Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Čapkovi a prosím společného
zpravodaje výborů pana poslance Vlastimila Doubravu,
aby podal zprávu o projednání návrhu
ve výborech.
Poslanec Vlastimil Doubrava: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, skutečně pan předkladatel
již skoro učinil všechny práce za mne,
protože zde oznamoval, jak výbory rozhodly, ale já
víceméně dostojím své zpravodajské
povinnosti s tím, že je vhodné oznámit,
že tento zákon projednaly tři výbory,
ústavně právní výbor, výbor
petiční, pro lidská práva a národnosti
a branný a bezpečnostní výbor.
Ústavně právní výbor tento
zákon nedoporučil Poslanecké sněmovně,
aby s ním vyslovila souhlas. Výbor petiční,
pro lidská práva a národnosti vyslovil s
předloženým návrhem souhlas bez připomínek
a branný a bezpečnostní výbor souhlasil
s předloženým návrhem, s úpravou,
která je obsahem společné zprávy,
jak ji máte v tisku 1267.
Co se týká obsahu tohoto pozměňovacího
návrhu, který se stal součástí
společné zprávy, jedná se o zúžení
chráněných dokladů proti původnímu
návrhu na doklady dnes ještě neexistujících
zastupitelstev vyšších samosprávných
celků.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu společnému zpravodajovi a otevírám
rozpravu k tomuto návrhu zákona. Rozpravu uzavírám
vzhledem k tomu, ze se do ní nikdo nepřihlásil.
Chci se zeptat, zda si přejí předkladatelé
či zpravodaj ještě něco dodat. Jestliže
ne, dovolím si vás odhlásit. Prosím
vás, abyste se znovu zaregistrovali.
Dámy a pánové, budeme hlasovat o celém
návrhu poslanců Miroslava Čapka a Jaroslava
Ortmana na vydání zákona, kterým se
mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských
službách České republiky a zákon
č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační
službě, podle sněmovního tisku 1138
ve znění společné zprávy výborů
Poslanecké sněmovny, podle sněmovního
tisku 1267.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu zákona,
ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování
č. 164. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů
53 pro, 63 proti, 13 se zdrželo.
Dámy a pánové, děkuji zástupci
navrhovatelů a společnému zpravodaji. Konstatuji,
že jsme projednali další bod a přistupujeme
k předposlednímu bodu našeho pořadu,
což je
Zprávu jsme obdrželi jako sněmovní tisk
1283. K předložené zprávě otevírám
rozpravu. Rozpravu uzavírám vzhledem k tomu, že
se do ní nikdo nepřihlásil a navrhuji přijmout
následující usnesení:
Poslanecká sněmovna schvaluje zprávu o činnosti
organizačního výboru Poslanecké sněmovny
za dobu od 27. září do 31. října
1994, podle sněmovního tisku 1283.
Kdo je pro schválení tohoto usnesení, ať
zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování
č. 165. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů
115 pro, nikdo proti, 5 se zdrželo.
Dámy a pánové, hlásí se pan
poslanec Kolář s tím, že nás
seznámí s výsledky 3. kola voleb. Prosím
ho, aby se ujal slova.
Poslanec Robert Kolář: Vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně, vážení kolegové, dovolte
mi, abych vás seznámil s výsledky 3. kola
tajného hlasování při volbě
člena výboru Fondu dětí a mládeže.
K volbě bylo ověřovateli převzato
200 hlasovacích lístků. z toho bylo vydáno
111 hlasovacích lístků. Odevzdáno
bylo 96 platných lístků, 13 neplatných
lístků, 2 hlasovací lístky nebyly
odevzdány. Pro navržené kandidáty byly
hlasy odevzdány takto:
Pro pana Richarda Dolejše bylo odevzdáno 41 platných
hlasů, pro pana Jiřího Ponikelského
bylo odevzdáno 38 platných hlasů. Ani ve
3. kole nebyl nikdo zvolen do výboru Fondu dětí
a mládeže, a proto je třeba volbu opakovat
na některé z příštích
schůzí na základě nově sestavené
kandidátní listiny. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Kolářovi. Dámy a pánové,
nyní přistoupíme k poslednímu bodu
našeho pořadu, což je
Jako první se do rozpravy k tomuto bodu přihlásil
předseda Poslanecké sněmovny pan Milan Uhde,
kterého prosím, aby se ujal slova.
Předseda PSP Milan Uhde: Pane místopředsedo,
kolegyně, kolegové, do nedávné chvíle
jsem byl toho názoru, že když jsem určitý
řetězec písemných kroků, k
nimž mě zavazuje zákon, nezavršil závěrečným
rozhodnutím, nemohu mluvit o tom, že jsem učinil
opatření, a nemám vám tedy v tomto
bodě naší schůze co oznámit.
Diskuse s mnohými z vás, s poslanci, právníky
i jinými odborníky zaměstnanými v
Poslanecké sněmovně mě však přesvědčila,
že i neuzavřený řetězec takových
kroků je možno chápat jako opatření,
zejména když jeho uzavření formou rozhodnutí
nepředpokládám.
Proto jako opatření předsedy Poslanecké
sněmovny Parlamentu České republiky v období
od 27. září do 31. října tohoto
roku uvádím, že jsem dne 18. října
1994 podle zákona ČNR č. 238 z roku 1992
Sb. o některých opatřeních souvisejících
s ochranou veřejného zájmu, zaslal klubu
ODS písemné sdělení odpovídající
§ 13 odst. 1 citovaného zákona. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu předsedovi Uhdemu. Prosím pana poslance Vorlíčka,
aby se ujal slova.
Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, dámy a pánové, také
já se přikláním k názoru, že
dopis, jímž pan předseda Uhde oznámil
své podezření, že pan poslanec Čermák
porušil zákon č. 238/1992 Sb., je opatřením
ve smyslu § 13 zákona č. 238/1992 Sb.
Pokud pan předseda nechce nyní věc podle
dalších ustanovení tohoto zákona rozhodnout,
přestože mu to ukládá § 12 tohoto
zákona, i když si k tomu vyžádal právní
expertizy, domnívám se, že by bylo vhodné
alespoň v prvém kroku sněmovnu podrobněji
informovat o výsledku těchto expertiz, a proto pana
předsedu o to žádám.
Domnívám se, že apel pana předsedy na
politické kluby, aby přispěly k novelizaci
zákona 238/1992 Sb., se může ukázat
jako vleklá záležitost a hlavně by se
případná novela stejně na otevřený
případ pana poslance Čermáka svou
platností nevztahovala. Jsem přesvědčen,
že to nejhorší, co bychom mohli pro pověst
Poslanecké sněmovny udělat v současné
fázi rozhodování, by byla záležitost
bez konečného výroku vést do ztracena
ve stylu - vyšetřování skončilo,
zapomeňte.
Jestliže o důsledné vyřešení
tohoto případu usiluji, není to z důvodů,
které mi část tisku podsouvá. Tento
případ se stal skutečnou kauzou opět
přičiněním samého poslance
Čermáka, který neudělal to nejpřirozenější,
co se nabízelo. Mohl totiž prohlásit - poradil
jsem se s právníky, asi jsem udělal chybu,
omlouvám se za ni a mercedes vracím. Rázem
nebylo co řešit, protože do toho, kdo udělá
omluvné gesto, žádný slušný
člověk nekopá.
Vůdčím motivem pro mne v tomto případě
je, že bych se rád dožil skutečně
demokratické společnosti v České republice
a k tomu dodržování určitého
morálního kodexu ve společnosti i v politické
sféře patří. Nemohu proto souhlasit
s tím, aby se řešení celého případu
umrtvilo pod záminkou, že zákon je nedokonalý
a nedává přesný návod k jednání.
Chci přitom upozornit na jeden rys skutečně
demokratických společností, totiž že
v nich je stejně důležité jako podoba
zákonů i respektování ducha těchto
zákonů. A tím i respektování
řady nikde nepsaných pravidel. Tak se v těchto
státech setkáte například s tím,
že bez složitých ustanovení zákonů
a jednacích řádů dostává
opozice přiměřený podíl na
parlamentních funkcích, nebo je třeba předseda
rozpočtového výboru v některých
státech vždy z řad opozice, aby kontrola rozpočtu
nemohla být pokládána za formální
atd. V těchto státech nemusí být složité
zákony, aby bylo třeba manželce významného
politika jasné, že nemůže být členkou
statutárního orgánu význačného
podniku s majoritou státu. A už vůbec by nebylo
možné, aby některý vládní
politik přijal od soukromé společnosti finanční
podporu nebo úlevu, a jeho straničtí kolegové
začali filozofovat, zda to vlastně není v
pořádku.
Před několika dny se ve Francii o Alainu Carignonovi,
poradci ministerského předsedy a dřívějším
ministrovi, zjistilo, že přijal od jedné soukromé
firmy bezplatné ubytování a od jiné
bezplatné letenky. Druhý den raději odstoupil.
Nepadlo jediné slovo na jeho podporu.
Nastolil jsem svým podnětem tento případ,
protože se mi zdá, že prohřešků
proti poměrům skutečně demokratických
států je už u nás příliš.
Na jedné straně znějí hrdá
prohlášení o žádosti ke vstupu
do Evropské unie v roce 1996 a na druhé straně
se místo skutečné demokracie předvádí
často občanům pimprlové divadlo. Takto
nemůžeme být součástí
vyspělé demokratické Evropy, takto můžeme
utržit jenom ostudu.
Ani ti, kteří budou nejvíce obhajovat verzi,
že zákon 238/1992 Sb. je nedokonalý, nemohou
popřít, že z tohoto zákona jasně
vyplývá povinnost předsedy Poslanecké
sněmovny podnět rozhodnout, ne ho odložit nedořešený.
Podle mého mínění má pan předseda
možnost iniciovat soudní kauzu Uhde kontra Čermák,
respektive přesněji žalobu na určení
stavu, a rozhodnout podle výroku nezávislého
soudu.
Jak dnes řekl v souvislosti s usnesením mandátového
výboru pan poslanec Ullmann, měl by každý
poslanec podezřelý z porušení zákona
raději podstoupit soudní řízení,
aby na něm do dalšího života nezůstal
ani stín podezření. Podobně pan poslanec
Výborný dnes hovořil o tom, že rozhodnutí
sněmovny neumožnit poslanci podstoupit soudní
řízení znamená, že se nemůže
už nikdy očistit.
Přicházím proto s návrhem usnesení
ve dvou alternativách. První alternativa: Poslanecká
sněmovna žádá předsedu Poslanecké
sněmovny Parlamentu České republiky, aby
k dořešení problému, zda poslanec Petr
Čermák přijetím bezplatného
užívání mercedesu od firmy Helbig porušil
zákon 238/1992 Sb., inicioval soudní řízení
a rozhodl podle jeho výsledku.
Nebude-li toto usnesení přijato, navrhuji tuto podobu:
Poslanecká sněmovna podporuje názor předsedy
Poslanecké sněmovny o důvodném podezření,
že poslanec Petr Čermák porušil zákon
238/1992 Sb., o některých opatřeních
souvisejících s ochranou veřejného
zájmu. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Vorlíčkovi. Kdo se dál hlásí
do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám
a dovolím si dát hlasovat o dvou návrzích
usnesení Poslanecké sněmovny, které
právě přednesl pan poslanec Vorlíček.
Je samozřejmé, že alternativním návrhem
k těmto návrhům, pokud by nebyly přijaty,
je obvyklý návrh usnesení: Poslanecká
sněmovna bere na vědomí zprávu o opatřeních
předsedy Poslanecké sněmovny za příslušné
období.
Dámy a pánové, prosím, abyste se zaregistrovali,
dovolil jsem si vás odhlásit.
Smyslem prvního návrhu, který je zaznamenán
ve stenozáznamu, je, že Poslanecká sněmovna
žádá předsedu Poslanecké sněmovny,
aby k dořešení celého případu
inicioval soudní řízení a rozhodl
podle jeho výsledku. To je smyslem návrhu usnesení.
Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je
pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne
tlačítko v hlasování č. 166.
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů
43 pro, 70 proti, 18 se zdrželo.
Smyslem dalšího návrhu je zhruba toto: Poslanecká
sněmovna podporuje názor předsedy Poslanecké
sněmovny pana Milana Uhdeho, že je důvodné
podezření atd. atd. Všichni známe tento
text z minulých týdnů.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať
zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 167.
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů
51 pro, 33 proti, 44 se zdrželo.
Dám nyní hlasovat o následujícím
návrhu usnesení: Poslanecká sněmovna
bere na vědomí zprávu o opatřeních
předsedy Poslanecké sněmovny za období
od 27. září do 31. října 1994.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu usnesení,
ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v - doufám
- posledním hlasování této schůze,
které má číslo 168. Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů
81 pro, 20 proti, 25 se zdrželo.
Já vám děkuji. Tím jsme projednali
stanovený pořad, schůzi končím.