouhodobou praxí, ale zároveň je to i oprava věcí, které se v tomto návrhu zákona ocitly v době, kdy byl projednáván ve vládní verzi. Ocitly se tam z důvodů pozměňovacích návrhů, vznesených ať už na výborech nebo na plénu. Tyto návrhy byly začleněny do konečné podoby zákona, o které se hlasovalo. Řada návrhů, byť byly vzneseny s dobrým úmyslem, byly návrhy, které nebyly promítnuty do celého textu zákona, vztahovaly se k některým ustanovením. Některé nebyly logicky domyšlené a jejich přijetím a zapracováním do tohoto návrhu zákona vznikla řada závazných problémů. Vznikla řada věcí, které spolu byly v logickém nesouladu.

Upozorňuji na to proto, aby nenastal teď v tuto chvíli podobný stav, aby nebyly nesystémově podávány pozměňovací návrhy, které by mohly text zákona, který si myslím, že v tuto chvíli na sebe logicky navazuje, dostat do podoby, kdy by některá ustanovení nebo řada ustanovení v kontextu byla nesrozumitelná, nebylo by možné je vyložit. Vznikl by problém v samotných volbách, jejich organizaci a řízení.

Vrátil bych se ke strohé dikci, zrekapituluji způsob projednávání a výsledky v jednotlivých výborech parlamentu. Ústavně právní výbor, branný a bezpečnostní výbor, výbor petiční, pro lidská práva a národnosti, rozpočtový výbor, hospodářský výbor, zemědělský výbor, výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, výbor pro sociální politiku a zdravotnictví, výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a zahraniční výbor projednaly na svých schůzích návrh poslanců Pavla Hirše a dalších na vydání zákona o volbách do Parlamentu České republiky.

Výbor petiční, pro lidská práva a národnosti, zahraniční výbor a výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu nedoporučily Poslanecké sněmovně vyslovit s návrhem zákona souhlas.

Zemědělský výbor, rozpočtový výbor a hospodářský výbor vzaly po projednání návrh zákona na vědomí.

Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí přerušil po rozpravě projednávání návrhu zákona.

Ústavně právní výbor, branný a bezpečnostní výbor a výbor pro sociální politiku a zdravotnictví doporučují Poslanecké sněmovně, aby s předloženým návrhem zákona vyslovila souhlas ve znění, které máte před sebou jako text společné zprávy.

Ještě chci upozornit na závěr svého úvodního slova, že spolu s úpravou textu zákona došlo po projednání s Ministerstvem vnitra k faktickým změnám navržených volebních obvodů, které vyplynuly z faktických změn, týkajících se rozdělování, slučování nebo jiných územních změn obcí a které tam byly promítnuty v důsledku těchto změn v časovém období mezi podáním původního vládního návrhu zákona a dnešním dnem. Toto je upraveno.