Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu ministru Skalickému. Konstatuji, že návrh
rozpočtu byl přikázán k projednání
dvěma výborům. Rozpočtovému
výboru a hospodářskému výboru.
Prosím, aby nejdříve informoval o výsledku
jednání zpravodaj rozpočtového výboru
pan poslanec Richard Mandelík.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený
pane předsedající, vážený
pane ministře, dámy a pánové, v rámci
svého vystoupení vám pouze přečtu
usnesení rozpočtového výboru k této
věci.
Rozpočtový výbor
I. nesouhlasí s koncepcí nezařazení
nákladů na realizaci privatizačních
projektů do rozpočtu Fondu národního
majetku;
II. přerušuje projednávání návrhu
rozpočtu Fondu národního majetku;
III. žádá ministra pro správu národního
majetku a jeho privatizaci, aby předložil po předchozím
projednání ve vládě upravený
rozpočet, jehož součástí budou
náklady na projednání a zejména realizaci
privatizačních projektů podle § 18 odst.
2 písm. c) a § 19 zákona ČNR č.
171/1991 Sb.
Jsem zmocněn předsedou výboru přednést
zde za něj toto usnesení.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Mandelíkovi a nyní prosím,
aby se slova ujal zpravodaj hospodářského
výboru pan poslanec Josef Holub a seznámil nás
s výsledky jednání výboru a přednesl
návrh usnesení Poslanecké sněmovny.
Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedající,
vážení přítomní, hospodářský
výbor jednal o návrhu rozpočtu Fondu národního
majetku České republiky pro rok 1995, tisk 1582,
po jednání rozpočtového výboru
a došel k následujícím závěrům.
Za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně
Parlamentu projednat a schválit tisk 1582.
Za druhé schvaluje navrženou výši mzdových
nákladů 60 mil. 400 tisíc korun jako nepřekročitelný
limit v závislosti na skutečném čerpání
přepočteného počtu pracovníků
v průběhu roku 1995 při nepřekročení
průměrné měsíční
mzdy na jednoho pracovníka za jeden měsíc
ve výši 16 300 korun.
Za třetí žádá o čtvrtletní
přehled nákladů přímo souvisejících
s realizací a předložení zásad
pro jejich regulaci.
Na základě těchto jednání si
vám dovoluji předložit usnesení v následujícím
znění:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky
1. schvaluje návrh rozpočtu Fondu národního
majetku pro rok 1995, sněmovní tisk 1582.
2. schvaluje navrženou výši mzdových nákladů
60 mil. 400 tis. korun jako nepřekročitelný
limit v závislosti na skutečném čerpání
přepočteného počtu pracovníků
v průběhu roku 1995 při nepřekročení
průměrné měsíční
mzdy na jednoho pracovníka za jeden měsíc
ve výši 16 300 korun.
3. žádá o předkládání
čtvrtletních přehledů nákladů
přímo souvisejících s realizací
privatizačních projektů a žádá
o předložení zásad pro jejich regulaci
hospodářskému výboru Parlamentu České
republiky.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Holubovi a otevírám rozpravu. Mám
zde prozatím jednu písemnou přihlášku.
Pan poslanec Vorlíček chce přednést
stanovisko. Má k tomu nyní příležitost.
Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený
pane předsedající, vážení
členové vlády, dámy a pánové.
Dovolte mi na začátku určitou úvahu
nad stavem privatizace v České republice, inspirovanou
některými názory odborníků.
Souvislost s rozpočtem Fondu národního majetku
prokážu vzápětí.
Privatizace je u nás formálně ukončena.
Ministerstvo pro privatizaci a správu národního
majetku už pomalu začíná hovořit
o perspektivě skončení své činnosti.
Fond národního majetku dnes spravuje jen asi 15%
národního majetku. Řadu podniků sice
zprivatizoval, ale u mnohých ještě závazky
vůči státu zdaleka nejsou vyrovnány,
některé podniky své dluhy Fondu dokonce ještě
ani nezačaly platit. Řada podniků je sice
zprivatizovaná a s Fondem se vyrovnala, ale dluží
bankám a finančním institucím, v nichž
má na oplátku Fond národního majetku
značné podíly.
Vzniká zvláštní forma křížového
vlastnictví. Odborníci někdy mluví
o tom, že masová privatizace vedla v České
republice zatím od quasi vlastnických struktur státního
socialismu ke quasi privátní formě kapitalismu.
Stát, potažmo Fond národního majetku,
se nyní ocitl na křižovatce. Buď musí
úplně vycouvat ze všech vlastnických
struktur, odprodat všechny podíly Fondu národního
majetku, odepsat staré dluhy u Konsolidační
banky atd., zbavit se zcela možnosti vykonávat vlastnická
práva a možnosti cokoliv v ekonomice České
republiky takto ovlivňovat. Nebo stát, potažmo
Fond národního majetku, musí říci,
že takto rychle privatizovat je nereálné a
že je to úkol na 10 - 15 let. Pak by se však
stát, resp. Fond národního majetku, musel
podstatně aktivněji než dnes ujmout vlastnické
role všude, kde formálně tato práva
má nebo kde se privatizace nepovedla a jde o nezaplacené
přímé prodeje, veřejné soutěže
atd., tedy hledat praktickou neideologickou cestu ze situace,
kdy řada podniků je soukromých ve skutečnosti
jen podle názvu. To je ta křižovatka, na které
se Fond národního majetku nachází.
Česká vláda zatím neřekla jak
dále, je tedy podle mého názoru nejasná
i další úloha a poslání Fondu
národního majetku. Buď to bude instituce s
krátkou budoucností, jejíž činnost
by měla začít uhasínat a rozpočet
se zmenšovat, nebo by se měl Fond promyšleně
přebudovat na sbor výkonných, vysoce profesionálních,
osvícených a neúplatných technokratů,
kteří budou realizovat určitou státní
průmyslovou politiku v oblasti, která jim bude svěřena.
Zatím to však vypadá tak, že se česká
vláda tváří, jako by chtěla
stát z vlastnických práv rychle vyvázat,
zatímco Fond naopak do sebe mohutně investuje, rozhodl
se silně zvýšit počet pracovníků,
prostředky na mzdy, průměrné platy,
nakupuje další auta atd.
Návrh rozpočtu Fondu národního majetku
na rok 1995 (tisk 1582) je dotažením myšlenek
tisku 1221 ze září 1994 o zvýšení
počtu pracovníků a prostředků
na mzdy, materiálu, který se pro všeobecný
odpor nakonec do sněmovny vůbec nedostal. Zatímco
v září se ovsem mluvilo o maximálním
počtu 261 pracovníků Fondu, tak dnes už
rovnou o 309.
Sotva jsme nedávno zrušili privatizační
komise, které už neměly do čeho píchnout,
začíná Fond budovat regionální
pracoviště. Mezi rokem 1992 a 1994 vzrostl rozpočet
Fondu národního majetku z 32 miliónů
na 187 miliónů. Letos je to o 20 miliónů
méně, patrně proto, že utratit každý
rok 44 miliónů na investicích jako loni by
bylo přece jen "trochu silné kafe". Takže
letos "jen" 24,5 miliónů.
Už zářijové zdůvodnění
bylo jako každý rok opřeno o velké počty
privatizačních akcí, majících
charakterizovat očekávané výkony.
2199 standardních privatizačních akcí
v průmyslu, 5000 projektů při privatizaci
zdravotnictví atd. Odtud se odvíjejí nárůsty
pracovníků, tvrzení, že noví
pracovníci budou údajně špičkoví
specialisté, musí mít vysoké mzdy
atd.
Bohužel, moje zkušenost s Fondem národního
majetku říká (viz. např. výroční
zpráva Fondu za rok 1993), že skutečné
výkony Fondu národního majetku jsou obvykle
dosti hluboko pod výkony plánovanými. Ve
vystoupeních k výroční zprávě
Fondu národního majetku za rok 1993 jsem výpočty
dokládal, že si Fond do rozpočtu na rok 1993
prosadil prostředky na značný počet
privatizačních transformací, tj. plánovaných
veřejných soutěží, dražeb,
zakládání akciových společností
atd., ale ve skutečnosti realizoval jen 46,9% veřejných
soutěží, 59,4% dražeb a založil jen
38,3% plánovaných akciových společností.
Nevím však nic o tom, že by Fond národního
majetku z rozpočtových prostředků
roku 1993 nadsazené částky vrátil.
Stejně nadsazeně na mne působí předložený
návrh rozpočtu na rok 1995.
Přestože se v minulých letech Fond národního
majetku nemohl honosit ani výkony, ani kvalitou práce
- což charakterizují i připomínky české
vlády k práci Fondu z posledních let - počty
pracovníků a mzdy ve Fondu rostly rok od roku utěšeně.
Dovolte mi předložit několik charakteristických
čísel, zčásti oficiálních
údajů, zčásti mých propočtů.
Rok 1992 - 116 pracovníků, rok 1993 - 170 pracovníků,
rok 1994 - 190 pracovníků, výhled v září
1994 - 261 pracovníků, nyní navrhovaná
skutečnost 309 pracovníků.
Průměrná mzda v roce 1992 - 8848 Kč,
v roce 1993 - 12 750 Kč, v roce 1994 - 13 456 Kč,
výhled v září 1994 na rok 1995 - 15
017 Kč. Skutečnost nyní navrhovaná
je 16 300,- Kč.
K finanční situaci pracovníků Fondu
národního majetku je třeba připojit,
že podle předsedy Výkonného výboru
Fondu národního majetku Romana Češky
jsou pracovníci v průměru členy statutárních
orgánů dvou akciových společností
(dříve byli i ve více orgánech) a
jejich odměna za práci v orgánu jedné
akciové společnosti je běžně
5000,- Kč měsíčně, v bohatších
podnicích i 10 000,- Kč měsíčně
za účast v jednom statutárním orgánu.
To jen na dokreslení situace.
Zatímco v roce 1992 byla na mzdové prostředky
Fondu vyplacena částka 13 miliónů
Kč, v roce 1993 to bylo 26 miliónů Kč,
v roce 1994 zhruba 33 miliónů Kč a pokračuje
se tak, že Fond národního majetku bude potřebovat
v roce 1995 kolem 62 miliónů Kč. Ze 13 miliónů
Kč se dostat na 62 miliónů Kč mzdových
prostředků za 4 roky je pozoruhodná expanze
této organizace.
Bohužel tomu není úměrná ani
rychlost, ani kvalita realizace privatizačních projektů,
nemluvě o smlouvách s nabyvateli a dlužných
částkách.
Vůbec se nedivím, že stanovisko dozorčí
rady Fondu k předloženému projektu zvýšení
počtu pracovníků a mzdového fondu
je zdrženlivé a stanovisko rozpočtového
výboru záporné.
Já doporučuji, aby bez podrobné analýzy
činnosti Fondu národního majetku, bez jasné
koncepce jak dále a zajištění podstatně
vyšší vnitřní efektivity jeho fungování
nebyl sněmovnou schválen materiál, který
pracovníkům Fondu vytváří exkluzívní
privilegované postavení vůči zaměstnancům
ve srovnatelných profesích ústředních
orgánů státní správy.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Vorlíčkovi. O slovo se přihlásil
předseda klubu, písemnou přihlášku
mám od pana poslance Šolera. Nejprve bude tedy hovořit
pan poslanec Šoler, poté pan poslanec Exner.
Poslanec Jiří Šoler: Vážený
pane předsedající, vážené
poslankyně, vážení poslanci, mám
obavu, že můj předřečník
vyčerpal některá témata, o kterých
jsem se chtěl zmínit. Navíc je na rozdíl
ode mne fundovaně doložil. Proto se zmíním
pouze o několika dojmech z přednesené zprávy.
Pokud vím, základní ideovou doktrinou stávající
vládní garnitury je - všechno privatizovat.
To je samozřejmě směr, který je naprosto
pochopitelný a proti němu nic nemám.
Vede k tomu, že dojde k osvobození státu od
správy majetku a mělo by dojít k redukci
státní byrokracie. To je cíl naprosto pochopitelný.
Dojde k úsporám na státním aparátu,
dojde ke snížení daní, tyto prostředky
bude možno použít třeba na sociální
účely. Ovšem z té zprávy, kterou
jsme tu slyšeli, mám obavu, že spíše
dochází k růstu instituce zvané Fond
národního majetku, rostou jim budovy, roste jim
počet zaměstnanců, budují nový
informační systém. Jako ekonom amatér
mám obavu, že tady dochází k oné
zvláštní podobě, kterou nazýváme
zhoubné parkinsonovské bujení. Budeme snad
jednou všichni místo práce v průmyslu,
ve školách, ve vědeckých ústavech
či na polích spravovat národní majetek
v kancelářích? To určitě není
ten způsob, kterým naše společnost může
úspěšně pokračovat. Mám
obavu, že místo staré Státní
plánovací komise, kterou jsme šťastně
zrušili, tady budujeme nový podobný institut,
který se jmenuje Fond národního majetku.
Ptám se předkladatelů, co bude dál,
jaký je trend? Máme snad budovat nový státní
byrokratický kapitalismus? Máme snad čekat,
až úřední šiml bude řehtat
tak dlouho, až nám dojdou veškeré prostředky,
které v této společnosti máme? Chci
se zeptat pana ministra, jestli bude schopen odpovědět,
jak dlouho ještě tato instituce poroste, kdy skutečně
dojde k převodu péče o výrobní
prostředky do jiných rukou než do této
byrokratické instituce. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Šolerovi. Přihlášen je pan
poslanec Exner, připraví se pan poslanec Richard
Mandelík.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedající,
pane ministře, dámy a pánové, analýza
činnosti Fondu národního majetku, jeho příjmů
a výdajů, vyúsťuje v závěry,
které už byly sděleny. V některých
věcech by bylo možné tyto informace ještě
doplnit. Nicméně je potřeba se podívat
na celou záležitost i z hlediska možného
neschválení předloženého rozpočtu
Fondu národního majetku na rok 1995 a z hlediska
navrženého usnesení. Z této věci
vyplývá, že je třeba hlasovat o jednotlivých
navržených bodech odděleně.
Dovolte, abych předložil pozměňovací
návrh k usnesení, který se týká
bodu, ve kterém máme schválit výši
mzdových nákladů a průměrnou
mzdu na jednoho pracovníka za 1 měsíc. V
této souvislosti byly už uvedeny mnohé argumenty.
Domnívám se, že nárůst je naprosto
neoprávněný a že je potřeba určitým
způsobem do možného nového projednání
rozpočtu Fondu národního majetku ČR
na rok 1995 limitovat právě tuto oblast. Proto navrhuji,
aby příslušný bod zněl takto:
"Schvaluje výši mzdových nákladů
45 300 000 Kč jako nepřekročitelný
limit v závislosti na skutečném čerpání
přepočteného počtu pracovníků
v průběhu roku 1995 při nepřekročení
průměrné měsíční
mzdy na jednoho pracovníka za jeden měsíc
ve výši 12 225 Kč."
Uvedená čísla jsou snížením
o 25% proti číslům, která jsou předpokládána
v návrhu usnesení. Tím pádem je také
z textu vyškrtnuto slovo "navrženou".
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Exnerovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec
Richard Mandelík.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený
pane předsedající, vážený
pane ministře, dámy a pánové, přednesu
návrh na usnesení ve dvou alternativách.
První alternativa:
"Poslanecká sněmovna
I. přerušuje projednávání tohoto
bodu do své 31. schůze;
II. žádá rozpočtový a hospodářský
výbor, aby znovu projednaly návrh rozpočtu
FNM a návrhy přednesené k tomuto bodu na
30. schůzi Poslanecké sněmovny."
Prosím, aby o těchto dvou bodech I. a II. bylo hlasováno
společně a pokud nebude tento návrh přijat,
aby se hlasovalo o následujícím návrhu:
"Poslanecká sněmovna
I. přerušuje projednávání tohoto
bodu;
II. žádá rozpočtový výbor,
aby projednal návrhy přednesené v rozpravě
k tomuto bodu, zaujal k nim stanovisko a seznámil s ním
Poslaneckou sněmovnu tak, aby mohl být rozpočet
FNM projednán na její 30. schůzi."
Opět prosím, aby se o I. a II. hlasovalo současně.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Mandelíkovi. To byl poslední návrh,
který zazněl. Rozpravu končím. Ptám
se pana ministra Skalického, zda-li chce reagovat na podněty,
které v rozpravě zazněly a pana poslance
Holuba se ptám, zda-li bude schopen dát poté
hlasovat o návrzích, které v rozpravě
zazněly. Je tomu tak, takže je šance, že
se s tímto bodem dnes vyrovnáme. Nyní uděluji
slovo panu ministru Jiřímu Skalickému.
Ministr pro správu národního majetku a
jeho privatizaci ČR Jiří Skalický:
Vážený pane předsedající,
děkuji za slovo. Dovolím si reagovat alespoň
improvizovaně na některé věci, které
zazněly v rozpravě.
První poznámka. Návrh rozpočtu projednaly
všechny orgány Fondu národního majetku
včetně dozorčí rady, vláda
ČR i gesční hospodářský
výbor a navrženou koncepci rozpočtu na letošní
rok přijaly a schválily. Z tohoto hlediska usnesení
rozpočtového výboru, které žádá
zařazení nákladů na realizaci privatizačních
projektů zpět do rozpočtu, je určitým
vybočením z řady.To usnesení nám
přináší ten faktický problém,
že by s ním pravděpodobně nesouhlasily
všechny ostatní orgány, které rozpočet
projednaly.
Za druhé k usnesení hospodářského
výboru chci konstatovat, že ho akceptuji v plném
znění, jak stanovisko dozorčí rady,
které je v něm inkorporováno, tak požadavek,
aby byl čtvrtletně předkládán
přehled o nákladech z majetkového účtu,
které byly vynaloženy v souvislosti s realizací
privatizačních projektů. Zásady pro
regulaci výdajů, resp. metodicky pokyn, kterým
se realizuje výběrové řízení
na jednotlivé agendy, které fond uskutečňuje
pomocí externích subjektů, jsem již
zaslal předsedovi rozpočtového výboru
k eventuálnímu opětovnému projednání
návrhu rozpočtu.
Co se týče vystoupení pana poslance Vorlíčka,
chtěl bych konstatovat zhruba toto: Nejen vláda,
o které on hovořil, ale i orgány fondu mají
velmi přesnou představu, jak dál. Ta představa
spočívá v tom urychleně dokončit
realizaci těch transformací, těch privatizačních
projektů, které už byly schváleny a
které čekají na realizaci.
Dovolte, abych v této souvislosti uvedl několik
čísel, kterými bych chtěl vyvrátit
občas rozšiřovaný dojem, že privatizace
z hlediska realizace v podstatě skončila a fond
nemá, co by dál činil. Ke konci roku 1994
ministerstvo privatizace a vláda schválily projekty
na majetek v hodnotě zhruba 937 miliard Kč.
Zbývá, co se týče Ministerstva privatizace,
ještě projednat privatizaci majetku v hodnotě
zhruba 30 miliard Kč. Z hlediska realizace, především
standardních metod, bylo u prodeje majetku sumárně
realizováno zhruba 48% z takto už projednaného,
schváleného a předaného majetku na
Fond národního majetku. Z hlediska prodeje akcií
bylo např. u bezúplatných převodů
na obce a jiné instituce a z hlediska restitucí
realizováno 25% všeho, co doposud bylo schváleno
a předáno na Fond.
Z hlediska prodeje akcií 21% a z hlediska privatizace těch
akcií, které byly svěřeny Fondu do
pouze dočasného držení, tj., bylo zároveň
určeno, že mají být postupně
tyto balíky akcií doprivatizovány; Fond národního
majetku zrealizoval zatím 6% toho, co před ním
stojí jako jeho úkol. Včetně kupónové
privatizace to znamená, že Fond realizoval privatizaci
u zhruba 61% majetku a akcií a z hlediska standardních
metod je Fond teprve zhruba ve třetině své
práce. Realizace dosáhla úrovně 38%
toho, co bylo na Fond předáno.
Domnívám se, že tato čísla jasně
ilustrují, proč je zapotřebí, aby
Fond zintenzivnil činnost v této oblasti. Je celkem
logickým průvodním jevem, že zároveň
s tím, jak postupně klesá počet pracovníků
a utlumuje se činnost Ministerstva privatizace, tak zároveň
je třeba, aby se zesílil výkon činnosti
v oblasti realizace, a to je na Fondu národního
majetku.
Fond národního majetku rozhodně nehodlá
aspirovat na to, stát se Státní plánovací
komisí, a všechno, co dočasně ve svém
vlastnictví drží, nadále spravovat a
vytvářet si proto složitý administrativní
aparát. Úkol Fondu vláda, prezídium
Fondu vidí v dokončení všech schválených
transformací. Dále vymezit jasně ty strategické
účasti, kde si stát hodlá podržet
vliv a těch nesmí být mnoho. Při vykonávání
vlivu státu v těchto společnostech považuji
za nutné, abychom spolupracovali s těmi orgány
státní správy, s těmi ministerstvy,
které jsou odpovědné za příslušný
úsek činnosti vlády.
Těchto účastí, jak už jsem řekl,
nesmí být mnoho. Tam, kde se stát rozhodne
skutečně si tuto účast podržet,
tam samozřejmě musí, na rozdíl od
minulosti, výkon vlastnických práv provádět
velmi efektivně. To je moje reakce na vystoupení
pana poslance Vorlíčka.
Co se týče pozměňovacích návrhů
na mzdové prostředky, jestliže např.
pan poslanec Vorlíček prohlásil, že
činnost okresních privatizačních komisí
byla ukončena proto, že už prostě "neměly
do čeho píchnout", tak se proti tomu ostře
ohrazuji. Okresní privatizační komise významných
způsobem pomáhaly Fondu národního
majetku, ale zároveň bylo patrno, že existence
zhruba 80 komisí o zhruba 5 lidech je už nadbytečná
a že vynakládat prostředky v řádu
kolem 100 mil. Kč ročně z účtu
Ministerstva privatizace se už jeví v dané
fázi neefektivní a že bude lepší,
když si jak Fond národního majetku, tak Pozemkový
fond ČR zřídí vlastní a podstatně
útlejší institucionální nástroje
k tomu, jak realizovat privatizaci, řeknu "na regionální
úrovni".
Z toho důvodu považuji změnu spočívající
v tom, že místo zhruba 80 komisí o zhruba 5
pracovnících bude existovat 7 regionálních
pracovišť o zhruba pěti až sedmi pracovnících
za významné racionalizační opatření.
Myslím, že tento nárůst pracovníků
Fondu, jestliže přihlédneme zároveň
k ukončení činnosti zhruba 400 lidí
okresních privatizačních komisí, je
zcela odůvodněný.
Návrh pana poslance Mandelíka, který ve dvou
variantách v podstatě navrhuje, aby bylo přerušeno
projednávání tohoto bodu, ponechávám
bez komentáře. Nesouhlasím s ním a
nechávám na rozhodnutí sněmovně,
jak o tomto návrhu rozhodne.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu ministru Skalickému. Prosím pana poslance Holuba,
aby se ujal slova. Ostatní prosím, aby se posadili
a znovu zaregistrovali, protože jsem vás právě
všechny odhlásil.
Poslanec Josef Holub: Děkuji za slovo. V rozpravě
vystoupili celkem 4 poslanci. Pan poslanec Vorlíček
ani pan poslanec Šoler nepřednesli žádné
návrhy, o kterých by bylo možno hlasovat. Třetí
v pořadí, pan poslanec Exner, přednesl jeden
návrh, o němž je možno hlasovat. Pan poslanec
Mandelík přednesl dva návrhy, z nichž
jeden je podmíněn případným
nepřijetím prvního.
Myslím si, že postup by měl být takový,
že nejprve budeme hlasovat o pozměňovacích
návrzích pana poslance Mandelíka. Pokud budou
přijaty bude rozhodnuto o tom, že se dále nehlasuje.
Pokud přijaty nebudou hlasovali bychom potom samostatně
o návrhu pana poslance Exnera. Pak bych si dovolil, pokud
i toto hlasování dopadne tak, jak si doufám
předpokládat, aby se hlasovalo o návrhu usnesení,
který jsem přednesl, jako o celku.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dívám
se na pana poslance Exnera, který z toho není nikterak
nadšen, ale také nikterak neprotestuje, takže
můžeme připustit postup, který jste
navrhl.
Poslanec Josef Holub: Děkuji. První návrh
poslance Mandelíka zní: Poslanecká sněmovna
Parlamentu ČR:
I. přerušuje projednávání tohoto
bodu do její 31. schůze;
II. žádá rozpočtový a hospodářský
výbor, aby znovu projednaly návrh rozpočtu
Fondu národního majetku a návrhy přednesené
k tomuto bodu na 30. schůzi Poslanecké sněmovny.
Pan ministr nedoporučuje, já si dovolím také
nedoporučit, protože hospodářský
výbor řádně projednal a přerušovat
do příští schůze mi připadá
opravdu trochu příliš.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dobře.
Zahajuji hlasování č. 219. Ptám, kdo
je pro tyto návrhy pana poslance Mandelíka. Kdo
je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.
Takže rozdílem 0 hlasů, tzn. bylo dosaženo
přesně tolika hlasů, kolik bylo třeba,
bylo přijato usnesení, které pan poslanec
Mandelík navrhl jako první.
Tím pádem se domnívám, že můžeme
konstatovat, že tento bod je do 31.schůze přerušen.
Dámy a pánové, byl to poslední bod,
který jsme nyní projednali.
Mám tady informaci, prosím ještě o klid,
že vzhledem k pokročilé hodině, stálá
komise Poslanecké sněmovny pro státní
vyznamenání se sejde až zítra v polední
přestávce. Tolik informace od pana místopředsedy
Tollnera. Všem vám přeji hezký večer.
Zítra se sejdeme v 9.00 hodin ráno.