Úterý 27. září 1994

Předseda PSP Milan Uhde: Váš návrh zní, aby byl tento bod odložen na schůzi, na které bude projednán vládní návrh zákona o rozhodčím řízení. Znovu apeluji na všechny, kteří podávají nikoli negativní, nýbrž pozitivní návrh, aby mi usnadnili funkci zpravodaje, kterou v takovém případě improvizuji, a obtěžovali se donést text na malém lístečku. Usnadní to průběh nejenom mně, ale i vám všem. Budeme hlasovat o návrhu pana poslance Vyvadila. Je to 12. hlasování na této schůzi.

Kdo podporuje tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Ze 176 přítomných bylo 95 pro, 11 proti, 62 se zdrželo, 18 nehlasovalo. Návrh pana poslance Vyvadila byl přijat.

Přistoupíme ke schválení celého pořadu 23. schůze, jak vám byl písemně zaslán, včetně schválených pozměňovacích návrhů a změn.

Kdo podporujete tento návrh, dejte to ve 13. hlasování najevo tím, že stisknete tlačítko a zvednete ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Ze 178 přítomných bylo 151 pro, nikdo proti, 22 se zdrželo, 5 nehlasovalo. Návrh byl přijat.

Máme schválený program a budeme se jím řídit. Děkuji vám a přistupuji k prvnímu bodu tohoto programu. Jde o

I.

Návrh organizačního výboru Poslanecké sněmovny na výjimečné upuštění od projednávání zásad zákonů

K tomuto bodu pořadu vám byly rozdány sněmovní tisky 1151 a 1152 a 1177 až 1180, celkem tedy 6 sněmovních tisků. Táži se, zda má někdo k předloženým návrhům nějakou připomínku nebo dotaz. Nevidím žádnou zdviženou ruku. Doporučuji hlasovat o každém předloženém návrhu zvlášť. Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? Nevidím žádnou námitku, budeme tedy hlasovat nejprve o návrhu uvedeném ve sněmovním tisku 1151, který se týká vládního návrhu zákona o poskytování peněžní částky obětem nacistické perzekuce. (Hluk v sále.) Jestli někoho rušíme projednáváním programu, má možnost odejít. My odejít nemůžeme, musíme pracovat v této sněmovně.

Budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním tisku 1151, který se týká vládního návrhu zákona o poskytování peněžní částky obětem nacistické perzekuce. Je to 14. hlasování na této schůzi.

Kdo podporujete tento návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Hlasovací zařízení nereaguje. Teď reaguje, prosím hlasujte. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Ze 172 přítomných jich bylo 151 pro, nikdo proti, 1 se zdržel, 20 nehlasovalo. Návrh byl přijat.

Dále budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním tisku 1152. Je jím návrh poslance Blažka na vydání zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě. 15. hlasování na této schůzi.

Kdo podporujete předložený návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku! Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Ze 174 přítomných bylo 89 pro, 21 proti, 45 se zdrželo, 19 nehlasovalo. Návrh byl přijat.

V tuto chvíli vás odhlásím a požádám o opětnou registraci.

Za třetí budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním tisku 1177, který se týká novely zákona o dani z přidané hodnoty. 16. hlasování.

Kdo podporujete tento návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Ze 154 přítomných bylo 105 pro, 12 proti, 28 se zdrželo, 9 nehlasovalo. Návrh byl přijat.

Budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním tisku 1179, týká se zákona o Rejstříku trestů. 17. hlasování.

Kdo podporuje tento návrh, ať to dá najevo tím, že stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Z přítomných 156 poslankyň a poslanců bylo 103 pro, 2 proti, 37 se zdrželo a 14 nehlasovalo. Návrh byl přijat.

Budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním tisku 1180, který se týká návrhu poslance Kozla a dalších na změnu a doplnění zákona č. 500/1990 Sb., o převodu vlastnictví státu. 18. hlasování.

Kdo podporujete tento návrh, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? 18. hlasování skončilo.

Ze 159 přítomných bylo 109 pro, 3 proti, 32 se zdrželo, 15 nehlasovalo.

Předkládám poslední návrh, budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním tisku 1178, který se týká novely zákona o spotřebních daních. 19. hlasování ukáže, kdo je pro. Stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? 19. hlasování skončilo.

98 pro, 12 proti, 37 se zdrželo, 12 nehlasovalo ze 159 přítomných. Je zřejmé, že tento návrh byl rovněž přijat.

Ukončili jsme projednávání prvního bodu a přistoupíme k bodu druhému. Jde o

II.

Návrh organizačního výboru Poslanecké sněmovny na výjimečné zkrácení zákonné lhůty 60 dnů k projednání návrhů zákonů a mezinárodních smluv

K tomuto bodu pořadu vám byly rozdány sněmovní tisky 1153 a 1176. Podle § 75 jednacího řádu hlasuje Poslanecká sněmovna o návrhu na zkrácení zákonné lhůty 60 dnů k projednání návrhů zákonů bez rozpravy. Přejdeme proto hned k hlasování.

Budeme hlasovat nejprve o návrhu uvedeném ve sněmovním tisku 1153. Týká se návrhu poslance Blažka na novelizaci zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě. 20. hlasování na této schůzi.

Kdo podporujete tento návrh, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Ze 160 přítomných bylo 77 pro, 25 proti, 41 se zdrželo, 17 nehlasovalo. Návrh nedostal potřebnou nadpoloviční podporu a nebyl přijat.

Druhé hlasování se týká návrhu uvedeného ve sněmovním tisku 1176, totiž zákona o zadávání veřejných zakázek.

Kdo podporujete tento návrh, dejte to ve 21. hlasování najevo tím, že stisknete tlačítko a zvednete ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Ze 161 přítomného bylo 116 pro, 2 proti, 26 se zdrželo, 17 nehlasovalo. Tento návrh byl přijat.

Ukončili jsme projednávání druhého bodu. Protože třetí bod byl na návrh poslance Vyvadila přesunut známým a definovaným způsobem, přikročíme k bodu dalšímu. Je to

III.

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 473/1992 Sb. a zákona č. 170/1993 Sb.

Předložený vládní návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní tisk 1045. Sněmovně ho odůvodní ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci pan Jiří Skalický. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Jiří Skalický: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, předkládám vám velmi stručnou novelu zákona č. 500 z roku 1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby. Novela má umožnit ukončení činnosti okresních komisí pro privatizaci zřízených díky tomuto zákonu tím, že k takovému kroku bude ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci zmocněno.

Nově navrženým paragrafem 16a se pak řeší otázka dědictví agendy, na níž komise pracovaly s tím, že spisový materiál bude soustředěn na příslušném okresním úřadě, který rovněž převezme příslušné správní úkony, stejně jako povinnosti spojené s nezbytnou další součinností s ministerstvem pro privatizaci a Fondem národního majetku České republiky.

Hlavní náplní činnosti okresních privatizačních komisí bylo organizování dražeb v tzv. malé privatizaci. Tento zásadní úkol byl na počátku tohoto roku splněn. Ostatní funkce okresních privatizačních komisí, totiž organizace dražeb v rámci velké privatizace a likvidací státních podniků řízených zakladateli, agenda související s vyřizováním žádostí obcí o převod majetku státu do jejich vlastnictví na základě zákona č. 172/1991 Sb., se postupně dostávají rovněž do útlumu a samy o sobě další existenci okresních privatizačních komisí nevyžadují. Z tohoto hlediska lze považovat ukončení činnosti okresních privatizačních komisí za krok, který přispěje k úspoře výdajů na veřejnou správu. Činnost těchto komisí si v letech jejich působení, totiž v letech 1991 až 1994, vyžádala náklady v celkové výši zhruba 245 mil. korun, z toho 163 mil. Kč činily náklady mzdové.

Z tohoto hlediska se domnívám, že po postupném útlumu, který znamenal, že počty pracovníků okresních komisí se snižovaly z počtu 1515 v roce 1991 na 1100 v roce 1992, 750 v roce 1993, až na 290 pracovníků k 30. červnu t.r., se jedná o návrh nebo opatření, které je racionální a skutečně přispěje k úspoře výdajů na veřejnou správu.

Zároveň se, dámy a pánové, domnívám, že bych v závěru tohoto svého úvodního slova neměl nevyužít příležitost a na půdě Parlamentu České republiky složit práci, kterou okresní privatizační komise v procesu transformace naší ekonomiky vykonaly, patřičný hold. Chtěl bych připomenout, že to byly ony, kdo v praxi každodenních svárů probojovával myšlenku privatizace jakožto jednoho ze základních sloupů naší ekonomické transformace.

Čísla o výsledcích jejich práce, celkově to je více než 22 tisíc vydražených provozních jednotek s dosaženou cenou více než 30 miliard korun, sama o sobě jsou jen abstraktním vyjádřením, které nemůže zobrazit úsilí, jež bylo nutno vynaložit k překonání překážek, jež této úvodní fázi privatizačního procesu kladly do cesty sdružené síly zaměstnanců provozoven, managementy příslušných podniků i úředníci na příslušných ministerstvech. Fakt, že malá privatizace skončila nesporným úspěchem, není samozřejmostí. Stačí se porozhlédnout po ostatních postkomunistických státech, abychom si uvědomili, jak velký význam pro další etapy privatizace měl úspěch této její první fáze. Za něj, jak jsem přesvědčen, vděčíme především oněm stovkám bezejmenných nadšenců, kteří jako první myšlenku privatizace u nás uváděli v život.

S tímto dodatkem si vás dovoluji požádat, abyste předložený návrh novely zákona č. 500/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, schválili. Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru Skalickému a uděluji slovo společnému zpravodaji výborů panu poslanci Josefu Holubovi. Odůvodní předloženou společnou zprávu výborů, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk 1164.

Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedo, vážení přítomní, tisk, který nyní projednáváme, č. 1045, projednaly tři výbory parlamentu a přijaly k němu společnou zprávu, která nese číslo 1164. Všichni jste ji obdrželi, takže se můžete podle ní orientovat.

Společná zpráva obsahuje pouze tři technická upřesnění této novely zákona. Já bych chtěl ještě poprosit všechny poslance, protože víme, že v současné době jsou v Parlamentu i další tisky, které se zabývají novelizací zákona č. 500/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, aby v tuto chvíli nespojovali tisky dohromady, aby vydrželi, až budou řádně projednány ve výborech. Nicméně pokud budete mít nějaké pozměňovací návrhy, prosím vás, abyste mi je předali v písemné formě. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji společnému zpravodaji výborů panu poslanci Josefu Holubovi a otevírám k přednesenému bodu rozpravu. Nemám žádnou písemnou přihlášku do ní. Táži se, kdo se hlásí do rozpravy z místa. Nevidím žádnou přihlášku, rozpravu uzavírám. Táži se pana ministra, zda si přeje ještě něco říci, čím by doplnil svůj výklad. Není tomu tak. Předpokládám, že ani společný zpravodaj nevynechal nic, co chtěl říci. Protože nebyly vzneseny žádné pozměňovací návrhy, není žádná překážka, abychom hlasovali jako o celku o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona 282/1992 Sb., zákona č. 473/1992 Sb., a zákona č. 170/1993 Sb., podle sněmovního tisku 1045, ve znění společné zprávy výborů podle sněmovního tisku 1164. O tomto vládním návrhu nyní budeme hlasovat, ale nejdříve vás všechny odhlašuji a žádám, abyste se zasunutím svých registračních karet znovu přihlásili jako přítomní.

Budeme hlasovat o tomto vládním návrhu zákona ve 22. hlasování.

Kdo podporujete tento návrh, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? 22. hlasování skončilo.

Ze 102 přítomných bylo 86 pro, 3 proti, 8 se zdrželo, 5 nehlasovalo. Návrh zákona byl přijat a já děkuji panu ministrovi i panu společnému zpravodajovi.

Přistoupíme k dalšímu bodu, a tím je

IV.

Návrh poslance Čestmíra Hofhanzla na usnesení Poslanecké sněmovny k privatizaci lesů

Pane poslanče, prosím, máte slovo.

Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, v tisku Poslanecké sněmovny č. 213 předloženém Poslanecké sněmovně poslankyní Hanou Orgoníkovou dne 25. 3. 1993 se vrací chyba a neochota bývalého Federálního shromáždění umožnit v zákoně č. 229/1991 Sb. restituci právnických osob. Nejvíce je možno toto pochybení vidět na případě, že nebyla umožněna restituce zpracovatelských družstev a právnických osob, které byly na českém venkově běžné za první republiky a výhodně propojovaly zemědělskou prvovýrobu se zpracovatelským průmyslem. Monopol zpracovatelských podniků, jejich častý diktát cen a opožďování plateb za nakoupené produkty od zemědělců jsou toho varovným důsledkem.

Podobné důsledky mělo neschválení restitucí právnických osob v zákoně 229/91 Sb. i na zákon České národní rady č. 170/91 Sb., o převodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí.

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 a první pozemkové reformě nabídl stát část konfiskovaných lesů cizích státních příslušníků k odkoupení obcím. Při prodeji těchto lesů si stát vymínil, že obce vytvoří svazky, lesní družstva a společenstva, k obhospodařování lesů, aby nedocházelo k drobení lesní majetkové držby a udržela se úroveň hospodaření. Majetek byl obcemi řádně zaplacen a získané majetkové podíly obce vložily do za tím účelem založených společenstev. Takto ustavená družstva pro lesní hospodaření byla zapsána jako společenstva s ručením omezeným. Hospodaření těchto společenstev bylo až do jejich likvidace v roce 1959 všestranně úspěšné a obce tím měly i možnost přímo ovlivňovat ochranu krajiny ve svém regionu. Bohužel, tato za prvé republiky pokroková forma spolčení se za účelem hospodaření v lese se stala v naší, jak si jistě myslíme, pokrokové době těmto obcím osudná. Podle regule zákona neměly a nemají nárok na restituci svých bývalých lesních majetků.

K vlastnímu návrhu. O důsledcích vycházejících z původního zákona č. 229/1991 Sb., který definoval základní pravidla restitucí zemědělského a lesního majetku, jsem se zmínil. Bohužel poslanecký návrh poslankyně Orgoníkové a dalších, i když je ve sněmovně předložen déle než rok, není dopracován do té podoby, aby mohl být dán do souladu s předcházejícími a navazujícími zákonnými a právními normami.

Předseda PSP Milan Uhde: Pane poslanče, omlouvám se vám. Kolegyně a kolegové, nepřivádějte mě prosím do trapné situace, abych si hrál na kantora, který napomíná auditorium pro hluk. Na to nemám samozřejmě z jednacího řádu žádné právo, ale atmosféra, která je dnes ve sněmovně, je prostě nezvladatelná pro toho, kdo předkládá návrh. Je to usnesení, o kterém bude rozprava a o kterém budeme hlasovat. Jsem zvědav, na základě čeho budeme hlasovat, protože já, který jsem tři metry od pana poslance, slyším každé páté slovo. Nevím, kolik toho slyšíte vy. Prosím, utište se, ať vneseme do dnešní schůze takový řád, jaký si zaslouží. Prosím, pane poslanče, pokračujte.

Poslanec Čestmír Hofhanzl: Garanční zemědělský výbor návrh zákona 213 projednal a vzhledem k tomu, co jsem už uvedl, jej doporučil neschválit. Zemědělský výbor zároveň přijal usnesení, které předkládám sněmovně k projednání. Nyní přečtu ještě znovu návrh tohoto usnesení:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky doporučuje vládě České republiky, aby při posuzování privatizace lesů původně ve vlastnictví lesních společenstev a lesních družstev dala přednost projektům předloženým těmito obnovenými subjekty." Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Hofhanzlovi. Prosím ho, aby zaujal místo na židli předkladatelů návrhů a pomohl případně při organizaci a posuzování pozměňovacích návrhů. Otvírám totiž rozpravu a v ní pozměňovací návrhy samozřejmě mohou padnout. Kdo se hlásí do rozpravy k tomuto návrhu? Nehlásí se nikdo. Proto rozpravu uzavírám. Odhlašuji vás a prosím, abyste se znovu přihlásili jako přítomní, dříve než budeme hlasovat o předloženém návrhu usnesení.

Hlasujeme o návrhu usnesení, které předložil a přečetl pan poslanec Čestmír Hofhanzl. 23. hlasování na této schůzi.

Kdo podporujete předložený návrh, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Ze 118 přítomných bylo 106 pro, nikdo proti, 9 se zdrželo, 3 nehlasovali. Návrh byl přijat a já děkuji panu poslanci Hofhanzlovi.

Přistoupíme k dalšímu bodu pořadu. Je to

V.

Návrh poslance Miroslava Kašpárka a dalších na vydání zákona o sídle Parlamentu České republiky, sněmovní tisky 9761147

V úvodu vás chci informovat, že jsem dostal písemné sdělení podepsané panem Miroslavem Kašpárkem, poslancem naší sněmovny. Informuje mě, že odvolává svůj podpis tohoto návrhu zákona a žádá, aby návrh nebyl s jeho jménem nadále spojován. Z těchto důvodů vás žádám, abyste si škrtli jméno poslance Miroslava Kašpárka ze seznamu navrhovatelů tohoto zákona. Předložený návrh budeme dále uvádět jménem dalšího poslance zapsaného v pořadí. Je jím pan poslanec Bohuslav Kuba.

Přistoupíme k vlastnímu projednávání. Předložený návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní tisk 976 a odůvodní jej pan poslanec Milan Loukota. Prosím ho, aby se ujal slova.

Poslanec Milan Loukota: Pane předsedo, dámy a pánové, budu velmi stručný. Nebudu číst důvodovou zprávu, kdo měl zájem, jistě se s ní seznámil. Pozastavím se nad něčím jiným. Řada z vás vytýká našemu poslaneckému klubu, že podává nesmyslné návrhy zákonů. Tak je tomu i v tomto případě. Uznávám, že námi podaný návrh zákona o sídle Parlamentu ČR už v těchto dnech poněkud postrádá smysl. Budova bývalého Federálního shromáždění je již propachtována Radiu Svobodná Evropa a rekonstrukční práce na malostranských objektech se již jen těžko dají zastavit.

Jinak tomu bylo před více než jedním rokem, kdy jsme svůj návrh podávali. Tehdy se ještě na Malé Straně nic nedělo a budova na Vinohradské třídě byla volná, takže - jak jistě uznáte - v té době byl náš návrh smysluplný. Jenže vy, vážené paní kolegyně a vážení páni kolegové, jste svým přístupem, chci říci vůči našemu návrhu naprosto bezkonstruktivním přístupem, zapříčinili, že nám nebylo umožněno upustit od zásad, ani nebyla zkrácena zákonná lhůta k projednávání a právě tím jste vy ne my způsobili, že projednávaný návrh ztratil smysl, takže je nám dnes jasné, že jej dnes podpoří někdo jiný, než náš poslanecký klub SPR-RSČ. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Milan Loukota jako zástupce předkladatelů ukončil svůj projev, zaujal místo na židli příslušící předkladateli a já dávám slovo společnému zpravodaji výborů panu poslanci Petru Koháčkovi, aby odůvodnil předloženou společnou zprávu výborů. Obdrželi jste ji jako sněmovní tisky 1063 a 1147. Prosím, pane společný zpravodaji.

Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, dámy a pánové, sněmovní tisk 976, který obsahuje návrh poslance Kuby a dalších na vydání zákona o sídle Parlamentu ČR, projednaly ve svých schůzích v červnu tohoto roku ústavně právní výbor a rozpočtový výbor. Oba výbory shodně doporučují Poslanecké sněmovně vyslovit s tímto návrhem nesouhlas.

I přes slova pana předkladatele mi dovolte krátké odůvodnění. Oba výbory se ztotožnily se stanoviskem vlády z 8. června t. r., ve kterém se konstatuje, že návrh neřeší otázku, co se stávajícími budovami, které tvoří sídlo poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Návrh ani neřeší zákon ČNR č. 465/1992 Sb., o sídle ČNR. Důsledkem přijetí tohoto návrhu by bylo, že Parlament České republiky by sídlil jednak ve stávajících prostorách a zároveň bývalého FS.

Jsem si jist, že tolik sídel nepotřebujeme.

Dále je třeba konstatovat, že návrh není legislativně dobře připraven, například chybí přesné katastrální vymezení navrhovaného sídla Parlamentu České republiky.

Zdánlivě překvapující je návrh § 3, který v případě přijetí tohoto návrhu zákona předpokládá prohlášení budov bývalého Federálního shromáždění za národní kulturní památku. Je sice pravda, že zde od června 1990 do Silvestra 1992 sídlilo svobodně zvolené Federální shromáždění, ale hlavně zde po desetiletí působil komunistický odkývávací pseudoparlament. Patrně tuto skutečnost hodlají předkladatelé oslavit.

Je také třeba zdůraznit, že tato sněmovna v této věci již jednou rozhodla. Podle mého názoru rozhodla sněmovna o sídle parlamentu dobře. Bez ohledu na časovou prodlevu projednávání tohoto návrhu zákona nevidím žádný rozumný důvod toto rozhodnutí měnit.

Závěrem mi dovolte, abych se omluvil za administrativní chybu, která se stala při přípravě podkladů pro jednání této schůze Poslanecké sněmovny. Před prázdninami jste obdrželi k tomuto návrhu společnou zprávu tisk č. 1063 a po prázdninách jste obdrželi totožnou společnou zprávu tisk č. 1147. Obě společné zprávy jsou totožné a bez pozměňujících návrhů, obsahují zamítavé stanovisko. Abychom však zamezili procedurálním sporům, navrhuji, abychom nyní hlasovali o mém procedurálním návrhu společného zpravodaje, který tímto podle § 25 A jednacího řádu podávám, a to abychom tento návrh zákona projednávali pouze ve znění tisku 976.

Ještě jednou mi dovolte připomenout, že stanovisko výborů, které zákon projednaly, i stanovisko moje osobní, je naprosto zamítavé. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan společný zpravodaj ukončil svůj výklad. Mou povinností je otevřít rozpravu. Činím to a žádám ty, kdo se chystají vystoupit, aby se přihlásili. Vidím zvednutou ruku pana poslance Vika a pak pana poslance Koháčka. Pan poslanec Koháček má jen technickou poznámku.

Poslanec Petr Koháček: Je třeba rozhodnout, že to budeme projednávat jen ve znění sněmovního tisku 976, abychom neměli problémy se dvěma společnými zprávami.

Předseda PSP Milan Uhde: Ano, vzali jsme to na vědomí. Slovo má pan poslanec Vik.

Poslanec Jan Vik: Pane předsedo, dámy a pánové, neměl jsem v úmyslu vystupovat, ale vystoupení pana poslance Koháčka mě k tomu donutilo, zejména pasáž o tom, kolik desetiletí sídlil komunistický režim ve Federálním shromáždění. Chtěl jsem se ho zeptat, kdo sídlil v této Poslanecké sněmovně.

Předseda PSP Milan Uhde: Jsou další hlasy do rozpravy? Hlásí se pan poslanec Ullmann. Předpokládám, že nemáte další vtipnou otázku, pane kolego.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP