Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka, místopředseda PSP P. Tollner a 169 poslanců.

Za vládu České republiky: místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr dopravy J. Stráský.

(Schůze byla zahájena ve 14.39 hodin.)

Předseda PSP Milan Uhde: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, do této doby se identifikační kartou přihlásilo k přítomnosti 103 členů a členek Poslanecké sněmovny. To znamená, že jsme schopni se usnášet.

Zahajuji proto 27. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás na ní srdečně vítám. Vítám také členy vlády, vítám zvláště místopředsedu vlády a ministra financí pana Ivana Kočárníka, jehož resortu se oba projednávané zákony úzce dotýkají, vítám všechny ostatní milé hosty.

Než přistoupíme k jednání, žádám jako pokaždé ty, kteří mají náhradní registrační karty, aby se přihlásili a uvedli čísla těchto karet. Paní poslankyně Hana Marvanová má náhradní kartu č. 18, pan poslanec Gjurič 17, pan poslanec Opatřil 16, pan poslanec a ministr Jiří Novák má náhradní kartu č. 20, pan poslanec Recman má náhradní kartu č. 19.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím o chvíli klidu. Nebude to dlouho trvat, jak doufám.

Ve čtvrtek 22. prosince ve večerních hodinách se sešel organizační výbor, aby zaujal stanovisko k situaci, která nastala tím, že prezident republiky vrátil Poslanecké sněmovně dva zákony, schválené na 25. schůzi Poslanecké sněmovny.

Výsledkem jednání organizačního výboru je usnesení, jímž mě organizační výbor pověřil svolat 27. schůzi Poslanecké sněmovny na úterý 27. prosince 1994 ve 14.00 h. Pro časovou tíseň jsem tak učinil telegramem, který vám byl odeslán bezprostředně po schůzi organizačního výboru. Na základě téhož usnesení vám jménem organizačního výboru navrhuji pořad dnešní schůze:

1. Zákon, kterým se mění zákon České národní rady č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb., přijatý Poslaneckou sněmovnou dne 8. prosince 1994 a vrácený prezidentem republiky.

2. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 72/1994 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb., přijatý Poslaneckou sněmovnou dne 7. prosince 1994 a vrácený prezidentem republiky.

Dopisy pana prezidenta s jeho odůvodněním nesouhlasu s oběma zmíněnými zákony vám byly rozdány dnes na lavice a byly také předány poslaneckým klubům. Protože oba zákony mají předpokládanou účinnost od 1. ledna 1995, je nutné o nich hlasovat znovu co možná nejdříve, aby ještě před tímto datem bylo známo, zda mají být vyhlášeny, nebo zda nebyly přijaty. To platí samozřejmě o každém zákonu zvláště. Proto byla tato schůze - dříve nepředpokládaná - svolána tak narychlo.

Nyní se táži, zda si někdo z vás, paní poslankyně a páni poslanci, přeje navrhnout změnu nebo doplnění pořadu této schůze. Nevidím žádnou přihlášku do rozpravy o pořadu schůze. Proto rozpravu uzavírám.

Budeme hlasovat. V prvním hlasování rozhodneme, zda se budeme řídit návrhem pořadu 27. schůze, který jsem vám přečetl.

Kdo podporujete tento návrh pořadu, dejte to najevo stisknutím tlačítka a zvednutím ruky. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Hlasování č. 1 skončilo. Ze 176 přítomných bylo 163 pro, 1 proti, 9 se zdrželo, 3 nehlasovali. Pořad 27. schůze byl schválen.

Než začneme jednat, připomínám, že podle čl. 50 Ústavy České republiky má prezident republiky právo vrátit přijatý zákon s odůvodněním, přičemž o vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Jestli Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, tj. nejméně 101 hlasem, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.

Jak už jsme si vysvětlili v obdobném případě na 12. schůzi Poslanecké sněmovny, znamená to, že rozprava není vyloučena, ale není možné žádným způsobem zákon měnit novými návrhy.

Přistoupíme tedy k jednání o bodu č. 1

Otevírám rozpravu. Jako první se do ní písemně přihlásil pan poslanec Josef Ullman. Zvu ho k řečništi. Další písemné přihlášky do rozpravy nemám.

Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane předsedo, páni ministři, kolegyně a kolegové, když jsem jako zástupce předkladatelů novely zákona č. 360/1992 Sb., vystupoval na 25. schůzi Parlamentu vysvětlil jsem sice stručně, ale domnívám se, že dostatečně srozumitelně, proč tuto novelu předkládáme i míru její závažnosti.

Od skončení 25. schůze uplynul krátký čas a nebudu tedy znovu opakovat již tehdy vyřčené. Nebudu také hovořit o stohu na jednání Zkušební komory stavebních inženýrů a techniků činných ve výstavbě, který mám k dispozici. Nechci také polemizovat o tom, jak jedna v podstatě nahodilá zkouška může zdiskreditovat celé vysokoškolské studium. Zde bych spíše očekával, že pozvednou svůj hlas vysokoškolští hodnostáři.

Dovolte mi však alespoň krátké zastavení nad některými aspekty zákona 360/1992 Sb., které považuji z hlediska právního systému i obecné morálky za naprosto nepřijatelné. V § 2 odst. 1 je autorizace definována jako - cituji - "oprávnění fyzických osob k výkonu odborných činností ve výstavbě".

§ 23 stanoví, že - opět cituji - "komory sdružují všechny autorizované osoby". Jinak řečeno: Příslušné vzdělání zakončené státní zkouškou, úspěšná činnost a dostatečná délka praxe v oboru nestačí k tomu, aby jejich nositel vykonával ve svém oboru odbornou činnost.

Dle zákona 360/1992 Sb., je k tomu navíc zapotřebí, aby dotyčný odborník

a) získal souhlas několika jmenovaných jedinců, s nimiž se vlastně nachází v konkurenčním vztahu

b) pravidelně každoročně platil za právo pracovat ve svém oboru poplatky. Dříve se tomu říkalo "desátek".

c) aby vstoupil do organizace, se kterou sice nemusí souhlasit, ale kterou musí respektovat jako vedoucí sílu. Jde vlastně o poněkud modifikovanou obdobu čl. 4 Ústavy ČSSR, který byl jako první po porážce totalitního režimu minulosti zrušen.

Tento stav, který vytváří zákon č. 360/1992 Sb., je možno také pojmenovat jako vytvoření absolutního kartelu se všem negativními důsledky z toho vyplývajícími, včetně skutečnosti že komory si samy určují paradoxně přímo ze zákona kartelovou dohodu o cenách, která je závazná pro všechny subjekty působící v daném oboru na trhu a kterou kulantně nazývají "honorářovým řádem". To by mělo být trestné! Máme dokonce ministerstvo, jehož náplní je boj proti podobně nekalé činnosti.

Jediné, co může až do doby, než bude špatný zákon 360/1992 Sb., změněn, zabránit absolutnímu monopolu těchto dvou kartelů je novela, kterou právě znovu projednáváme Nejedná se vlastně o nerovné podmínky pro jednotlivé architekty, inženýry a techniky činné ve výstavbě, jde o to, že předkladatelé svou novelou bojují proti snahám obou komor chopit se absolutní nadvlády nad dodavatelem i zákazníkem. Jde o to, že obě komory zatím ke své nelibosti nedokázaly pohltit ve svém oboru všechny činné pracovníky. Jde o to, že zatím nedokázaly zlikvidovat konkurenci prostřednictvím důsledného uplatňování zákona 360/1992 Sb., ani stoprocentně obsadit trh a učinit ze zákazníků bezbranné loutky. O tom budeme hlasovat.

Prosím vás, nezahánějme znovu občana do područ vyvolených! Zachovejme si své svědomí čisté! Podpořme svým hlasy přijetí projednávané novely zákona č. 360/1992 Sb. Děkuj vám.

Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec Výborný, který se přihlásil písemně do rozpravy jako druhý.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedo, dámy a pánové, patřil jsem stejně jako kolega Ullmann k předkladatelům tohoto zákona, zákona, který nebyl prezidentem republiky podepsán. Chci říci, že odmítnout podpis je ústavním právem prezidenta, nicméně považuji za potřebné jako spolunavrhovatel zákona současně říci, že nesdílím názor prezidenta republiky, že navrhovaný a už přijatý zákon vytváří nerovné podmínky pro výkon stejných povolání. Nesdílím tento názor vzdor tomu, že nemohu souhlasit se všemi vývody poslance Ullmanna a nesdílím tento názor vzdor tomu, že sám jsem zastáncem široké samosprávy, a to i ve stavovských profesních komorách.

Přesto všechno budu pro prezidentem odmítnutý zákon znovu hlasovat. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Výbornému. Nemám žádné další písemné přihlášky do rozpravy, nevidím, že by se někdo do rozpravy hlásil z místa, a proto rozpravu uzavírám. Než budeme hlasovat, všechny vás odhlašuji a žádám vás, abyste se všichni jako přítomní zaregistrovali za pomoci svých magnetických karet.

Přistoupíme k hlasování o usnesení, které vám přečtu:

"Poslanecká sněmovna

1. setrvává na zákonu, kterým se mění zákon ČNR číslo 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona číslo 164 z roku 1993 Sb., přijatém Poslaneckou sněmovnou dne 8. prosince 1994 a vráceném prezidentem republiky dne 21. prosince 1994;

2. stanoví, aby toto její rozhodnutí bylo jako opatření Poslanecké sněmovny vyhlášeno uveřejněním plného znění ve Sbírce zákonů."

Budeme hlasovat ve druhém hlasování na této schůzi. Kdo podporujete předloženy návrh usnesení, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Ze 180 přítomných bylo 150 pro, 14 proti, 15 se zdrželo, 1 nehlasoval. Bylo tedy naplněno 101hlasové potřebné kvórum usnesení bylo přijato.

Přistoupíme k bodu druhému. Je to

Otevírám rozpravu a oznamuji, že jako první se do ní písemně přihlásil pan poslanec Jiří Payne. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, pročítaje Ústavu, hledal jsem článek, který pan prezident využil, když nepodepsal zákony, které jsme schválili na prosincovém plénu. A skutečně, článek 50 dává prezidentovi tuto pravomoc zákon nepodepsat.

Vzpomněl jsem přitom na doby, kdy jsme tuto Ústavu projednávali zde ve sněmovně a jsem si zcela jist, že pravomoc prezidenta nepodepsat zákon, byla zamýšlena jako určitá pojistka, jako určitá ochrana výkonné moci proti zvlčilému Parlamentu. Sami jsme si nebyli jisti, zda jednou v budoucnosti snad nedojde k tomu, že Parlament bude přijímat opatření, která by vláda nedokázala provést. Z toho důvodu jsme dali výkonné moci pravomoc jednak zákony navrhovat a jednak v případě, že by sněmovna vtělila do zákonů pozměňovací návrhy, které vláda nemůže přijmout, tak, aby prostřednictvím prezidentského veta se výkonná moc mohla proti takovým návrhům bránit.

Chtěl bych říci, že právě u tohoto zákona - pravda, po jistých debatách - sněmovna dospěla k názoru, že bude zastávat stejné stanovisko jako vláda. To znamená, svým hlasováním sněmovna potvrdila text v tomto bodě, který je napadán ve zdůvodnění panem prezidentem. Sněmovna zastávala stejný názor jako vláda. Podle mého názoru není zcela správné, když výkonná moc je rozdělena sama v sobě a já bych prosil, aby pan prezident se snažil své námitky proti vládním předlohám prodebatovat na schůzích vlády, uplatnit své námitky na tomto fóru a nikoli řešit takové situace až tím, že zákon nebude podepsán. Domnívám se, že tak jsme měli na mysli náš ústavní pořádek, když jsme Ústavu chystali. Možná jsme to ne zcela přesně formulovali, ale tak už to bývá u všech ústavních zákonů, že jsou formulovány jen povšechně a očekává se, že politická praxe přinese naplnění ústavních zákonů.

Já tedy ještě jednou prosím o vzájemnou vstřícnost jak mezi Parlamentem, tak mezi prezidentem a výkonnou mocí jako takovou, to je prezidentem a vládou dohromady, abychom lépe naplňovali záměry ústavodárce, které jsme měli, když Ústava byla projednávána a schvalována. Děkuji. (Potlesk)

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Paynovi. Zvu k řečništi pana poslance Andreje Gjuriče, který se přihlásil písemně jako další řečník.

Poslanec Andrej Gjurič: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, jen tri poznámky. Když se před několika málo týdny konala ve Veletržním paláci velkolepá výstava, která se jmenovala "Člověk člověku" a týkala se občanských sdružení, neziskových organizací a nadací, nezúčastnil se této výstavy mimo jiné právě Výbor dobré vůle Olgy Havlové, pokud vím, právě jako vyjádření nesouhlasu s profilem některých vystavujících, to znamená právě s tím, že se účastní celá řada vysloveně profitních organizací. To je jedna věc, kterou jsem chtěl říci.

Teď dva citáty. První z nich je "Zdá se, že české země oplývají improvizovanými nadacemi, jejichž hlavním účelem je vyplácet platy a opatřovat místa nejrůznějším bývalým politikům či profesionálním příživníkům společnosti." Tento citát je z pera Rogera Scruttona, který rozhodně staví na občanských institucích a je poslední, který by nepřál neziskovým organizacím.

Druhý citát "Je třeba mít ucelený statistický program, který by poskytl údaje o neziskovém sektoru, o jeho velikosti, skladbě, aktivitách a výsledcích a o vztazích s tržní ekonomikou." Tento citát je z roku 1988 z publikace amerického autora Weissbroda.

To je vše, děkuji za pozornost.

Z těchto poznatků vycházeje zatím jednoznačně podporuji vládní návrh zákona a budu jeden z prvních, který rád bude hlasovat pro jeho novelu, až bude celý tento neziskový sektor jednoznačně vyjasněn. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Gjuričovi. Nemám žádné další písemné přihlášky do rozpravy. Vidím pana poslance Motyčku, který se hlásí z místa. Dále se hlásí paní poslankyně Orgoníková a paní poslankyně Buzková.

Poslanec Ludvík Motyčka: Pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, poprosil bych o 15 minut na poradu klubů před konečným hlasováním.

Předseda PSP Milan Uhde: Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím buďte tolerantní. Víte, že se nám nevyplatilo, když jsme tolerantní v jednom podobném případě nebyli. Pan kolega Motyčka chce ještě něco podotknout?

Poslanec Ludvík Motyčka: Malinko bych se opravil - před skončením rozpravy.

Předseda PSP Milan Uhde: Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy kromě paní poslankyně Buzkové, které udílím slovo. Dále pan poslanec Koronthály. Než uzavřu rozpravu, umožníme čtvrthodinovou poradu klubu KDU-ČSL a ostatním, které o to stojí.

Poslankyně Petra Buzková: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, musím se přiznat, ze výrok mého kolegy pana poslance Payna v tom smyslu, že právo veta pro prezidenta republiky nepodepsat zákon bylo zákonodárcem míněno jako ochrana výkonné moci před zvlčilým parlamentem, mě poněkud překvapil. Dokonce si troufám říci, že mě tato interpretace zaskočila. Samozřejmě si velice dobře vzpomínám na dobu, kdy jsme připravovali návrh Ústavy České republiky a na rozdíl od pana poslance Payna si nemyslím, že úmysl zákonodárce byl takovýto.

Osobně jsem přesvědčena o tom, že je dobře, že prezident republiky začal tohoto svého práva využívat, ba dokonce si myslím, že ho možná měl začít využívat už dříve. Myslím si totiž, že úmyslem zákonodárce nebylo chránit výkonnou moc této republiky před zvlčilým parlamentem, ale bránit občany České republiky před zvlčilou zákonodárnou i výkonnou mocí

Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec Vladimír Koronthály. Prosím, aby další kolegyně a kolegové zvážili své přihlášky a podali je, abychom nabyli přehledu, kdo ještě se hodlá angažovat v rozpravě.

Prosím, pane poslanče.

Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, nehodlám diskutovat o tom, co prezident má nebo nemá dělat, považuji ho za svéprávného. Takže podle mého názoru ví sám, zda má nebo nemá něco odmítat nebo neodmítat. Ale dovolte mi poznámku k nadacím.

Samozřejmě můžeme mít vůči mnoha nadacím různé výhrady. Jen na okraj věci chci upozornit, že ten právní stav věci, který dosud platil, postavení nadací nějakým způsobem možná velmi vágním, alespoň podle názoru Ministerstva financí velmi vágním, upravoval. Tato velmi vágní úprava ovšem také pochází původně od Ministerstva financí z minulého roku, předtím taková úprava tady nebyla. Čili máme-li výhrady vůči nadacím, čekal bych v první řadě, že tady budeme mít zákon o nadacích. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Koronthálymu. Táži se po dalších hlasech do rozpravy. Vidím pana poslance Motyčku, prosím, pane poslanče.

Poslanec Ludvík Motyčka: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, říci, že stanovisko pana prezidenta je našemu klubu blízké, by bylo velmi málo. Ztotožňujeme se s názorem pana prezidenta, že je nutno vytvářet podmínky a prostředí, ve kterém by mohlo maximální měrou a velmi rychle vzniknout a rozvíjet činnost co nejvíce spolků, společenských organizací, nadací, charitativních organizací apod. Je třeba podle našeho názoru vyplnit prostor mezi občanem a státem, ve kterém by se rozvíjely nejrůznější ušlechtilé zájmy občanů.

Vnímáme velmi citlivě nutnost budování ekonomického zázemí pro tyto instituce. Proto nejedenkrát jsme se vyjadřovali o nutnosti systémově řešit celou oblast neziskových organizací. Jsme toho názoru, že takovýmto řešením je zákon o neziskových organizacích. Proto jsme se rozhodli doporučit Poslanecké sněmovně, aby přijala usnesení, ve kterém by požádala vládu o předložení paragrafovaného znění zákona o neziskových organizacích. Dovolte mi, abych vás s návrhem tohoto usnesení seznámil.

Usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky doporučuje

1. ministru financí České republiky vydat do 31. března 1995 na základě zmocnění daného § 12 odst. 1 zákona o správních poplatcích č. 368/1992 Sb., v platném znění, právní předpis, upravující osvobození od správních poplatků pro ty nadace, které prokazatelně vykonávají humanitární nebo charitativní činnost.

2. vládě České republiky předložit Poslanecké sněmovně do 31. března 1995 návrh zákona upravující činnost neziskových organizací.

Návrh tohoto doprovodného usnesení, který předkládáme sněmovně, nám umožňuje podpořit již sněmovnou přijatý návrh zákona o správních poplatcích. Děkuji vám.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Motyčkovi. Jsou tu další hlasy - pan poslanec Výborný, pan poslanec Brodský. V tomto pořadí vás prosím k řečništi.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedo, dámy a pánové, především mi dovolte, abych se vám omluvil za klub KDU-ČSL vzhledem k tomu, že předcházející návrh usnesení přednášel předseda klubu, jistě jste pochopili i z ostatní související řeči, že se jedná o návrh klubu. Nicméně poslední redakce navrhovaného usnesení, která omylem nebyla předsedou klubu přečtena, zní tak, že navrhujeme, respektive (veselost ve sněmovně). Myslím, dámy a pánové, že chyba tisku se může stát každému a že důvod k úsměšku může být, až toto usnesení nebude přijato. V tuto chvíli je to vážně navrhované usnesení, které by v bodě 1 znělo takto:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky doporučuji ministru financí České republiky vydat do 31. března 1995 na základě zmocnění daného § 12 odst. 1 zákona ČNR o správních poplatcích č. 368/1992 Sb., v platném znění, právní předpis upravující osvobození od správních poplatků pro nadace, popřípadě pro ty nadace, které vykonávají pouze humanitární nebo charitativní činnost.

Jistě jste postřehli, že změna oproti tomu, co přednesl poslanec Motyčka není nijak zásadní. Nicméně je to změna a je správné, abychom na tuto změnu upozornili ještě předtím, než se kluby sejdou k tomu, aby se poradily o tom, co je naším klubem navrhováno.

Druhý bod usnesení samozřejmě zůstává. Doufám, že bylo předneseno, že v druhém bodě usnesení je termín 30. duben. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Zvu k řečništi pana poslance Brodského, připraví se pan poslanec Petr Koháček. Dám potom přednost panu poslanci Ortmanovi jako předsedovi klubu. Tedy pan poslanec Brodský, Ortman, Koháček - v tomto pořadí.

S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Grulich.

Poslanec Václav Grulich: Má faktická poznámka bude stručná. Je to vlastně dotaz. Možná jsem vlastní nepozorností nezaslechl, zda pan kolega Motyčka řekl, že se jedná o doprovodné usnesení. Jestli ano, je to v pořádku, jestli ne, bylo by to rozšíření programu, o kterém bychom museli hlasovat.

Předseda PSP Milan Uhde: Zdůraznil, že jde o doprovodné usnesení. Slyšeli jsme to myslím téměř všichni. Slovo má kolega Brodský. Potom dám slovo panu poslanci Ortmanovi.

Poslanec Petr Brodský: Pane předsedo, páni ministři, kolegyně a kolegové, jak již zde bylo řečeno, začátkem prosince tato sněmovna schválila novelu zákona o správních poplatcích, kterou jsem měl tu čest spravovat.

Nutno konstatovat, že rozhod nutí sněmovny bylo v souladu, až na malé připomínky, s vládním návrhem této novely. Je jisté zcela evidentní, že pravděpodobně každý z nás by se jistě velmi rád a velmi ochotně přiklonil k upuštění pro tyto nadace, rozumíme nadace charitativního a humanitárního zaměření, od správních poplatků. Lze vyjmenovat celou řadu těchto správních poplatků, u nichž bychom jistě velmi rádi viděli osvobození od poplatků. Můžeme namátkou jmenovat osvobození od správního poplatku za ověření podpisu na listinách, osvobození za ověření listin za vydání opisu výpisu, o sdělení pobytu osob, o osvobození za nahlížení do matrik a možná i některá další osvobození, mám na mysli třeba zrovna výpis z evidence nemovitostí či možná některé další.

Ptám se současně, zda je správné, pakliže bychom dnes neodsouhlasili to, co už jsme jednou odsouhlasili, abychom současně nadace osvobodili od správních poplatků za povolení provozování popř. hracích automatů, za povolení kupř. loterií či tombol. Samozřejmě, že bychom mohli vyjmenovat všechny položky, které jsou zde jako příloha tohoto zákona uvedeny.

Chci, abychom se navzájem přesvědčili o tom, že je daleko více položek, které rozhodně nevyžadují osvobození pro nadace. Ty, které jsem uvedl ve druhé části, než ty položky, které jsou zohlednitelné k osvobození, tj. pro vaši informaci jde o položky, které jsem uvedl v první části.