Úterý 26. září 1995

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, je zřejmé, že právní stav v oblasti devizové regulace je již samotnou praxí překonán, je denně překračován a neodpovídá ani přirozenému atributu plnokrevné a funkční ekonomiky, která má ambice otevírání se širšímu hospodářskému prostoru a tady myslím i ekonomiky naší.

Novela devizového zákona, podle mého názoru, přichází spíše pozdě než včas a spíš z iniciace a tlaku zvenku než z vlastních potřeb měnové politiky.

V samotné novele právní normy nespatřuji nic dramatického ani rizikového, vždyť v podobném režimu, který splňuje obsah článku 8 Dohody mezinárodního měnového fondu, se již pohybuje - a zde to bylo řečeno - více než 100 národních ekonomik a snad nemáme horší podmínky či pozice než měly např. pobaltské republiky či Kirgizstán.

Domnívám se, v téměř roční diskusi odborníků od předložených zásad, bylo dost času k potřebným mezinárodním srovnáním, ale i k seriozním predikcím.

Znění společné zprávy potom podle mého názoru vládní předlohu v dobrém slova smyslu vylepšuje.

A tak mám tedy výhrady k již zmíněnému § 32 - jedná se skutečně o velmi ostrý nástroj nouzové regulace nebo nouzového stavu, velmi citlivý, jak ve vnitropolitických tak mezinárodních souvislostech. Z toho důvodu bych se tedy přimlouval, aby alespoň v té fázi ukončující tento stav se měl možnost dostat ke slovu i parlament, resp. sněmovna. Chápu, že takový stav se nastoluje vteřinově nebo hodinově, že není předmětem dlouhého veřejného jednání, ale potom je čas posoudit všechny aspekty a případně rozličnosti a sněmovna by měla mít možnost se k tomu vyslovit.

Proto navrhuji poměrně jednoduchou úpravu a v tom spočívá můj pozměňovací návrh k § 32 odst. 1, a sice připojit třetí větu - odst. má nyní 2 věty - a v této třetí větě by bylo napsáno: "svým usnesením může nouzový stav ukončit i Poslanecká sněmovna ČR".

Myslím, že je to legitimní možnost, kterou do tohoto zákona můžeme takto vtělit. Myslím, že tato dikce by i odpovídala mezinárodním požadavkům nebo mezinárodním uzancím, jakým způsobem do této oblasti může zasahovat zákonodárný orgán.

Nyní mi dovolte ještě tuto poznámku: Na změnu devizového zákona by návazně měla reagovat i aktivnější kurzovní politika. Říkáme-li, že chceme, aby naše ekonomika více vnímala vnější ekonomické prostředí, nelze ponechat měnový vývoj pouze již na velmi málo účinných instrumentech České národní banky. Soudím, že pevný kurs již neodpovídá potřebám naší ekonomiky a bylo by vhodné k danému kursu vytvořit určité fluktuační pásmo - to za prvé, a za druhé soudím, že měnový minikoš, marka, dolar v poměru 65:35 už vyloženě škodí. Je spočítáno, že pokles dolaru proti marce z 1,5 na 1,35 a silná závislost koruny na marce prodražil náš export o 7,3% a tedy i zde jsou možné příčiny nedobrého vývoje obchodní bilance, pominu-li protisměrně levnější zboží z teritorií Španělska, Itálie a Portugalska, což je většinou zboží spotřební, které se nám zde na trhu výrazněji při tomto přepočtu objevuje.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Josefu Hájkovi. Slovo má nyní pan poslanec František Brožík, který je posledním písemně přihlášeným řečníkem do rozpravy. Chystám se tedy potom rozpravu uzavřít.

Poslanec František Brožík: Vážený pane předsedo, pane ministře, pane guvernére, dámy a pánové, nechci zde při předkládání devizového zákona vyslovovat komentáře k situaci na měnovém poli naší české měny vůči zahraniční. Požádal bych vás potom o procedurální návrh, kdy po projednání pozměňovacích návrhů a před závěrečným hlasováním, aby byla možnost o přestávku k jednání poslaneckých klubů. Přesto mi ale dovolte několik pozměňovacích návrhů i s komentářem.

Navrhujeme, abychom ze společné zprávy k tomuto zákonu vypustili § 17, písm. d) a vrátili se zpět k původnímu znění vládního návrhu, tzn. kdy při možnosti devizového cizozemce směnit výměnou tuzemské nemovitosti, které vlastní, za tuzemskou nemovitost, jejíž cena obvyklá nepřevyšuje cenu obvyklou původní nemovitosti - nahradit tam zpět podle vládního návrhu, podle oceňovacího zákona, tedy dnes podle vyhlášky 178.

Myslíme si, že toto ustanovení bylo upraveno tak, že nabývání vlastnického práva cizozemce k tuzemským nemovitostem výměnou nemovitostí podle vyhlášky ministerstva financí o oceňování staveb a pozemků a trvalých porostů bude lepší než přihlížet k cenám obvyklým. Nevíme, co v právním podvědomí znamená "cena obvyklá", zřejmě se tímto návrhem myslela cena tržní. Ovšem takto upravený postup pro stanovení ceny vyjmenovaných nemovitostí je velmi obtížně kontrolovatelný. Budou postupovat různí odhadci při určování cen ve znaleckých posudcích a jednak bude chybět objektivní právní opora pro stanovení ceny stejným způsobem podle platného právního předpisu. To je první pozměňovací návrh.

Druhý pozměňovací návrh: Jestliže dojde podle společné zprávy k odsouhlasení § 32, odst. 1 označit jako odst. 3, odst. 2 označit jako odst. 1 a odst. 3 označit jako odst. 2, je potom nutné, aby v tomtéž § v odst. 5 došlo k přečíslování, tzn. slova podle odst. 2 a 3 nahradit slovy podle odstavců 1 a 2.

Třetí můj pozměňovací návrh byl stejný, který zde přednesl již kolega Ježek, tzn. abychom z důvodů, které jsou nám všem dobře známé, účinnost platební dohody se Slovenskem byla v tomto zákoně schválena k 1. říjnu 1995.

Dovolte mi ale ještě, abych přednesl jeden pozměňovací návrh, a to k již zmíněnému § 32, kde navrhujeme doplnit odst. 6. Je to trochu tvrději modifikovaný návrh, než který zde před chvílí přednesl kolega Hájek.

§ 32 odst. 6 by tedy zněl: "S vyhlášením nouzového stavu musí vyslovit souhlas Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR na své nejbližší schůzi. Nevysloví-li Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR s vyhlášením nouzového stavu souhlas, končí nouzový stav dnem následujícím po ukončení této schůze." Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Brožíkovi. Nevidím žádnou další přihlášku do rozpravy. Proto rozpravu uzavírám. Žádám pana ministra a místopředsedu vlády Kočárníka, aby se ujal slova v případě, že chce použít svého práva a pronést závěrečné slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Děkuji pane předsedo. Myslím, že i pan guvernér by možná chtěl vystoupit v rozpravě a říci několik svých poznámek.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych vám všem a především rozpočtovému výboru, který byl zpravodajským výborem, poděkovat za pozornost, kterou jste věnovali tomuto mimořádně důležitému zákonu, který dnes projednáváme.

Myslím, že bylo zajímavé v rozpravě vidět i určitý rozpor, kdy na jedné straně pan poslanec Recman nám vyčítal, že jsme nezvážili správně rizika a že je třeba ještě počkat s tímto zákonem. Na druhé straně pan poslanec Hájek říká, že je pozdě a že už měl být přijat tento zákon dřív. Já bych chtěl celou Poslaneckou sněmovnu ujistit o tom, že vláda i Česká národní banka bedlivě vážily všechna rizika, všechna pro a proti, všechen čas, v jaké etapě se nachází Česká republika a z tohoto důvodu daly návrh tohoto zákona po velmi zralé úvaze. Žádné laciné gesto, ale promyšlená koncepce odpovídající reálným výsledkům ekonomiky. A proto, pane poslanče Recmane, nemohu v žádném případě souhlasit s tím vaším hodnocením. Možná, že by stálo za úvahu se zamyslet nad tím, zda celá logika, tak jak vy jste říkal, že v zásadě dejme nejdřív do pořádku ekonomiku a pak liberalizujme, není přesně obráceně. Využijme liberalizace k tomu, abychom dali ekonomiku do pořádku. Na tom byla založena celá naše ekonomická strategie, nikoli opačně. Myslím, že výsledky ekonomiky ukazují, že tato strategie byla správná.

Pokud jde o dotazy pana poslance Recmana, velmi stručně: v tom materiálu je velmi podrobně popsán současný stav i postup, jak jsme liberalizovali jednotlivé kroky v liberalizaci jednotlivých položek platební bilance. Čili stručně řečeno, běžný účet platební bilance bude po přijetí této novely liberalizován zcela u kapitálového účtu, přímých zahraničních investic a nákupů nemovitostí v zahraničí a zůstává pod regulací zejména odliv kapitálu ven z ekonomiky. Předpokládá se - a nový devizový zákon to umožňuje - že i v této oblasti budeme postupně uvolňovat, tak jak budeme vyhodnocovat situaci, ostatní položky kapitálového účtu a tím vlastně můžeme dosáhnout plné konvertibility celé platební bilance.

Kolik států splňuje kritéria podle čl. 8 Mezinárodního měnového fondu jsem říkal ve svém úvodním slově. Pan poslanec zde ve sněmovně patrně nebyl. Je to 104 zemí.

Devizové rezervy České národní banky: předpokládám, že pan guvernér určitě zná stav ke včerejšku, takže vám řekne úplně ten nejaktuálnější stav.

Kolik musí byt našich korun v zahraničí, aby byla koruna respektována: myslím, že to až tak přesně nesouvisí s tím, kolik korun v zahraničí bude. Korun v zahraničí zpravidla bude nejvíc v sousedních zemích, které z hlediska turistického ruchu jsou zajímavé a kde vzniká nabídka a poptávka po té naší měně a ty transakční náklady jsou velmi nízké.

Pokud jde o dotaz na těch 10% u přímých investic, je to převzato z metodologie Evropské unie.

Dál tam byl dotaz, co po třech měsících. Skončí-li tři měsíce, samozřejmě bude-li všechno v pořádku, následuje podle vládního návrhu normální stav, to znamená návrat k liberalizaci. Nebylo-li by toto v pořádku, vláda s Českou národní bankou by navrhly parlamentu nějaké jiné řešení.

Pokud jde o pana poslance Hájka, rovněž si nemyslím, že novela přišla pozdě. Myslím, že je předkládána právě včas a že je výrazem odpovědnosti a velmi bedlivého vážení na lékárnických vahách všech pro a proti. Nejsem si jist, zda úprava § 32 to nějakým výrazným způsobem vylepšuje tím, že i Poslanecká sněmovna může ukončit nouzový stav. Samozřejmě teď je otázka, na základě čeho. Tomu usnesení já formálně rozumím, ale jde o to, zda na základě vyhodnocení té situace, na návrh, nebo bez ničeho? Nevím, myslím, že je nadbytečné toto přijímat.

Pozměňovací návrh pana poslance Ježka, zpravodaje: samozřejmě ano, potřebujeme, aby devizový zákon platil od 1. října 1995.

Pokud jde o návrhy pana poslance Brožíka, ten první je návratem k vládní předloze, čili nemám důvod protestovat proti tomuto pozměňovacímu návrhu. To přečíslování myslím, že je technicky problém.

Ještě jednou bych chtěl všem poslancům a poslankyním poděkovat za pozornost, kterou věnovali návrhu devizového zákona. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Kočárníkovi a protože vycházím z § 52 odst. 3, že schůze sněmovny se mohou účastnit i další osoby, projeví-li s tím sněmovna souhlas a předsedající jim může udělit slovo, uděluji slovo panu guvernérovi České národní banky Josefu Tošovskému v souvislosti s tím, co navrhl nebo o čem se zmínil pan místopředseda vlády Kočárník. Prosím, pane guvernére.

Guvernér České národní banky Josef Tošovský: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení hosté, budu velmi stručný, protože pan místopředseda vlády Kočárník zodpověděl prakticky všechny dotazy a na mě zbývá už jen několik málo.

Nejprve moje odpověď na dotaz pana poslance Recmana, pokud jde o postupný přechod k plné směnitelnosti. Otázka vlastně zněla, kde jsme v současné době, pokud jde o směnitelnost. Odpověděl bych nebo bych demonstroval na dvou způsobech, kde se nacházíme.

Kdybychom vzali v úvahu určitý kód liberalizační, který používá OECD, tak tam je asi 96 položek zahraničněobchodních operací, které mají být liberalizovány plně, pokud země má mít plnou směnitelnost. Česká republika v současné době má liberalizovány téměř všechny až na zhruba 20 zbývajících regulačních nebo restriktivních omezení. Čili toto je jeden způsob měření, kde v současné době jsme.

Druhý způsob - kdybych rozdělil na vývojová stadia vývoj směnitelnosti, tak před rokem 1990 jsme byli ve stadiu plně administrativní kontroly devizových toků a kurzů jako přepočítacích koeficientů. Potom jsme pootevřeli trošičku finančně naši ekonomiku od 1. ledna 1991 a nazvali jsme toto vnitřní směnitelností, což znamenalo liberalizaci některých položek tak zvaného běžného účtu platební bilance, zejména inkasa plateb spojených se službami, vývozem, dovozem zboží a služeb a dále jsme ještě dělali omezení na určité subjekty.

Třetí stadium, které teď navrhujeme, znamená už plnou směnitelnost pro všechny transakce běžného účtu platební bilance, stavíme na roveň obyvatelstvo i podnikovou sféru a zároveň už liberalizujeme i některé položky kapitálového účtu.

Čtvrté stadium bude stadium, kdy vše bude dovoleno, veškeré kapitálové pohyby budou naprosto uvolněné.

Důležitý vždycky je ten přechod ze stadia jednoho do druhého, které jsme už absolvovali, teď přecházíme ze stadia druhého do stadia třetího, čili tam asi se v současné době nacházíme.

Druhá otázka, která zůstává nezodpovězena, se týkala objemu devizových rezerv. Česká národní banka měla na počátku roku 1993, když došlo k dělení měny, zhruba 500 mil. amerických dolarů devizových rezerv. Na začátku letošního roku jsme měli 6 mld. 200 mil. amerických dolarů a v současné době máme 11 mld. 400 mil. amerických dolarů. Nárůst je enormní a řekl bych, že je to suma, která dává důvěru jak doma, tak i v zahraničí k tomu, že tento stupeň směnitelnosti můžeme udržet.

Pokud jde o subotázku, zda devizové rezervy budou nadále růst, my se domníváme, že ano, z více důvodů. Já bych uvedl asi dva hlavní, možná částečně třetí. První hlavní důvod je velká, rozsáhlá, rychlá privatizace, která pokračuje a možná má ještě akcelerovat v příštím období, která přináší značné prostředky. Jsou to zkrátka pro zahraniční investory příležitosti k dlouhodobým investicím v České republice. Druhý důvod přílivu kapitálu jsou zahraniční úvěry poskytované zahraničními bankami a podniky v devizách podnikové sféře přímo, zejména podnikům smíšeným společným se zahraniční majetkovou účastí, ale nejen jim.

Třetí důvod je možná pro nás méně atraktivní a je to příliv kapitálu, který je spojen s krátkodobými spekulacemi, zejména využívajících rozdílu mezi úrokovou sazbou na peněžním trhu domácím v České republice v korunách, kde se úrokové sazby pohybují kolem 10,5% až 11%, a obdobnými sazbami na peněžním trhu v Německu nebo ve Spojených státech, kde se tyto sazby pohybují kolem 4,5%, 5% nebo k 6% ve Spojených státech. Čili diferenciál zhruba 6% při kurzové stabilitě, kterou máme, je velmi atraktivní, samozřejmě pro příliv krátkodobého kapitálu.

Pokud jde o další dotaz týkající se § 32, to je nouzový stav a role parlamentu v tomto. Já se domnívám, že tato otázka byla pečlivě zvažována a pravomoci vlády jsou na místě. Myslím, že bylo možno zvažovat zhruba tři instituce, které by mohly mít v tomto směru kompetence. Zvažovali jsme centrální banku nejprve, ale domníváme se, že takovýto nouzový stav je nejen ekonomickou záležitostí, hospodářskou záležitostí, ale má dopady vnitropolitické a zejména zahraničněpolitické. Proto se domníváme, že centrální banka sama by neměla mít tuto kompetenci. Pokud jde o vládu, domníváme se, že jde o exekutivní záležitost. Máme na mysli také rychlost, se kterou se kapitálové pohyby obvykle odehrávají, tak se domníváme, že kompetence je na místě a předpokládáme, že by byla realizována ve velmi úzké spolupráci s centrální bankou.

Pokud jde o úlohu parlamentu, eventuálně zrušení tohoto nouzového stavu na nejbližší schůzi po jeho vyhlášení, domníváme se, že jde o záležitost příliš odbornou, týkající se měnové stability a platební schopnosti tohoto státu a navíc se domníváme, že parlament má jiné možnosti - krajní je až odvolat vládu - a nemyslíme si tedy, že by tento paragraf měl byt měněn podle návrhu, který tady zazněl.

Dovolte mi poslední poznámku, která se tyká problematiky kurzů, o které tady hovořil zejména pan poslanec Hájek, ale trochu i pan poslanec Recman. Pokud jde o kurz, já bych chtěl jasně říci, že samotné úvahy týkající se kurzu, ať už bych to rozdělil na kurzového režimu nebo úrovně kurzu, nemají s devizovým zákonem přímo bezprostředně nic moc společného, i když připouštím, že takto koncipovaný devizový zákon finančně více otvírá naši ekonomiku, tzn. že budeme více citlivější na pohyby, které mají vliv na mnoho národohospodářských veličin, ale kurz především. Musím zde říci, že Česká národní banka analyzuje vývoj kurzů od počátku roku 1991 permanentně, musím říci, že dochází k tendenci, kdy základní národohospodářské veličiny v ČR nemají plně shodný vývoj s obdobnými veličinami v Německu nebo ve Spojených státech, což jsou měny, ke kterým my naši měnu upínáme, a proto musíme zvažovat, jaký je nejvhodnější kurzový režim a úroveň kurzu do budoucna. Tyto úvahy ovšem zatím nejsou uzavřené. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu guvernérovi České národní banky Tošovskému a udílím slovo společnému zpravodaji panu poslanci Tomáši Ježkovi, aby zhodnotil rozpravu. A táži se pana poslance Brožíka, zda svůj návrh mínil tak, že po skončení hlasování nebo před závěrečným hlasováním si přejete přestávku pro svůj klub a žádáte to jménem svého klubu. To znamená, že podrobíme hlasování jednotlivé pozměňovací návrhy a pak vám vyhovíme. Pane společný zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Tomáš Ježek: Děkuji, pane předsedo. Vážení kolegové, v rozpravě k devizovému zákonu vystoupili čtyři poslanci, z nichž tři přednesli pozměňovací návrhy. Byl jsem to já (v pořadí jak vystupovali), pan poslanec Hájek a pan poslanec Brožík.

Teď se spíš ptám, pane předsedo, znamená to tedy, že před hlasováním o těchto pozměňovacích návrzích...

Předseda PSP Milan Uhde: Ne, prosím. Jestli si rozumíme, pane společný zpravodaji, teď byste zhodnotil rozpravu, pokud chcete, a předložil sněmovně k hlasování jednotlivé pozměňovací návrhy. Poté bych dopřál příležitost klubu ČSSD, aby se poradil, a to po dobu, jakou si vyžádá. Zároveň tedy pro ostatní by to byla přestávka, poněvadž si myslím, že si ji sněmovna v podstatě už zaslouží.

Poslanec Tomáš Ježek: První pozměňovací návrh byl můj návrh, který se týkal § 35, to je poslední paragraf, kde jsem navrhl vypustit slova "dnem vyhlášení" a nahradit je slovy "dne 1. října 1995".

Předseda PSP Milan Uhde: Budeme hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu. Jde o 29. hlasování, ale nejdříve vás všechny odhlašuji a prosím, abyste se nově přihlásili jako přítomní. Učiňte to svými registračními kartami a poté budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, který podal pan poslanec Tomáš Ježek.

Jde o 29. hlasování na této schůzi.

Kdo podporuje tento návrh předložený panem poslancem Tomášem Ježkem, dejte to najevo stiskem tlačítka a zvednutím ruky. Kdo je proti tomuto návrhu?

29. hlasování skončilo. Ze 148 přítomných 143 pro, 2 proti, návrh byl přijat.

Prosím, pane společný zpravodaji.

Poslanec Tomáš Ježek: Dále vystoupil pan poslanec Hájek, který navrhl, aby v § 32 odst. 1 byla připojena věta: "Svým usnesením může nouzový stav skončit i Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR".

Já s tímto návrhem nesouhlasím a zaznamenali jste, že i pan guvernér a pan ministr s tímto návrhem nesouhlasili.

Předseda PSP Milan Uhde: 30. hlasování na této schůzi rozhodne o pozměňovacím návrhu pana poslance Josefa Hájka.

Kdo jej podporuje, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Ze 152 přítomných bylo 58 pro, 81 proti. Návrh nebyl přijat. Prosím, pane společný zpravodaji.

Poslanec Tomáš Ježek: Pan poslanec Brožík ve svém prvním návrhu navrhl, aby ve společné zprávě v § 17 písmeno d) text, který je navrhován, byl nahrazen původním textem vládního návrhu. Zde jde o to, aby se do textu devizového zákona vrátila formulace "cena podle vyhlášky", zatímco společná zpráva navrhuje tzv. "cenu obvyklou". Připomínám všem, že tento postup jsme zavedli při přijetí souboru novel nezbytných pro zavedení hypotečního úvěrování, kdy jsme také trvali na tom, aby nemovitosti v souvislosti s oceňováním pro účely hypotečního úvěrování byly oceňovány cenou obvyklou, tj. cenou tržní.

Rozpočtový výbor usoudil, že cena vyhlášková je cena administrativní a zde tento zákon je par exellence zákonem peněžním a měly by tam být ceny tržní. I z důvodů praktických, že velmi často shledáváme, že cena vyhlášková se dramaticky liší od ceny tržní a při těchto nesrovnalostech by mohlo docházet k poškození našeho devizového hospodářství, proto s tímto návrhem nesouhlasím.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Brožík se ohrazuje, má faktickou poznámku. Já mu dám příležitost, aby ji proslovil.

Poslanec František Brožík: Pane předsedo, já pana předsedu Ježka mám rád, ale tento vyklad při hlasování, si myslím, už překračuje pravomoci zpravodaje. Mohl bych teď tady argumentovat, že až bude třeba oceňovací zákon přijat, bude nahražen v tomto zákoně oceňovacím zákonem, vyhláška 178. Já si myslím, že by měl pan Ježek říci, jestli s tím souhlasí nebo nesouhlasí. Pan ministr se také vyjádří a můžeme hlasovat.

Poslanec Tomáš Ježek: Pane kolego, toto je výsostné právo zpravodaje a já ho používám, abych argumentoval před hlasováním.

Předseda PSP Milan Uhde: Prosil bych tedy, abychom přistoupili k hlasování, jestli je to možné, jestli tomu není nic v cestě.

Hlasování číslo 31 se bude týkat pozměňovacího návrhu, který podal pan poslanec František Brožík.

Kdo tento návrh podporujete, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

31. hlasování skončilo, že 155 přítomných bylo 60 pro, 80 proti, návrh nebyl přijat.

Pane společný zpravodaji!

Poslanec Tomáš Ježek: Jako další návrh předložil pan poslanec návrh, který se tyká § 32, kde objevil nesrovnalosti v číslování a přečíslování. Já soudím, že o tomto návrhu se nemůže nebo nemusí hlasovat. Jsem vděčný panu poslanci Brožíkovi, že přišel na ty chyby, ale jsou to chyby legislativně technické, které bezpochyby naši legislativci opraví.

A jako další návrh předložil návrh, o němž jsme již hlasovali.

Předseda PSP Milan Uhde: Pane společný zpravodaji, napovídají mi tu a zároveň vám, že by bylo správné o tom hlasovat, o obsahu toho, co pan poslanec Brožík navrhl. Pan poslanec Brožík se toho sice nedomáhal, ale viděl jsem, že rovněž přemýšlí. Doporučuji, abychom o tom hlasovali. Je lépe se hlasováním k tomu vyjádřit, než dopustit, aby v tak důležitém zákoně bylo něco, co by se dodatečně třeba opravit nedalo, jako legislativně technická záležitost. Jestli přijmete moje mínění.

Poslanec Tomáš Ježek: Ano. V tom případě bych poprosil pana kolegu Brožíka, aby to ještě jednou přednesl, protože já sám jsem si to poznamenal jakožto technický návrh a nemám to přesné znění. Kdyby byl tak laskav a přečetl to ještě jednou.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Brožík to učiní.

Poslanec František Brožík: Já jsem to skutečně vázal k § 32, pokud nebude změněn podle dalších pozměňovacích návrhů. Takže vypadá to, že § 32 zůstává ve znění společné zprávy, a to znamená, že v odstavci 5, kde jsou slova "podle odstavce 2 a 5" nahradit je slovy "podle odstavce 1 a 2", protože jsme ve společné zprávě odstavce přečíslovali. Je to skutečně legislativně technické, já jsem na to upozornil, ale jednoduché je dát o tom hlasovat.

Poslanec Tomáš Ježek: Já se tedy podvolím, ale můj cit říká, že by se o tom hlasovat nemělo. Ale dám hlasovat přesto.

Předseda PSP Milan Uhde: Domnívám se, že nepochybíme, když se k tomu hlasováním vyjádříme, i když samozřejmě já jsem rozpolcen v mínění, ale myslím, že skutečně nepochybíme, když ve 32. hlasování se vyjádříme k návrhu pana poslance Brožíka. Pan společný zpravodaj jej v tomto případě doporučuje.

Poslanec Tomáš Ježek: Já to samozřejmě doporučuji, a vlastně kdokoliv bude hlasovat proti, dopustí se nekonzistence, protože není jiná možnost, než hlasovat pro. (Smích.)

Předseda PSP Milan Uhde: Je to poněkud kuriozní hlasování v této sněmovně, ale myslím, že tato sněmovna má zapotřebí i takové hlasování.

Ve 32. hlasování se k tomuto návrhu vyjádříme.

Kdo jej podporuje a využívá té jediné možnosti, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

32. hlasování skončilo, ze 155 přítomných 137 pro, nikdo proti.

Návrh byl tedy přijat a potvrzen, pane společný zpravodaji.

Poslanec Tomáš Ježek: Děkuji. Jako poslední návrh pana kolegy Brožíka, týkající se § 32, kdy navrhl doplnit noví odstavec 6 tohoto znění:

"S vyhlášením nouzového stavu musí vyslovit souhlas Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR na své nejbližší schůzi. Nevysloví-li Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR s vyhlášením nouzového stavu souhlas, končí nouzový stav dnem následujícím po skončení této schůze."

S tímto návrhem nesouhlasím, a zaznamenal jsem, že i pan ministr ani pan guvernér s tímto návrhem nesouhlasili.

Předseda PSP Milan Uhde: 33. hlasování na této schůzi.

Kdo podporujete tento návrh pana poslance Brožíka, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

33. hlasování skončilo, ze 157 přítomných 66 pro, 76 proti.

Návrh nebyl přijat.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP