Další návrh na výjimečné
zkrácení zákonné lhůty je uveden
ve sněmovním tisku 1247. Týká se poskytnutí
peněžní částky obětem
nacistické persekuce. Hlasování je možné.
Je to 34. hlasování.
Kdo je pro tento návrh, stiskněte prosím
tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto
návrhu? Kdo se zdržel hlasováni?
174 přítomných, 157 hlasovalo pro, 1 proti,
1 se zdržel, 15 nehlasovalo. Návrh byl přijat.
Budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním
tisku 1274. Týká se zákona o telekomunikacích.
Ještě před tím, než budeme hlasovat,
oznamuji, že vás všechny odhlašuji a prosím,
zaregistrujte se znovu, zaznamenal jsem pohyb ve sněmovní
síni. Sněmovní tisk 1274 se týká
zákona o telekomunikacích. 35. hlasování
na této schůzi.
Kdo podporujete předložený návrh, stiskněte
prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo
je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo.
164 přítomných, z toho 84 pro, 38 proti,
36 se zdrželo, 6 nehlasovalo. Návrh byl přijat.
Budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním
tisku 1275. Týká se televizních a rozhlasových
poplatků. Moje záznamy říkají,
že od projednávání zásad jsme
upustili. 36. hlasování je možné.
Kdo podporujete předložený návrh, stiskněte
prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo
je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo.
167 přítomných, 82 pro, 33 proti, 42 se zdrželo,
10 nehlasovalo. Tento návrh nebyl přijat.
Budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním
tisku 1276. Týká se školského zákona.
Hlasování o něm je možné. Je
to 37. hlasování na této schůzi.
Kdo podporujete předložený návrh, stiskněte
prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo
je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo.
Ze 169 přítomných bylo 97 pro, 31 proti,
30 se zdrželo, 11 nehlasovalo. Tento návrh byl přijat.
Další návrh na výjimečné
zkrácení zákonné lhůty je uveden
ve sněmovním tisku 1277. Týká se zpravodajských
služeb. 38. hlasování na této schůzi.
Kdo podporuje předložený návrh, stiskněte
prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo
je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo.
168 přítomných, z toho 89 pro, 33 proti,
37 se zdrželo, 9 nehlasovalo. Návrh byl přijat.
Budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním
tisku 1278. Týká se rozhodčího řízení.
39. hlasování na této schůzi.
Kdo podporujete předložený návrh, stiskněte
prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo
je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo.
Ze 166 přítomných bylo 107 pro, 25 proti,
25 se zdrželo, 9 nehlasovalo. Návrh byl přijat.
Budeme hlasovat o posledním návrhu na výjimečné
zkrácení zákonné lhůty, uvedeném
ve sněmovním tisku 1279. Týká se převodu
majetku státu.
40. hlasování na této schůzi.
Kdo podporujete předložený návrh, stiskněte
prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo
je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo.
Ze 166 přítomných 105 pro, 17 proti, 29 se
zdrželo, 15 nehlasovalo. Návrh byl přijat.
Oznamuji, že jsme skončili projednávání
2. bodu. Třetí bod je
Návrh je uveden ve sněmovním tisku 1149.
Dne 3. října jsem obdržel dopis, v němž
poslanec Ladislav Blažek žádá, aby byl
vzat zpět jeho návrh na vydání zákona,
kterým se doplňuje zákon č. 229/1991
Sb., o úpravě vlastnických vztahů
k půdě a k jinému zemědělskému
majetku, ve znění pozdějších
předpisů. Návrh tohoto zákona je uveden
ve sněmovním tisku 1149. Prosím, aby se předkladatel
pan poslanec Ladislav Blažek ujal slova a svůj návrh
stručně odůvodnil. Prosím, pane poslanče.
Ostatní prosím o kolegiální utišení
a klid.
Poslanec Ladislav Blažek: Vážený
pane předsedo, vážení páni ministři,
kolegyně a kolegové, žádám o
zpětvzetí svého návrhu z toho důvodu,
že problém, který měl řešit
tento dodatek zákona, se v průběhu přípravy
projednávání vyřešil jiným
způsobem a dnes by to už nebylo v podstatě
ani praktické. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Blažkovi za odůvodnění. Doporučuji,
abychom k tomuto bodu přijali toto usnesení: Poslanecká
sněmovna souhlasí, aby byl vzat zpět návrh
poslance Ladislava Blažka na vydání zákona,
kterým se doplňuje zákon č. 229/1991
Sb., o úpravě vlastnických vztahů
k půdě a jinému zemědělskému
majetku, ve znění pozdějších
předpisů, uvedený ve sněmovním
tisku 1149. Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Kdo
se do ní hlásí? Nehlásí se
nikdo. Uzavírám rozpravu a budeme o předneseném
návrhu usnesení hlasovat. 41. hlasování
na této schůzi. Nejdříve vás
všechny odhlásím a prosím, abyste se
znovu zaregistrovali, protože nemálo poslanců
a poslankyň opustilo mezitím jednací síň.
Kdo je pro přijetí předloženého
usnesení, ať to dá najevo tím, že
stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto
návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování
skončilo.
Ze 127 přítomných 120 pro, nikdo proti, 4
se zdrželi, 3 nehlasovali. Návrh byl přijat.
Vyrovnali jsme se s třetím bodem schváleného
pořadu. Nebudeme projednávat návrh, aby byl
vzat zpět návrh paní poslankyně Hany
Orgoníkové.
O tom jsme již hlasovali. Přikročíme
k bodu původně označenému jako pátý.
Je to
Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 1136 a společnou zprávu výborů
k němu jako sněmovní tisk 1261. Z pověření
vlády předložený návrh zákona
odůvodní ministr spravedlnosti pan Jiří
Novák. Prosím ho, aby se ujal slova.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák:
Vážený pane předsedo, vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, podstatou vládního návrhu zákona
o rozhodčím řízení a o výkonu
rozhodčích nálezů je přenesení
projednávání a rozhodování
určitých sporů ze soudů, do jejichž
pravomoci tyto věci podle občanského řádu
patří, na rozhodce. Rozhodci, kteří
spor projednají a rozhodnou, vydají rozhodčí
nález, který má v zásadě tytéž
účinky, jako pravomocný soudní rozsudek.
Především je tedy státní mocí
vykonatelný. Základní podmínkou pro
to, aby věc mohla být projednána před
rozhodci místo před soudem je, aby strany uzavřely
dohodu o tom, že určitý majetkový spor
mezi nimi projednají místo soudu rozhodci. Toto
ujednání se nazývá rozhodčí
smlouvou a lze ji uzavřít buď ohledně
jednotlivého již vzniklého sporu nebo ohledně
všech sporů, které by v budoucnu vznikly z
určitého právního vztahu nebo z vymezeného
okruhu právních vztahů.
Další podmínkou je, aby strany mohly o předmětu
sporu uzavřít smír. Považuji za potřebné
zmínit, ze rozhodčí řízení
mělo u nás dlouholetou tradici, avšak v období
totalitní moci byla jeho použitelnost postupně
zužována. K zúžení došlo již
občanským soudním řádem z roku
1950, podle něhož bylo možno rozhodčí
smlouvu uzavřít jen tehdy, jestliže jednou
ze stran byla československá právnická
osoba, tedy v tehdejší terminologii socialistická
organizace. K další změně došlo
při kodifikacích tzv. socialistického právního
řádu v roce 1963. Rozhodčí řízení
bylo upraveno samostatným zákonem č. 98/1963
Sb., a to samo by o sobě nebylo na závadu, možnost
uzavřít smírčí smlouvu však
byla dále omezena, a to jen na spory o majetkové
nároky z mezinárodního obchodního
styku. Politický smysl tohoto zákona byl vcelku
jasný - vytvořit ve vztahu k zemím západního
světa zdání, že rozhodčí
řízení dále funguje, ale ve skutečnosti
jej nepřipustit ve vnitrostátních právních
vztazích. Tato právní úprava v podstatě
platí doposud.
Základním cílem předloženého
vládního návrhu zákona o rozhodčím
řízení a o výkonu rozhodčích
nálezů je tedy rozšířit použitelnost
rozhodčího řízení i na majetkové
spory vnitrostátní povahy. Vládní
návrh zákona tedy připouští,
aby strany mohly uzavřít rozhodčí
smlouvu o všech majetkových sporech, jestliže
by o nich mohly před soudem uzavřít smír.
Sjednáním rozhodčí smlouvy je spor,
ať už konkrétně vzniklý nebo teprve
hrozící, vyňat z pravomoci soudu a budou
jej projednávat rozhodci, kteří jej rozhodnou
tak, že vydají rozhodčí nález.
Podle mého názoru bude mít navržená
právní úprava podstatný význam
zejména při řešení obchodních
sporů, a to jak vnitrostátních, tak i obchodních
sporů s cizím prvkem. Dojde tak jednak k určitému
odbřemenění soudů, které budou
projednávat a rozhodovat méně sporných
věcí, jednak i k tomu, že spory budou projednávány
rychleji a pružněji, neboť rozhodčí
řízení není vázáno poměrně
rigidními procesními pravidly, jak je a musí
tomu být v řízení před soudem.
Ze všech těchto důvodů považuji
navrženou novou právní úpravu rozhodčího
řízení za nezbytnou a odpovídající
jak našim právním tradicím, tak i právním
úpravám vyspělých demokratických
zemí.
Vládní návrh zákona byl projednán
ústavně právním, hospodářským
a zemědělským výborem Poslanecké
sněmovny parlamentu. Chtěl bych se vyjádřit
především k té části společné
zprávy těch výborů, v nichž se
navrhují podstatné změny koncepce vládního
návrhu zákona, v té části,
která se týká osob rozhodců, tedy
toho, kdo a za jakých podmínek může
být rozhodcem. Konkrétně se jedná
o ustanovení § 4 - 6 a 7, odstavce 3 vládního
návrhu. Vláda při projednávání
návrhu zákona věnovala právě
této části zákona velkou pozornost.
Usoudila, že v současných podmínkách
transformace společnosti nelze zcela akceptovat takovou
právní úpravu, podle níž by výběr
rozhodců byl v podstatě zcela volný. Proto
se vláda přiklonila k takovému řešení,
podle něhož by byl výběr rozhodců
vázán na seznam rozhodců vedený Ministerstvem
spravedlnosti.
Zdůrazňuji, že přitom nešlo o snahu
vlády o jakousi neliberální ingerenci státu
v této oblasti, ale o zajištění ochrany
stran rozhodčího řízení a záruku
toho, že funkci rozhodce budou vykonávat výhradně
ty osoby, které splní podmínky stanovené
zákonem.
Ve společné zprávě výborů
se doporučuje zužující podmínky
pro výběr osob rozhodců, jak jsou vyjádřeny
ve vládním návrhu, vypustit a ponechat tedy
výběr osob rozhodců v podstatě jen
na vůli stran. Považuji za potřebné
v této části trvat na vládním
návrhu zákona.
Další úpravy, které jsou navrženy
ve společné zprávě výborů,
jsou především návrhy legislativně
technické povahy a v podstatě nezasahují
do koncepce vládního návrhu zákona.
Vážené dámy, vážení
pánové, s výhradou, kterou jsem učinil,
doporučuji, aby Poslanecká sněmovna předložený
vládní návrh zákona schválila.
Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru
spravedlnosti Jiřímu Novákovi a žádám
společného zpravodaje výborů Poslanecké
sněmovny pana poslance Miloslava Výborného,
aby podal zprávu o projednání návrhů
ve výborech. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedo,
dámy a pánové, vládní návrh
zákona o rozhodčím řízení
a o výkonu rozhodčích nálezů
podle sněmovního tisku 1136 projednaly ve svých
schůzích výbory hospodářský,
zemědělský a ústavně právní.
Tyto výbory přijaly k předloženému
vládnímu návrhu svá usnesení,
jejichž souhrn vyjadřuje společná zpráva
podle sněmovního tisku 1261.
Rád bych zdůraznil, že všechny výbory,
jimž byl vládní návrh zákona
o rozhodčím řízení přikázán,
vyslovily - a to drtivou většinou svých členů
- zásadní souhlas s předloženou myšlenkou,
s předloženou koncepcí vlády posílit
v soukromoprávních sporech tu možnost, která
zatím byla dána pouze ve sporech s mezinárodním
prvkem, posílit tu možnost tak, aby i ve vnitrostátních
sporech mohli rozhodovat rozhodci. V tom směru také
společná zpráva - podle mého názoru
- nejde proti koncepci vládního návrhu zákona,
ale naopak tuto koncepci prohlubuje, je v souladu s tím,
co i vládní návrh předpokládal
a je také - a to bych rád zdůraznil - v souladu
se všemi světovými i evropskými standardy
rozhodčího řízení.
Jako společný zpravodaj vám, dámy
a pánové, navrhuji, abyste ve znění
společné zprávy předložený
vládní návrh zákona schválili.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu společnému
zpravodaji výborů poslanci M. Výbornému
a otevírám rozpravu. Nikdo se do ní nepřihlásil
písemně, táži se, zda se někdo
hlásí ze svého místa. Nevidím,
ano, je tu, promiňte, pane poslanče, pan poslanec
Řezáč (není tak pominutelné
postavy, ale já jsem jej přes pana ministra Němce
skutečně neviděl). Prosím.
Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený
pane předsedo, vážená vládo,
vážené kolegyně a kolegové, asi
jako někteří z vás jsem obdržel
dopis od místopředsedy rozhodčího
soudu Československé obchodní a průmyslové
komory, prof. dr. Kalenského, DrSc., který protestoval
proti některým pasážím vládního
návrhu zejména tam, kde zasahovaly zcela neobvyklým
způsobem do tohoto rozhodčího řízení,
a to způsobem, který mohl ohrozit pověst
rozhodčího soudu a který mohl znamenat, že
by řada subjektů, které se dosud dobrovolně
soudily a volily právo, v podstatě vyhýbala
Praze. Jsem proto rád, ve znění společné
zprávy to, co bylo na vládním návrhu
naprosto nepřijatelné a co znamenalo nepochopitelnou
vlastně etatizaci soukromoprávní sféry,
bylo do jisté míry napraveno, a s ohledem na to,
co řekl pan zpravodaj, jsem rád, že tato veliká
chyba, kterou já považuji za velice závažnou,
a kterou bych chtěl doporučit kolegům, zejména
zpravodajům sněmovny, aby si ji povšimli, že
vůbec ve vládě mohla projít, že
byla napravena alespoň na úrovni Parlamentu.
V tomto směru tedy po nápravě vládního
návrhu ve znění společné zprávy
mohu již s tímto návrhem souhlasit. Děkuji
vám za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Řezáčovi. V této chvíli žádné
další přihlášky nevidím.
Rozpravu uzavírám. Táži se pana ministra,
zda si přeje použít svého nezadatelného
práva závěrečného slova. Nikoli.
Pan společný zpravodaj rovněž nepovažuje
za nezbytné promluvit. Nebyl podán žádný
pozměňovací návrh, který by
nás nutil o něm hlasovat. Proto vás všechny
odhlašuji a prosím, abyste se znovu zaregistrovali.
Budeme hlasovat o celku předloženého návrhu
zákona. Budeme hlasovat o celém vládním
návrhu zákona o rozhodčím řízení
a o výkonu rozhodčích nálezů
podle sněmovního tisku 1136, ve znění
společné zprávy výborů Poslanecké
sněmovny, podle sněmovního tisku 1261.
42. hlasování na této schůzi ukáže,
jak se stavíte k tomuto návrhu zákona.
Kdo jej podporuje, ať stiskne tlačítko a zvedne
ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo.
115 přítomných se jednomyslně rozhodlo
podporovat tento návrh zákona.
Děkuji vám, děkuji panu ministru spravedlnosti
i panu společnému zpravodajovi. Pan ministr spravedlnosti
má slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák:
Mám pocit, že dnešní hlasování
je v něčem zcela výjimečné.
Mám pocit, že takto jednomyslně Parlament hlasoval
naposledy před 5 až 10 lety. Já mohu jenom
poslancům poděkovat za to, že se to znovu stalo
u vládního návrhu zákona, který
vypracovalo ministerstvo spravedlnosti. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkujeme panu ministrovi.
Dámy a pánové, prosím soustřeďte
se, čeká nás 5. bod. Je to
Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 1000 a společnou zprávu výborů
k němu jako sněmovní tisk 1146. Z pověření
vlády tento návrh přednese ministr pan Karel
Dyba. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr hospodářství ČR Karel Dyba:
Pane předsedo, vážená sněmovno,
vláda předkládá Poslanecké
sněmovně návrh zákona, kterým
se Československá obchod ní a průmyslová
komora slučuje s Hospodářskou komorou České
republiky a o některých opatřeních
s tím souvisejících. Také o změně
a doplnění zákona o Hospodářské
komoře České republiky a Agrární
komoře České republiky. Tento návrh
připravila vláda především proto,
že oba tyto orgány - Hospodářská
komora i Československá obchodní a průmyslová
komora - samy usilují o sloučení a vlastní
základní rozhodnutí v tomto směru
již přijaly.
Musím připomenout, že hlavním důvodem
snah obou komor o sloučení je jejich úsilí
o ekonomizaci jejich činnosti. Činnost obou komor
je velmi blízká, v některých případech
totožná. Obě komory s překrývající
se působností se rovněž domnívají,
že jejich sloučení je žádoucí
i z praktických důvodů prezentace české
podnikatelské veřejnosti vůči partnerům
v zahraničí. Sloučení tedy má
- znova opakuji - praktické důvody, je i přáním
členské základny. Toto sloučení
však nelze dokončit prostou dohodou komor, protože
každá z nich působí na základě
zvláštního zákona.
Proto po diskusi s komorami vláda zpracovala návrh
zákona, který máte k dispozici. Musím
říci, že návrh zákona je skutečně
spíše technický, protože odstraňuje
jisté překážky a umožňuje
realizaci společné vůle obou komor.
Návrh, jak jste měli možnost poznat, je krátký,
má zhruba sedm paragrafů. Byl projednán ve
všech výborech prakticky bez rozporů. Dovoluji
si vás tedy jménem vlády požádat,
abyste předložený návrh zákona
schválili ve zněni společné zprávy
a včetně doplňku navrženého zemědělským
výborem. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministrovi
Karlu Dybovi a prosím společného zpravodaje
výborů pana poslance Vladimíra Budinského,
aby se ujal slova a podal sněmovně zprávu
o projednání návrhu ve výborech. pane
poslanče, máte slovo.
Poslanec Vladimír Budinský: Vážený
pane předsedo, vážení členové
vlády, vážené kolegyně, vážení
kolegové, v měsíci červnu projednaly
návrh zákona výbory ústavně
právní a hospodářský. Oba výbory
přijaly k tomuto návrhu zákona usnesení,
kterým doporučují - a společná
zpráva, kterou máte před sebou pod tiskem
1146 a která byla rozdána při minulé
schůzi Parlamentu, obsahuje pouze změnu v §
7, a to je datum účinnosti. Jak si jistě
vzpomínáte, na poslední schůzi Parlamentu
došlo na návrh poslanců k přesunutí
tohoto bodu na dnešní schůzi. Tento termín
účinnosti je nyní již neaktuální
a já bych v rozpravě, která bude otevřena,
rád navrhl účinnost tohoto zákona
od 1. ledna 1995.
Po diskusi, která zde nastala na minulé schůzi,
se ještě zemědělský výbor
rozhodl tento zákon projednat. Jeho připomínky
nejsou zahrnuty do společné zprávy. Budou
předneseny v rozpravě. Já doporučuji,
aby po zvážení byly případné
pozměňovací návrhy zemědělského
výboru zařazeny.
Chtěl bych tímto ukončit svoji zpravodajskou
zprávu. Domnívám se, že přijetí
zákona nic nebrání, je to velice prospěšné
opatření - sloučení komor - neboť
obě komory jsou dnes komory s dobrovolným členstvím
a je do jisté míry nerozumné, aby dvě
komory s velice obdobnou náplní a posláním
se řídily různými zákony. Osobně
věřím, že ještě v našem
funkčním období budeme mít na stole
další novelu zákona o Hospodářské
komoře, která by zjednodušila vnitřní
strukturu této komory s dobrovolným členstvím
a umožnila jí ještě lépe plnit
poslání, které má, tzn. pomáhat
podnikatelům jak uvnitř České republiky,
tak zejména směrem ven. Děkuji vám
za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu společnému
zpravodajovi panu poslanci Vladimíru Budinskému.
Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Přihlásili
se do ní písemně pánové Skočovský,
Vyvadil a Hirš. V tomto pořadí je budu zvát
k řečništi. Jako první promluví
pan poslanec Miloš Skočovský, připraví
se pan poslanec Jiří Vyvadil. Všichni tři
ohlašují pozměňovací nebo jiné
návrhy k textu zákona. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miloš Skočovský: Vážený
pane předsedo, vážené dámy a
pánové, předkládám vám
změnu a doplnění návrhu zákona
- tisk 1000. Navrhovaná změna vychází
ze skutečnosti, kdy stát prostřednictvím
Československé obchodní a průmyslové
komory uvolňoval finanční prostředky
na rozvoj regionálních kanceláří
a je pochopitelné, že po schválení zákona
číslo 301/92 Sb. se regionální kanceláře
přetransformovaly na úřady jednotlivých
okresních hospodářských komor. Majetek,
který takto přešel do okresů či
regionů tímto přerozdělením,
dnes využívají pro svou činnost subjekty
okresních hospodářských komor. Nejde
tedy o majetek ani práva spojená s Rozhodčím
soudem při Československé obchodní
a průmyslové komoře. Rozhodčí
soud má svůj vlastní režim odpovídající
mezinárodním zvyklostem.
Navrhuji tedy následné úpravy textu vládního
návrhu zákona o sloučeni ČSOPK a hospodářských
komor takto:
§ 1 odst. 2 - text: "Tímto dnem vstupuje Hospodářská
komora České republiky..." nahradit textem
"Tímto dnem vstupují i samostatné právní
subjekty Hospodářské komory České
republiky..." Dále odst. 2 pokračuje jako doposud.
Do § 1 doplnit další odstavec 3: "V jednotlivých
okresech vstupují do majetkových práv, jakož
i povinností Československé obchodní
a průmyslové komory příslušné
okresní hospodářské komory, vyjma
povinností a práv Rozhodčího soudu
při Československé obchodní a průmyslové
komoře."
Tato úprava si klade za cíl co možná
nejlépe zabezpečovat činnost členské
základny hospodářských komor, vyhovět
dalším potřebám ostatních podnikatelů
působících v jednotlivých regionech
a reálně tak decentralizovat práci hospodářských
komor při zachování maximální
akceschopnosti.
Bez dostatečně materiálně vybudovaného
a funkčního úřadu co nejbližšího
podnikatelům není možné zaplnit mezery,
které přinášejí podnikatelům
denní problémy při vyhledávání
seriózních partnerů, právního
poradenství v potřebné škále
pro podnikání a obchod, s možností třeba
i využití celních kanceláří
v regionech. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Skočovskému. Slovo má pan poslanec Jiří
Vyvadil, připraví se pan poslanec Hirš.