Předseda PSP Milan Uhde: Slyšeli jsme žádost
pana poslance Honajzra. Vyhlašuji třiceti minutovou
přestávku. Začneme jednat přesně
ve 14.20 hodin.
(Jednání přerušeno ve 13.45 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 15.18 hodin.)
Předseda PSP Milan Uhde: Budeme pokračovat,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, prosím, abyste zaujali svá místa.
Ty, kteří se nezaregistrovali po této prodloužené
přestávce, prosím, aby tak učinili
v této chvíli.
Než zahájíme, všechny vás odhlašuji
a prosím, abyste se znovu svými identifikačními
kartami přihlásili jako přítomní
v jednací síni.
Pan poslanec Motyčka rezignoval na svou přihlášku
do rozpravy. Proto zvu dalšího přihlášeného
pana poslance Štraita. Samozřejmě tím
otevírám rozpravu.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, dovolte
mi k návrhu zákona o zvýšení
důchodů přednést pozměňovací
návrhy s nezbytným zdůvodněním.
Předám to potom komplexně.
K části první, v § 1 se mění
slova "o 5% měsíční výše
důchodu" na slova "o 13% měsíční
výše důchodů".
V § 2 se mění slova "o 36,5% měsíční
výše důchodu" na slova "o 46,9% měsíční
výše důchodu".
V § 6 se mění slova "o pevnou částku
420 Kč měsíčně" na slova
"o pevnou částku 200 Kč měsíčně".
V § 8 odst. 1 se mění slova "2460 Kč
měsíčně" na slova "2380
Kč měsíčně ". "4300
Kč měsíčně" se mění
na "3980 Kč měsíčně".
V § 9 odst. 2 se mění slova "2460 Kč
měsíčně u jednotlivce" na "2380
Kč měsíčně" a slova "4360
Kč měsíčně" na slova "3980
Kč měsíčně".
V části třetí se § 11 vypouští.
V § 12 se vypouští bod 3.
Z § 13 se vypouští bod 2.
Konečně ke čtvrté části.
§ 14 se vypouští jako nadbytečnost.
§ 15 se také vypouští.
Přes osm zvýšení důchodů
od roku 1990 poklesla kupní síla důchodů
o 27% proti lednu 1989.
l když valorizace důchodů v listopadu 1993
poněkud znehodnocení snížila, došlo
od té doby opět k propadu o pět procentních
bodů.
Když budou naši důchodci měřit
svůj reálný důchod k reálné
mzdě, poklesla relace mzda - důchod z 55% v l. čtvrtletí
1989 na 40% v l. čtvrtletí 1994.
Vládní návrh zákona tak, jak je předložen,
navrhuje pouze vykrytí inflace mezi listopadem 1993 a prosincem
1994.
V rozporu se zákonem 46/1991 Sb., navržená
valorizace nevykrývá předpokládané
zvýšení životních nákladů
důchodců v l. pololetí 1995.
Návrhy, které předkládám k
vládní předloze, nejsou ničím
jiným, než že sjednocují kupní
sílu důchodů s úrovní reálných
mezd. Vycházím z filozofie, že míra
sociální oběti v procesu transformace je
u důchodců o 12,5% bodu vyšší,
než míra sociální oběti produktivní
části populace. proto právem naši senioři
označují daný stav za neúnosný
a narůstá pocit křivdy.
Když utahovat opasky, tak všichni a o stejný
počet dírek. Důchodci patří
mezi kategorie sociálně ohrožené. Vídáme
je až velmi často s mladými maminkami a tatínky
v obchodech s obnošenými šaty a v obchodech s
potravinami, kde se ptají po nejlevnějších
produktech. Je pravda, že asi 10% důchodců
v sociologických průzkumech přiznává
výrazné zvýšení životní
úrovně.
Předložené návrhy se také týkají
nesouhlasu se zrušením státního vyrovnávacího
příspěvku. Důvodem je fakt, že
je financován původně ze záporné
daně z obratu a od ledna 1993 z daně z přidané
hodnoty. Začlenění vyrovnávacího
příspěvku do důchodu rozporuje přijaté
vládní koncepce před dvěma lety. Přenáší
se tím závazky státu na pojištěnce.
Neoprávněně se zvyšují náklady
důchodového pojištění, je ohrožena
až znemožněna solventnost pojistných fondů
v budoucnu. Pojištěnec poprvé zaplatí
svůj budoucí důchod ze svého příjmu
a podruhé v ceně zboží.
Závěrem nemám v úmyslu připomínat
již několikrát vzpomínané vládní
prohlášení o pojistných fondech oddělených
od státního rozpočtu. připomenu přímo
dikci ministerstva práce a sociálních věcí,
kterou obdrželi poslanci výboru pro sociální
politiku a zdravotnictví počátkem volebního
období. Na straně sedm v části o procesu
ekonomické transformace jsme byli ujišťováni
- cituji: "Se zřízením sociální
pojišťovny a se zavedením fondového hospodaření
se počítá až od roku 1994, proto příjmy
z pojistného budou do té doby součástí
státního rozpočtu."
Současně si dovolím upozornit, že existuje
poslanecký návrh na automatickou valorizaci důchodů
a dávek, předloženy parlamentu 8. dubna 1994.
Pokud jde o kvantifikaci mnou navrhovaných změn,
tak zvýší náklady na valorizaci proti
vládnímu návrhu v letošním roce
zhruba o 530 mil. korun a o 6, 3 mld. korun v roce 1995. Toto
lze akceptovat s ohledem na výrazné přebytky
peněz vybraných na důchodově pojištění
v roce 1993 to činilo 5, 8 mld. korun, a výhledově
také v roce 1994. Děkuji vám.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Štraitovi. K řečništi zvu paní
poslankyni Hanu Lagovou. Připraví se paní
poslankyně Gerta Mazalová.
Poslankyně Hana Lagová: Pane předsedo,
dámy a pánové, návrh zákona
o zvýšení vyplácených důchodů
a důchodů přiznávaných v roce
1994 a 1995 podle tisku 1046 ve znění společné
zprávy je z hlediska věcných řešení
již v povědomí občanů. Mnohými,
kterých se to dotýká, tedy důchodců,
je vcelku přijímán pozitivně, možná
u mnohých i s patřičnou vděčností.
Naší povinností je ale návrhy posuzovat
nejen odpovědně, ale zejména v širších
souvislostech. Myslím tím zejména ve vztahu
k naplňování zákonných podmínek,
ve vztahu k včasnosti předkládání
zákonných návrhů, ve vztahu ke zdrojům
i s ohledem na nově koncipovaný systém.
Připomínky, na kterých se členové
poslaneckého klubu Levého bloku shodují,
se týkají výše uvedeného. Nejsou
tudíž nové a neustále je uplatňujeme
a neustále je opakujeme. Ty, které navrhujeme a
uplatňujeme, nejsou chápány nejenom ve výboru
pro sociální politiku a zdravotnictví, nejsou
chápány ani v rozpočtovém výboru,
i když s mnoha návrhy shodně vystupují
poslanci rady stran jako v rozpočtovém výboru
návrhy, které podávali poslanci Hájek
a Wagner. Žádná z dosud uskutečněných
valorizací nedotáhla reálnou hodnotu důchodu
na výchozí hodnotu z roku 1989. l tak, jak to řekl
v předkladatelské zprávě pan ministr,
dokonce ani zmiňovaná úprava z června
1992 nebude tímto zákonem napravena. Pan ministr
použil termín přiblížena. Na přiblížení
můžeme mít každý svůj metr.
Ale jestli v červnu 1992 šlo o přiblížení
na úroveň 80% reálného důchodu
z roku 1989, pak po tomto zvýšení to bude na
úrovni 82%. Každý na přiblížení
máme jiná hlediska.
Podstatné je, že stále je reálná
hodnota nejméně o jednu pětinu nižší
než byl výchozí stav před transformací.
Došlo-li k úpravě nebo spíš k redukci
podmínek v zákoně 46, to znamená,
že ukazatelem zůstal jen růst životních
nákladů, pak lze s jistotou předpokládat,
že původní reálné hodnoty důchodů
nebude už nikdy dosaženo. Zahrnutí státního
vyrovnávacího příspěvku do
důchodu je z psychologického hlediska ve svém
důsledku pro příjemce důchodu jistě
přijatelné.
Ne však z hlediska těch, kteří vědí
o používání zdrojů. Jak je patrno,
argumentovat každý můžeme různě.
Byl-li státní vyrovnávací příspěvek
pojat jako kompenzace za zvýšení cen potravin
v roce 1990 a energie v roce následujícím,
pak prostředky v rozpočtu neubyly, neboť byly
zrušeny či sníženy dotace do těchto
oblastí. Ovšem zde se náklady přenesou
do sféry sociálního pojištění.
Co je však v tuto chvíli pro nás podstatné,
je, že se tímto opatřením de facto předjímá
podoba budoucího systému důchodového
pojištění. Pokud vůbec bude možné
používat slovo pojištění právě
při projednávání nového systému.
S ohledem také na složitosti technické povahy
je obtížné uplatnit pozměňovací
návrhy do jednotlivých paragrafů, ale dovoluji
si přednést pozměňovací návrh,
aby v § 15, který má nadpis "Účinnost",
tento paragraf zněl: "Tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1. listopadu 1994". V této
souvislosti připomínám, že jsem si vědoma,
že případné přijetí tohoto
pozměňovacího návrhu logicky předpokládá
úpravu ostatních dat uvedených v zákoně,
které se k datu účinnosti váží.
To předesílám pro to, aby nebyl můj
pozměňovací návrh náhodou považován
za nedostatečný.
Myslím, že zdůvodnění není
třeba dělat obsáhlé. Zdůvodnění
vyplývá z výše uvedených argumentů,
které jsem uvedla ekonomické výdaje mohou
být pokryty z příjmů na sociální
pojištění, které je v podstatě
dostatkové, a nakonec také podle zákona České
národní rady č. 589/1992 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, pojistné
na sociální zabezpečení zahrnuje náklady
především na důchodové zabezpečení,
nemocenské a politiku zaměstnanosti. Prostředky
by tedy měly být používány na
účely zákonem vymezené. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji paní
poslankyni Lagové. Slovo má paní poslankyně
Mazalová. Je poslední, kdo podal zatím písemnou
přihlášku do rozpravy.
Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážená sněmovno, mám
velice stručný a velice skromný pozměňovací
návrh. V § 15, kde je věta "Tento zákon
nabývá účinnosti dnem 1. prosince
1994", změnit na "Tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1. listopadu 1994". Důvodem
je to, aby důchodci tuto valorizaci obdrželi v první
polovině prosince. Většina důchodců
dostává totiž důchod po 20., 23. a 26.
dni v měsíci. Aby si tedy mohli dopřát
alespoň trochu veselejší vánoce, proto
chci požádat sněmovnu o přijetí
tohoto mého návrhu.
Bylo by to schůdnější i pro administrativu.
Jak jsem hovořila s pracovníky sociálních
odborů, mají v prosinci velké potíže.
Bylo by to pro ně daleko jednodušší.
Myslím, že zásah do rozpočtu, který
určitě bude, bychom snad unesli. Není tak
veliký, abychom ho nemohli změnit. Podle slov některých
odpovědných orgánů, jak je slyšíme
z denního tisku, jsme na tom finančně velice
dobře. Takže si myslím, že to státní
rozpočet rozhodně nezruinuje.
Padaly argumenty, že nejsou finanční prostředky,
zatížil by se státní rozpočet
apod. V tom případě bychom se měli
zaměřit na rezervy a jejich čerpání.
Např. zavedení milionářské
daně, obrovské daňové úniky
v mnoha oborech, nejen prostituce, veksláků a pasáků.
Vláda nedokázala bohužel po dvě volební
období vyřešit příslušná
opatření - plošné rozdělování
sociálních dávek i asociálním
živlům, kteří si klidně přijedou
autem pro svou podporu, obrovské podvody, finanční
machinace a jiné veřejnost pobuřující
věci. Právem se cítí potom podveden
důchodce, který překročí jedenapůlnásobek
životního minima a je mu okamžitě odebrán
státní vyrovnávací příspěvek.
Právem se cítí podvedeny a poškozeny
mladé rodiny, úplné i neúplné,
s dětmi, kteří řádně
pracují, platí daně, pojištění
a poplatky. Proto bych chtěla požádat, aby
se odhlasovalo posunutí tohoto data. U poslaneckých
platů a platů ústavních činitelů
to šlo bez problémů. Mám za to, že
by to mohlo jít i nyní. Děkuji vám.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji paní
poslankyni Mazalové. Protože nevidím žádnou
přihlášku do rozpravy, rozpravu uzavírám.
Táži se především pana ministra
práce a sociálních věcí Jindřicha
Vodičky, zda chce využít svého práva
a pronést závěrečné slovo.
Promiňte prosím, pane ministře, vidím
teprve nyní přihlášku předsedy
klubu České strany sociálně demokratické,
poslance Zdeňka Trojana, a dávám mu pochopitelně
slovo.
Poslanec Zdeněk Trojan: Pane předsedo, omlouvám
se, že jsem ruku zvedl asi později. Přesto
stojím u řečniště a dovolil bych
si navrhnout nikoliv žádné pozměňovací
návrhy, ani nevstupuji do rozpravy, ale spíš
metodický postup, jak projednáme dva zákony,
které máme dnes na pořadu. Doporučuji,
abychom hlasování o pozměňovacích
návrzích i konečné hlasování
týkající se tohoto i druhého zákona,
učinili společně až po projednání
i zákona o vyrovnávacím příspěvku
pro děti. Je to proto, že se domnívám,
že pokud učiníme přestávku před
hlasováním - o niž bych v každém
případě požádal - zbytečně
se naše jednání protáhne. Pokud přestávku
uděláme pro oba zákony, bude to probíhat
rychleji a efektivněji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Trojanovi a předložím jeho procedurální
návrh sněmovně v této podobě.
Prosím, pane poslanče, kontrolujte, zda jsem váš
návrh nezkreslil.
Pan poslanec Trojan fakticky navrhuje přerušit projednávání
tohoto bodu před závěrečným
hlasování. To znamená odhlasovat pozměňovací
návrhy?
Poslanec Zdeněk Trojan: Před hlasováním
o pozměňovacích návrzích.
Předseda PSP Milan Uhde: To znamená po závěrečném
slově ministra i případně společného
zpravodaje přerušit tento bod a začít
projednávat bod další, dovést ho do
stejné fáze a potom o obou bodech začít
postupně hlasovat.
Poslanec Zdeněk Trojan: Před tím ještě
udělat přestávku na projednání
v klubech.
Předseda PSP Milan Uhde: Na projednání
v klubech v délce 30 minut. Je zcela jasné, v čem
záleží procedurální návrh
pana poslance Trojana? (Ano.) V této chvíli vás
odhlašuji a prosím, l abyste se nově zaregistrovali.
Jde o 14. hlasování na této schůzi.
Kdo podporuje návrh pana poslance Trojana, ať to dá
najevo tím, že stiskne tlačítko a zvedne
ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo.
Ze 150 přítomných bylo 111 pro, 2 proti,
30 se zdrželo, 7 nehlasovalo. procedurální
návrh byl přijat, a budeme se jím tedy řídit.
Prosím pana ministra práce a sociálních
věcí Jindřicha Vodičku, aby přednesl
závěrečně slovo k rozpravě,
a pan společný zpravodaj si rovněž připraví
pouze závěrečné slovo, nikoliv však
předložení jednotlivých pozměňovacích
návrhů k hlasování.
Ministr práce a sociálních věcí
ČR Jindřich Vodička: Vážený
pane předsedo, dovolte, abych krátce reagoval na
některé věci, které byly v rozpravě
k návrhu tohoto zákona předneseny.
K panu poslanci Štraitovi bych chtěl říci,
že určitě je radost být opozičním
poslancem při projednávání zákonů
ze sociální oblasti. Jinak by opozice nebyla opozicí,
kdyby navrhované částky vládou, které
mají pomoci důchodcům, dětem a jiným
potřebným občanům v naší
republice, nezvýšila. Myslím, že je to
zcela legitimní a správný postup opozice,
leč neřídíme se pouze přáním.
Jsem přesvědčen, že v lavicích,
kde sedí koaliční poslanci, kdybychom se
mohli řídit jen svým přáním
a i přesvědčením, že by návrh
na zvýšení těchto částek
byl ještě větší. Leč musím
vycházet z toho, na co státní rozpočet
a veřejné rozpočty mají a jaké
ostatní výdaje musí v tě či
oné fázi pokrývat.
Proto prohlašuji, že navrhované zvýšení
důchodů od prosince letošního roku v
konkrétních částkách bylo velice
pečlivě diskutováno a zvažováno,
především s ohledem na rozpočet příštího
roku. Dopad do rozpočtu příštího
roku ve výši 6,1 miliardy je skutečně
dopadem, a další dopady by státní rozpočet
neunesl, aniž by neztratil svoji vyrovnanost. Znamenalo by
to přesun prostředků ze zcela jiné
oblasti.
Proto nemohu souhlasit a doporučit sněmovně
schválit pozměňovací návrhy
poslance Štraita, které se týkaly prvních
paragrafů, kde se hovořilo o výši valorizace
důchodů.
Další část návrhu pana poslance
Štraita směřovala k tomu, aby byl zachován
státní vyrovnávací příspěvek
pro důchodce a aby o tuto částku - tím,
že by existoval i nadále - byla snížena
fixní část, která se přidává
všem důchodcům. Možná je toto i
důvodem k procedurálnímu návrhu pana
poslance Trojana, aby se hlasovalo o obou zákonech současně
po přestávce a po projednání zákonných
předloh. Proto v druhém zákoně, který
budete projednávat, zvyšujeme státní
vyrovnávací příspěvek do rodin
s dětmi a zde ještě tato dávka zůstává
zachována.
Důvod, proč rušíme státní
vyrovnávací příspěvek u důchodců
je ten, že důchodci vnímají svůj
příjem, jako jeden celek, ne jako na jedné
straně státní vyrovnávací příspěvek
a na druhé straně důchody. Je to již
dávka, která je v tomto případě
přežitá, která ztratila svůj
původní význam, kdy reagovala na liberalizaci
cen, především u potravinářských
výrobků a chová se dnes vyloženě
jako sociální dávka, pokud je ještě
zachována - a zůstává zachována
pro rodiny s dětmi. Je výrazně sociální
a u důchodců se stane zcela logicky pevnou součástí
jejich důchodů.
Paní poslankyně Lagová přednesla vlastně
jediný pozměňovací návrh, kterým
je posunutí termínu tohoto zákona o jeden
měsíc. Zmiňovala se rovněž o
včasnosti předkládání zákonů
k valorizaci důchodů. Zákon je předložen
tak, aby důchody byly zvýšeny přesně
v tom okamžiku, kdy růst životních nákladů
důchodců, nebo růst spotřebitelských
cen, nebo růst inflace, neboli ta valorizační
podmínka, vyplývající ze zákona,
byla naplněna. K tomu dojde právě koncem
listopadu, bude-li tento vývoj takový, jako dosud.
Bezprostředně na to dochází ke zvýšení
důchodů. Čili zde reagujeme včasně.
Proto si myslím, že přesunutí valorizace
o jeden měsíc dopředu nemá v tomto
případě opodstatnění.
Paní poslankyně Lagová se všeobecně
zmiňovala o reálné hodnotě důchodů
v roce 1989 a nyní o propadu, ke kterému došlo.
Ano, došlo k propadu reálné hodnoty důchodů
oproti roku 1989 ve srovnání s dnešním
stavem, ale já nevím, jestli je ta srovnávací
základna roku 1989 ještě dnes relevantní.
Víme všichni dobře, proč došlo
k poklesu reálné hodnoty nejen důchodů,
ale všech příjmů obyvatelstva se zavedením
prvního a zásadního kroku ekonomické
reformy, kterou byla liberalizace cen od 1. 1. 1991. Srovnávat
ceny roku 1989 s cenami, to znamená ceny, které
nebyly cenami v pravém slova smyslu, ale šlo o rozhodnutí
nějaké plánovací komise o tom, že
hodnota tohoto výrobku je tolik a hodnota jiného
výrobku je tolik. Ceny byly výsledkem mnohanásobného
přerozdělování, určování,
státních dotací atd., takže základna
roku 1989 není dnes relevantní a skutečně
vycházíme při hodnocení důchodů
z reálné hodnoty důchodů v červnu
1992. Ano, přibližujeme se, ale ne na 3 procenta,
ale zhruba na 1 procento. Rozdíl v reálné
hodnotě důchodů v prosinci po valorizaci,
v letošním roce a v červnu 1992 bude rozdíl
jeden, jeden a půl procentního bodu. Zde hovoříme
o průměrech.
Musíme ovšem uvážit, že nízké
důchody jsou procentně valorizovány více,
takže u penzistů, kteří berou nízké
penze, většinou lidé, kteří odcházeli
do penze v minulosti a byly jim vyměřovány
velice nízké penze, máme zájem zlepšit
tento nízký příjem, který mají
a proto jim přidáváme procentně více
než těm, kteří dostávají
penze v té druhé půlce, nebo vysoce nad průměr
těchto penzí. Ve všech valorizacích
nám šlo o lidi, které nazýváme
starodůchodce, i když se mi tento termín nelíbí,
ale jde o seniory, kteří odcházeli dříve
do penze a byly jim vyměřovány penze na velice
nízké úrovni.
Paní poslankyně Mazalová přednesla
několik podnětných návrhů,
jako zavedení milionářské daně
- tím se bude sněmovna velice seriózně
zabývat, zmínila se také o tom, že důchodcům
není například vyplácen státní
vyrovnávací příspěvek, pokud
jejich příjem je 1,5 násobek jejich životního
minima. Já neznám tuto podmínku. Nedostávají
příplatek ti penzisté, kteří
pracují a jejichž příjem je vyšší
než je minimální mzda 2.200 Kč - ti
nedostávají státní vyrovnávací
příspěvek. Touto úpravou, která
vstoupí v platnost v prosinci letošního roku
bude tvořit fixní část 420,- Kč
bez ohledu na to, zda pracují či nepracují.
Tím vracíme i pracujícím důchodcům
státní vyrovnávací příspěvek,
takže nadále jej nebudou odvádět při
výplatách zpět do státní pokladny.
Nepochopil jsem dobře pozměňující
návrh paní poslankyně Mazalově, že
by důchody měly být v prosinci vypláceny
v jiných termínech, než je obvyklé,
to znamená do poloviny prosince a že by to nebylo
administrativně náročné. Důchody
se však vyplácejí v České republice
každý sudý den, to znamená, že
již 2. prosince ti důchodci, kteří je
v tento den pobírají, dostanou penzi takto upravenou
podle zákona, který dnes, jak předpokládám,
Poslanecká sněmovna schválí.
Chtěl bych na závěr říci, že
skutečně jsme se snažili najít maximum
zdrojů pro to, abychom dokázali maximálně
důchodcům přidat a už jen fakt, že
tato valorizace znamená navíc výdaje státního
rozpočtu v příštím roce o 10
mld korun, že měsíčně tato úprava
stojí 850 mil Kč, je fakt nejvýmluvnější.
Proto doporučuji sněmovně, aby přijala
tento zákon v podobě, jak jej vláda předložila
a jak jej společná zpráva upravila. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru
práce a sociálních věcí Jindřichu
Vodičkovi a ke krátké technické poznámce
udílím slovo paní poslankyni Mazalové,
protože jsem ze souvislostí pochopil, že chce
vysvětlit nějaké nedorozumění.
Poslankyně Gerta Mazalová: Jenom malé
nedorozumění, já jsem nepodávala návrh
změnit nějaké technické vyplácení
dávek apod. Já jsem zde opakovala svůj pozměňovací
návrh, který jsem podávala na výboru,
kde bohužel nebyl přijat - posunutí z 1. prosince
na 1. listopad. Tam nebyl přijat, čili jsem ho podávala
znovu.
Předseda PSP Milan Uhde: Je to vysvětleno.
pan poslanec Němčík jako společný
zpravodaj chce pronést závěrečné
slovo.
Poslanec Jindřich Němčík: Pane
předsedo, vzhledem k tomu, že moje poznámky
se budou týkat už konkrétních pozměňovacích
návrhů, nechal bych to až před hlasováním.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji. V tuto chvíli
už ve smyslu přijatého pozměňovacího
návrhu poslance Trojana přerušuji projednávání
2. bodu a začneme projednávat bod 3., který
se nazývá
Druhý sněmovní tisk je společná
zpráva výborů ke sněmovnímu
tisku 1040. Z pověření vlády odůvodní
předložený návrh opět ministr
práce a sociálních věcí pan
Jindřich Vodička. Pane ministře, máte
slovo.