Místopředseda PSP Pavel Tollner: Je zde návrh
na revokaci předcházejícího usnesení.
Dám o něm hlasovat. Hlasování číslo 120.
Kdo je pro jeho revokaci, ať zvedne ruku. Kdo je proti? Kdo
se zdržel hlasování?
Procedurální návrh paní poslankyně
Buzkové byl revokován poměrem hlasů
79 pro, 43 proti, 10 se zdrželo hlasování,
13 poslanců nehlasovalo.
Hlásí se pan poslanec Kraus.
Poslanec Michal Kraus: Pane předsedající,
jako často při vašem řízení
schůzí, i toto hlasování bylo zmatečné,
neboť jsme na bod pořadu nezařadili bod programu
"Revokace". Abychom mohli hlasovat o revokaci usnesení,
musíme nejprve tento bod zařadit do programu, tzn.
že toto hlasování bylo úplně
zmatečné a je potřeba nejprve hlasovat o
zařazení bodu "Revokace usnesení"
a teprve potom můžeme hlasovat dál.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Pane kolego,
je to příliš. Já bych pokračoval
v bodě, který se nazývá "Odpovědi
na interpelace". Hlásí se pan poslanec Wagner,
potom pan poslanec Grulich.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající,
chápu, že máte osobní zájem na
výsledku předmětného sporu. To vás
nechrání před tím, abyste jako předsedající
postupoval podle zákona o jednacím řádu.
Sděluji vám, že nám nezbude nic jiného
než uvažovat o všech možných parlamentních
procedurách, které je možno použít
na obhajobu práva poslance mluvit do věcí,
do kterých mluvit musíme jménem svých
voličů. To, co jste učinil, je hrubé
porušení zákona. Žádám vás,
abyste návrh poslance Krause vzal na vědomí.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Dámy
a pánové, myslím si, že to, o čem
jsme hlasovali, byla revokace procedurálního návrhu,
čímž jsme tento procedurální
návrh zrušili.
Poslanec Michal Kraus: Revokace je bod jako každý
jiný.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy
a pánové, cítím choulostivost této
situace, přesto mi dovolte polemiku s panem poslancem Krausem.
Domnívám se, že by měl stoprocentně
pravdu v případě, že bychom přijali
usnesení, které paní poslankyně Buzková,
nebo kdokoliv jiný navrhl. Potom, pokud bychom se chtěli
vyrovnat s tímto usnesením negací, museli
bychom hlasovat o zařazení nového bodu "Revokace
tohoto usnesení" a pak bychom o tomto usnesení
hlasovali. Jestliže je ale vznesen procedurální
návrh a chceme procedurální návrh
revokovat, pak nevidím důvod, proč by se
měl stát normálním bodem programu
Revokace. Připouštím, že mohu mít
názor, který je menšinový. Proto dávám
návrh, neví-li sněmovna jak, rozhodne hlasováním.
Kdo se domnívá, že má pravdu pan kolega
Kraus, ať to dá najevo hlasováním, kdo
se domnívá, že nemá pravdu, ať
se k tomu vyjádří. Upozorňuji vás,
že po řadě zkušeností s řízením
schůzí, které nikdy nebyly jednoduché,
si myslím, že tímto způsobem se z toho
dostaneme nejsnadněji. Každý další
procedurální návrh celou věc jenom
zkomplikuje. Dejte na mne.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: S faktickou
poznámkou paní poslankyně Buzková,
potom pan poslanec Exner.
Poslankyně Petra Buzková: Pane předsedající,
dámy a pánové, chci říci pouze
tolik, že tento trapas - nezlobte se, nemohu to nazvat jinak
- vznikl pouze z toho, že se někdo v této sněmovně
snažil zmanipulovat to, aby na základě určitého
návrhu mohla sněmovna rozhodnout o své politické
vůli. Rozhodnutí mělo být buď
kladné nebo záporné. Ono obvykle, když
se někdo snaží, aby k hlasování
nedošlo, vznikne z toho něco takového, že
už se v tom potom nikdo nevyzná.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Pan poslanec
Exner,
Poslanec Václav Exner: Pane předsedající,
k podobné věci směřuje i moje faktická
poznámka. Domnívám se, že jednání
bylo dovedeno do stavu, kdy je potřeba zrekapitulovat,
co se vlastně vůbec stalo. (Smích v sále.)
Zrevokovali jsme totiž určité usnesení
a obvykle, když dojde k revokaci, tak se dál o tomto
usnesení znovu nějakým způsobem rozhodne.
Vy jste však tuto otázku zcela přešel
a začal jste se věnovat jiné otázce.
Prosím, jestli byste mohl před dalším
jednáním stručně zrekapitulovat, jakého
stavu jsme podle vašeho názoru dosáhli a jaký
v těchto věcech bude další postup.
Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající,
dámy a pánové, původní předmět
sporu byl, jestli bod, o kterém se hlasovalo, měl
být zařazen, nebo neměl. Proti tomu pan poslanec
Výborný vznesl námitky. Protože už
jsme konečně také dostali stenozáznam,
cituji: Místopředseda PSP P. Tollner: "Budeme
tedy hlasovat o zařazení tohoto bodu na program
a potom budeme hlasovat o dalším." Čili
nyní hlasujeme o procedurálním návrhu
zařadit tento bod na program schůze právě
teď, nyní.
Je tedy z toho zřejmé, že pan předsedající
se jasně vyjádřil, že hlasujeme o zařazení
bodu na program neprodleně, hned za interpelaci poslankyně
Buzkové. To byl předmět sporu.
To, co předložil posléze pan poslanec Výborný,
samozřejmě, že bylo možné, ale
tak, jak se zachoval předsedající schůze,
to pochopitelně už možné nebylo. Takže
skutečnost je ta, že jestliže budeme chtít
revokovat nějaké své usnesení, tak
to zřejmě příště nemusíme
zařadit do programu, protože se to může
udělat kdykoliv. Bude to novum v této sněmovně
a vznikne nám z toho rozhodně pěkný
guláš. Potvrzuji to, co říkal kolega
poslanec Kraus, hlasovat o tom, jestli máme zařadit
bod programu revokace a navíc dávám procedurální
návrh, aby se hlasovalo o výměně předsedajícího
schůze, protože při těchto zmatcích
neskončíme ani v pondělí. Děkuji
vám.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Myslím,
že ulehčím, když uvolním své
místo někomu jinému. Prosím někoho
z místopředsedů, aby mě zastoupil.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy
a pánové, ujímám se slova ne proto,
že bych chtěl, ale protože pan místopředseda
Ledvinka tady nebyl a byl řádným způsobem
omluven, tak se pokusíme vybřednout. Vidím
ruku pana poslance Matulky, který už nastoupil, dále
vidím ruku pana poslance Kužílka, předtím
jsem viděl ruku pana poslance Jiřího Payna.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové,
dnes jsme vyslechli slib nového poslance. Chápu,
že někteří z nás cítí
potřebu provést politické školení
mužstva, naučit ho, jak to v naší sněmovně
chodí. Možná je politické školení
mužstva potřebné, ale já mám
dojem, že bychom neměli předvádět
věci, za které by se měla tato sněmovna
stydět. To znamená např. i to, jestliže
se změní počet členů ve sněmovně,
že vystoupí někdo a začne navrhovat
revokaci usnesení, protože se mu nelíbí,
že prošlo. Proto bych chtěl poprosit, jestli
by nebylo možné, aby pan kolega Výborný
z důvodů, možná i etických, stáhl
svůj návrh na revokaci. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Bohužel,
o tom návrhu už jsme hlasovali a je to obtížně
rozhodnutelné. Přidržel bych se toho, na čem
jsme se, předpokládám mlčky a na dálku,
s kolegou Krausem shodli. Kolega Kraus, a připomínám
na rozdíl ode mne, a teď jsem ve dvojjedinné
roli, za což se omlouvám, má za to, že
o revokaci procedurálního návrhu by mělo
být rozhodnuto tím, že bude zařazen
jako nový bod na schůzi, bude se o tom vést
rozprava a poté bude rozhodnuto hlasováním.
Já se naopak domnívám, že o revokaci
procedurálního návrhu lze rozhodnout přímo.
To si myslím, že je předmět sporu.
Protože jsem to formuloval tak, jak jsem to formuloval, myslím,
že bude nejjednodušší, když vás
teď všechny odhlásím. Omlouvám
se panu kolegovi Kužílkovi a panu kolegovi Paynovi.
Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
myslím, že se nemusíme stydět za to,
si někdy chceme některé věci vyjasnit
důkladně. Od toho je konec konců také
parlament, že se to tak probírá.
Ta věc není totiž podle mého názoru
nijak složitá a jednací řád ji
vlastně úplně zřetelně upravuje
přesně v tom smyslu, o kterém hovoří
kolega Kasal. § 13 v odst. 3 říká, že
každý poslanec může navrhnout změnu
nebo doplnění pořadu. O návrhu rozhodne
Česká národní rada, tedy sněmovna,
bez rozpravy. Je nepochybné, že pakliže kolega
Tollner řekl: "budeme tedy hlasovat o zařazení
tohoto bodu na program", tak to je přesně to,
co se myslí návrhem změny nebo doplnění
pořadu. Jestliže potom někdo navrhuje revokaci,
tak to není nic jiného, než zase návrh
změny nebo doplnění pořadu. To prostě
není možné skutečně vyložit
jinak. Zařazení, vyřazení, to je pořád
změna programu.
Nicméně lze uznat, že kolega Kraus na to má
jiný názor a že se vlastně opírá
o to, že ten jednací rád v této věci
jako by dál už neenumeruje přesně takovouto
zvláštní situaci, byť já se domnívám,
že je to velmi zřetelné. Tudíž
kolega Kraus navrhuje podle § 3 odst. 2, který zní,
že Česká národní rada upravuje
vlastními usneseními své vnitřní
poměry a podrobnější pravidla svého
jednání, aby v této sněmovně
bylo zavedeno podrobnější pravidlo i obecně,
ale ne zrovna v tuto chvíli, že revokace návrhu
na doplnění pořadu má být považována
za zvláštní bod programu. Jestli toto navrhl,
může o tom sněmovna hlasovat. Doufám,
že sněmovna nahlédne, že to je nesmysl,
to je můj komentář k tomu, a že se k
tomu tak zachová, ale jednací řád
nám tentokrát výjimečně nabízí
všechny instrumenty potřebné k vyřešení
této situace.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Domnívám
se, že bylo dobře toto vyslechnout. Doplnil bych k
tomu jen, než kolega Payne dojde, že chyba se stala
ve formulaci. Kdyby to neznělo revokace, ale stažení
bodu z programu, není teď v tuto chvíli se
o čem bavit. Ale připusťme, že je cítěn
rozdíl mezi touto formulací a druhou formulací
a že bude třeba rozhodnout hlasováním.
Vystoupí kolega Payne, kterému se omlouvám,
že jsem ho v podstatě předběhl.
Poslanec Jiří Payne: Když jsme se teď
pustili do toho rozboru formální situace, ve které
se nacházíme, domnívám se, že
došlo ještě k jedné chybě. O pozměňovacím
návrhu k pořadu schůze by se nemělo
hlasovat uvnitř projednávání bodu
interpelace. Napřed bychom měli doprojednat bod
interpelace a pak můžeme jednat o pozměňovacích
návrzích pořadu. To znamená, že
zde došlo v samotné podstatě k nesprávnému
hlasování. Hlasování vůbec
nebylo v tomto místě potřeba, mělo
se hlasovat až po skončení bodu interpelace.
V opačném případě se nám
může stát, že do sebe vložíme
tolik bodů projednávání, že se
z toho skutečně už žádným
způsobem už ani revokacemi nedostaneme. Hlavní
zásada by měla být, že procedurální
návrhy, které se vztahují k pořadu,
se projednávají mimo projednávání
nějakého bodu, až po nějakém
ukončení bodu. Zpravidla jsme to tak dělávali.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Paynovi. Hlásí se pan poslanec Tlustý,
paní poslankyně Buzková a pan poslanec Wagner.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, dámy a pánové, chtěl
bych poprosit předkladatele všech zaznělých
procedurálních návrhů, které
se týkají této kauzy, aby je stáhli.
Zdůvodním proč.
Domnívám se, že ačkoliv procedurální
zápletka je v tuto chvíli téměř
nerozpletitelná a ačkoliv už málokdo
tuší, v jakém stádiu projednávání
vlastně jsme, věcná část tohoto
bodu je naprosto zřetelná a nemůže být
o ní nejmenších pochyb. Šlo přece
o to zda při pronájmu majetku státu došlo
či nedošlo k pochybení. Pan ministr zemědělství
ve svém vysvětlení přece jednoznačně
přiznal, že k takovým pochybením došlo.
Stejně tak jednoznačně konstatoval, že
příslušní pracovníci byli postiženi
za tato svá pochybení. Pro mně zcela nelogicky
žádá téměř nemožné,
aby sněmovna souhlasila s odpovědí, ve které
nesouhlasí s tím, s čím před
tím souhlasil. Ale to je věc, která asi nepatří
k projednávání tohoto bodu. Zrovna tak, když
posoudíme, o co vlastně v tom navrhovaném
usnesení, kolem jehož přijetí na program
je ona procedurální zápletka, jde. A nejde
o nic jiného, než o proklamaci, která má
směrem k ministrovi zemědělství ještě
důrazněji vyzvat, aby z onoho přiznaného
pochybení byly vyvozeny důsledky. Tak se mi zdá,
že tady vedeme svatou procedurální válku
o věc, která byla věcně vyřešena
dobře a úspěšně.
Je to nepochybně precedent pro tuto sněmovnu, protože
nepamatuji, že by ze všech závěrů
na interpelace byla tak jednoznačná stanoviska jako
právě v této interpelaci a domnívám
se, že i morální vítězství,
o které asi v tuto chvíli jde, už v průběhu
tohoto procedurálního hlasování bylo
dávno dosaženo. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Tlustému. Rozumněl jsem, že se
neobracíte na sněmovnu, ale na paní poslankyni
Buzkovou, aby stáhla návrh na doplňující
usnesení. Rozumněl jsem tom u správně?
(Ano) Paní poslankyně Buzková nechce vystoupit,
pan poslanec Wagner nechce vystoupit. Přesto, že pan
kolega Tlustý se domnívá, že je to spleť,
v podstatě s ním souhlasím a myslím,
že bude dobře, když se vrátíme
- pokud pan kolega Kraus nezměnil názor (nezměnil)
- a rozhodneme hlasováním o tom, zdali podle návrhu
pana poslance Krause by měl být zařazen do
programu schůze nový bod "revokace" a
v podstatě prohlášeno původní
hlasování za zmatečné. Předpokládám,
že jste všichni přihlášeni, byť
se mi zdá, že je tady podstatně více
než 127 lidí. Zahajuji hlasování číslo
121.
Ptám se, kdo souhlasí s myšlenkou pana poslance
Michala Krause? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Děkuji.
Hlasování skončilo výsledkem 62 pro,
73 proti, 11 poslanců se zdrželo hlasování.
Konstatuji, že jsme se s tímto problémem vyrovnali.
Je s tím souhlas? Není. Paní poslankyně
Buzková má na to jiný názor.
Poslankyně Petra Buzková: Nehodlám
dále vystupovat, pane místopředsedo, ale
samozřejmě mám právo nesouhlasit s
výsledkem.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ale respektujete
ho. Myslím, že to je asi to jediné, k čemu
jsme mohli dospět v tuto chvíli a budeme pokračovat
dál, a sice předmětem našeho dalšího
jednání má být..... pardon, pan poslanec
Payne.
Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající,
nejsem si jist, jestli stále ještě projednáváme
interpelace.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, projednáváme
odpovědi na interpelace.
Poslanec Jiří Payne: Ano, ale já mám
právě pocit, že ještě musíme
doprojednat tu interpelaci. Poslanec Tlustý tady vlastně
vedl rozpravu k té interpelaci.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ne, my jsme
přijali usnesení k té interpelaci, resp.
nepřijali, ačkoli bylo navrhováno to i ono.
Nepřijali jsme žádné.
Místopředseda vlády a ministr zemědělství
Josef Lux odpověděl na interpelaci poslankyně
Hany Orgoníkové ve věci návrhu na
umístění Nejvyššího kontrolního
úřadu do budovy v Praze 1, Ve smečkách
33 - tisk 1398. Odpověď byla předložena
jako tisk 1398 A. Její projednávání
bylo na 30. schůzi Poslanecké sněmovny přerušeno
na žádost poslankyně. Ptám se nyní,
zda paní poslankyně považuje žádost
za uspokojivě vysvětlenou? Vidím, že
chce vystoupit, dávám jí k tomu příležitost.
Poslankyně Hana Orgoníková: Vážený
pane předsedající, vládo, dámy
a pánové, děkuji panu ministru Luxovi za
odpověď na moji interpelaci ve věci budovy
v Praze 1, v Ve smečkách 33, ke které se
zvláštním dopisem připojil i prezident
Nejvyššího kontrolního úřadu
ing. Lubomír Voleník. Nemohu však souhlasit
ani s jednou z obou odpovědí, neboť jsou sice
podrobné a kvalifikované, obcházejí
však podstatu mých otázek. (Hluk v sále.)
Já mám čas. Pane předsedající,
ať se sál uklidní.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy
a pánové, prosím o klid, aby paní
poslankyně Orgoníková mohla se svým
stanoviskem seznámit všechny.
Poslankyně Hana Orgoníková: Je mi
samozřejmě známo, že zmíněný
dům zakoupila 30. června 1922 Republika československá
a stát zůstal od té doby jeho vlastníkem.
Chtěla jsem pouze připomenout, že podobně
jako u jiných budov sloužících potřebám
zemědělců včetně samotné
budovy dnešního ministerstva zemědělství
přispívaly za první republiky zemědělské
organizace státu na koupi či výstavbu značným,
někdy dokonce rozhodujícím podílem.
To je právě případ domu Ve smečkách
33. Republika československá ho zakoupila pro Státní
pozemkový úřad, od té doby byly státní
organizace sloužící zemědělství
stále uživateli budovy. Svědčí
o tom nejen původní smlouva o koupi domu, ve které
se uvádí Československý stát,
zastoupený Státním pozemkovým úřadem,
ale také vložení vlastnického práva
"pro Československý stát - Státní
ústav pro typizaci a vývoj zemědělských
a lesnických staveb v Praze" dne 18. 11. 1959. Z tohoto
ústavu postupně vznikl Agroprojekt, uživatel
budovy počátkem devadesátých let,
kdy její privatizaci zabránil pouze zájem
tehdejšího ministerstva státní kontroly.
Pokud je mi známo, nedostatečnou definici zemědělského
majetku v zákoně číslo 229/1991 Sb.,
o půdě, vykládal v případech
nemovitostí závazně Ústřední
pozemkový úřad působící
v rámci ministerstva zemědělství.
Nejnověji označil za zemědělský
majetek dům č. 48 na Václavském náměstí
v Praze, tedy v těsném sousedství domu Ve
smečkách, již dříve tak učinil
v případě administrativní budovy Agropodniku
Brno, kde jsou dnes vznesené nároky oprávněných
osob projednávány soudně.
Zvláštní pružnost Ústřední
pozemkový úřad projevil, když uznal
za zemědělský majetek dům č.
834 se stavební parcelou 2532 v kat. území
Hlinsko, k němuž měl právo hospodaření
Státní statek Hlinsko a který společná
komise ministerstva zemědělství, privatizace
a Pozemkového fondu ČR vyňala 17. listopadu
1993 z privatizačního projektu, aby mohl být
bezúplatně převeden na ministerstvo financí.
Vzhledem k rozhodnutí Ústředního pozemkového
úřadu však byl vydán jako náhradí
restituce v ceně zhruba dva miliony korun panu Pavlu Jirmáskovi,
který zakoupil pohledávky restituentů a budovu
pak prodal finančnímu úřadu za 13,750.000
Kč. Obdobná situace nastala v případě
sídla Sempry Heřmanův Městec. Rozdíl
je pouze v tom, že tuto budovu získal po vynětí
z privatizačního projektu 24. listopadu 1993 stejným
způsobem pan Ladislav Uher a na její koupi se podílela
s finančním úřadem i Komerční
banka. Pokládám za zvláštní,
měří-li Ústřední pozemkový
úřad dvojím metrem, navíc za tak zvláštních
okolností.
Ke dni účinnosti zákona č. 229 z roku
1991 Sb. byl dům Ve smečkách 33 sídlem
zemědělské organizace, státního
podniku Agroprojekt. Jednalo se o majetek pro činnost organizace
potřebný, jinak by ho musela jíž dříve
dle tehdy platných ustanovení hospodářského
zákoníku předat jiné státní
organizaci. Uvedená budova tedy odpovídá
podmínkám pro přiznání statutu
zemědělského majetku ve smyslu zákona
č. 229/1991 Sb., přinejmenším v téže
míře, jako sídla či jiné budovy
zemědělských organizací, byť
třeba na půdě přímo nehospodařících.
Přesto nebyla převedena do správy Pozemkového
fondu a vláda rozhodla o jejím odnětí
zemědělcům, kterým sloužila více
než 70 let.
Musím tedy s ohledem na někdejší podíl
zemědělských organizací při
krytí nákladů na pořízení
budov ve vlastnictví státu, sloužících
však zemědělství, trvat jak na obhajobě
jejich morálního nároku nadále takové
budovy užívat, tak upozornit na možné
porušení zákona č. 229/1991 Sb.. Bylo
by trapné, kdyby se tak stalo právě ve prospěch
NKÚ, který má dodržování
zákonů střežit.
Kromě toho vyšly v době mezi podáním
mé interpelace a vyjádřením k odpovědi
ministra zemědělství najevo škody ve
výši desítek milionů Kč způsobených
státu zneužíváním legislativních
nedostatků, znemožňujících převody
zemědělského majetku ve správě
Pozemkového fondu na jiné státní instituce
a naopak umožňujících využít
k obohacení rozdíly mezi současnými
cenami nemovitostí a cenami, jimiž jsou ohodnocovány
budovy, vydávané podle zákona č. 229/1991
Sb.
Převod budovy Agroprojektu Praha Ve Smečkách
33 na Nejvyšší kontrolní úřad
sice takovému zneužití nepochybně brání,
neméně nepochybně však zakládá
precedens dvojího výkladu téhož zákona
v případě majetku téže povahy.
Původně jsem chtěla, pane předsedající,
aby se sněmovna usnesla takto:
a) Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
ministra zemědělství na interpelaci ve věci
převodu domu č. 33 Ve Smečkách, Praha
1, na Nejvyšší kontrolní úřad,
parlamentní tisk 1398;
b) doporučuje vládní dislokační
komisi pozastavit účinnost rozhodnutí o tomto
převodu a znovu jej zvážit na základě
výkladu pojmu "zemědělský majetek"
v zákoně č. 229/1991 Sb. příslušným
soudem;
c) dává podnět Nejvyššímu
kontrolnímu úřadu prověřit
okolnosti rozhodování Ústředního
pozemkového úřadu o převodech budov
a dalšího nemovitého majetku zemědělských
podniků na jiné subjekty, jmenovitě v případech
budov Sempry Heřmanův Městec, Státního
statku Hlinsko, Agropodniku Brno a domu č. 48 na Václavském
náměstí, Praha 1.
Poté, co se tady před chvílí dělo,
už netrvám na tom, aby se hlasovalo o bodě
b) a c), poněvadž bychom se tady asi hodinu handrkovali
o tom, zda se to zařadí nebo nezařadí
na pořad jednání. Trvám pouze na tom,
že nesouhlasím s odpovědí ministra zemědělství
na moji interpelaci.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Orgoníkové. Já si
myslím, že už jsme se v lecčems poučili,
nicméně respektuji její názor. Otevírám
rozpravu, do níž se nikdo nehlásí, takže
rozpravu uzavírám a ve smyslu návrhu paní
poslankyně Orgoníkové doporučuji přijmout
následující usnesení:
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
místopředsedy vlády a ministra zemědělství
Josefa Luxe na interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové
ve věci návrhu na umístění
Nejvyššího kontrolního úřadu
do budovy v Praze 1, Ve Smečkách 33, uvedenou v
tisku 1398 A.
Dámy a pánové, zahajuji hlasování
číslo 122 a ptám se, kdo je pro toto usnesení.
Děkuji. Kdo je proti němu? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo výsledkem 44 pro,
51 proti, 7 se zdrželo.
Pokusíme se přijmout jiné usnesení,
které hned navrhnu:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
místopředsedy vlády a ministra zemědělství
Josefa Luxe na interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové
ve věci návrhu na umístění
Nejvyššího kontrolního úřadu
do budovy v Praze 1, Ve Smečkách 33, uvedenou v
tisku 1398 A.
Zahájil jsem hlasování číslo 123
a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování?
Hlasování skončilo výsledkem 60 pro,
36 proti, 8 se zdrželo. Neuměli jsme přijmout
žádné usnesení. Budeme pokračovat
dále.
Místopředseda vlády a ministr zemědělství
Josef Lux odpověděl na interpelaci poslance Jozefa
Wagnera ve věci odprodeje akcií z Podpůrného
a garančního rolnického a lesnického
fondu, tisk 1420. Odpověď byla předložena
jako tisk 1420 A. Její projednávání
bylo na 30. schůzi Poslanecké sněmovny přerušeno
na žádost pana poslance. Ptám se pana poslance
Wagnera, zdali je s odpovědí spokojen. Ano. Otevírám
rozpravu. Nikdo se nehlásí, rozpravu končím.
Navrhuji přijmout následující usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
místopředsedy vlády a ministra zemědělství
Josefa Luxe na interpelaci poslance Jozefa Wagnera ve věci
odprodeje akcií z Podpůrného a garančního
rolnického a lesnického fondu, uvedenou v tisku
1420 A.
Zahájil jsem hlasování číslo 124
a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování?
Hlasování skončilo výsledkem 101 pro,
nikdo proti, 4 se zdrželi. Usnesení bylo přijato.
Poslanec Kulička se hlásí.
Poslanec Pavel Kulička: Pane předsedající,
kolegyně a kolegové, nikoli technicky, ale procedurálně
bych si dovolil navrhnout přerušení projednávání
tohoto bodu a zařazení jeho projednávání
jako konečného bodu na jednání tohoto
pléna.